|
| |
|
|
Analýza efektivního využívání místní produkce, tvorba sítí a prosazení na trhu.
MELOUN, Martin
Práce je zaměřena na vytvoření seznamu nejvýznamnějších dodavatelů surovin z okresu Jindřichův Hradec, kteří jsou, anebo by mohli být dodavateli do školních jídelen v tomto regionu a následné podpoření uplatnění regionálních, sezónních a ekologických potravin ve školských stravovacích zařízeních v Jihočeském kraji, zejména v okrese Jindřichův Hradec. Dále na možnosti využití programů podporujících vytvoření sítě dodavatelsko-odběratelských vztahů včetně vyhodnocení faktorů ovlivňujících vznik vztahů, jejich udržitelnost a efektivnost. Z informací od oslovených vedoucích školních jídelen vyplynulo, že k vyššímu odběru místních potravin jim chybí často informace o místních dodavatelích. Tento požadavek by mohl plnit program "Produktová mapa" (seznamy místních dodavatelů a školních jídelen) z projektu "Chutná Hezky.Jihočesky" za podmínky, že v ní bude zaregistrováno dostatečné množství místních dodavatelů. Z výsledků vyplynulo, že dosud registraci provedli pouze 3 dodavatelé z 52 zařazených do sestaveného seznamu, což představuje 6 %. Podpořením zaregistrování do tohoto projektu by došlo k naplnění požadavku vedoucích školních jídelen k snadno přístupnému a ucelenému přehledu místních dodavatelů i cíle projektu "Chutná Hezky.Jihočesky", kterým je vyšší uplatnění zejména čerstvých a sezónních potravin z místní produkce v jihočeských školních jídelnách.
|
|
|
Veřejné stravování v České republice a Rakousku
VIKTORIN, Jiří
Tato práce se zabývá přehledem školního stravování v České republice, Rakousku a částečně i evropských států. Teoretická část popisuje, jak funguje v daném státě školní stravování, dále pak historii, kvalitu a rozsah, legislativní a ekonomické aspekty jednotlivých států. V praktické části jsou interpretovány výsledky realizovaného dotazníkového šetření zaměřeného na zmapování požadavků strávníků v jednotlivých kategoriích, dále i výsledky se spokojeností nabídky jídelen, a také využívání zdravějších potravin. Analýza je součástí projektu UMBESA usilující o propagaci a zvýšené využívání biopotravin, regionálních, sezónních a čerstvě připravovaných potravin ve stravovacích zřízeních. Tato část dále obsahuje shrnutí a doporučení.
|
|
| |
|
|
Optimalizace tvorby jídelních lístků pro školní stravování
Vlačihová, Martina ; Princ, Peter (vedoucí práce) ; Chrobok, Viktor (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aplikací matematického programování v praxi. Předmětem této bakalářské práce je aplikace úlohy lineárního programování, nutričního problému, do prostředí školního stravování. Hlavním tématem je optimalizace sestavování jídelních lístků na základě zadaných omezení. Jedná se o sestavení čtyř jídelních lístků. Každý se skládá z dvaceti pokrmů, které jsou vybírány z definovaných množin. Omezení, která jsou v práci definována, primárně vycházejí z vyhlášek Ministerstva zdravotnictví České republiky. Model je charakterizován dle principů lineárního programování a vyřešen v modelovacím systému LINGO. Závěry této práce je možné implementovat do reálného sytému.
|
|
|
Hodnocení pestrosti stravy ve vybraných školních jídelnách Jihočeského kraje
DALIHODOVÁ, Andrea
Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb. V zájmu přesnějšího dodržení výživových dávek byl stanoven tzv. spotřební koš potravin.V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled stravování školních dětí.Hlavním cílem mé diplomové práce bylo vyhodnotit pestrost školních obědů ve vybraných školních jídelnách z měsíčních jídelních lístků z hlediska racionální výživy. Dílčí cíle se zaměřily na posouzení kvality obědů z vyhodnocených spotřebních košů a vyhodnocení postupu vedoucích školních jídelen při sestavování jídelních lístků.Praktická část výzkumu je zpracována za využití kvalitativního výzkumu. Výběr zkoumaných objektů proběhl pomocí prostého záměrného výběru.Datový soubor byl tvořen jídelními lístky za měsíc prosinec 2012, leden 2013 a únor 2013 a spotřebními koši za téže období. Analýza pestrosti stravy a hodnocení spotřebních košů byla doplněna polostrukturovanými rozhovory.Výzkumné otázky se týkaly koeficientů pestrosti stravy ve stravovacích zařízeních a plnění spotřebních košů. Dále se týkaly dodržování zásad racionální stravy, kvality pokrmů, technologií a možností zlepšení ve školních jídelnách.V praktické části se nejprve věnuji vyhodnocení pestrosti polévek jednotlivých školních jídelen. Pestrost polévek byla hodnocena za každý měsíc a jídelnu samostatně. Dále se věnuji vyhodnocení pestrosti hlavních jídel, příkrmů, příloh a doplňků. Výsledky hodnocení jsou zaznamenány v přehledných tabulkách.Další část diplomové práce se zabývá vyhodnocením spotřebních košů.Poslední část výzkumu tvoří rozhovory s vedoucími školních jídelen.Z odpovědí na výzkumné otázky jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza zní:Vybrané školní jídelny Jihočeského kraje poskytují strávníkům pestrou stravu dodržující zásady racionální výživy.Odpovědi na ostatní výzkumné otázky mi pomohly formulovat druhou a třetí hypotézu: ?Školní jídelny naplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu maso, mléko, mléčné výrobky, tuky volné, cukry volné, zelenina a brambory.Třetí hypotézu jsem formulovala následovně:Školní jídelny nenaplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu ovoce a luštěniny.Všechny zkoumané školní jídelny se snaží velmi dobře dodržovat veškeré zásady zdravé výživy. Vedoucí školních jídelen se dle poskytnutých rozhovorů dále vzdělávají v oblasti stravování.
|
|
|
Problematika dodávek zemědělských produktů do vybraných provozoven účelového stravování
ŠMÍD, David
Diplomová práce se zabývá problematikou dodávek zemědělských produktů do vybraných provozoven účelového stravování. Teoretická část je zaměřena na vývoj a formy společného stravování, stravovací služby a jejich klasifikaci. Kapitola účelového stravování se věnuje konkrétně školnímu a vysokoškolskému stravování, které je doplněno aktuální legislativou. Empirická část byla vypracována pomocí dvou výzkumných metod. V kvalitativním výzkumu byly pokládány otázky vedoucím vybraných účelových stravovacích provozů s cílem zjistit odlišnosti v těchto provozovnách. V rámci vybraných provozoven probíhal též kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, jehož cílem bylo posoudit objektivní požadavky strávníků.
|
|
|
Problematika školních bufetů ZŠ v okrese Písek z hlediska vhodnosti nabízeného sortimentu
PRŮCHOVÁ, Štěpánka
Tato práce se zabývá problematikou školního stravování a to především problematikou nabízeného sortimentu ve školních bufetech. Teoretická část definuje zdraví a s ním související pojmy jako jsou determinanty zdraví, prevence nebo podpora zdraví. Popisuje zásady zdravé výživy u dětí, včetně výživové pyramidy, desatera zdravé výživy, denního rozložení stravy, pitného režimu a jednotlivých výživových složek potravy. Dále se věnuje problematice školního stravování, které zahrnuje školní jídelny, školní bufety a také stručně popisuje projekty Mléko do škol a Ovoce do škol, jejichž cílem je zvýšit konzumaci důležitých potravin u dětí. Praktická část byla vypracována pomocí dvou výzkumných metod. V kvalitativním výzkumu byly položeny otázky provozovatelům školních bufetů s cílem zmapovat nabízený sortiment. Odpovědi na dané otázky byly zařazeny do klasifikační stupnice a u každého bufetu, na základě vypočteného indexu hodnocení, vyjádřena průměrná hodnota vhodnosti nabízeného druhu sortimentu jednotlivých dotazovaných zařízení. Druhý kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníků se 14 otázkami, které byly rozdány žákům druhého stupně na ZŠ s cílem zjistit stravovací návyky dětí v rámci sledované školy. Z výsledků je patrné, že nabídka potravin ve školních bufetech není optimální pro zdravou výživu dětí. V nabízeném sortimentu převažují potraviny bohaté na jednoduché cukry a obsah soli, které přispívají ke vzniku civilizačních onemocnění. Z výsledků kvalitativního výzkumu lze konstatovat, že s rostoucím věkem dětí se stravovací návyky zhoršují a také se zvyšuje frekvence využívání služeb školního bufetu.
|
|
|
Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích návyků a jejich změn u studentů víceletého gymnázia
HAVEL, David
Cílem diplomové práce bylo hodnocení stravovacích návyků studentů na víceletém gymnáziu. Sledováni byly studenti primy, tercie, kvinty a septimy gymnázia v Třeboni ve školním roce 2010/2011. Výzkum lze rozdělit do více částí. První část diplomové práce spočívala ve vyhodnocení nutriční kvality obědů z hlediska obsahu makronutrientů a vybraných mikronutrientů a porovnání s normou potřeby pro osoby dané věkové kategorie. V druhé části byla vyhodnocena pestrost jídelníčků z hlediska zastoupení jednotlivých potravin a pokrmů a následně byla toto data porovnána s doporučeným spotřebním košem. V třetí části byly sledovány stravovací návyky studentů pomocí dotazníkového šetření. Ve čtvrté části byly porovnány hodnoty BMI jednotlivých žáků na začátku a konci školního roku včetně přiřazení percentilu. V páté části došlo k vyhodnocení testovací hypotézy. Z rozboru jednotlivých jídelních lístků bylo zjištěno, že příjem energie z obědů v ročním průměru u studentů primy a terci nedosahoval doporučených hodnot, toto naopak splňovaly obědy kvinty a septimy. Příjem bílkovin z oběda byl u všech sledovaných tříd vysoký. Příjem tuků v případě obědů studentů prima a tercie byl v rozmezí doporučené normy. U obědů studentů kvinty a septimy došlo k mírnému navýšení tohoto makronutrientu. Příjem sacharidů byl v celoročním průměru u obědů primy o 3,3 %, u tercie o 3,6 % a u septimy o 2,05 % DDD nižší než je doporučené množství, u obědů kvinty došlo k naplnění požadovaného množství. Z rozboru dále vyplývá, že příjem potravní vlákniny byl u studentů všech čtyř tříd v dostatečném množství. Příjem vápníku byl u všech tříd nižší než doporučuje norma potřeby. Příjem hořčíku byl u všech tříd vyšší než je doporučeno. Ostatní sledované minerální látky jsou v obědech všech tříd v dostatečném zastoupení. Příjem vitamínu A byl u všech tříd vyšší než zní doporučení. Vitamín C byl přijímán v množství 108 % u primy, 117 % u tercie, 128,4 % u kvinty a 125,6 % DDD u septimy. Vitamín B6 a B12 byl dle výzkumu přijímán v nadbytku. Porovnáním pestrosti jídelních lístků jednotlivých tříd s doporučením bylo zjištěno, že zastoupení drožďové polévky bylo nedostatečné, luštěninové polévky byly zastoupeny dle normy. Nedostatečně byla zastoupena jídla bezmasá, luštěninová a z kuřecího masa, naopak v nadbytku byla vybírána jídla smažená, sladká a z vepřového masa. Nutno poznamenat, že pestrost je ovlivněna výběrem samotných studentů z více nabízených jídel. Z dotazníkového šetření vyplývá, že pravidelně snídajících studentů je stejně jako studentů nepravidelně snídajících a nesnídajících, dopolední a odpolední svačiny jsou spíše nepravidelné, pravidelnost obědů je u všech studentů a většina obědvá ve školní jídelně, žádný dotazovaný neodpověděl, že nejí ovoce nebo zeleninu denně, pitný režim byl ve většině případů nedostatečný. BMI u většiny studentů je v normě, je jen minimum respondentů s nízkou váhou, nadváhou nebo obezitou, Testovací hypotéza neprokázala, že nepravidelně snídající nebo nesnídající studenti mají vyšší BMI než studenti pravidelně snídající. Úroveň stravování ve sledované jídelně víceletého gymnázia u většiny hodnocených parametrů odpovídá nutričním požadavkům dětí příslušné věkové kategorie. Spotřební koš je plněn, avšak pestrost jídelního lístku je do značné míry ovlivněna výběrem samotnými konzumenty.
|
|
|
Sledování kvality školního stravování a posouzení stravovacích návyků a jejich změn žáků druhého stupně na vybrané základní škole
ŠVEC, Jiří
Diplomová práce byla zpracována na základě šetření, které probíhalo na ZŠ Blatenská v Horažďovicích ve školním roce 2010/2011 a zabývala se problematikou výživy žáků ve věkových kategoriích 10-13 let a 13-15 let. Cíl práce byl zaměřen na sledování jídelních lístků za účelem zjištění příjmu sledovaných nutrientů, minerálů a vitamínů v závislosti na doporučeních pro dané věkové skupiny. Výzkum byl doplněn nutričním testem pro hodnocení stravovacích návyků dětí ve starším školním věku. Nakonec byly ověřeny dvě testovací hypotézy. Získané výsledky analýzy jídelních lístků byly porovnány s normami potřeb a bylo zjištěno následující. Příjem energie byl adekvátní u dívek (v toleranci jednoho procenta DDD), u chlapců byly hodnoty příjmu energie z oběda řádově o 4-5 % nižší. Bílkoviny byly plněny nadlimitně a již v obědech dosahovaly prakticky celodenní potřeby v kategorii 10-13 let a v kategorii starších byla tato úroveň na 90 % DDD. Příjem lipidů, sacharidů a vlákniny byl adekvátní. Hodnoty příjmu vápníku byly zjištěny jako nedostatečné a v žádném z měsíců nepřesáhly hodnotu 21,4 % DDD. Celoroční nadbytek byl zjištěn u vitamínu B6, kde byly nejnižší hodnoty zjištěny v měsících září a lednu na úrovni 100 % DDD. Nadbytečný byl i celoroční příjem vitamínu B12, kde nejnižší hodnoty byly zjištěny v měsíci listopadu a to na úrovni 130 % DDD. Na základě statistických šetření hypotéz se neprokázalo, že pravidelná snídaně je účinnou prevencí vzniku nadváhy či obezity u dětí této věkové kategorie. Podíl pasivně stráveného času není závislý na věku. Dále byla nalezena 21 %-ní závislost mezi redukční dietou dítěte a redukční dietou libovolného člena rodiny při těsnosti této vazby 46 %. Je tedy patrné ovlivnění stravovacích návyků dítěte rodinou.
|
host ::
RSS.