|
| |
|
|
Konkrétní postup projekčních prací v komplexní pozemkové úpravě ve vybraném katastrálním území
STRNADOVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá konkrétním projekčním postupem v katastrálním území Maříž, které leží na jihozápadě Moravy v okresu Jindřichův Hradec. Prezentuje výsledky získaných z projektové dokumentace, podkladů, průzkumových prací terénu, určení obvodu a zjišťování průběhu hranic v komplexní pozemkové úpravě. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit a nastínit zjištěné skutečnosti pro přípravu nároku a dalších etap projekčních prací v komplexní pozemkové úpravě.
|
|
|
Nepřímé stanovení forem rtuti v půdách a sedimentech pomocí atomové absorpční spektrometrie.
ŠPAČKOVÁ, Jitka
V rámci diplomové práce byly testovány 4 extrakční techniky k izolaci organických forem rtuti ze sedimentů (extrakce v systému kapalina-kapalina, mikrovlnná extrakce v systému kapalina-kapalina, extrakce tuhou fází a extrakce s využitím iontoměniče) s následným stanovením rtuti na atomovém absorpčním spektrofotometru AMA-254. Dobrých výsledků bylo dosaženo při extrakci v systému kapalina-kapalina a při extrakci s použitím iontoměniče, kdy dosažená procenta shody orgHg s certifikovaným referenčním materiálem pro sedimenty CRM-580 odpovídala 86,44 ? 16,63 %, resp. 87,01 ? 29,22 %. Díky jednoduchému postupu, rychlosti extrakce a snadnosti stanovení obsahu organických forem rtuti byla především ověřena metoda s použitím iontoměniče, jejíž princip a postup je velmi jednoduchý. Tato technika byla aplikována na množství reálných vzorků sedimentů odebraných z vodních nádrží Jordán a Skalka. Bylo prokázáno, že tato metoda představuje vhodnou alternativu k metodám chromatografickým, popř. elektromigračním.
|
|
|
Je aktivita ligninolytických enzymů při rozkladu opadu závislá na obsahu fenolických látek?
APPLOVÁ, Markéta
Cílem této studie bylo určit vliv obsahu fenolických látek a inokulace půdním extraktem na mikrobiální respiraci, aktivitu fenoloxidáz (PhOx), peroxidáz (PerOx) a nově Mn-peroxidáz (MnP) ve dvou dominantních rostlinných opadech (Calamagrostis villosa a Picea abies), které se liší v obsahu fenolických látek, z povodí Plešného a Čertova jezera. U PhOx a PerOx aktivit byla určena závislost na inkubační teplotě s L-DOPA. Aktivita PhOx a MnP se signifikantně zvyšovala s obsahem obtížně rozložitelných fenolických látek, ale snižovala se s obsahem fenolických látek rozpustných ve vodě. Inokulace půdním extraktem neměla vliv na mikrobiální respiraci, aktivitu enzymů ani na rozklad fenolických látek. Mikrobiální respirace byla signifikantně vyšší v 10°C, ale průměrná enzymatická aktivita byla srovnatelná v 0°C a v 10°C. Aktivity PhOx měly teplotní optimum vyšší než 22°C, zatímco aktivity PerOx měly teplotní optimum v rozmezí 0 - 15°C.
|
|
| |
|
|
Výskyt rtuti v půdách jižních Čech.
MACHOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá výskytem rtuti v lesních a zemědělsky obhospodařovaných půdách, získáním a zpracováním vlastních vzorků půd z vybraných lokalit v jižních Čechách. Mezi studované lokality patří Lenora na Prachaticku, Břehov na Českobudějovicku, Lužice nedaleko Netolic na Prachaticku a Velký Chuchelec na Kaplicku. Byly zde odebrány vzorky lesních půd, orné půdy, louky a pastviny. Celkový obsah rtuti v půdě byl stanoven pomocí atomové absorpční spektrometrie (CV-AAS) s technikou generování studených par. Výsledky byly porovnávány mezi sebou v rámci způsobu hospodaření, lokalit a porostu. Výsledky byly zpracované pomocí statistické metody ANOVA v programu STATISTICA CZ6. V lesních půdách bylo nejvíce celkové rtuti zjištěno v humusovém horizontu v lokalitě Lenora na odběrném místě vrchu Chlustov {--} východ 0,574 {$\pm$} 0,042 mg{$\bullet$}kg-1 sušiny. Nejméně celkové rtuti v lesních půdách bylo naměřeno v druhém minerálním A2 horizontu v lokalitě Břehov 0,017 {$\pm$} 0,001 mg{$\bullet$}kg-1 sušiny. Ze zemědělsky obhospodařovaných půd bylo nalezeno nejvíce celkové rtuti na lokalitě Lužice v půdě z louky v hloubce odběru do 15 cm 0,088 {$\pm$} 0,007 mg{$\bullet$}kg-1 sušiny. Naopak nejméně celkové rtuti bylo naměřeno na lokalitě Lužice v orné půdě v hloubce odběru do 40 cm a to 0,012 {$\pm$} 0,0001 mg{$\bullet$}kg-1 sušiny. Zadaná pracovní hypotéza o vlivu obhospodařování (pole, louka, pastvina, les) byla statisticky významně prokázána, nejlépe na lokalitách Lužice a Velký Chuchelec. Z výsledků je patrné, že způsob obhospodařování má vliv na obsah celkové rtuti v půdě, ale jsou zde i jiné faktory, které mají vliv na obsah celkové rtuti. U lesních půd byl prokázán statisticky významný vliv druhu a stáří porostu na obsah celkové rtuti v půdě.
|
|
|
Vliv aplikace pesticidů na biodiverzitu půdy
VOKOUN, Josef
V českém zemědělství se používají postřikovače řady výrobců, které se liší především konstrukcí hlavního funkčního celku, jenž má zásadní vliv na aplikaci pesticidů. Cílem práce je porovnání způsobu aplikace ochranných látek postřikovačem s podporou a bez podpory vzduchu a posouzení vlivu pesticidů na životní prostředí (biodiverzitu půdy) a činnost postřikovače.
|
|
|
Charakter antropogenní kontaminace půd olovem
NOVOTNÁ, Monika
Cílem práce je jednak shrnout informace získané z literatury o vlastnostech olova a jeho geochemické pozici zejména v lesních půdách a dále na konkrétní kontaminované lokalitě posoudit dle izotopické signatury pravděpodobný původ olova v půdě studované oblasti. Sestavený literární přehled se týká především vlivu, zdrojů a účinků olova na životní prostředí, dále charakteristika lesních půd, jejich chemismus a také jejich degradace. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky analýz. Obsah EDTA-extrahovatelného (biodostupného) olova v odebraných půdách je nejvíce kumulován v humusových (H) organických horizontech, protože mají největší sorpční kapacitu. Námi zjištěné průměrné obsahy EDTA-extrahovatelného olova v hodnocených lesních půdách se pohybují v rozpětí 8,5 {--} 28,6 mg.kg-1 suš. se střední hodnotou 17,6 mg.kg-1 suš. Pouze na třech z osmi odběrových místech (Velká niva, Vrch Chlustov východ a Radvanovické sedlo-smrčina) přesahují zjištěné obsahy 30 mg.kg {--}1 suš. Zjištěné izotopické poměry v lokalitách Velká niva (smrčina východně od Lenory) a Radvanovické sedlo (smrčina a bučina jižně od Lenory) jsou podobné již dříve zjištěné signatuře olova v sedimentech Vltavy pod Lenorou.
|
|
|
Výskyt rtuti v půdách.
MACHOVÁ, Zdeňka
ANOTACE Rtuť se vyskytuje v atmosféře, ve vodě i v půdě. Práce se zabývá sestavením literární rešerše o výskytu rtuti v půdách a dekontaminace kontaminovaných půd. Dekontaminace mohou probíhat pomocí elektrokinetické metody, polymetalurgickými procesy, biochemickými procesy a pomocí rostlin. Práce je doplněna o experimentální část, která byla prováděna na pokusných lokalitách. Hlavní pokusná lokalita se nachází nedaleko obce Velký Chuchelec na Českokrumlovsku. Dvě další lokality se nacházejí u obce Břehov na Českobudějovicku a obce Lužice nedaleko Netolic na Prachaticku. Lokalita u Velkého Chuchelce je různými způsoby obhospodařovaná louka. V lokalitě Břehov byly odebrány vzorky orné půdy a v lokalitě Lužice byly vzorky odebrány z orné půdy, louky a lesa. Celkový obsah rtuti v půdě byl stanoven pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS). Výsledky byly porovnány mezi jednotlivými částmi lokality Velký Chuchelec, které byly různě obhospodařované. Byly zpracované pomocí statistické metody ANOVA a pro obsah celkové rtuti byla vypočtena korelace s lyzimetrickými vodami, s oxidovatelným uhlíkem a organickým uhlíkem. Dále byly porovnány obsahy celkové rtuti mezi lokalitami navzájem a mezi variantami les, orná půda a louka. Bylo zjištěno, že na pokusné lokalitě u Velkého Chuchelce bylo obsaženo nejméně celkové rtuti na ploše 1, parcele obhospodařované kosením třikrát za rok a hnojené NPK hnojivy, průměrný obsah činil 0,0265 {$\mu$}g/g. Naopak nejvyšší hodnota v této lokalitě byla na parcele obhospodařované mulčováním v kombinaci s kosením také na ploše 1, průměrná hodnota byla 0,1171 {$\mu$}g/g. V porovnání ostatních lokalit byla prokázána klesající tendence u druhu půdy. Rozdíly obsahu rtuti v půdě mezi lesní půdou, loukou a ornou půdou byly průkazné. Klesající trend byl v pořadí: lesní půda F+H > louky > lesní půda A1+A2 > orná půda, s následujícími průměrnými hodnotami v uvedeném pořadí: 0,1896 {$\mu$}g/g > 0,0924 {$\mu$}g/g > 0,0517{$\mu$}g/g > 0,0401 {$\mu$}g/g.
|
|
|
Mobilita a biodostupnost thalia litogenního a antropogenního původu.
MILLER, Zbyněk
Cílem této studie bylo shrnout informace o chování Tl v půdách, zejména posouzení jeho mobility a biologické dostupnosti. Ve sledované lokalitě byly získány vzorky plodnic hub pro analýzu. Tento výzkum navazuje na předchozí zjištění týkající se geochemické pozice Tl v lokalitě Kluky, kde byly zjištěny abnormality koncentrací Tl v půdě. Ze zjištěných výsledů lze učinit závěr, že je Tl v dané lokalitě nehomogenně rozšířeno. Při analytické metodě (hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, ICP-MS) téměř všechny vzorky obsahovaly Tl pod mezí detekce s výjimkou Macrolepiota procera, Russula claroflava Grove, Hygrophoropsis aurantiaca, Lycoperdon perlatum. V těchto vzorcích hub byl zjištěn relativně vyšší bio-koncentrační faktor BCF (poměr koncentrace Tl houby a půdy) v porovnání s jinými vzorky rostlin na sledované lokalitě. Z tohoto důvodu nelze doporučit sběr hub ze sledované lokality.
|
host ::
RSS.