|
| |
|
|
Postprandiální termofilie u plazů
STUCHLOVÁ, Klára
Mnoho ektotermních obratlovců, včetně některých druhů plazů, vyhledává následně po příjmu potravy vyšší teplotu. Toto chování, které zvyšuje efektivitu trávení, nazýváme postprandiální termofilie. Nicméně mnoho studií zabývajících se touto problematikou bylo provedeno v laboratorních podmínkách s využitím teplotního gradientu. Tyto podmínky příliš zjednodušují přirozené prostředí, jež daný druh obývá ve volné přírodě, a data v nich získaná mohou být zavádějící. Na druhou stranu v přírodě je termoregulační chování pouze jednou z mnoha věcí (například reprodukce, antipredační chování, shánění potravy), na kterou musí plazi reagovat, a aktuální biotické a abiotické faktory mohou ovlivnit konkrétní termoregulační chování jedince. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost správné interpretaci výsledků. Budoucí výzkumy týkající se teplotní ekologie ektotermních organismů by měly klást zvláštní důraz na podobu teplotního gradientu a metodiku pokusu. Sledovaným jedincům by měl být během pokusu poskytnut mikrohabitat, který se co největší měrou podobá preferovanému prostředí v přírodě.
|
|
|
Mortalita plazů na silnicích a její řešení - literární rešerše
PORUBSKÁ, Nikola
Vysoká úmrtnost plazů na silnicích je způsobena rychlým rozvojem dopravy a neustálým budováním nové infrastruktury. Následně dochází k izolovanosti populací, což může ohrozit jejich dlouhodobou životaschopnost. Další příčinou úmrtnosti plazů může být rozvoj zemědělství a s tím spojená urbanizace. V této práci je uvedena situace pro několik vybraných druhů hadů na základě dostupných informací a jsou diskutovány negativními vlivy působící na druhy plazů. Také jsou zde navržena opatření pro zmírnění úmrtnosti jedinců na komunikacích a velmi nutná informovanost veřejnosti o tomto problému.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu - modelová skupina obojživelníci, plazi
ZILVAROVÁ, Veronika
Povrchová těžba ovlivňuje všechny složky a funkce krajiny a to nejen vlastní těžbou, ale také ukládáním skrývkového materiálu na výsypkách. Díky likvidaci ekosystémů dochází ke snížení rozmanitosti struktury krajiny a tím i snížení biodiverzity a ekologické stability. Plochy výsypek jsou procesem primární sukcese znovu osídlovány novými společenstvy organismů. Jedním z faktorů mající vliv na rozšiřování organismů na nové biotopy je i stav a charakter rekultivací těchto ploch. Cílem práce je studium herpeto- a batrachofauny na, různým způsobem rekultivovaných plochách výsypek po hnědouhelné těžbě (Velká podkrušnohorská výsypka, Smolnická výsypka) a lokalit v okolí Slavkovského lesa. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky cenóz a biodiverzity obojživelníků a plazů. Praktická část obnáší herpetologické sledování lokalit. Pozorování během roku 2009 a 2010 ukázalo přítomnost ropuchy krátkonohé (Bufo calamita), ropuchy obecné (Bufo bufo), ropuchy zelené (Bufo viridis), skokana krátkonohého (Rana lesonae), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana zeleného (Rana esculenta), rosničky zelené (Hyla arborea), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), čolka velkého (Triturus cristatus), čolka obecného (Trituris vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ještěrky obecné (Lacerta agilis), užovky obojkové (Natrix natrix). Práce tematicky zapadá do rozsáhlejší dlouhodobé studie hodnocení rekultivací krajiny ovlivněné povrchovou těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Na lokalitách již proběhlo podobné sledování jiných skupin obratlovců a výsledky jsou dány do vzájemných souvislostí. Téma je podpořeno projektem NAZV QH82106 a NPV 2B08006.
|
|
| |
|
|
Návrh výukového programu Obojživelníci a plazi
BALÍČKOVÁ, Lenka
Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit návrh výukového programu s motivačními prvky, týkajícího se převážně našich obojživelníků a plazů. Program je určen žákům sedmých tříd základních škol především v okolí Horažďovic, protože zohledňuje konkrétní podmínky tohoto regionu. Sestavení programu předcházela pojmová i strukturální analýza témat obojživelníci a plazi v učebnicích přírodopisu používaných v České republice. Dalším teoretickým východiskem byl vlastní faunistický průzkum zájmového regionu a srovnání výsledků s odbornou literaturou. Výukový program obsahuje část {\clqq}Obojživelníci``, část {\clqq}Plazi`` a část {\clqq}Otázky a úkoly``. Některé úkoly byly prakticky ověřeny.
|
host ::
RSS.