|
|
Technologie dojení dojicím automatem ve vztahu k welfare dojnic
KOUTEK, Martin
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení vlivu technologie dojení dojícím automatem na welfare dojnic. Byly sledovány etologické projevy dojnic po dojení a zjišťovány různé parametry související s dojením. Hlavními zjišťovanými parametry byl počet pokusů o nasazení strukových násadců, doba od nástupu dojnice do robota po úspěšné nasazení všech čtyř strukových násadců, celková doba dojení, doby mezi jednotlivými dojeními. Dále při etologickém pozorování byla hlavně sledována potřeba pití, příjmu potravy a ulehnutí do 30 minut po dojení. Nakonec v průběhu sledování byl posouzen zdravotní stav dojnic se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy. Etologická pozorování proběhla dvě, trvala vždy 24 hodin a výsledky z nich získané byly porovnány jak dle pořadí laktace dojnic, tak mezi jednotlivými pozorováními. Část údajů byla získána při samotném pozorování, zbylá část byla získána z databáze dojícího automatu. Během obou pozorování byl zaznamenán průměrný počet pokusů o nasazení strukových násadců okolo 1,6 na jedno dojení. Doba od nástupu v boxu do nasazení násadců činila v průměru 2:18 minut. Celková doba dojení za 24 hodin činila 12:37 hodin při prvním a 11:48 hodin při druhém pozorování. Doba mezi dojeními činila u dojení 2x denně v průměru 11,5 hodiny a při dojení 3x denně okolo 8 hodin. Co se týče aktivity do 30 minut po dojení, měly dojnice podobné návyky, větší rozdíl byl zaznamenán pouze u potřeby pití jak z hlediska jednotlivých pozorování, tak z hlediska pořadí laktace dojnic. Potřeba příjmu krmiva byla zaznamenána průměrně u 84 %, potřeba pití u 37 % a ulehnutí u 7 % dojnic vůči počtu dojení. Počet onemocnění mléčné žlázy se pohyboval na velmi nízké úrovni, takže nebyl vyhodnocován. Při pozorování bylo zjištěno, že dojení automatem má kladný vliv na welfare dojnic. Dojnice měly stálý přístup k vodě a krmivu, ve stáji bylo kvalitní mikroklima a počet onemocnění mléčné žlázy byl zanedbatelný. Dojnice měly dost životního prostoru a byly klidné, protože veškeré činnosti během dne dělaly zcela dobrovolně.
|
|
|
Etologie gorily (\kur{Gorilla gorilla}) v přírodě a v lidské péči
GALLISTLOVÁ, Renata
Výsledky etologických studií goril vycházejí především z pozorování chování goril horských v přírodě. Gorily chované v lidské péči se adaptovaly na život v omezeném prostoru a na expozici velkému počtu návštěvníků. Dlouhodobý stres, nutričně nevyvážená strava i jiné faktory představují rizika spojená s projevy abnormálního chování, jako je zakrývání uší, které nebylo ve volné přírodě nikdy zaznamenáno. Tyto vzorce chování se zoologické zahrady snaží eliminovat zajištěním vhodného životního prostředí, např. odpovídajícím složením sociální skupiny a vytvářením členitých ubikací s úkryty, nebo jinými činnostmi, které podporují druhově typické chování goril. Zavedením potravního environmentálního enrichmentu se prodlužuje doba strávená krmením a může dojít ke zmírnění regurgitace. Zejména puzzle hlavolamy současně podporují i kognitivní procesy u goril.
|
|
|
Projevy chování u masného skotu v průbu roku
VESELÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo získat a vyhodnotit informace z etologických sledování stáda plemenic masného skotu chovaných v systému bez tržní produkce mléka při celoročním pastevním chovu. Průběh jednotlivých kategorii chování byl zaznamenáván intervalovou deskriptivní metodou s délkou intervalu 10 minut. Příjem krmiva byl nejintenzivnější na jaře, a to 54 % ze dne a nejméně intenzivní v zimním období 39 % dne. Pohybová aktivita byla nejnižší na jaře a v zimě, a to 7 % dne a nejvýraznější v létě (12%). Zjištěné poznatky byly porovnány s údaji, které získali při svých pozorování jiní autoři během svých výzkumů. Z výsledků dále vyplývá, že tento způsob chovu je velice vhodný pro ekologické a estetické využití pastvin, neovlivňuje přirozené chování a přispívá ke zlepšení welfare zvířat.
|
|
|
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.
|
|
|
ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ DOPADY SOUŽITÍ ČLOVĚKA A PSA
KARAFIÁTOVÁ, Iva
ABSTRACT Diplomová práce s názvem {\clq}qZdravotně sociální dopady soužití člověka a psa`` je výtvorem, který popisuje vývoj vztahu psa a člověka od dob dávných po současnost. Zabývá se tím, jak vznikl pes sám o sobě, a jak postupem času došlo k významnému sblížení, které trvá dodnes. Dílo nabízí ucelený přehled o druzích uplatnění psů v současnosti, a to především v oblasti zdravotní a sociální. Seznamuje čtenáře s možnostmi využití psů, s péčí o ně a také se zásadami komunikace, které umožňují kvalitní a klidný život člověka se psem. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké mají respondenti znalosti o možnostech uplatnění psů ve společnosti. Tento cíl byl splněn a hypotéza byla potvrzena. Respondenti souboru neznají ani polovinu možných uplatnění psa v soužití s lidmi. Druhým cílem bylo zjistit, jak respondenti vnímají přítomnost psů ve svém okolí ve vztahu k dětem. I tento cíl byl naplněn, avšak hypotéza, že více jak 75 % respondentů zkoumaného souboru je při kontaktu dítěte a psa opatrných, byla vyvrácena. Stále velké množství lidí podceňuje možné riziko při kontaktu dítěte a psa. Třetí cíl byl zaměřen na povědomí respondentů o signálech psího těla. Hypotéza se v tomto případě potvrdila a z výsledků je zřejmý veliký nedostatek informací o signálech, které psi k lidem vysílají. K získání potřebných údajů bylo využito dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven z 24 otázek a byl rozdán celkem 350 respondentům. Výsledkem šetření mělo být ověření tří, výše uvedených, hypotéz. Po konci šetření vyplynulo, že jedna z nich byla vyvrácena, zbylé dvě byly potvrzeny. Informovanost respondentů z řad veřejnosti není na vysoké úrovni. Riziko poranění vlastním psem hrozí u 44 % majitelů. Vše je důsledkem nedostatečného vzdělávání v problematice. Preventivní programy zaměřené na principy správného soužití se psy, zavedené již od mateřské školy, bych do budoucna viděla jako možnost snížit riziko vzniku poranění či pokousání psem.
|
|
|
Využití hiporehabilitace při reedukaci poruch chování dětí a mladistvých
KOZIELOVÁ, Erika
Diplomová práce pojednává o možnostech využití hiporehabilitace pro reedukaci poruch chování dětí a mladistvých. Práce stručně charakterizuje problematiku poruch chování u dětí a mladistvých a dokládá, jak je možné za pomoci hiporehabilitace pozitivně ovlivnit jejich nevhodné vzorce chování. Na základě přiblížení základů etologie koní osvětluje význam sociálního chování koní pro reedukaci poruch chování při hiporehabilitačních lekcích. Závěr teoretické části je věnován popisu amerického programu využívajícímu zdivočelé koně k resocializaci vězňů a přibližuje jeho paralely k hiporehabilitaci. Praktická část práce se zabývá popisem vybraných českých středisek a jednoho německého. Přibližuje jejich přístup ke klientům a principy, na kterých jejich práce stojí. Efektivita hiporehabilitace je zde doložena i přiložením tří kazuistik průběhu hiporehabilitace. Závěr práce srovnává průběh lekcí u vybraných středisek.
|
|
|
Využití skotu a ovcí při údržbě krajiny
HOUŠKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit a vyhodnotit podmínky pro společný chov skotu a ovcí při pastevním způsobu chovu a stanovit základní životní projevy plemenic v obou stádech v průběhu pastevního období.Do sledování bylo zařazeno 79 kusů plemenic masného skotu Aberdeen angus a 56 kusů bahnic plemena Suffolk. Etologická sledování proběhla třikrát v průběhu pastevního období (po dobu 24hodin) metodou přímého pozorování (délka intervalu 10 minut). Obě stáda jsou chována v průběhu pastevního období společně.
|
|
|
Využití enrichmentu k aktivizaci kočkovitých šelem. Chov kočky divoké (Felis silvestris) v ZOO Ohrada, Hluboká nad Vltavou.
KUCÍRKOVÁ, Kateřina
Enrichment neboli obohacení je jedním z mnoha nástrojů používaných v zoologických zahradách pro vytvoření komplexního a rozmanitého prostředí, které zvyšuje projevy přirozeného chování. Tato práce byla uskutečněna v Zoo Ohrada, Hluboká nad Vltavou u páru kočky divoké (Felis silvestris). Cílem bylo porovnat a vyhodnotit chování koček v době s prvky enrichmentů a kontrolním pozorováním; obohacení mělo stimulovat zvířata k aktivnímu chování. Potravní enrichmenty byly vyhodnoceny jako nejpřínosnější, zvýšily se aktivity příjmu potravy, celkový pohyb po výběhu a klesla doba strávená odpočinkem; při zavěšení potravy na strom se však výrazně zvýšila agresivita u obou zvířat. Hadrový míček nevyvolal předpokládané hravé chování.
|
|
| |
|
|
MATEŘSKÉ CHOVÁNÍ OVCÍ
JINDROVÁ, Miloslava
Etologická sledování mateřského chování ovcí byla uskutečněna v průběhu roku 2009 ve dvou obdobích, na jaře a na podzim. Pro vyhodnocení mateřského chování zvířat byla zvolena metoda přímého sledování. Hodnoty byly zaznamenávány do speciálních etogramů. Celkem bylo vysledováno 30 porodů u plemene valaška.
|
host ::
RSS.