|
|
Vliv agrotechnických a výživářských opatření na biologickou aktivitu půdy
KINCL, Petr
Bakalářská práce je literární rešerší, zkoumající vliv agrotechnických a výživářských opatření na biologickou aktivitu půdy. Bakalářská práce je systematicky rozčleněna do několika kapitol. Na začátku práce jsou zahrnuté důležité termíny ohledně půdní organické hmoty a edafonu. Další část bakalářské práce se již zabývá studiem vlivu hnojení a vápnění na biologickou aktivitu půdy. Dále jsou zde uvedeny studie ohledně vlivu agrotechnických opatření a vliv aplikace pesticidů. V práci jsou také uvedeny metody zkoumající biologickou aktivitu půdy.
|
|
|
Correlation of Thermoanalytical Data with Primary Properties of Humified Substrata
Kislinger, Jiří ; Šimon, Peter (oponent) ; Tesařová, Marta (oponent) ; Schaumann, Gabriele (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
This doctoral thesis is composed as a thermoanalytical study of humified substrata, i.e. humic substances and soils, obtained from several different sources and of various types in order to cover wide range of primary characteristics. It enquires after linear correlations (using Pearson product-moment correlation coefficient) between thermo-oxidative degradation kinetics (observed by means of thermogravimetric analysis (TGA) and expressed as conversion time assessed by non-isothermal isoconversional method) and standard characteristics, such as amount of aromatic and carboxylic carbon present in humic substances determined by nuclear magnetic resonance (NMR) spectroscopy. The main aim is to shed light on the processes of thermo-oxidative degradation of humified pool of natural organic matter and to search for trends between primary and secondary structure of humic substances. The second goal lies within correlating thermogravimetric weight losses of whole soil samples to their microbiological stability measured in laboratory experiments as soil respiration via carbon dioxide evolution method. The purpose consists in assessment of the interrelationship existence and in disclosing what kind of processes occurring during soil respiration can be easily detected by TGA. Results of the work bring more detailed view on thermal analysis of soils and other humified matter. The major benefit of this work is the presentation of emerging applications of thermal analysis for the characterization of soil organic matter and furthermore the contribution to the development of application of thermal analysis techniques in humus science.
|
|
|
Stabilita půdní organické hmoty
Heldesová, Michaela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o současném výzkumu stability půdní organické hmoty a rozděluje je do dvou logických celků. Prvním jsou environmentální a fyzikálně chemické faktory, včetně činnosti člověka, které ovlivňují stabilitu, resp. rozklad půdní organické hmoty. Druhá část shrnuje metody vhodné pro studium organické hmoty v půdě. Zde je pozornost věnována akumulaci organických látek do specifických zásob, způsobům extrakce organických sloučenin a využití kvantitativních i kvalitativních analytických metod při popisu jednotlivých charakteristik půdní organické hmoty.
|
|
| |
|
|
Proč ztotožňování pojmu ?humus? a ?půdní organická hmota? v pedologii je zdrojem chybných závěrů?
DVOŘÁK, Miroslav
Dodnes se v literatuře běžně vyskytují názvoslovné nepřesnosti, které vedou k zcela nesmyslným dedukcím. Proto se tato práce zabývá literární rešerší o půdní organické hmotě a zvlášť je rozdělena primární organická hmota a stupně její lability a stabilní humus, vysvětlen pojem stability a vysvětleny rozdíly mezi humusem a primární organickou půdní hmotou. V této práci byla provedena analýza kambizemě kyselé z oblasti okolí Českých Budějovic a téhož půdního typu z oblasti Kubovi Huti na Šumavy. Byl stanovien obsah HK, FK, Cox, stupně humifikace SH, mineralizovatelný uhlík Cminer, rychlostní konstanta biochemické oxidace C, frakce labilních organických látek Ccws, Chws, a CPM. Tyto údaje byly porovnány s údaji, které jsou k dispozici z analýz před dvanácti lety. Porovnáním skutečné kvality humusu vzorku A (z Kubovy Huti) a B (z olkolí Českých Budějovic) je zcela zřejmé, že v kvalitě humusu je vzorek B z Českých Budějovic nesrovnatelně lepší. Kdybych považoval za ?humus? celkový obsah Cox, jak to činí často praxe a jak to prezentují média, pak bych musel považovat vzorek A z Kubovy Huti (s obsahem 9,3% Cox) za půdu s vysokým obsahem humusu a očekával bych na ní rekordní výnosové výsledky. Což by byl přímo směšný závěr. Jen podle obsahu Cox se o humusu a tím méně o jeho kvalitě vůbec nedá mluvit. Je nutno brát s rezervou i původní tvrzení některých vědeckých kapacit (např. Haynes), že obsah Chws je ukazatelem úrodné půdy. Platí to jen tehdy, není-li půdní mikroedafon nějakým způsobem decimován. Došel jsem k závěru, že výsledky analýz, které prováděl můj vedoucí diplomové práce (Kolář) před 12ti lety na prakticky stejných půdních vzorcích, jsou téměř totožné s mými výsledky.
|
|
|
Stav půdního organického uhlíku vybraných stanovišť rekultivovaných ploch Velké podkrušnohorské výsypky
KOBESOVÁ, Martina
Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit stav půdního organického uhlíku u nově utvářených půd Velké podkrušnohorské výsypky na Sokolovsku a získané informace posoudit v návaznosti na fyzikálně chemické vlastnosti půd. Dalším cílem bylo určit vztah mezi stabilní a labilní frakcí půdního organického uhlíku. V pevných vzorcích půdy bylo měřeno množství půdního uhlíku (stabilní frakce) a byl provedený rozbor základních fyzikálně chemických parametrů půdy. Největší koncentrace půdního uhlíku byla naměřena v porostu olše lepkavé a modřínu opadavém. Ve vodním výluhu bylo měřeno množství půdního uhlíku (labilní frakce). Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v porostu břízy bělokoré a olše lepkavé. Na základě zjištěných dat byl určený podíl labilní frakce ze stabilní frakce a byla provedena korelace labilní a stabilní frakce. Bylo zjištěno, že kvalitnější půdy se nacházejí u listnatých porostů, avšak dochází k vyplavování organického uhlíku. Z fyzikálních vlastností byla zjišťována objemová hmotnost a hrubozrnná frakce půdy, které byly využity pro výpočet zásoby půdního organického uhlíku. Nejvyšší hodnota byla naměřena v listnatých porostech u lípy srdčité, v jehličnatých porostech u modřínu opadavého. Zásoby půdního organického uhlíku byly převedeny na kódy dle kategorií land cover a byla vytvořena tématická mapa. Bylo zjištěno, že mnohem vhodnější pro lesnickou rekultivaci jsou listnaté porosty, neboť se vyznačují rychlejším počátečním růstem, snadno rozložitelným opadem a stabilnější formou humusu. Listnaté porosty se také vyznačují vyvinutějším půdním substrátem, který je však stále nestabilní.
|
|
| |
|
|
Dynamika půdního uhlíku a vybraných půdních charakteristik v subpovodích modelového území Stropnice
BODLÁK, Lubomír
Práce byla zaměřena na popsání změn v půdní organické hmotě na modelových dílčích povodích zájmového území Stropnicka, charakteristických rozdílnou skladbou biotopů a rozdílným zemědělským a lesním managementem. Dílčími cíli práce bylo: 1) odhadnout vazbu mezi využitím území, změnami půdního prostředí a odtokem látek z povodí. 2) Experimentálně ověřit vliv vodního režimu na procesy ztráty uhlíku a dalších látek z půdy v průběhu a mezi vegetačními sezónami.
|
|
|
Procesy sequestrace půdního uhlíku na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky
KOBESOVÁ, Martina
Hlavním cílem bakalářské práce bylo na základě odebraných vzorků z daných lokalit zjistit procesy sequestrace půdního uhlíku na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky a výsledky zhodnotit v návaznosti na fyzikálně chemické vlastnosti půd. V odebraných vzorcích bylo měřeno množství půdního uhlíku a byl proveden rozbor základních fyzikálně chemických parametrů půdy. Největší koncentrace půdního uhlíku byla naměřena v olšových porostech.
|
|
|
Stav minerální půdní zásoby vybraných profilů Stropnicka
KOTOUSOVÁ, Zdeňka
Moje práce je zaměřena na změnu v obsahu organického půdního uhlíku a bazických kationtů ve vztahu ke změnám využití území a zemědělskému managementu vybraných zájmových míst Stropnicka. Za sledované období 2001 a 2007 došlo k výraznému poklesu půdní organické hmoty. K největšímu poklesu došlo v lesním ekosystému ve všech zkoumaných povodích. Na trvalých travních porostech byl také zaznamenán pokles obsahu organického půdního uhlíku, ale bylo to již podstatně méně než v lesích. Na orné půdě se naopak ukazuje mírné zvýšení. Dále bylo sledováno také pH půdního výluhu. Největší změna se ukázala v lesích. Zde došlo k největšímu zvýšení pH na území Paseckého potoka. V ostatních povodích, vyjma Veverského potoka, také došlo ke zvýšení pH. Naopak je tomu na trvalých travních porostech a orné půdě, zde dochází ke snížení pH. V půdní minerální zásobě, zejména bazických půdních kationtů, nedošlo mezi roky 2001 a 2007 k statisticky výrazným posunům. Výjimkou je významný pokles sodíku. Navrhla jsem kroky vedoucí k setrvalému způsobu hospodaření v zemědělských podhorských oblastech. Doporučila jsem navýšení dodávaných statkových hnojiv do orné půdy, optimalizaci dobytčích jednotek na výměru pastviny a postupný převod lesních společenstev na listnaté případně smíšené porosty podle vegetačních stupňů.
|
host ::
RSS.