|
|
Výživa těhotných a kojících matek - přání a realita
JUROVÁ, Iveta
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Výživa těhotných a kojících matek - přání a realita. Hlavním cílem bylo zjistit, zda těhotné a kojící ženy dodržují obecná doporučení. Jednotlivé kapitoly popisují výživu pro tato období, dále rozebírají vybrané vitamíny, minerální látky a stopové prvky. V každém období jsou shrnuta obecná doporučení pro ženu. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Pro zjištění informací sloužil polostrukturovaný hloubkový rozhovor. Každý rozhovor byl jinak dlouhý, záleželo na náladě ženy a na tom, do jaké hloubky měla každá z respondentek chuť vyprávět o svém stravování. Pro výběr respondentek byla použita metoda "sněhové koule". Navázala jsem kontakt s první respondentkou, pomocí níž jsem se dostala k dalším jedincům. U čtvrté respondentky bylo usouzeno, že rozhovory jsou dostačující pro můj výzkum a proces hledání končí. Rozhovory se konaly v místě bydliští respondentek, pocházejících z oblasti Příbramska. Respondentky neuváděly svá jména a byly označeny pod písmeny A - D. Každá žena souhlasila s poskytnutím rozhovoru pro můj výzkum a s nahráváním na diktafon. Nahrávky byly posléze přepsány. Rozhovor byl zaměřen na tematické okruhy: základní údaje (věk, bydlení, počet dětí), pojem zdravá výživa, potravinové doplňky, stravovací návyky (jednotlivá jídla během dne / popis předchozího dne), pitný režim, rizikové faktory, výběr potravin, přání změny jídelníčku. Každou oblast zastupuje kód a bylo vytvořeno dvanáct barevných kódů. Pro splnění výše zmíněného cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak těhotné a kojící ženy dodržují obecná doporučení pro těhotné a kojící ženy? Jakým způsobem by si těhotné a kojící ženy přály, aby vypadal jejich jídelníček? Otázka číslo 1: Každá žena pojem "zdravá výživa" zná a byla dostatečně informována o výživě během těhotenství nebo kojení. Každá z respondentek se získanými informacemi nakládá jinak. Respondentky se podle možností snaží dodržovat obecná doporučení. Popis nejčastěji konzumovaných jídel během dne a popis předchozího dne vystihuje každou respondentku. Výsledky ukazují, že se výživa jednotlivých žen v mnohém liší. Největší rozdíl se nachází mezi nejmladší a nejstarší respondentkou. U každé respondentky nalezneme jisté nedostatky, avšak respondentce "A" se připisuje nepřeberné množství. Respondentky se při výběru potravin zaměřují na kvalitu. Otázka číslo 2: Respondentky znají své nedostatky ve výživě. Do svého jídelníčku by zařadily více ovoce a zeleniny. Jedna z respondentek také uvádí, že by si přála konzumovat více ryb. Pro změnu jídelníčku si ženy přejí více peněz a pevnou vůli. Pouze jedna respondentka je se svým jídelníčkem spokojená. Bakalářská práce může posloužit těhotným a kojícím ženám, které budou vyhledávat odborné informace, dále studentům nutriční terapie, porodním asistentkám vedoucí předporodní kurzy. Na základě získaných poznatků jsem se rozhodla vytvořit edukační materiál. Doporučila bych distribuci tohoto materiálu do ordinací a čekáren gynekologů a pediatrů.
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od narození do 6 měsíců.
ANDRLOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo zaznamenat vývojovou dynamiku tělesných rozměrů dětí ve věku od narození do 6 měsíců věku. Do souboru byly zahrnuty děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými antropometrickými údaji byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly uvedeny pro chlapce a dívky zvlášť, porovnány s odbornou literaturou a zpracovány ve formě grafů a tabulek. K porovnání souborů byl použit Studentův t-test a Z-skóre. Dále byly do studie zahrnuty somatické a další charakteristiky matek měřených dětí zjišťované pomocí dotazníků. Prostřednictvím Dotazníku životní spokojenosti byla v diplomové práci vyhodnocena životní spokojenost matek prvorodiček. Kojené děti /chlapci, dívky/ celkově nedosahují nižších průměrných hodnot tělesné délky a hmotnosti oproti dětem referenčního souboru CAV, 2001 (Vignerová a kol., 2005) a Bláha a kol., 2001 (Bláha a kol., 2010) Tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy chlapců a dívek do jednoho měsíce statisticky významně pozitivně koreluje s gestačním věkem dítěte. Největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček vykazují kategorie finanční situace, dále manželství, partnerství a sexualita. Životní spokojenost prvorodiček našeho souboru statisticky významně pozitivně koreluje s jejich tělesným zdravotním stavem a spokojeností v manželství nebo partnerství. Zjišťovaná somatická data kojenců mohou být použita k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od 6 do 12 měsíců.
BÖHMOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo postihnout vývoj tělesných rozměrů dětí ve věku od 6 do 12 měsíců věku. Do studie byly zařazeny děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými tělesnými parametry byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly zpracovávány zvlášť pro dívky a pro chlapce, byly porovnány se srovnávacími soubory a jsou předloženy v podobě tabulek a grafů. K porovnávání souborů byl využit Studentův t-test a Z-skóre. Porovnání výsledků našeho výzkumu a referenčního výzkumu české populace ukázalo nižší průměrné hodnoty hmotnostně-výškového poměru u dětí našeho souboru. Prostřednictvím dotazníků byly zjišťovány somatické a další charakteristiky matek měřených dětí. Součástí diplomové práce je i vyhodnocení životní spokojenosti matek prvorodiček na podkladě Dotazníku životní spokojenosti. Ukázalo se, že největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček má kladné hodnocení finančních možností rodiny, vidina možného výdělku v budoucnosti a zajištění ve stáří. Zjišťované somatické údaje dětí jsou součástí celostátního antropologického výzkumu Státního zdravotního ústavu a mají sloužit k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
|
Laktační poradenství v okrese Jindřichův Hradec
HANTOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce nese název Laktační poradenství v okrese Jindřichův Hradec. Hlavní téma této práce a je právě laktační poradenství. Co tento pojem znamená a hlavní zásady, jak se stát správným poradcem v oblasti kojení. Laktační poradenství je nejvíce podporováno laktační ligou, proto zde nechybí zmínka o této asociaci, která je sama o sobě nezávislá a nevýdělečná, ale za to nejdůležitější v oblasti tohoto poradenství. Dále je zde fyziologie laktace, jako je anatomie prsní žlázy a vliv hormonů našeho těla na tuto žlázu. Nechybí tu správná výživa matky, která hraje neméně důležitou roli v období kojení. Další kapitoly jsou věnovány kojení. Jako přípravě na kojení, výhod kojení jak pro dítě, tak i pro matku a průběh prvního přiložení. Další část představuje techniku kojení, kde jsou popsány základní zásady přikládání dítěte k prsu. Následná kapitola je o polohách využívaných při kojení. Ale kojení není jen o výhodách, zásadách nebo polohách. Proto zde nechybí péče o prsa v průběhu kojení. Je zde popsána správná hygiena prsou, péče po kojení, ale především jakým způsobem si efektivně masírovat prsa. V průběhu kojení mohou nastat různé problémy a nejčastější z nich jsou zmíněny v předposlední části teoretického celku. Na začátku byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. První cíl byl zaměřen na informovanost žen o laktačním poradenství a druhý na míru zájmu o tuto službu. Hypotéza č. 1 zněla, že ženy mají zájem o laktační poradenství a tato hypotéza se mi na základě výzkumného šetření potvrdila a první cíl byl tedy splněn. Druhá hypotéza byla o tom, že ženy mají zájem o laktační poradenství. Stejným principem se potvrdila i tato hypotéza a následně i cíl č. 2. Všechny tyto údaje byly zjišťovány pomocí anonymního dotazníku, který byl rozdáván matkám v období kojení v ambulancích obvodních gynekologů a ženám, které v těhotenství navštěvovaly předporodní kurzy. Hlavním cílem bylo získat podklady pro založení laktačního centra nebo 24 hodinové telefonické linky v jindřichohradeckém okrese, kde tyto službu velice chybí.
|
|
|
Kojení a jeho nejčastější problémy
SOUKUPOVÁ, Simona
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je část teoretická, kde jsou popsány všechny současné poznatky týkající se problematiky kojení, druhá část je část výzkumná. V teoretické části jsou popsány nejčastější problémy spojené s kojením a současně popsána správná technika kojení, která je důležitá pro prevenci vzniku těchto obtíží. Jsou zde popsány i ostatní aspekty související s kojením, jako např. polohy při kojení, životospráva kojící ženy a jiné. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o kojení z prenatální péče. Druhým cílem, zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Třetím cílem bylo zjistit nejčastější problémy při kojení u žen na oddělení šestinedělí a posledním cílem bylo zjistit, zda kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení. Jako první byla stanovena hypotéza, že ženy mají informace z prenatální péče. Druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje matky o správných technikách kojení. Třetí hypotéza byla stanovena, že nejčastějším problémem při kojení jsou ragády bradavek. Poslední hypotéza byla, že ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. Všechny cíle byly splněny. Výzkum ukázal, že ženy jsou o kojení informované již v prenatální péči. Nejvíce informací čerpají z časopisů, knih a internetu. Některé navštívily kurz kojení a některé byly edukovány od zdravotnického personálu. Tím byla potvrzena první hypotéza, že ženy jsou edukovány o kojení již z prenatální péče. Druhým cílem bylo zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy na oddělení šestinedělí o správných technikách kojení. Z šetření vyplynulo, že ženy jsou edukovány o těchto technikách a personál edukuje ženy o krocích vedoucích k úspěšnému kojení. Těmito výsledky byla potvrzena druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Zjistit nejčastější problém u kojících žen, byl cíl třetí. Tam bylo jako největší problém shledáno bolestivé nalití prsou. Hypotéza třetí tedy nebyla potvrzena, neboť bylo stanoveno, že nejčastějším problémem byly ragády bradavek. Prověření znalostí žen o způsobech řešení problémů s kojením bylo cílem čtvrtým. Ukázalo se, že ženy mají dostatek znalostí, vedoucích k odstranění případného problému s kojením a tím byla potvrzena hypotéza čtvrtá, že kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. K potvrzení těchto hypotéz a splnění cílů byl použit kvantitativní výzkum, formou anonymních dotazníků. Bylo rozdáno 127 dotazníků, zpět bylo vráceno 112. Výzkum probíhal ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, která je od roku 1993 nositelem titulu Baby Friendly Hospital. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné použít jako zdroj informací pro včasnou edukaci u nejčastěji se vyskytovaných problémů při kojením se zaměřením na jejich prevenci a zároveň sloužit jako zdroj informací pro zlepšení ošetřovatelské péče. Problematice kojení by se mělo věnovat stále více pozornosti, neboť právě tyto problémy mohou ženě po porodu znepříjemnit její nejkrásnější životní období.
|
|
|
Problematika žen v poporodním období.
CHARVÁTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je teoreticko - výzkumná a je zaměřena na problematiku žen v poporodním období. Bakalářská práce shrnuje základní informace nejen o fyziologickém šestinedělí, ale i o možných komplikacích, které v průběhu tohoto období mohou nastat. Do celé problematiky byla zahrnuta oblast zdravotní, psychická a sociální. Praktická část dále prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění problémů, které prožívají ženy po porodu během hospitalizace na porodnickém oddělení, a také na problematiku informovanosti těchto žen.
|
host ::
RSS.