|
|
Rozšíření a vybrané ekologické vlastnosti druhu \kur{Echinocystis lobata}
MÜLLEROVÁ, Anna
Echinocystis lobata je evropský invazní druh introdukovaný ze Severní Ameriky. Rozšíření Echinocystis lobata bylo studováno na území Plzeňského kraje podél hlavních řek, tedy Berounky, Úhlavy, Úslavy, Mže a Radbuzy. Z informaci získaných terénním průzkumem a excerpcí literatury byly vytvořeny mapy výskytu. Pokusy klíčivosti byly provedeny jak v klimaboxu, tak v podobě záhonového experimentu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Biologie štětince laločnatého (Echinocystis lobata Torr. et A. Gray)
KUČEROVÁ, Radka
Bakalářská práce pojednává o biologii štětince laločnatého (Echinocystis lobata Torr. et A. Gray). První kapitola je zaměřena na systematiku členění, dále se práce zabývá morfologií, rozšířením, stanovištními podmínkami, životním cyklem, vztahy s ostatními organismy a problematiku invaznosti. Invaznost je v současnosti aktuálním problémem, protože dochází k vytlačování původních druhů rostlin.
|
|
|
Ekologická studie invazního druhu \kur{Lupinus polyphyllus}
HURTOVÁ, Jaroslava
Druh Lupinus polyphyllus je považován za jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů v České republice a jeho rostoucí výskyt představuje hrozbu původní biodiverzity nejen vegetace chráněných území. Byl studován vliv managementových zásahů na invadovaná společenstva na trvalých plochách založených na třech lokalitách na Šumavě. Byla sledována role fixovaného dusíku v této invazi analyzováním půdních vzorků a byl testován vliv alelopatického výluhu z L. polyphyllus na koexistující původní druhy v laboratorním experimentu.
|
|
|
Zmapování toku řeky Želivky v rámci studia ekologických invazí a invazních netýkavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora})
URBAN, Miroslav
Ekologické invaze nepůvodních druhů představují problém globálního, ekonomického a etického rázu. Člověk je jednou z jejich příčin, ale zároveň i tím, kdo se snaží o navrácení invadovaného biotopu zpět k původnímu. Snahou a cílem práce bylo porozumět vlastnostem říčního biotopu a invazní ekologii jako takové a porozumět invazi a ekologii dvou invazních druhů rodu Impatiens (I. glandulifera, I. parviflora), a to na celém toku řeky Želivky. To protože se poslední dobou břehy Želivky začínají pokrývat hustými porosty těchto invazních druhů, rozhodl jsem se pro důkladné zmapování břehů, kde mi šlo o porovnání třech částí toku a o predikci co by se mohlo dělat dál?
|
|
| |
|
|
Mapování výskytu netykavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora}) na vybraném úseku řeky Želivky
URBAN, Miroslav
Cílem této studie bylo vypracování literární rešerše na téma invaze s návazností na invazní netykavky Impatiens glandulifera a I. parviflora. Celá rešerše byla vypracována v kontextu invazí v říčních ekosystémech. Invazní druhy Impatiens glandulifera a I. parviflora (Balsaminaceae) jsou v současnosti jedny z nejnebezpečnějších invazních druhů vůbec. Vyskytují se velice hojně na většině území České Republiky a velmi hojně jsou zastoupeny i v ostatních zemích Evropy. Ve studii jsem se zaměřil na dva výše zmíněné druhy, přičemž k jejich studiu v přírodě jsem si vybral 7 km dlouhý úsek řeky Želivky na Českomoravské vrchovině. V první části práce jsem zmapoval výskyt těchto dvou invazních rostlin (spolu s dalšími druhy), a to v jejich nejpříhodnější době, tj. v době jejich květu (květen až srpen), kdy jsou v nejlepší kondici. Mapování bylo provedeno pomocí fytocenologických snímků 2x2m, vzdálených 20 m od sebe. Takto byly snímkovány oba břehy řeky od obce Želiv a dva volně vybrané přítoky prvního řádu. Celkem jsem udělal 792 snímků, které jsem pak vyhodnocoval v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). S touto částí projektu souvisí i důkladná dokumentace a zjištění stavu okolní krajiny v kontextu říčního biotopu. V této studii jsem si položil následující otázky: a) Liší se rostlinné společenstvo řeky a potoka? b) S kterými druhy jsou Impatiens glandulifera a I. parviflora korelovány a s kterými se nejčastěji vyskytují? c) Má různá hladina stínu vliv na složení rostlin? Tyto hypotézy jsem testoval užitím programu CANOCO (ter Braak and Šmilauer 2002) a Statistica 8 (Statsoft Inc. 2007). Závěr je takový, že říční a potoční rostlinné společenstvo se liší v druhovém složení, přičemž říční společenstvo má nižší diverzitu (Shannon-Wiener index = 0,7; Z = -2,82208, p = 0,004772). S druhem I. glandulifera jsou korelovány druhy jako Galium aparine, Urtica dioica, Rudbeckia laciniata či Phalaris arundinacea. Zatímco s druhem I. parviflora jsou korelovány druhy jako Oxalis acetosella či Aegopodium podagraria aj. Poslední věc je, že různá hladina stínu má svůj dopad na složení rostlin v kontextu potoka a řeky (Z stín 3 = 19,846; stín 2 = 3,167; stín 1 = 3,000; stín 0 = 4,159; p = 0,0002).
|
|
|
Je Pseudotsuga menziesii dalším invazním druhem v NP České Švýcarsko?
DUDÍKOVÁ, Tereza
Pseudotsuga menziesii, douglaska tisolistá, je naturalizovaný druh jehličnanu pocházející ze Severní Ameriky, který byl od konce 19. stol. vysazován na území dnešního NP České Švýcarsko. Tato práce se zabývá otázkou, jaké jsou nároky semenáčků douglasky na podmínky prostředí a zjišťuje potenciální schopnosti šíření tohoto druhu. Na základě výzkumu konstatuji, že douglaska je v NP stále pouze naturalizovaným druhem, avšak hrozí, že by se mohla brzy stát druhem invazním.
|
|
| |
host ::
RSS.