|
|
Aristokratický oděv rudolfínské Prahy
ŠINDELÁŘ, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá aristokratickým oděvem v rudolfínské Praze. Otázka, na kterou se autor pokusí odpovědět, je vcelku jednoduchá - jak se oblékala šlechta rudolfínské Prahy? Protože Praha byla za vlády Rudolfa II., který si ji zvolil za své sídlo, výrazně kosmopolitním městem, najdeme zde prvky módy z mnoha odlišných zemí. Úvodní kapitola vypráví o samotné podobě rudolfínské Prahy. Dále práce pokračuje popisem dobových textilních materiálů, zejména těch nejhonosnějších. Poté bude pokračovat kapitolami o hlavních módních směrech, tedy španělském a německém, a upozorní na jejich odlišnosti od jiných teritorií Evropy. V nadcházející části práce se objeví popis některých drobných detailů, jako například podoby spodního prádla či zavěšení pobočné zbraně. V další části práce následuje popis některých méně známých portrétních vyobrazení, představujících dobové zvyklosti i méně časté módní jevy. Je zde též zařazena kapitola, představující významnější osoby, jež mohly do Prahy zanést novou módu. V závěru práce se na základně těchto skutečností bude autor zabývat i významem oděvu, jakožto kriminogenního faktoru v každodenním životě.
|
|
|
Orličtí Schwarzenberkové a jejich úřednictvo mezi léty 1848 a 1948
ZEISOVÁ, Alena
Schwarzenbergové, rod pocházející z Dolních Frank se v českých zemích trvale usadil roku 1660, kdy Jan Adolf ze Schwarzenbergu koupil panství Třeboň. Rod se na počátku osmnáctého století rozdělil na dvě linie. Předkládaná diplomová práce se opírá o studium archivních pramenů, doplněné odbornou literaturou. Vlastní text se skládá ze tří celků. Úvodní část podává výčet a charakteristiku použitých archivních fondů a literatury. Druhá část se člení do jednotlivých kapitol a podkapitol. První kapitola pojednává o historii rodu a vývoji pozemkového majetku. Třetí kapitola přibližuje komplikovaný správní systém. Čtvrtá kapitola představuje patrimoniální úřednictvo včetně jeho osobního a profesního života. Pátá kapitola je věnována Josefu Bohdaneckému, lesmistru ředitelství lesů na Orlíku. Do povědomí se dostal studií o ochraně lesních porostů, známou pod názvem orlická nebo milimetrová probírka. Závěrečná část obsahuje celkové zhodnocení postavení, které úřednictvo zaujímalo ve službách schwarzenberského rodu.
|
|
|
Kouzelný svět. Prostor, čas a postavy příběhu dětství v rodině prince Johanna Schönburg-Hartensteina
POLÁČEK, Vít
Italský šlechtic a spisovatel Giuseppe di Lampedusa příznačně ve svých pamětech napsal, že se pokusí psát o prostředí svého dětství a osobách, které je obklopovaly. Jak by vypadal prostor, čas a postavy v příbězích dětství osmi dětí posledního velvyslance Rakousko-Uherska u Svatého stolce, prince Johanna Schönburg-Hartensteina? Jaká místa formovala jejich pohled na svět? Jak plynul jejich čas? Jaké osoby je ovlivňovaly a jaké byly výchovné mechanismy ve šlechtické rodině na přelomu 19. století a v první polovině 20. století? Tato diplomová práce se pokouší pohlédnout na dějiny dětství šlechty netradičně optikou dětí samotných za použití především jejich pamětí, korespondence, ale i za použití dětských kreseb a vzpomínek nejmladší dcery Johanna Schönburg-Hartensteina Sophie Carillo. Pro výchovu šlechtických dětí byl typický život v příběhu, péče vychovatelů a guvernantek, výchova k povinnosti, ctění tradic i časté cestování. Zároveň ale diplomová práce využívá poznatků psychologie a snaží se rekonstruovat nejen jednotlivé motivace, vztahy mezi sourozenci, ale i přímo jednotlivé členy rodiny, jejich snové světy a hry? ?
|
|
|
DVORSKÁ MORALISTNÍ LITERATURA A ŠPANĚLSKÁ UROZENÁ SPOLEČNOST ZLATÉHO VĚKU
ELEXHAUSEROVÁ, Jana
Hlavním tématem této diplomové práce je {\clq}qDvorská moralistní literatura a španělská urozená společnost zlatého věku.`` Cílem práce je představení dvorské moralistní literatury zlatého věku, tak jak ji vnímali doboví spisovatelé. V šesti kapitolách budou představena zásadní díla dvorské literatury, která přímo ovlivnila chování dvorské společnosti a podílela se na vytváření mentality urozených vrstev. Čtenář tak získá ucelený pohled nejen na dvorskou literaturu a kulturu španělského zlatého věku, ale i na celou dvorskou společnost.
|
|
|
Schwarzenbergové a železnice. Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století Schwarzenbergové a železnice Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století
IVANOV, Jan
Železnice a šlechta - na první pohled opačné strany jedné mince. Aristokracie byla považována za konzervativní vrstvu společnosti, jako symbol ?toho starého?. Železnice naopak prezentovala ?to nové? ? hospodářský pokrok. Co tyto dva symboly dokázalo spojit dohromady? Proč šlechta podporovala stavbu železnic přes svá panství? Nakolik se aristokraté sami angažovali ve stavbě drah? Tato práce nahlíží na dějiny železnic z pohledu šlechtice hospodáře. Ukazuje na příkladu primogenitury Schwarzenbergů, jak se sami aristokraté angažovali ve stavbě železnic, ve vedení drážních společností a podpoře lokálních projektů. Naleznete zde i příklady, kdy šlechta stavěla průmyslové a lesní drážky pro zefektivnění svého hospodářství. Práce dokazuje, že šlechta, aby si udržela svou ekonomickou moc po zrušení feudalismu, musela přijmout moderní způsoby hospodaření a mezi nimi i rozvoj železniční dopravy.
|
|
|
Manželské strategie české šlechty v předbělohorském období
TARANTOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce Manželské strategie české šlechty v předbělohorském období je představit strategie, které využívali příslušníci šlechty, především panského stavu, v období před Bílou horou při uzavírání manželství. Výběr partnera je v tomto kontextu chápán jako prostředek (sebe)prezentace jedince a jeho rodiny a měl by sloužit jako jeden ze znaků sebeidentifikace šlechty v raném novověku. Základ diplomové práce tvoří databáze sňatků českých šlechticů mezi léty 1500-1650 a to na základě dostupné literatury a vydaných pramenů. Z takto zjištěných údajů práce sleduje, jak se zmíněné strategie lišily v závislosti na sociálním a majetkovém postavení rodiny. Základními otázkami na požadavky při výběru partnera/partnerky jsou sociální aspekty - z jaké společenské vrstvy pocházel ženich a nevěsta, jestli se brali jen v rámci svého společenského stavu nebo byly běžné sňatky i mezi mužem z rytířského rodu a ženou z panstva a naopak. Zda si sourozenci brali stejně urozené nevěsty, nebo si prvorození brali urozenější partnerky než ti mladší, popřípadě naopak. Dále aspekty geografické {--} z jaké oblasti si muži vybírali nevěsty, jestli si častěji vybírali ženy z českého nebo cizího prostředí. V neposlední řadě bude zkoumána i role náboženství, tedy zda při výběru partnera/partnerky rozhodovala jejich víra nebo nikoliv a jestli se mezi sebou brali jen lidé stejného vyznání nebo i různého.
|
|
|
"Jádro mého filozofického názoru." Romantická naturfilozofie Jiřího Františka z Buquoy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce se zaměřuje na rekonstrukci základních principů filozofie Jiřího Františka z Buquoy. Vychází zejména z analýzy jeho pojednání Kern meiner philosophischen Grundansicht (kolem roku 1825), jež existuje pouze v rukopise v písemné pozůstalosti šlechtického filozofa v rodinném archivu Buquoyů ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Téma je zkoumáno z hlediska současné metodiky intelektuálních dějin a z hlediska současné diskuze o syntéze přírodovědných a společenských věd v době pozdního osvícenství a romantismu. Cílem práce je začlenit Buquoyovo dílo do dobového vědeckého a sociálního kontextu a interpretovat jeho myšlenky o fungování světa a roli přírody, člověka a Boha v něm. V úvodní kapitole je nastíněn dosavadní stav bádání a literatura k tématu, obraz hraběte Buquoye v historiografii a je provedena vnější kritika vybraného pramene. Druhá kapitola představuje filozofické myšlení kolem roku 1800 a vykládá hlavní myšlenky Naturphilosophie. Následující kapitola se zaměřuje na výchovu, vzdělání a zájmy hraběte a čtvrtá kapitola je rozborem zvoleného spisu.
|
|
|
Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu
KUČERA, Petr
Diplomová práce se zabývá okolnostmi obnovy a přestavby hradu Křivoklát knížecí rodinou Fürstenbergů. Stavitelské aktivity jsou sledovány v kontextu dobového myšlení historické šlechty a názorů na architekturu a vznikající památkovou péči v 19. století. Na hrad je pohlíženo nejen z pohledu jeho knížecích držitelů, ale i národně probuzené veřejnosti a jejích elit. Nedílnou součástí diplomové práce je také pohled na architekty věnující se podobě hradu v 19. století se zvláštním přihlédnutím na fürstenbergského stavebního inženýra J. B. Urbana na základě jeho dochovaných pamětí.
|
|
|
Šlechtický mecenát v 2. polovině 19. století (Šlechta v Krasoumné jednotě a Společnosti vlasteneckých přátel umění)
ROTREKL, Jan
Diplomová práce se zabývá podílem historické šlechty na činnosti Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty. Na základě analýzy výročních zpráv těchto spolků bude vytvořen přehled vybraných šlechtických přispěvatelů a dárců uměleckých děl. Zároveň se věnuje nejvýznamnějším šlechtickým členům Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty a podobě jejich zájmu o sběratelství a umělecký mecenát. Uvedené problematice předchází ve snaze o její větší ucelenost úvod k tématu, a to ve formě představení nejdůležitějších mecenášských a sběratelských aktivit v zemích Koruny české v době před vznikem jmenovaných institucí.
|
|
| |
host ::
RSS.