|
|
Případová studie života vybraných dětí, vyrůstajících v dětských domovech ve Středočeském kraji
SUCHÁNKOVÁ, Veronika
Diplomová práce je věnována problematice, která se týká života dětí vyrůstajících v dětských domovech. Teoretická část je zaměřena na dítě, rodinu, její funkce, poruchy chování v rodině, které často končí násilím na dětech a vedou až k ústavní výchově. Na poruchy chování v rodině navazují specifika práce sociálně-právní ochrany dětí. Práce popisuje východiska a možnosti, které nabízí stát nebo ostatní organizace těmto ohroženým dětem. Jsou zde popsány zařízení ústavní péče a nejčastější důvody, které vedou k umístění do dětského domova včetně rizik, spojených s odchodem ze zařízení. Praktická část je směrována na mladé lidi v dětských domovech, kde za pomoci kvalitativního výzkumu je zmapován jejich dosavadní život v zařízení. Hlavním cílem je odpověď na položené výzkumné otázky a získat tak větší náhled na problematiku dětí umístěných v dětských domovech.
|
|
|
Spolupráce kurátora pro mládež se školskými zařízeními.
ŠROUBOVÁ, Jitka
Autorka diplomové práce se věnuje problematice spolupráce kurátora pro děti a mládež se školskými zařízeními (zejména školami). Cílem práce bylo popsat podoby možnosti této spolupráce a její následné interpretace je zpracování vícečetné případové studie vybraných žáků, jejichž problémy si spolupráci s kurátorem pro mládež vyžádaly. Teoretická část práce je především zaměřena na problémové chování žáků, které při svém řešení překračuje možnosti běžných pedagogických postupů realizovatelných školou. V této souvislosti je popsán systém institucionální pomoci, který je v takovýchto případech školám k dispozici, zejména s důrazem na funkci kurátora pro mládež. V praktické části je zpracována vícečetná případová studie několika žáků, jejichž problémy v chování si svou závažností vyžádaly spolupráci školy s kurátorem pro mládež. Pro vypracování studie byl použit kvalitativní výzkum, výsledky byly získány na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů s žáky samotnými, jejich rodiči, učiteli a pracovníky specializovaných pedagogických center.
|
|
|
Selhání rodiny jako faktor pro uložení výchovného opatření
KŮZLOVÁ, Simona
Cílem práce je popsat rodinné zázemí dětí a rodičů, kterým bylo uloženo výchovné opatření či nařízena ústavní výchova, zejména z pohledu funkčnosti těchto rodin. Dále je cílem této práce zjistit, zda u dětí s výchovnými problémy není příčinou jejich chování selhávání některých funkcí rodiny či neutěšená rodinná situace. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována tématům rodina, funkce rodiny, výchovné styly, problémové chování dětí a rodičů, syndromu CAN a sociálně-právní ochraně dětí. V rámci empirické části jsou analyzovány spisy dětí a rodin vedených na oddělení Sociálně-právní ochrany dětí v Českém Krumlově. Ke zjištění skutečností je využita obsahová analýza dokumentů. V rámci analýzy jsou zjištěny hlavní důvody uložení výchovných opatření či nařízení ústavní výchovy. Je zmapováno rodinné zázemí těchto dětí a jejich rodičů.
|
|
|
Etické aspekty náhradní výchovy v kontextu změn právního systému ČR
KŮRKOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá změnami legislativního pořádku sociálně-právní ochrany dětí posledních dvou let v ČR. Upozorňuje na důsledky, které novely zákonů přinesly do praxe při procesu svěřování dětí do náhradní výchovy a zároveň na etické aspekty s tímto procesem přímo související. Pro pochopení právní situace dítěte jsou zákony upravující sociálně-právní ochranu dětí porovnávány. Důsledky legislativních změn dopadají i na procesy svěřování dětí do náhradní výchovy. Práce se zabývá nejen praxí, ale i etickými souvislostmi, které byly, vzhledem k tématu práce, identifikovány jako nejpodstatnější. Celou problematiku dokreslují kazuistiky z vlastní praxe, které mají za cíl posloužit čtenáři lépe pochopit umisťování dítěte do náhradní výchovy a to jak procesně, tak i na poli etických aspektů, které proces doprovází.
|
|
|
Náhradní rodinná péče-etický pohled na volbu života
ŠABACKÁ, Lenka
Ve své práci se zabývám tématem náhradní rodinné péče, která se v současné době stává stále naléhavějším tématem. Cílem je přiblížit problematiku náhradní rodinné péče široké veřejnosti v České Republice. Teoretická část rozebírá různé formy náhradní rodinné péče a jejich charakteristiku. Je popsán průběh zprostředkování osvojení a pěstounské péče, spolu s motivací a očekáváním žadatelů. Nedílnou součástí náhradní rodinné péče je také problematika přijetí dítěte jiného etnika a vliv biologické rodiny dítěte na výchovu u náhradních rodičů. Jsou také vysvětleny etické principy, které hrají důležitou roli v řešení etických problémů a dilemat spojených s náhradní rodinnou péčí.
|
|
|
Posuzování funkčnosti rodiny v Jihočeském kraji
ZBORNÍKOVÁ, Kateřina
Posuzování funkčnosti rodiny je velmi aktuální téma. V 80. letech 20. století byl naposledy proveden výzkum funkčnosti rodin podle Dotazníku funkčnosti rodiny ve vztahu k dítěti podle profesora Dunovského. Cílem práce je zjistit, podle čeho sociální pracovníci/pracovnice v Jihočeském kraji posuzují funkčnost rodiny. Dílčí výzkumné otázky mají za cíl odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Jaké charakteristiky má podle sociálních pracovnic funkční rodina? Práce se zabývá otázkou, zda je Dotazník funkčnosti stále aktuální či zastaral. Práce se zabývá jen několika oblastmi dotazníku. Výzkum byl kvalitativní, jeho stěžejní technikou bylo polostandardizované interview. Struktura interview měla podobu šířeji formulovaných otázek, které směřovaly k poznání problému. Z výzkumu vyplývá, že Dotazník funkčnosti rodiny dle Dunovského nemůže být použit v posuzování funkčnosti rodiny bez detailnější anamnézy rodiny, která bude odrážet individuální odchylky jednotlivých rodin na základě déle trvajícího šetření v rodině. Samotné kategorie DFR je potřeba zaktualizovat s ohledem na posun společenského vnímání rodiny a na posun ekonomicko-sociální situace rodin ve společnosti.
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Tachově s dalšími vybranými subjekty v oblasti ohrožených dětí
PÁNEK, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na multidisciplinární spolupráci v oblasti ohrožených dětí z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Na začátku jsou teoreticky vymezeny pojmy dítě a ohrožené dítě, jelikož tyto dva pojmy jsou důležité z hlediska cílové skupiny práce. V následující kapitole je popsána sociálně-právní ochrana dětí, její legislativní vymezení, komu je poskytována, jaké subjekty jí zajišťují a aplikace sociální práce v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Druhá polovina práce je zaměřena na multidisciplinární spolupráci a její tři formy v podobě projektu Systém včasné intervence, sanace rodiny a případové konference. Jednotlivé typy jsou vymezeny teoreticky a následuje popis jejich funkčnosti na příkladu města Tachova. V příloze je popsána multidisciplinární spolupráce formou případových konferencí realizovaných orgánem sociálně-právní ochrany dětí v Tachově, a to v devíti kazuistikách, včetně jejich vyhodnocení.
|
|
|
Situace dětí v dětském domově v Žíchovci a jejich kontakt s biologickou rodinou.
VOJTOVÁ, Lenka
Diplomová práce je zaměřena na zmapování životní situace dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci a zjištění kontaktu s jejich biologickou rodinou. K získání informací za účelem realizace cíle a verifikace hypotéz byl použit kvantitativní výzkum. Stanoveny byly tři výzkumné soubory. 1. cílem bylo zmapovat životní situaci dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v letech 2008 až 2010. Dílčím dílem tohoto cíle bylo zmapovat rodinnou situaci dětí umístěných v dětském domově v letech 2008 až 2010. 2. cílem bylo zjistit průběh návštěvy dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v roce 2010 v jejich biologické rodině. U prvního a druhého výzkumného souboru byla využita technika sekundární analýzy dat, která slouží k odhalení obsahu dokumentů. První soubor tvořily děti, které byly v letech 2008 až 2010 umístěné v dětském domově v Žíchovci. Jednalo se o 56 dětí. Druhý soubor tvořily rodiny těchto dětí, kterých bylo 42 a to proto, že ve čtyřech případech šlo o tříčlennou sourozeneckou skupinu, v pěti případech o dvoučlennou sourozeneckou skupinu a v jednom případě šlo o sirotka. Životní situace dětí byla rozčleněna do 4 oblastí: 1. Osobní anamnéza - etnikum, pohlaví, věk při příchodu do DD, věk při odchodu z DD, délku pobytu v DD, místo odchodu z DD, typ školní docházky. 2. Důvody pro přijetí do DD ? nařízení soudu o ústavní výchově nebo předběžném opatření, důvody ze strany rodiny, důvody ze strany dítěte. 3. Rodinná anamnéza ? složení rodin, počet sourozenců vlastních i nevlastních, ekonomická situace rodiny, bytové podmínky. 4. Kontakt biologické rodiny s dítětem ? forma a četnost kontaktu s biologickou rodinou v DD, kontaktní osoba, průběh návštěv v DD, délka návštěv v DD. U třetího výzkumného souboru byla použita metoda dotazování, technika dotazníku, tento soubor tvořilo 28 dětí, které jezdily v roce 2010 na návštěvu ke svým biologickým rodinám. Pro výzkum byl sestaven dotazník, který obsahoval 14 otázek zaměřených na styk dětí s biologickou rodinou a jeho průběh pohledem dítěte. Na začátku diplomové práce byly stanoveny tyto hypotézy, které se potvrdily: 1. Hlavním důvodem pro umístění dětí do dětského domova v Žíchovci v letech 2008 až 2010 je dysfunkční rodinné prostředí. 2. Většina dětí umístěných v letech 2008 až 2010 v dětském domově v Žíchovci je v kontaktu se svou biologickou rodinou. 3. Většina dětí, které byly v roce 2010 propouštěny se souhlasem ředitele dětského domova v Žíchovci mimo zařízení, jezdila na návštěvu ke svým biologickým rodičům. Diplomová práce bude využita pro interní potřeby dětského domova, informace mohou dále sloužit všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají. Závěry práce mohou být zároveň podkladem k řešení negativních prvků v rodině v rámci prevence.
|
|
|
Možnosti participace nestátních neziskových organizací na realizaci sociálně právní ochrany dítěte
LOJÍKOVÁ, Jitka
Sociálně-právní ochrana dětí je v současné době velice diskutována a probírána veřejností. Nemalou zásluhu na tom bude mít jistě i připravovaná novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, přinášející s sebou řadu změn, které se budou týkat osob podílejících se na výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Úvodní část se zabývá státními i nestátními organizacemi spolupracujícími s rodinou. Rozebrána je sociálně-právní ochrana dětí, její struktura a historický vývoj. Dále je vymezena problematika zanedbávání dítěte, postup orgánu sociálně právní-ochrany dětí a dalších spolupracujících subjektů. Pozornost je také zaměřena na sanaci rodiny. Popisovány jsou významné ústavní a mezinárodní dokumenty, které se týkají sociálně-právní ochrany dětí. V neposlední řadě je zmíněn etický kodex sociálního pracovníka, který je jedním ze základních dokumentů v sociální práci. Cílem výzkumu bylo zmapování okolností spolupráce orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) s nestátními neziskovými organizacemi (NNO) v Jihočeském a Plzeňském kraji. V diplomové práci byly analyzovány dopady spolupráce mezi OSPOD a NNO a porovnány získané zkušenosti subjektů podílejících se na sanaci rodiny. Výzkumné otázky diplomové práce byly zaměřeny na dojednání spolupráce mezi orgánem sociálně právní ochrany dětí a nestátními neziskovými organizacemi a zjišťovaly slabé a silné stránky této spolupráce. Zpracováním dat bylo zjištěno, že forma dojednání spolupráce mezi orgánem SPOD a NNO není jednotná. Probíhá na základě individuální domluvy mezi jednotlivými OSPOD s NNO. Dále na základě provedeného výzkumu byly blíže specifikovány silné i slabé stránky spolupráce mezi OSPOD a NNO. Zvolenou metodou výzkumu pro naplnění cíle bylo dotazování technikou rozhovoru. Byly realizovány polostandardizované rozhovory s pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dítěte a pracovníky nestátních neziskových organizací v Jihočeském a Plzeňském kraji.
|
|
|
Sociálně právní ochrana dětí v souvislosti s rozvodem jejich rodičů
ŠIMKOVÁ, Radmila
Práce pojednává o sociálně právní ochraně dětí v rozvodové situaci jejich rodičů. Hlavním cílem práce bylo popsat úlohu sociálně právní ochrany dětí v případě, že dojde k rozvodu manželství, ve kterém žijí nezaopatřené děti. Druhým cílem bylo zjistit případné nedostatky platné právní úpravy sociálně právní ochrany dětí. V teoretické části práce je vymezeno pojetí rodiny, její charakteristika a základní funkce, dále právní vymezení rozvodu a jeho důsledky. Další kapitola pojednává o sociálně právní ochraně dětí obecně, popisuje její historický vývoj, orgány, principy a základní zásady. Sociálně právní ochrana dětí v rozvodové situaci je řešena v poslední kapitole teoretické části práce. Popisuje zejména úlohu kolizního opatrovníka. K naplnění cílů byl proveden kvalitativní výzkum, a to metodou nestandardizovaného dotazování. Jako technika sběru dat byl použit rozhovor. Výzkum probíhal na dvou odděleních sociálně právní ochrany dětí v Jihočeském kraji a zúčastnilo se jej celkem šest kolizních opatrovníků.
|
host ::
RSS.