|
Motivace studujících pro práci v sociální sféře
DUCHOŇOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je motivace studujících pro práci v sociální sféře. Volba oboru je důležitým mezníkem v životě každého z nás, cílem práce je zjistit, jaké faktory působí na mladého člověka během volby oboru se sociálním zaměřením a jek se jeho motivy během studia a získávání zkušeností z praxe mění. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je popsána sociální práce a to její historie, definice, etické standardy i cíle. Práce se zabývá rolí sociálního pracovníka a popisuje jeho kompetence. Uvádí předpoklady pro výběr povolání a faktory, které tento výběr ovlivňují. Dále pojednává o motivaci, definuje ji a seznamuje nás s pojmy jako je motiv, hodnota nebo potřeba. Práce se dotýká také teorií motivace a připomíná hierarchii potřeb dle Maslowa. V ústraní nezůstává ani motivace pracovní, motivace v pomáhajících profesích, problematické motivy nebo syndrom vyhoření, který se právě v sociální sféře vyskytuje častěji než v jiných odvětvích. Praktická část práce je zaměřená především na kvantitativní výzkum, kdy průzkum začíná již u žáků základních škol, kteří si právě vybrali své budoucí zaměření. Tato část si klade za cíl zjistit, jaké procento těchto žáků se rozhodlo pro sociální sféru a co je k tomuto rozhodnutí vedlo. Dále je kvantitativní výzkum proveden mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty, kteří navštěvují obor se sociálním zaměřením. Zde práce odkrývá nejčastější a nejdůležitější motivy studentů, spokojenost s volbou oboru a jejich očekávání od studia i budoucího povolání. Zde se také dozvídáme, kolik studentů chce po ukončení studia zůstat v oboru. V praktické části se nachází i výzkum kvalitativní, který celou práci doplňuje. Polostrukturované rozhovory jsou vedeny se studentkami, ale i se sociální pracovnicí. Tyto respondentky nám blíže popíší svou motivaci pro práci v sociální sféře. Dle výsledků, které výzkum přinesl, lze konstatovat, že studenti nejčastěji volí obor se sociálním zaměřením, aby mohli pomáhat druhým. Je ale pravdou, že mnoho studentů školu vybírá unáhleně a nechávají se ovlivnit místem bydliště, svými přáteli nebo povahou studia, tito lidé většinou nevědí, co od oboru mohou očekávat a jsou často demotivovaní již během studia. Práci by v praxi mohli využít žáci a studenti rozhodující se pro obor se sociálním zaměřením. Pro pedagogy působící na školách, kde probíhal výzkum, by práce mohla sloužit jako zpětná vazba. Využít by mohli zejména část, kde je popsán rozdíl mezi očekáváním a realitou.
|
|
Metodik školní prevence a jeho role na základní škole praktické a speciální
HAVLÍČKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce zpracovává téma Metodik školní prevence a jeho role na základní škole praktické a speciální. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, které se zabývají vzděláváním v ČR se zaměřením na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, definováním sociálně patologických jevů a rizikového chování a prevencí rizikového chování. Poslední kapitola je věnována primární prevenci na školách se zaměřením na minimální preventivní program a metodika školní prevence včetně jeho činností. V praktické části jsem využila kvalitativní typ výzkumu za použití polostrukturovaných rozhovorů s metodiky školní prevence na vybraných praktických a speciálních základních školách. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké poradenské služby nejčastěji využívají rodiče na základní škole praktické a speciální. Dalším cílem bylo zjistit, jaká specifika musí zohlednit metodik školní prevence při tvorbě minimálního preventivního programu. Výzkumné otázky jsem zkonstruovala tak, abych zjistila, jak probíhá spolupráce mezi rodiči a školou v oblasti prevence na základní škole praktické a speciální a kdo další ze zaměstnanců školy se kromě metodika školní prevence podílí na tvorbě a realizaci minimálního preventivního programu. Pro potřeby rozhovoru jsem oslovila šestnáct základních škol praktických a speciálních z Jihočeského kraje. Odpověď na svou žádost jsem obdržela od deseti škol, z toho šest škol souhlasilo s účastí v mém výzkumu. Dvě školy, které byly ochotny spolupracovat, byly z krajského města, další čtyři z menších měst o přibližně stejné velikosti. Rozhovory probíhaly s metodiky školní prevence a otázky byly zaměřeny především na spolupráci rodičů a školy v oblasti prevence a možná specifika lokality školy, která by mohla být zohledněna v minimálním preventivním programu.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
|
Styly vedení a jejich vztah ke spokojenosti pracovníků
GRAMANOVÁ, Kamila
Abstrakt Styly vedení a jejich vztah ke spokojenosti pracovníků Současný stav: Práce sester je fyzicky i psychicky náročná, vyžaduje také dostatečné vědomosti a dovednosti. Proto je důležitá role sester manažerek, které svým stylem vedení přispívají k dobrému chodu zdravotnických institucí. Sledování pracovní spokojenosti je v současné době aktuální záležitostí, na jejímž podkladě je možné hledat nedostatky, problémy a činit nápravná opatření. V nemocnicích probíhá již 9. ročník celostátního průzkumu bezpečnosti a spokojenosti zaměstnanců českých nemocnic. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaký styl vedení sestry manažerky (staniční sestry) nejčastěji využívají. Druhým cílem bylo zjistit, jak styl vedení sester manažerek ovlivňuje spokojenost směnných sester s pracovními podmínkami. Byly vysloveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že Sestry manažerky nejvíce využívají demokratický styl vedení. Druhá hypotéza zněla: Spokojenost sester s pracovními podmínkami se mění v závislosti na stylu vedení sester manažerek. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat. Byly rozdány nestandardizované dotazníky obsahující 30 uzavřených otázek. K identifikaci respondentů sloužily první čtyři otázky, druhý okruh 15 dalších otázek byl zaměřený na zjištění stylu vedení sester manažerek. Poslední okruh dotazů sledoval spokojenost s pracovními podmínkami. Výsledky šetření byly zpracovány do podoby grafů a tabulek. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořili směnné sestry pod vedením staničních sester, pracující na lůžkových odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Dotazník odpovídajícím způsobem vyplnilo 112 sester, což odpovídalo 74,7% návratnosti, a ty také byly použity k naplnění cílů práce. Výsledky: Výsledky výzkumné práce byly rozděleny do dvou okruhů. První okruh otázek byl zaměřen na styly vedení sester manažerek staničních sester, pod kterými pracují dotazované směnné sestry dotčených oddělení. Nejčastěji používaným stylem byl vyhodnocen styl demokratický, jak předpokládala první hypotéza. Druhý okruh otázek se zaměřoval na spokojenost s pracovními podmínkami. Nejvyšší pracovní spokojenosti bylo dosaženo u demokratického stylu vedení. Autokratický, liberální a nevyhraněný styl vedení byly využívány v minimální míře a směnné sestry vykazovaly nižší spokojenost s pracovními podmínkami. Tím byla potvrzena i druhá hypotéza. Závěr: Výzkumné šetření poukázalo na to, že styl vedení je jedním z faktorů, které ovlivňují pracovní spokojenost. Je dobře, že se v posledním desetiletí zvýšil zájem a šetření v této oblasti. Pravidelným hodnocením pracovní spokojenosti je možné sledovat, jakým směrem se vyvíjí její hodnoty. V návaznosti na šetření byl vytvořen leták s doporučeními pro staniční sestry, který poukázal na pozitivní i negativní stránky používaných stylů vedení.
|
|
Iniciace pohybu byčíku, signalizace a regulace pohyblivosti spermií ryb: fyzikální a biochemické řízení
PROKOPCHUK, Galina
Tato studie se pokouší vrhnout světlo na regulační procesy a uspořádání odezvy rybích spermií v průběhu zrání a iniciace motility. Prvním záměrem této studie bylo zlepšit porozumění mechanismům odpovědných za akvizici potenciálu pro motilitu spermatu u jeseterů. Fyziologické procesy, kterým podléhá dozrávání spermatu, nebyly dosud vůbec u tohoto druhu popsány. Naše výsledky ukazují, že dozrávání spermatu u jesetera nastává mimo testes kvůli zředění spermatu močí a zahrnuje účast sloučenin s vysokou molekulární hmotností stejně jako přítomnost iontů vápníku v seminální tekutině a/nebo moči. Druhým cílem této práce studium vyrovnávacího mechanismu u rybího spermatu s osmotickým a iontovým modem aktivace, stejně jako u spermatu euryhalinních druhů ryb, při různých podmínkách prostředí. Ukázali jsme, že změna osmolality prostředí může ovlivnit rybí sperma různými způsoby, což závisí na druhu ryby a módu aktivace motility spermatu - buď osmotickém či iontovém. V odpovědi na osmotický stres způsobený hypotonicitou, sperma kapra reguluje tok vody napříč buněčnou membránou a zvyšuje svůj cytoplasmatický objem během své krátké periody motility. V kontrastu, nebyla pozorována žádná indikace změn v objemu ani u jesetera malého ani u sivena amerického, oba mající iontový mód aktivace motility. V této studii jsme se zabývali mechanismem, kterým lze přizpůsobit spuštění motility spermatu euryhalinních ryb v odlišném rozsahu salinity prostředí. Naše výsledky ukazují, že sperma euryhalinní tilápie (Sarotherodon melanotheron heudelotii) odchované v sladké, slané i hypersalinní vodě může být aktivováno v hypotonickém, isotonickém i hypertonickém prostředí za předpokladu, že ionty Ca2+ jsou přítomny na různých úrovních. Bylo zjištěno, že čím vyšší salinita při odchovu ryb nebo čím hypertoničtější okolní medium při aktivaci spermatu, tím vyšší extracelulární koncentrace iontů Ca2+ je vyžadována. Zjistili jsme také, že bez ohledu na salinitu při odchovu ryb, mechanismus aktivace spermatu u této euryhalinní tilápie zůstává stejný. Výsledky získané v této studii umožňují domněnku, že osmolalita není hlavní faktor inhibující motilitu uvnitř testes u S. melanotheron heudelotii. Třetím cílem této studie bylo zjištění iniciačního procesu regulace motility a popis iniciace pohybu bičíku u spermatu chrupavčitých ryb. U lososovitých a jeseterů, regulace aktivace motility spermatu je zejména přičítána snížení extracelulární koncentrace K+ při přechodu spermatu ze seminální tekutiny do sladké vody, kde osmolalita stejně jako koncentrace K+ je mnohem nižší. Zjistili jsme, že u spermatu jesetera inhibice K+ může být překlenuta díky pre-expozici buněk spermatu vyššímu osmotickému šoku před jeho přechodem do K+ bohatého prostředí plavacího media. Navíc, po tomto ošetření, motilita spermatu jesetera se stává necitlivá k vysoké koncentraci extracelulárního K+. Proto se domníváme, že sperma jesetera může být aktivováno užitím neočekáváné signální dráhy, nezávisle na pravidelné stimulaci iontů. Postupné aktivační kroky u spermatu jesetera byly zaznamenávány vysokorychlostní kamerou s užitím specifické experimentální situace, kdy iniciace motility spermatu byla zpožděna v čase až o několik sekund. Při iniciaci motility, prvních pár vlnění vznikajících v bazálním regionu se začíná šířit i směrem ke špičce bičíku, ale postupně slábne směrem ke středu bičíku. Toto chování se několikrát opakuje až do stavu, kde amplitudy vlnění postupně dosáhnou podobných hodnot, což eventuálně vede k progresivnímu posunu spermie. Celkový čas potřebný pro přechod bičíku z imobilního stavu s rigidním tvarem do plné aktivity s pravidelně šířeným vlněním se pohybuje v rozmezí 0.4 až 1.2 sek. Závěrem, výsledky této studie přinášejí cenné kousky informací do obecného porozumění procesu dozrávání rybího spermatu, jeho schopnosti přizpůsobit se rozdílným fyzikálním a biochemickým okolnostem, extra i intra celulární signalizaci stejně jako regulačním mechanismům aktivace motility rybího spermatu
|
|
Standardizace ošetřovatelské péče jako nedílná součást přípravy na akreditační šetření.
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Diplomová práce je zaměřená na standardizaci v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti s přípravou na akreditační šetření, což znamená vzájemný soulad mezi standardy vydávanými zdravotnickým zařízením a standardy vydávanými akreditační komisí SAK ČR. Standardizace je proces, spočívající kromě jiného v určení nutné, nezbytné a základní normy, která je potřebná pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Znamená tedy vodítko, podle kterého můžeme hodnotit, jestli ošetřovatelské činnosti odpovídají požadované úrovni. Sestra by měla znát proces vytváření standardů, jeho jednotlivé kroky a aktivně se na něm podílet. Teoretická část popisuje koncepci českého ošetřovatelství v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče, definuje kvalitu jako takovou, mapuje systémy určené pro její zvyšování ve zdravotnických zařízeních a popisuje vznik ošetřovatelských standardů. V rámci praktické části jsme si stanovily pět cílů: Zmapovat úroveň standardizace ošetřovatelské péče jako součást přípravy na akreditační šetření, zjistit, zda je ošetřovatelská péče v nemocnici realizována metodou ošetřovatelského procesu, zjistit, jestli je ošetřovatelská péče v nemocnici zajištěná řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, zjistit, zda jsou u každého pacienta posouzeny potřeby edukace a zjistit, jestli si sestry uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zvolily jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymního dotazníku. Bylo rozdáno 250 dotazníků a to tak, že v každé nemocnici 50 dotazníků. Vrátilo se 230 vyplněných dotazníků a výzkumný soubor nakonec tvořilo 204 respondentů pracujících v nemocnicích Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Tábor, Písek a Havlíčkův Brod. V rámci výzkumu jsme splnili určené cíle a potvrdily stanovené hypotézy. Hypotéza H1: Nemocnice splňuje všechny podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. Hypotéza H2: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, se potvrdila. Hypotéza H3: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, se potvrdila. Hypotéza H4: U každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace a je o tom učiněn záznam do zdravotnické dokumentace, se potvrdila. Hypotéza H5: Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. V kvantitativním šetření bylo zjištěno, že všechny nemocnice splňují podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská péče je v nemocnicích zajišťována prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, který je řádně zaznamenáván v ošetřovatelské dokumentaci. V šetření bylo dále zjištěno, že u každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace, což je řádně zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci. Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zjištěné skutečnosti dokazují, že kvalita ošetřovatelská péče v sledovaných nemocnicích je na dostatečně vysoké úrovni a koresponduje s požadavky akreditačních standardů. Výsledek výzkumu nabídneme vedení nemocnic jako edukační materiál pro sestry a porodní asistentky.
|
| |
|
Individuální stavba obytného přívěsu
Kollar, Jan ; Lachnit, František (vedoucí práce) ; Kotek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá individuální stavbou obytného přívěsu kategorie
O1 na sériovém vyráběném podvozku nákladního přívěsu. Z důvodu jednodušší
administrativy bude celá stavba pojata jako přestavba silničního vozidla. Práce uvádí pracovní
postup stavby, potřebné legislativní požadavky a dokumenty které je potřeba předložit
příslušnému úřadu a stanici technické kontroly. V Práci je ideový návrh obytného přívěsu od
koupi nákladního přívěsu přes vlastní stavbu až po schválení vozidla po přestavbě aby vozidlo
splňovalo požadavky dle zákona 56/2001 Sb. - o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích. V práci je uveden vhodný sériově vyrobený podvozek pro následnou
přestavbu, dále také materiály pro konstrukci obytné buňky a potřebné homologované prvky
pro splnění provozních podmínek pro provoz na pozemní komunikaci.
|
|
Potenciál udržitelného rozvoje obce
Uhlíková, Ivana ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou strategie udržitelného rozvoje
se zaměřením na environmentální pilíř a následné hodnocení implementace environmentální udržitelnosti ve městě Kladně. Cílem bylo zhodnotit aktivní
i perspektivní environmentální politiku tohoto města.
V teoretické části jsou popsány jednotlivé zákony, dokumenty a nástroje týkající se environmentální politiky a udržitelného rozvoje. Práce popisuje zájmové území, jeho historický vývoj, demografii, životní prostředí, sociální oblast a kulturu.
Na konkrétních příkladech je poté doporučeno, jak by environmentální
management města Kladna mohl postupovat. Navržená doporučení jsou výsledkem analýzy všech zjištěných dostupných informací a zahrnují také potřeby a požadavky obyvatel města. Důležitá je aktualizace Strategie environmentální politiky a uvedení aktivit ze Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno do praxe. Zlepšení veřejné služby a komunitní soudržnost. Vytvoření školních fór na základních školách.
Závěrečná část obsahuje výsledky terénního šetření. Při tom byly rozdány
a sesbírány dotazníky v kombinaci s řízenými rozhovory.
|
|
Vliv operátora na přesnost odhadu podílu masa u prasat
Jiravová, Renata ; Šprysl, Michal (vedoucí práce) ; Libor , Libor (oponent)
Cíl práce sledoval určení chyby operátora, tedy opakovatelnosti, respektive vlivu místa měření na přesnost odhadu podílu masa. Šlo o to přístrojem FOM-SFK změřit v předepsaných místech na JUT prasat výšku tuku, svalu a tím i zmasilosti při jejich realizaci v systému SEUROP. Za tímto účelem bylo celkem změřeno 71 hybridních prasat (Dan-Bred) na běžném příhonu jatek ve Velvarech. Měření se prováděno vždy na jednom zvířeti, a to šesti následujícími klasifikačními vpichy, a to 1. mezi 2. a 3. posledním žebrem 7 cm laterálně od středu páteře (správný vpich), 2. mezi 2. a 3. posledním žebrem 7 cm laterálně od středu páteře (opakovaný vpich do správného vpichu), 3. mezi 1. a 2. posledním žebrem 1 cm kaudálně od správného vpichu, 4. mezi 3. a 4. posledním žebrem 1 cm kraniálně od správného vpichu, 5. mezi 2. a 3. posledním žebrem 1 cm mediálně od správného vpichu, 6. mezi 2. a 3. posledním žebrem 1 cm laterálně od správného vpichu, Měření bylo provedeno na JUT s tím, že vpich 2 by se měl shodovat s vpichem 1, vpichy 3 a 4 byly posunuty o 1 žebro kaudálně, resp. kraniálně oproti vpichu 1 a vpichy 5 a 6 byly posunuty o 1 cm mediálně, resp. laterálně oproti vpichu 1. Klasifikace se uskutečnila přístrojovou technikou FOM a pro další porovnání i metodou ZP. Pro uvedené klasifikace prasat bylo použito regresních rovnic tvaru pro: - FOM y=81,8909+0,2006*M+14,1911*ln S, kde M=výška svalu MLLT a S=výška tuku, - ZP y=76,6722--1,0485*M+0,00794*M2--0,002884*S2+9,0151*ln (M/S), kde M = hloubka svalu MLLT a S =výška tuku. Výpočet a porovnání výsledků bylo provedeno matematicko-statistickým programem SAS Propriety Software Release 6.04, rozdíly pak byly testovány analýzou variance. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že daná hypotéza byla potvrzena. Rovněž při realizaci jatečných prasat v systému SEUROP lze konstatovat, že - invazní technikou FOM - přesné určení odhadu zmasilosti JUT je funkcí nutnosti přesného určení místa vpichu operátorem, - přesnost odhadu výšky tuku a podílu svaloviny je ovlivněna opakovanými vpichy, - spolehlivěji se při opakovaném vpichu měří výška tuku, než výška svaloviny, a to v důsledku její možné deformace, - nepřesnost opakovaného měření (opakovatelnost) významně neovlivní zařazení JUT do klasifikačních tříd v běžném provozu jatek, případné chyby se projeví v neprospěch dodavatele, - posun vpichu o 1 žebro kraniálním, resp. kaudálním směrem ovlivní výslednou klasifikaci JUT více, než posun vpichu o 1 cm mediálně či laterálně od páteře, - v případě neúspěšného měření je nejlépe vpich opakovat, či druhý vpich posunout 1 cm kaudálně či, opakovat vpich mezi 2. a 3. hrudním obratlem 1cm ve směru k páteři, - neinvazní technikou ZP dochází, oproti FOM, k podhodnocení zmasilosti, a to cca o 1,4%.
|
host ::
