Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 89 záznamů.  začátekpředchozí60 - 69dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Specifické rysy pravopisného systému ve Slovníku klementinském (1455)
Voleková, Kateřina
Článek se věnuje specifickým rysům pravopisnému systému v latinsko-českém Slovníku klementinském z poloviny 15. století, které jsou ovlivněny subjektivními a objektivními faktory: pravopisnými zvyklostmi písaře a specifickými vlastnostmi slovníkového textu, jako je dvojjazyčnost textu a stručný heslovitý zápis.
Pravopisné zvláštnosti v sbírce staročeských kázání založených na legendách
Janosik-Bielski, Marek
KázLeg či Pasionál křižovnický nebo také Staročeská sbírka kázání založených na legendách textově navazující na takzvaný Staročeský pasionál je nejen z lingvistického hlediska velmi zajímavý text s mnoha formálními zvláštnostmi dobře patrnými i v oblasti pravopisu. Vzhledem k formě a účelu a také k mnoha opravám a vpiskům dokládajícím hojné používání především v patnáctém a šestnáctém století je tato sbírka jedinečným dokladem mnoha změn v jazyce i pravopisu.
O pravopise staročeských veršovaných legend z doby lucemburské
Homolková, Milada
Dochované texty pěti veršovaných legend, totiž legendy o sv. Dorotě, sv. Jiří, sv. Kateřině (tzv. Menší nebo Brněnská), sv. Margaretě a sv. deseti tisících rytířích, představují cenný pramen i pro zkoumání vývoje staročeského pravopisu. V článku je nejprve podán komentovaný soupis všech pramenů těchto skladeb (1) a je charakterizována odborná reflexe jejich pravopisu v edicích (2). Vlastní výklad přináší nejprve srovnání pravopisu dvou nedatovaných pramenů legendy o sv. Jiří a sv. Kateřině (3). Dále se pozornost soustřeďuje na dva grafické jevy, které představují transkripční a interpretační problém; jde o zápis palatály /ň/ (4) a o zápis sykavek. Po komentovaném přehledu grafémů pro sykavky v legendě o rytířích (5) se řeší sporná platnost psaného rs, r, zs a s v konkrétních textech (6) a nakonec se několika příklady ilustruje nejednoznačnost staročeské grafiky ve vztahu k variantnosti lexikální formy.
Staročeská verba dicendi na příkladu sloves *osloviti a hovořiti
Homolková, Milada
České sloveso osloviti je přejímkou ze slovenštiny, kde je doloženo už v 15. století; sloveso hovořiti patří ve staré češtině k verbům dicendi, která hodnotí způsob řeči po stránce zvukové.
Napodobování a soupeření (imitatio a aemulatio) ve slovníku Klementinském (1455)
Voleková, Kateřina
Článek se soustředí na dvě hlavní tendence literární tvorby středověku (imitatio a aemulatio) v latinsko-českém Slovníku klementinském z poloviny 15. století.
Byla staročeská lokusta k jídlu?
Sobalíková, Hana
Článek se věnuje latinskému lexému locusta a jeho překladům ve staročeských biblích.
Kam se poděly (v)zrostliny?
Rysová, Kateřina
Popis vývoje českého slova „rostlina“, rozbor stavu ve staré češině a v češtině doby střední – porovnání se stavem novočeským.
Vysvětlivky ve staročeském překladu Makabejských knih
Pytlíková, Markéta
Článek popisuje různé typy vysvětlivek, které staročeský překladatel zapracoval do překladu Makabejských knih.
Překladatelské zvláštnosti knihy o Tobiášovi v rkp. UK XVII E 9
Hanzová, Barbora
Příspěvek analyzuje staročeský překlad biblické knihy Tobiáš v rkp. UK XVII E 9.
Rukopisy první redakce staročeského biblického překladu ve světle edice "Staročeská bible drážďanská a olomoucká"
Sobalíková, Hana ; Pytlíková, Markéta
V článku jsou popsány základní i variantní rukopisy zpracovávané v rámci edice Staročeská Bible drážďanská a olomoucká a představeny výsledky průzkumu týkajícího se mezitextových vztahů mezi těmito rukopisy v rámci prorockých knih.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 89 záznamů.   začátekpředchozí60 - 69dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.