|
|
Dialogické jednání jako možnost rozvoje osobnostních dispozic učitele
NOTA, Josef
Disertační práce s názvem Dialogické jednání jako možnost rozvoje osobnostních dispozic učitele je zaměřena na specifika a možnosti psychosomaticky orientované disciplíny Dialogické jednání s vnitřním partnerem v přípravě budoucích učitelů. Tato disciplína je pedagogikou toho, jak zkoumat v experimentálních podmínkách fenomén samomluvy. Východiskem pro naznačený přístup je zaměření na osobnost studenta učitelství a kultivace jeho sebereflexe cílem je získání profesní role se zachováním autorského přístupu a autenticity v jednání. Cílem disertační práce je hlubší porozumění pedagogice psychosomatických disciplín na půdě Katedry pedagogiky a psychologie, což je pro mou asistentskou zkušenost zásadní. Výchozím bodem práce je hledání východisek pro osobnostně orientovanou přípravu budoucích učitelů a nahlížení na její specifika optikou i jiných, osobnostně orientovaných programů. V další části je disciplína Dialogické jednání popisována ze studentské a posléze asistentské výzkumné pozice a hledány opěrné body pro objevování tzv. psychosomatické kondice. Po zacílení na specifika psychosomatické přípravy budoucích učitelů na Katedře pedagogiky a psychologie Jihočeské univerzity je pozornost věnována otázkám po možnostech exportování Dialogického jednání. Z důvodů dosud neuchopené metodologie analýzy videozáznamů z disciplíny bylo dále nutností popsat základní východiska pro další výzkumnou práci. Empirická část je věnována vytváření typologií ze studentských písemných sebereflexí. Cílem je formulace asistentské zkušenosti. Interpretace výsledků vede k závěrům po nutnosti diferencovat písemné pedagogické sebereflexe od písemných pedagogických reflexí, běžně popisovaných jako zpětná vazba.
|
|
|
Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru
LIŠKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá tématem: Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se v průběhu studia změnil pohled studentů na zvolený obor. Teoretická část obsahuje definování a vysvětlení pojmů souvisejících se zpracovávaným tématem. Pro výzkumnou část práce byla zvolena kvalitativní metodologie. Data byla sbírána za využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaměřeny na to, jaké vlivy se podílely na volbě oboru, zda došlo k diferencím v pohledu na zvolený obor a studovanou problematiku a případnou reflexy těchto změn. Výzkumný soubor tvořilo 10 studentek Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory v navazujícím magisterském programu. Získaná data byla zpracována procesem otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že motivem pro volbu oboru byla především touha pomoci a pracovat s lidmi a zájem o problematiku. Zvolený obor nenaplnil očekávání komunikačních partnerek a většina lituje svého rozhodnutí ve volbě oboru. Důvodem je hlavně nevyhovující skladba předmětů a nízké finanční ohodnocení profese. Výhodou oboru je získání užitečných informací a rozvoj kompetencí. Prospěšně je hodnocena absolvovaná praxe. Významná část komunikačních partnerek se necítí být připravena na výkon povolání. Komunikační partnerky často změnily postoj k zdravotně sociální problematice negativním směrem. Nejčastěji měnily názor na Romy. Nejoblíbenějšími cílovými skupinami jsou děti a senioři. Naopak nejméně populární jsou osoby bez přístřeší a Romové. Komunikační partnerky si během studia uvědomily své nedostatky a rizika související s povoláním. Všechny se obávají syndromu vyhoření. Většina komunikačních partnerek se v současnosti domnívá, že z nich budou dobré pracovnice. Zjištěné výsledky mohou pomoci obohatit teoretické poznatky o sebereflexi studentů s ohledem na studovaný obor.
|
|
|
Hodnocení žáka učitelem při odborném výcviku vzdělávacího oboru kadeřník
RŮŽIČKOVÁ ZAUMÜLLEROVÁ, Věra
Abstrakt (Anotace) Cílem této bakalářské práce je hodnocení žáků ve vyučovacím procesu dle stanoveného učebního plánu v návaznosti na ŠVP nejen v obecné rovině, ale i konkrétně, a to hodnocení žáka učitelem při odborném výcviku vzdělávajícího oboru Kadeřník. Tato práce si klade za úkol vymezit základní pojmy a ve stručnosti popsat problematiku hodnocení žáka nejen pedagogem, ale i žákem samým, včetně hodnocení výkonu jedince ze strany spolužáků. Dále si klade za cíl popsat psychologické aspekty a vzorce v samém důsledku hodnocení, a to jak ze strany učitele, žáka, spolužáků, ale i účastníků zainteresovaných v procesu hodnocení. Práce má teoreticko ? empirický charakter. Teoretická část popisuje hodnocení žáka učitelem při odborném výcviku se zaměřením na vzdělávací obor Kadeřník dle ŠVP. Popisuje metodu systematického pozorování žáka v rámci procesu hodnocení, možnosti analýzy a vyhodnocení žákova výkonu a formy vyjadřování výsledného hodnocení. Práce si také klade za cíl využít možnosti sebehodnocení žáka a zapojení spolužáků do hodnotícího procesu. V teoretické části je také věnována pozornost samotnému pojmu ?kadeřník,? všeobecný pohled na zmíněný pojem a v neposlední řadě přináší i současný náhled na tento vzdělávací obor, zařazení a popis oboru. V empirické části byl navrhnut systém hodnocení pro odborný výcvik vzdělávacího oboru a experimentálně ověří možnosti jejího využití v praxi. V rámci experimentu byly navrženy hodnotící archy pro sebehodnocení žáků, hodnocení výkonu žáka spolužáky a hodnocení žáka učitelem. Tyto archy byly během jednoho pololetí používány pro hodnocení při odborném výcviku. Výsledek experimentu byl ověřen prostřednictvím evaluačních dotazníků pro žáky.
|
|
|
Diagnostika vybraných didaktických pojmů v sémantickém prostoru studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ
ŽIŽKOVÁ, Iveta
Tato diplomová práce se zabývá problematikou a následně diagnostikou vybraných didaktických pojmů u studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Hlavním cílem bylo zjistit, do jaké míry spolu souvisí vnímání vybraných didaktických pojmů mezi studenty pedagogické fakulty a učiteli na prvním stupni základních škol. Teoretická část se zabývá odborným vymezením výzkumné metody sémantického diferenciálu a vymezením zkoumaných pojmů. V praktické části byly zjištěny a dále zpracovány pojetí didaktických pojmů pomocí metody sémantického diferenciálu.
|
|
|
Sebereflexe studentů sociální práce v průběhu jejich odborné praxe
POSTRÁNECKÁ, Hana
Sebereflexe studentů je nedílnou součástí profesní přípravy tedy i odborné praxe. Sebereflexi můžeme chápat jako rozvoj profesní i vlastní osobnosti. Cílem diplomové práce je charakterizovat reflexi studentů sociální práce v rámci propojení teorie a odborné praxe. V teoretické části se autorka věnuje právě pojmu sebereflexe, reflexe a sebepoznání. Dále stručně popisuje co je sociální práce, kompetence jež jsou pro výkon sociální práci potřebné a význam odborné praxe. Zabývá se také tím, jak dochází k propojení teoretických poznatků a praktické zkušenosti, jak může být vlastní praxe reflektována. V dalších kapitolách se autorka věnuje supervizi, neboť jedním z jejich cílů je sebereflexe. Zaměřuje se hlavně na autosupervizi a rozvojovou supervizi. V poslední kapitole se snaží nastínit vliv etiky, jejich pravidel a dilemat, která sociální práci ovlivňují. V praktické části je stanoven hlavní cíl: ?Charakterizovat reflexi studentů sociální práce v rámci propojení teorie a odborné praxe? Autorka dále stanovuje dva dílčí cíle: ?Zjistit charakter reflexe studentů sociální práce v souvislosti s délkou studia.? a ?Zjistit míru využívání reflexe studentů sociální práce v průběhu jejich odborné praxe.? Pro naplnění cílů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostandardizovaného interview. Struktura interview měla strukturu šířeji formulovaných otázek, které směřovali k poznání problému. Výzkumný soubor tvoří studenti Zdravotně sociální fakulty, kteří absolvovali bakalářské studium a navazující magisterské studium v oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Charakter reflexe v souvislosti s délkou studia a míru využívání reflexe je definován v rámci navrhovaných hypotéz. Získané poznatky mohou být využity ke zkvalitnění sebereflexe studentů sociální práce a k rozvoji odborných praxí.
|
|
|
O jedné z cest ke zkvalitňování didaktických znalostí u obsahu
Macháčková, Jana
Za jednu z možností prohlubování didaktických znalostí obsahu učitele považuji systematickou kvalifikovanou reflexi vlastní činnosti. Jednou z cest k systematické reflexi se může stát kolektivní reflexe s podporou videozáznamu z vyučovací hodiny. Příspěvek ukazuje závěry z mých experimentů. Východiskem příspěvku je Lesson study (forma workshopu vycházející z tradičního uspořádání japonské vyučovací hodiny) a hledání cesty, jak by se podobný model dal využít v naší vzdělávací kultuře.
|
|
| |
|
|
Využití role sestry-rozhodovatelky v praxi v souvislosti s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se snaží nastínit, v jakém rozsahu je využívána rozhodovací role sester a jaké hlavní faktory ovlivňují sesterské rozhodování. Rozhodováním naplňuje sestra svou rozhodovací roli, přičemž efektivita tohoto rozhodnutí významným způsobem zasahuje do výsledné kvality poskytované ošetřovatelské péče. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry svou rozhodovací roli využívají v nedostatečné míře, a proto je potřeba znovu zdůraznit smysl a účel samotného rozhodování. Tohoto úkolu se mohou ujmout sestry z ošetřovatelského managementu. Sestry manažerky mohou dále přispět tím, že budou efektivněji než doposud obhajovat kompetence sester. Z faktorů, které sestry potřebují pro efektivní rozhodování, je potřeba zaměřit se zejména na vzdělávání. Je nezbytné umožnit sestrám rozšiřování vědomostí, protože tak získají teoretické znalosti (např. o rozhodování), které uplatní v péči o pacienta/klienta.
|
|
|
Rozvoj sebeprožívání a osobnostní zrání u studentů psychologie a jiných pomáhajících profesí
SOUČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá důležitostí zrání osobnosti a rozvojem sebepojetí při studiu psychologie a jiných pomáhajících profesí v souvislosti s budoucí zodpovědností a osobnostních nároků tohoto povolání. V teoretické části práce zachycuje nejdůležitější vývojové mezníky v utváření osobnosti, které podmiňují dosažení zralosti u osob vykonávajících pomáhající profese. V práci se objevuje téma utváření identity a sebepojetí jako další důležitý aspekt při tvorbě osobnosti. Dále je zde popsána motivace, její význam a některá její specifika v rámci pomáhajících profesí. Praktická část zkoumá, na základě kvalitativního výzkumu u studentů vybraných oborů, vývoj motivace ke studiu a představy o vykonávání budoucí pomáhající profese. Dále pak jak poznatky a zkušenosti získané při studiu dokáže student zužitkovat ve svém každodenním osobnostním či profesním životě a jak se tento vliv odráží v sebereflexi jeho fungování.
|
|
|
Sebereflexe u zdravotnických pracovníků v souvislosti s ošetřováním pacientů s infaustními prognózami a úmrtími
VAŇKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou sebereflexe u zdravotnických pracovníků v souvislosti s ošetřováním pacientů s infaustními prognózami a úmrtími. Sebereflexe je schopnost přemýšlet o sobě a svém jednání a je jedním ze základních předpokladů osobního rozvoje. Nejinak tomu je při povolání sestry, od které se očekává naprostá profesionalita, jak s vykonáváním odborné činnosti, vynikající komunikací, tak i se zvládáním náročných životních situací pacientů, při které se od ní očekává, že jim bude oporou. Sestry se často setkávají s těžce nemocnými, umírajícími pacienty, rodinnými tragédiemi a řadou dalších složitých situací, které působí na jejich psychiku, rodinný život a v neposlední řadě i povolání. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak ovlivňuje ošetřování pacient v infaustních stavech a úmrtí pacientů psychiku a práci ve smyslu jejich sebereflexe. V teoretické části bakalářské práce je popsán ošetřovatelský proces o pacienty s infaustní prognózou a o umírající a komunikace s nimi. Dále je zde popsána sebereflexe, motivace, supervize v paliativní péče a syndrom vyhoření. Práce se také věnuje emocím sestry při ošetřování pacientů s infaustní prognózou a umírajících pacientů a také předpokladům zdravotníků při ošetřování pacientů s infaustními prognózami a úmrtími. Šetření probíhalo pomoci kvalitativního výzkumu, metodou dotazovaní, pomocí nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen z osmi sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s. na oddělení onkologie, onkohematologie, ARO a apalická jednotka. Výzkum probíhal v období od 20.7.2010 do 23.7.2010. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry ošetřování pacientů s infaustní prognózou a umírajících pacientů ovlivnilo a ovlivňuje psychiku sester a to především v pohledu na život. Většina dotazovaných sester uvedla, že svůj život přehodnotily a nyní mají jiné priority. Jedna sestra odpověděla, že se snaží být na sebe více opatrnější. Jak vyplynulo z výzkumu samotnou práci sester ošetřování pacientů s infaustní prognózou a umírajících pacientů neovlivňuje. Téměř všechny sestry přistupují k těmto pacientům, jako k ostatním a péči o ně berou jako součást své profese. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity v odborných seminářích pro sestry.
|
host ::
RSS.