|
| |
|
|
Pravopisné zvláštnosti v sbírce staročeských kázání založených na legendách
Janosik-Bielski, Marek
KázLeg či Pasionál křižovnický nebo také Staročeská sbírka kázání založených na legendách textově navazující na takzvaný Staročeský pasionál je nejen z lingvistického hlediska velmi zajímavý text s mnoha formálními zvláštnostmi dobře patrnými i v oblasti pravopisu. Vzhledem k formě a účelu a také k mnoha opravám a vpiskům dokládajícím hojné používání především v patnáctém a šestnáctém století je tato sbírka jedinečným dokladem mnoha změn v jazyce i pravopisu.
|
|
|
O pravopise staročeských veršovaných legend z doby lucemburské
Homolková, Milada
Dochované texty pěti veršovaných legend, totiž legendy o sv. Dorotě, sv. Jiří, sv. Kateřině (tzv. Menší nebo Brněnská), sv. Margaretě a sv. deseti tisících rytířích, představují cenný pramen i pro zkoumání vývoje staročeského pravopisu. V článku je nejprve podán komentovaný soupis všech pramenů těchto skladeb (1) a je charakterizována odborná reflexe jejich pravopisu v edicích (2). Vlastní výklad přináší nejprve srovnání pravopisu dvou nedatovaných pramenů legendy o sv. Jiří a sv. Kateřině (3). Dále se pozornost soustřeďuje na dva grafické jevy, které představují transkripční a interpretační problém; jde o zápis palatály /ň/ (4) a o zápis sykavek. Po komentovaném přehledu grafémů pro sykavky v legendě o rytířích (5) se řeší sporná platnost psaného rs, r, zs a s v konkrétních textech (6) a nakonec se několika příklady ilustruje nejednoznačnost staročeské grafiky ve vztahu k variantnosti lexikální formy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.