|
|
Ošetřovatelská problematika u pacientů s leukémií
MACHOVÁ, Karolina
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena především na ošetřovatelskou péči o pacienta s onemocněním leukémie a na její problematiku. Práce se snaží o popis tohoto závažného onemocnění s nepříznivou prognózou. Teoretická část práce byla postavena na základě analýzy informačních zdrojů týkajících se daného tématu. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s leukémií. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelské problémy u pacientů s leukémií. Na základě stanovených cílů byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. Těmito výzkumnými otázkami byly-Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s leukémií? Jaké nejčastější ošetřovatelské problémy řeší sestry u pacientů s leukémií? Pro zpracování výsledků v empirické části práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření, a to metodou polostrukturovaných rozhovorů. Výběr sester byl záměrný. Byly tedy osloveny sestry poskytující péči pacientům s leukémií. Výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle byly splněny. Výsledky plynoucí z odpovědí, které jsme získali od sester byly rozděleny do kategorií a následně zpracovány. Je nutné, aby sestry postupovaly přísně dle standardů, aby se zabránilo vzniku komplikací u pacienta s leukémií, který má oslabenou imunitu. Z toho důvodu bych navrhla rozšíření přednášek a seminářů na tuto problematiku v nemocnicích, aby se poskytovala co nejkvalitnější péče pro tyto pacienty. Tato bakalářská práce může být nápomocna pro studenty k získání nových informací o daném onemocnění a lépe tomuto problému porozumět.
|
|
|
Koncepční modely zaměřené na konečnou fázi života
KOHOUTOVÁ, Andrea
Bakalářská práce s názvem Koncepční modely zaměřené na konečnou fázi života je zpracovaná pouze na teoretickém podkladě. Má informační charakter, který má logicky a srozumitelně informovat o koncepčních modelech, které jsou zaměřeny právě na konečnou fázi života. V této bakalářské práci se nezabýváme pouze těmito koncepčními modely, ale zaměřili jsme se také i na jejich postupný vývoj od samého počátku ošetřovatelství. Abychom získali dostatečné množství potřebných informací k napsání této bakalářské práce, bylo zapotřebí navštívit několik různých knihoven a v nich prostudovat či si půjčit nemalé množství odborných knih od českých i zahraničních autorů. Dále byly informace získávány za pomoci internetového vyhledávání v databázích EBSCO, SCOPUS a Pub Med. Nejprve tato práce popisuje vývoj ošetřovatelství, dále pak konečnou fázi života, s čímž je spojeno umírání a smrt. Následně tato práce uvádí koncepční modely a jejich vývoj. A v poslední řadě se tato práce zabývá koncepčními modely, které jsou zaměřeny na konečnou fázi života. Z těchto modelů jsme si vybrali tři modely, kterými jsou model Hildegard E. Peplau, Trajectory model a v poslední řadě Teorie pokojného konce života. Tato bakalářská práce by měla sloužit sestrám pro lepší zkvalitnění jejich práce s pacienty v konečné fázi života. Může pomoci sestrám v myšlení a jejich jednání ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře či konference zabývající se touto problematikou.
|
|
|
Role sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory
STAŇKOVÁ, Petra
Hlavním cílem předložené práce bylo zmapovat role sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory. V souvislosti s tímto cílem bylo stanoveno pět výzkumných otázek, které zněly: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaké jsou specifické potřeby umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaká jsou specifika komunikace s umírajícím klientem v domově pro seniory? Jak probíhá spolupráce sestry a rodiny umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaký je přístup sester k péči o umírajícího klienta v domově pro seniory? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, které bylo uskutečněno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor se skládal ze 24 otázek (viz příloha 7), které byly v některých případech doplněny otázkami doplňujícími. Rozhovor byl rozčleněn na 6 částí identifikační údaje, specifika péče, potřeby umírajícího klienta, komunikace s umírajícím klientem, spolupráce s rodinou a přístup sester. Rozhovory byly přepsány a zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující toho času v domově pro seniory. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o roli sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory. Na základě zjištěných informací, doplněných o poznatky odborníků z oblasti thanatologie a paliativní péče bude vytvořena příručka pro sestry a ostatní ošetřovatelský personál pečující o umírající klienty v domově pro seniory.
|
|
|
Mukoviscidóza a úskalí života pacientů s touto diagnózou.
JENÍKOVÁ, Aneta
Cystická fibróza je onemocnění postihující trávicí a dýchací systém. Především postihuje jeden z nejdůležitějších životních orgánů a to plíce.Jedná se o autozomálně recesivní genetické onemocnění. Charakteristickým znakem pro cystickou fibrózu je hustý hlen v plicích, který se musí dostat z plic ven. Lidé s touto diagnózou nemají příznivé vyhlídky na kvalitu života. Samotný jedinec a celá rodina se musí hodně přizpůsobit této zákeřné nemoci. Tato nemoc není vyléčitelná, ale s pokrokem vědy je léčitelná. Léčba zahrnuje poctivé přijímání léků, pankreatických enzymů, antibiotik, vitamínů, dodržování správné životosprávy, intenzivní inhalace, rehabilitace, pravidelné kontroly u lékaře atd. Jedinec postižený touto nemocí se může dožít dospělosti, což dříve nebylo možné. Dítě od raného dětství musí být vedeno ke správnému přístupu k léčbě a musí si začít uvědomovat, co by jeho nemoc zhoršovalo. S postupem času, kdy z dítěte se stane dospělý jedinec tak si tyto sounáležitosti bere do života, kde by měla fungovat podpora ze strany partnera. Poté by měli společně zvážit, zda mít rodinu a vše co s tím souvisí. Většina mužů s cystickou fibrózou trpí neprůchodností vývodu, příčinou je hustý hlen a tak spermie nemohou projít do vajíčka a oplodnit ho. Přirozenou cestou může mít dítě jen malé procento mužů. Většině mužů je doporučován v období puberty odběr spermií a uložení ve spermobance. Tato bakalářská práce nese název Mukoviscidóza a úskalí života pacientů s touto diagnózou a je zpracována čistě jen na teoretickém podkladě. Hlavní zdroj pro zpracování práce představovaly primární zdroje, tj. odborné publikace českých i zahraničních autorů. Cílem práce je představit úskalí související s touto diagnózou od samotného zrodu nemoci. Bakalářská práce je rozdělena na tři části, kdy v první části práce je představena samotná nemoc, její klinické příznaky, léčba a diagnostika poškozených systémů. Ve druhé části je nastíněna problematika cystická fibrózy, její následky na praktický život jedince od dětství až po dospělost.Ve třetí části je zmíněna sociální problematika. Je vyzdvihnuta finanční pomoc, protože léčba této nemoci je drahou záležitostí.Dílčím záměrem je zaměřit se na nejnovější pokrok v diagnostice cystické fibrózy, kterým je nová metoda potního testu. Spolu s inhalacemi je důležité dodržování příjmu trávicích enzymů před každým jídlem.K získání informací o této nemoci jsou čerpány převážně odborné publikace, článků z odborných časopisů a také oficiální webové stránky organizace sdružující zasažené jedince. Bakalářská práce si za hlavní cíl stanoví získat komplexní informace o této nemoci, včetně úskalí života pacientů s touto diagnózou. K dosažení hlavního cíle významně přispějí dílčí cíle. Jedním z dílčích cílů je představit nemoc od samotného základu až po její rozvoj hlavně z hlediska diagnostiky. Dalším dílčím cílem při psaní této práce je zmapovat problematiku této nemoci a poskytnout veřejnosti informace a rodině, které se narodilo takto nemocné dítě. Z hlediska metodiky jsou v práci využity metody explanace, syntézy a indukce. Tyto metody spočívají v souhrnu a kombinací sesbíraných primárních informacích a jsou zaměřené na logickou rekonstrukci vysvětlení a pochopení daného tématu.
|
|
|
Postoj a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací ethylenglycolem. (teoretická práce)
KMETKOVÁ, Monika
Intoxikace ethylenglykolem, jak suicidální, tak náhodné, patří k závažným, bezprostředně život ohrožujícím otravám. Při včasném rozpoznání a správně vedené léčbě a prevenci komplikací lze vyléčit i ty nejtěžší otravy, s úpravou renálních funkcí ad integrum. Nejznámější výskyt ethylenglykolu je v nemrznoucích chladících kapalinách pro automobily (Fridex). Za letální dávku u lidí je považováno požití 100-150ml roztoku. Po perorálním požití dochází k rychlému vstřebávání. Odbourávání probíhá převážně v játrech alkoholdehydrogenázou na glykoaldehyd, který je dále metabolizován na kyselinu glykolovou a šťavelovou. V klinickém obrazu dominuje akutní selhání ledvin, které je podmíněno akutní tubulární nekrózou. Nezastupitelnou úlohu v diagnostice otravy má toxikologické vyšetření se stanovením hladiny ethylenglykolu v krvi a moči s prognostickou výpovědní hodnotou, a také z hlediska diferenciálně diagnostických. Mezi terapeutická opatření se řadí výplach žaludku do 1 hodiny po požití a podání aktivního uhlí. Za kauzální léčbu je považováno podání ethanolu a fomepizolu, které se vážou na alkoholdehydrogenázu a tím zabrání přeměně ethylenglykolu na jeho toxické metabolity spolu se zahájením časné hemodialýzy i při dosud intaktních renálních funkcích. V České republice však není fomepizol v současné době dostupný, a proto jediným antidotem zůstává ethanol. Součástí terapie je korekce metabolické acidózy bikarbonátem, intravenózní aplikace thiaminu a pyridoxinu. U terapie takto závažného stavu je neodmyslitelnou součástí i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami. Sestra plní svou funkci při zajištování dýchacích cest, napojování na umělou plicní ventilaci, při monitoraci fyziologických funkcí, asistuje při zavádění invazivních vstupů, provádí odběry, hygienu, zajišťuje prevenci dekubitů apod. Cílem usilovného snažení při zpracovávání tohoto tématu bylo na základě zjištěných informací a prostudovaných materiálů vytvořit aktuální přehled znalostí o problematice intoxikace ethylenglykolem a následné péči o tyto pacienty. Tato diplomová práce s názvem Postoj a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací ethylenglykolem byla zpracována na čistě teoretickém podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. K získání povědomí o současném stavu vědění, které je zachyceno na následujících stránkách, bylo zapotřebí prostudovat mnoho odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových stránek registrovaných odborných společností. Snahou podrobného načtení velkého objemu dat bylo podat relevantní výpovědi o zjištěných faktech. Získané vědomosti jsou podrobně rozpracovány do jednotlivých oddílů. Nejprve se zaměřujeme v širším pohledu na intoxikaci, eliminaci a první pomoc v přednemocniční fázi. Bez těchto základních poznatků by výpověďní hodnota celé práce nebyla kompletní. Z této části postupně přecházíme na samotnou intoxikaci ethylenglykolem, její léčbu až k práci sestry a vybraným ošetřovatelským úkonům. Tyto oblasti obsahují jednotlivá doporučení týkající se novinek a aktualit otrav ethylenglykolem. Práce je zakončena v podobě zdokumentovaných kazuistik. Pokud by si byť jen jedno oddělení odneslo některá doporučení z této práce a přispělo by tím ke zlepšení komplexní péče o pacienty intoxikované ethylenglykolem, práce by splnila svůj účel.
|
|
|
Priority sester a matek po porodu v oblasti edukace.
LUDAŠOVÁ, Tereza
Edukace v ošetřovatelství je velmi důležitá, obzvláště po porodu, kdy je žena vystavena úplně nové životní fázi.Porodní asistentka by měla být pro matku oporou, poskytnout matce radu a pomoci se vším, co nová matka potřebuje. V teoretické části mé práce je věnována pozornost edukaci, vymezení pojmů v edukaci a pojmu učení.Největší část teoretické práce se věnuje období šestinedělí, které je ještě rozděleno na fyziologické, patologické a pozdní. Ve fyziologickém šestinedělí jsou zmíněny především involučních změny a celkové změny v organismu, dále jsou zde popsány psychické změny, které v šestinedělí u matek nastávají. Fyziologické šestinedělí obsahuje také kapitolu laktaci a kojení, které je stručně popsáno ve dvou podkapitolách. Další kapitolou je patologické šestinedělí, které popisuje nejčastější problematiku, se kterou se můžeme v šestinedělí u matky po porodu setkat. Poslední kapitolou této části je pozdní šestinedělí, kde je popsána péče v domácím prostředí. Dále se práce věnuje novorozenci. Výzkumná část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění nejdůležitějších oblastí edukace z pohledu matky a sester a porovnává jejich priority. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvantitativního šetření, sběr dat byl uskutečněn v šesti nemocnicích Jihočeského kraje prostřednictvím anonymních dotazníků. Všechny dotazníky byly rozdány zvlášť ženám po porodu a zvlášť sestrám. Výzkumný soubor tvořilo 100 (100 %) žen po porodu a 100 (100 %) sester. Veškeré výsledky dotazníkového šetření byly zpracovávány pomocí grafů a tabulek. Hypotézy byly ověřeny statistickým testem chí- kvadrát v programu Microsoft Excel. Bylo posouzeno, zda rozdíl pozorovaných a očekávaných četností je statisticky významný, a to výpočtem dosažené hladiny statistické významnosti, tzv. p-hodnoty za použití funkce CHITEST. P-hodnota byla převedena na procenta a porovnána s hladinou významnosti 5%. Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejdůležitější oblasti edukace z pohledu porodní asistentky, dětské sestry a ženy po porodu. Dalším cílem bylo stanoveno zjistit rozdíly v prioritách edukace u žen po porodu, porodních asistentek a dětských sester. Hypotéza 1 Existují rozdíly v prioritách edukace u matek po porodu a porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Priorita porodních asistentek je hygiena a priorita matek po porodu je výživa novorozence. Hypotéza 2 Existují rozdíly v prioritách edukace u matek po porodu a dětských sester. Tato hypotéza se nepotvrdila. Priorita dětských sester je výživa novorozence stejně jako priorita matek po porodu. Hypotéza 3 Priorita edukace u matek po porodu se liší v závislosti na předchozích zkušenostech s mateřstvím. Tato hypotéza byla potvrzena. Prvorodička udává z 63% za prioritu u novorozence výživu a za prioritu v péči o sebe umění kojit. Druhorodička považuje za svou prioritu v péči o novorozence v 18% manipulaci a z 12% v péči o sebe hygienu. Hypotéza 4 Priority edukace u porodních asistentek se liší v závislosti na délce praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí v rozmezí 0 10 let, udávají v 66% za prioritu hygienu. Porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí déle jak 11let udávají ve 14% stravování a pitný režim. Hypotéza 5 Priority edukace u dětských sester se liší v závislosti na délce praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Dětské sestry pracující na oddělení v rozmezí 0 - 10 let udaly v 32% za prioritu bezpečí novorozence. Sestry pracující na oddělení díle jak 11 let, udávají ve 22% za prioritu výživu novorozence.Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako materiál pro porodní asistentky, jako doporučení ke zlepšení edukace matky po porodu. Nebo mohou posloužit matkám jako edukační materiál. Využít je ale rovněž mohou budoucí porodní asistentky, které se rozhodují o svém povolání. Poznatky, které vyplynuly z výzkumného šetření, je možné prezentovat na seminářích a vědeckých konferencích porodních asistentek a dětských sester.
|
|
|
Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním
CHLEBÚCHOVÁ, Eliška
Aktivní a pasivní hrudní sání je léčebná metoda v chirurgických oborech. Účelem je odsát tekutinu, krev či vzduch z pohrudniční dutiny a restituční účinek, tedy rozvinutí plíce. Tato metoda je velmi účinná v léčbě pneumothoraxu, hemothoraxu a jiných patologických stavů. Hrudního sání se využívá již odedávna a v dnešní době zejména na chirurgických odděleních. Ošetřovatelská péče u pacientů s hrudním sáním je velice důležitá a odborná, v případě sesterské neznalosti mohou nastat nejen komplikace při hojení, ale může být poškozen pacient. Bakalářská práce s názvem "Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním" je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje mechanismus aktivního a pasivního sání a rozvoj této léčebné metody. V neposlední řadě zahrnuje ošetřovatelskou péči o pacienta s hrudním sáním systematicky od zavedení hrudního drénu až po uzdravení pacienta. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásady a rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním a zjistit teoretické znalosti a praktické dovednosti sester, které poskytují ošetřovatelskou péči pacientům s hrudním sáním. K dosažení cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky. O1: Jaké jsou zásady v ošetřovatelské péči o pacienta s aktivním sáním? O2: Jaké jsou zásady v ošetřovatelské péči o pacienta s pasivním sáním? O3: V jakých oblastech se liší teoretické znalosti a praktické dovednosti sester v ošetřovatelské péči u pacienta s aktivním a pasivním hrudním sáním? Ke zpracování této bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Jako technika sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Na základě rozhovorů byla sestavena kategorizace. Pro kvalitní výsledky bylo šetření doplněno metodou zúčastněného pozorování, které buď to potvrdilo poznatky získané z rozhovorů, nebo je doplnilo o fakta, o kterých se sestry při rozhovorech nezmínily. Výzkumné šetření proběhlo na odděleních, kde se vyskytují pacienti s hrudním sáním. Z šetření vyšlo, že sestry znají zásady péče o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Z rozhovorů byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče, které by se měly dodržovat po celou dobu hospitalizace pacienta s hrudním sáním. Sestry v rozhovorech zdůrazňují rozdíly v péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Dále byla zjištěna specifika péče o samotný systém aktivního i pasivního hrudního sání. Z šetření bylo dále zjištěno, že na odděleních, kde byl výzkum prováděn, se hojně využívá moderní typ aktivního hrudního sání zvaný Medela, který poskytuje pacientům svobodu pohybu a jednoduchou manipulaci jak pro pacienta, tak pro personál. V rámci rozvoje technologie se dle získaných dat využívá i jiný systém aktivního sání, kompaktní jednotka, která má totožné přednosti jako systém Medela. Z šetření však vyplynulo, že sestry nebyly dostatečně informovány o obsluze systému a péči o pacienta s kompaktní jednotkou aktivního hrudního sání. Výsledkem bakalářské práce bylo zjištění zásad péče o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Dále byly zjištěny zásadní rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Sestry se zde zaměřují na rozdíly v péči při kontrole těsnosti systému, určení vodního sloupce a rozdílech při manipulaci se systémem. Tato bakalářská práce nastiňuje zásady a rozdíly v péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním, jejichž dodržování je mimo jiné podmínkou pro časné zotavení pacienta a jeho návrat do běžného života. Dále bude vytvořen leták o zásadách ošetřovatelské péče u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním. Bakalářská práce dále poslouží jako studijní materiál.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta HIV pozitivního.
ŠETELOVÁ, Nikola
Syndrom získaného selhání imunity se během krátké doby stal pro celý svět pandemií. Jde o virus, který se přenáší především krví, mateřským mlékem a tělními tekutinami, ale běžným kontaktem s infikovaným k přenosu nedojde, pokud se osoba nechová rizikově. Klinický obraz tohoto viru má velmi velké rozmezí projevů, záleží, v jakém stádiu se infikovaný nachází. V prvních pár týdnech se mohou u infikovaného projevit velké teploty, nevolnosti, bolesti kloubů. Poté infekce přechází do období asymptomatického. V třetím období této infekce přichází trvalá generalizovaná lymfadenopatie, která postupně přechází do stádia čtvrtého, kde dochází k rozvoji oportunních nákaz, maligním nádorům a neurologickým poruchám.K seznámení se se současným stavem vědění, který je popisován na následujících stránkách, bylo zapotřebí prostudovat velké množství bibliografických publikací od předních českých, ale i zahraničních odborníků v oblasti HIV infekce. V českém vědeckém prostředí se mimo jiné tímto tématem zabývá MUDr. Džamila Stehlíková, z jejíchž odborných článků a knih bylo čerpáno. Dalším významným zdrojem pro bakalářskou práci byly i odborné časopisy ze zahraničí, ICAP Columbia University, Czech Health Statistics Yearbook a časopis společnosti UNAIDS. Z českých časopiseckých zdrojů bych ráda zmínila Florence, Závislosti a my, Lékařské listy a časopis Sestra. Do bakalářské práce byly zařazeny také internetové zdroje ze zahraničí i České republiky, které se danou problematikou zabývají, jsou to www.unaids.org, www.aids-pomoc.cz. Bylo rovněž čerpáno z dat Světové zdravotnické organizace WHO, Státního zdravotního ústavu a Ministerstva zdravotnictví. Účelem podrobného načtení velkého objemu dat bylo podat relevantní výpovědi o zkoumaných faktech. Získané vědomosti jsou podrobně zpracovány do oddílů, rozdělených dle aktuálního stavu vědění o HIV infekci a onemocnění AIDS. Po prostudování mnoha výzkumů, které byly veřejně publikovány, je patrné, že HIV infekce stále roste, bohužel i v České republice. Nejnovější studie provedené na našem území potvrzují, že v dnešní době se lidé chovají velmi rizikově a přenos HIV infekce neklesá. Nezbývá nám nic jiného než čekat a doufat, že v této problematice budou nalezeny nové možnosti a že dojde k pozitivnímu rozvoji.
|
|
|
Edukační činnost sestry v ambulanci
HANOUSKOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na edukační činnost sestry v ambulanci. Teoretická část práce se v úvodu zabývá bližší identifikací edukační činnosti, jejích typů, fází, metod a forem. Cíl práce a výzkumná otázka: Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Pro dosažení tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka, jaký je rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Metodika: Výsledky této bakalářské práce byly získány kvalitativní výzkumnou metodou, kdy ke sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory. Do výzkumného šetření byla zapojena jedna nejmenovaná jihočeská nemocnice, z níž potom byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Druhým subjektem zkoumání byla jedna nejmenovaná jihočeská poliklinika. I v této poliklinice byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Výsledky: Na základě získaných dat byly stanoveny čtyři kategorie, které vždy obsahovaly několik podkategorií. V první kategorii s názvem Edukační činnost v ambulanci bylo zjištěno, že edukační činností sestry v ambulancích je výchova pacienta k udržení a navrácení zdraví a jeho vzdělávání v prevenci a léčbě. V první stanovené podkategorii s názvem Používané edukační metody jsme výzkumem zjistili, že sestry v nemocnici i sestry na poliklinice nejčastěji používají k edukaci rozhovor a ukázku. Ve druhé podkategorii s názvem Počet edukovaných pacientů empirický výzkum odhalil, že v průměru je počet edukovaných pacientů v nemocnici dvojnásobný oproti poliklinice. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry v nemocnici používají k záznamu edukační činnosti edukační záznamový arch, zatímco sestry pracující na poliklinice uváděly, že edukaci nezaznamenávají. Druhá kategorie si kladla za cíl identifikovat, v čem spatřují sestry význam edukace pro pacienta. Na základě analýzy výsledků lze konstatovat, že ho spatřují v poskytování informací. Tato kategorie obsahuje tři podkategorie. Podkategorie pátrající po získávání pozornosti pacienta k edukaci ukázala, že si sestry své pacienty získávají úsměvem, vlídným slovem, motivací a pochvalou. Druhou podkategorií byla otázka po zpětné vazbě, která odhalila, že tuto sestry získávají ústně. A téma edukace, se kterým se sestry setkávají, je vždy specifické pro daný typ ambulance. Výsledkem bylo zjištění, že ve všech ambulancích se edukuje na různá témata, přičemž jedno mají společné, a to dietu: všechny sestry edukují pacienty na téma výživa. Také byla stanovena třetí kategorie, Volba edukační metody. Zde bylo pozitivním zjištěním, že k edukační činnosti využívají sestry různé edukační metody a ty volí podle stavu pacienta a jeho potřeb. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie. První podkategorie byla nazvána Nejefektivnější edukační metoda. Zde se sestry shodly v odpovědích, že za tuto metodu považují rozhovor. V podkategorii Edukační materiál bylo zjištěno, že jako edukační materiál sestry používají letáky nebo pomůcky k aplikaci injekcí. Poslední kategorie s názvem Vliv na edukaci byla zaměřena na to, co edukační činnost sester ovlivňuje. Zde byla stanovena podkategorie Čas na edukaci. Jedna věc, na které se sestry pracující v nemocnici shodly, byla, že nemají na edukaci dostatek času. Oproti tomu překvapivým výsledkem pro nás bylo zjištění, že sestry pracující na poliklinice udávaly, že dostatek času na edukaci mají. Další podkategorie pátrala po správném prostředí. Zde se nám odpovědi rozdělily dle toho, kde sestry pracují. Sestry pracující v nemocnici udávaly, že nemají vhodné prostředí k edukaci, a sestry pracující na poliklinice své prostředí považují za přijatelné. Poslední podkategorie zjišťovala překážky v edukační činnosti. Výzkum odhalil, že překážky v edukační činnosti sestry spatřují ve věku či nedůvěře v nové technologie. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry neuvedly.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s artroskopií kolenního kloubu
ŠESTÁKOVÁ, Růžena
S narůstající sportovní fyzickou aktivitou mládeže roste spektrum úrazů kolenního kloubu. Artroskopie představuje v současné době jednu ze základních diagnostických a terapeutických metod poranění kloubů. Díky této metodě může lékař kloub přímo prohlédnout pomocí endoskopického nástroje a popřípadě v něm provést chirurgický zákrok S jejím rozvojem se stále častěji používá i u dětských pacientů. Bezkonkurenčně nejčastěji artroskopovaným kloubem je kloub kolenní. Zákrok je proveden na operačním sále, nejčastěji v celkové narkóze, je šetrný, rychlý a přesný. Přesto musí být dětský pacient přijat do nemocnice, což představuje vedle plánovaného zákroku velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou, závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost ošetřovatelské péči. Teoretická část bakalářské práce popisuje anatomii kolenního kloubu, jeho možné poškození a na tuto teorii volně navazuje ošetřovatelská péče před a po artroskopii kolenního kloubu, rehabilitační ošetřovatelství, uspokojování potřeb, informovanost dětí před propuštěním. Praktická část je zaměřena na dětské pacienty, kteří byli hospitalizovaní na Dětské klinice Nemocnice Č. Budějovice a.s. a podstoupili artroskopii kolenního kloubu. Další část je zaměřena na sestry pracující s těmito dětmi. Práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření a získané informace byly shrnuty do kazuistik a rozhovorů. Pro výzkumnou část byby stanoveny tři výzkumné otázky. Cílem bakalářské práce je zjistit specifika v ošetřovatelské péči u dětí s artroskopií kolenního kloubu. Zjištěná specifika jako péče o Redonův drén, používání francouzských holí ev. motorové dlahy, edukace dětí a rodičů mohou pomoci sestře si tato specifika více uvědomit, neprovádět je automaticky a zkvalitnit tak poskytování ošetřovatelské péče. Jejich identifikace napomůže ke správnému stanovení ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí v ošetřovatelském procesu u pacienta před a po artroskopii kolenního kloubu. Dalším cílem bylo zjistit, které negativní faktory nejčastěji tyto děti vnímají. Tím, že jsme zjistily specifika péče a klademe na ně větší důraz, zmírníme zároveň negativní faktory, které tyto děti vnímají. Řadíme mezi ně strach, převaz spojený s odstarněním Redonova drénu, bolest. Získané výsledky bakalářské práce byly zpracovány do standardního ošetřovatelského plánu, který by měl přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o děti podstupující artroskopii kolenního kloubu.
|
host ::
RSS.