|
|
M. Lipman: Thinking in Education
BLÁHOVÁ, Klára
Práce se zabývá kritickým rozborem díla Thinking in Education M. Lipmana, které se zde věnuje otázce rozvoje myšlení v rámci vzdělávací praxe. Vysvětluje důvody důležitosti schopnosti dialogu, schopnosti kriticky myslet, ale zároveň využívat tvořivého a angažovaného myšlení. Uvádí, že schopnost myslet by měla být efektem edukace, a to nejen coby příprava na život v demokratické společnosti. Práce shrnuje názory kritiků zmíněné teorie.
|
|
|
Životní cíle žáků středních škol
FILIPOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce "Životní cíle žáků středních škol" má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část popisuje důležité oblasti života, v kterých si mladí lidé, na základě svých názorů a postojů, stanovují životní cíle. Empirická část zkoumá, jaké plány a cíle mají středoškoláci v regionu Tábor, jaké jsou jejich postoje k vzdělání, celoživotnímu vzdělávání, kariéře, cestování, partnerství a rodičovství a zjišťuje, jestli mladí lidé při rozhodování využívají pomoc odborníků. Na konci práce je vysloveno doporučení pro pedagogické pracovníky a rodiče týkající se rozvoje pozitivních postojů mladé generace.
|
|
|
Protektivní faktory u žáků ZŠ a jejich význam
HARAZÍMOVÁ, Nela
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku protektivních faktorů u žáků 6. - 9. tříd základních škol. Sleduje především problematiku sociální opory, resilience a self-efficacy jako významných protektivních faktorů. Definuje protektivní a rizikové faktory. Sleduje především to, jak mohou různé protektivní faktory ovlivňovat životní styl a duševní pohodu žáků 2. stupně základních škol v kontextu vývoje dítěte, s důrazem na vnímání sociální opory od rodičů, učitelů a spolužáků pomocí standardizačního šetření CASSS-CZ.
|
|
|
K některým pedagogickým názorům Johna Locka
KOTULKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá osobností významného pedagoga, filozofa a politika Johna Locka. Na začátku práce je stručně popsán život Johna Locka a jeho nejdůležitější filozofické a pedagogické myšlenky. V následující části jsou rovněž zmíněny pedagogické myšlenky 16. a 17. století a jejich vliv na Johna Locka. Hlavní část práce je věnována rozboru díla "Několik myšlenek o výchově", protože se jedná o jedno z nejslavnějších a nejvýznamnějších děl této osobnosti. Cílem práce není jen popsat myšlenky Johna Locka, ale také porovnat tyto myšlenky s myšlenkami Jana Ámose Komenského na základě komparativní analýzy. V závěru práce je vysvětlena aktuálnost pedagogických myšlenek Johna Locka a jeho vliv na další osobnosti.
|
|
|
Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?
GRONES, Martin
Úvodní myšlenka této práce: ?Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?? - je de facto teologickým příběhem, který ?začal? na zářijovém provinciálním koncilu v Praze (1860) a přes I. vatikánský koncil (1869-1870) se uskutečnil ? v zásadních idejích kardinála Schwarzenberga ? až na II. vatikánském koncilu (1962-1965). Musíme si položit otázku, v čem byla teologie kardinála Schwarzenberga výjimečná a proč má dosah i v desítkách let po I. vatikánském koncilu. Tyto otázky a mnohé jiné začaly tvořit tuto práci. Odpovídá na ně ve třech okruzích. Prvním okruhem je milieu české soudobé společnosti, která s sebou nese ?českou otázku?, neboť má v sobě atributy idejí Mistra Jana Husa, který měl jeden z požadavků, aby se ?Boží slovo mohlo svobodně hlásat?, což kardinál Schwarzenberg vidí jako jeden z klíčů své pastorace, aby oslovil celkově ?nábožensky vnímající obyvatele? k tomu, co dnes nazýváme ekumenismus, a kardinál ji soudobě nazývá ?rodinnou vírou?. Tedy rodinné prostředí domova se má vnést do ?rodinného prostředí? církve, která ?nerozděluje, ale integruje?. Druhým okruhem je communio katolického shromáždění, jenž v sobě nese již specifičtější charakter víry, která dává poznání o člověku, nikoliv jako individuu, ale osoby, neboť věřící ?žije a pohybuje se? ve společenství ?communia sanctorum?, které osobně věřícího provází i za hranicemi kostela (církve). Proto i v posvátných prostorách božské liturgie prosazuje ?promluvu uprostřed mše svaté?, neboť napomáhá tomu, aby se člověk liturgicky aktivoval v ?zesoučasnění církevního myšlení? (tedy pozdějším ?aggiornamento?) ve světě. Třetím okruhem je důslednost věřícího ve vzdělávání, neboť podle kardinála Schwarzenberga má graduální charakter: disciplíny, vyučování a kultivování. V této charakteristice ?vštěpování? člověka do ?božského milieu? lidství je v atributech participace na ?dotváření světa, který Bůh stvořil nehotový?, jak učil A. Günther a člověk má osobní podíl na ?jeho tvářnosti?. Všechny tři tematické okruhy měly napomoci porozumění ?osobní neomylnosti papeže?, která není deisticky statická, tedy založena na individuu, ale nese v sobě příběh spirituální tvorby Tradice celé církve, v jejímž středu je christologická fraternita, do které je ?vštěpována? hierarchie jurisdikce, jenž není možné od sebe oddělit, ale v přijetí její struktury je člověku vneseno integrální pojetí organické církve jako katolické. Což se v soudobé modifikaci uskutečnilo až na II. vatikánském koncilu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Čtyřicet let historie obecné školy v Mezimostí v letech 1907-1947
FILÍPKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá historií školy v Mezimostí v letech 19071947. Popisuje život na škole v době předválečné, válečné a poválečné. Na začátku práce jsem popsala život ve městě na začátku 20. století, poté období od roku 1907 do roku 1947. V jednotlivých kapitolách se konkrétně zaměřuji na žáky, školní výuku, vyučované předměty, učitelský sbor. Práce se dále zabývá slavnostními dny. V neposlední řadě se práce zaměřuje na pravidelné a výjimečné události. Tato bakalářská práce je zpracována především na základě školních kronik.
|
|
|
Problematika kriminality dětí a mladistvých
TOMEŠOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou kriminality dětí a mladistvých. Práce charakterizuje základní pojmy děti, mladiství a faktory, které mají vliv na trestnou činnost. Mezi tyto faktory jsem zařadila rodinu, viktimogenní lokality a věk. Dále se zabývá pojmem mládež a její vývojové úkoly při dospívání. V závěru popisuje nejčastější páchanou trestnou činnost dětí a mladistvých. Druhá část práce ověřuje, zda je i věk důležitým kritériem pro vznik a typ trestné činnosti v kriminogenních lokalitách. Kriminalistická analýza se zabývá trestnou činností nezletilých a mladistvých na území ÚO České Budějovice.
|
|
|
Towards a Safer Europe
Hokovský, Radko ; Winzen, Thomas ; Breitner, Igor ; Trautvetter, Daniel ; Vassilopoulos, Theodore ; Miccinilli, Máximo ; Riedel, Rafal ; Martinsm, Nuno Wahnon ; Ghazaryan, Sargis
This paper summarises the discussions and conclusions of Working Group 1 of the 2010 European Values Network. The Working Group met for a two-day workshop in Brussels in March and since then has engaged in research and debate online. During a second workshop from 8–12 May 2010 in Prague, the group met to evaluate and refine the conclusions presented below. Our starting point is the observation that engagement in democratic politics is in a dissatisfactory state. There are many symptoms of this including declining electoral participation and low trust in political institutions and the governing elite. But above all, political disengagement represents a certain view of politics, remote and inaccessible to ordinary citizens, benefitting only a select few rather than making collectively acceptable choices. Disengagement from democratic politics challenges the way we organise decision-making in our societies. It goes to the heart of one of the most cherished set of norms, enshrined in the legal and living constitutions of states in Europe and beyond. We were asked to analyse the phenomenon in greater depth and to develop recommendations that could contribute to greater and deeper engagement with democratic politics. Political disengagement is a complex phenomenon that varies across social groups and over time both in terms of its manifestations and its determinants. Therefore, we found it preferable to focus our discussions on a sub-set of the problem and its solution: young people and education. Predispositions for political engagement are developed and habitualised at an early stage of political participation. The way young people engage in politics is likely to shape, though not determine, patterns of political disengagement throughout their lives.1 We focus on education because the way individuals become acquainted with politics in school can be shaped more easily than other influences on the political engagement of youth. Our purpose, in sum, is to discuss how educational systems could contribute to greater political engagement of young people. Political engagement is a two-dimensional phenomenon including, but not confined to, formal participation such as voting. Formal participation is of critical importance if “democracy” is to be more than merely a fashionable term. On the other hand, engagement also refers to the critical awareness of public affairs among individuals. That is, their interest in matters of common concern and their ability to make critical, informed and conscious choices as to how they wish to position themselves in relation to such matters. Participation and critical awareness form two sides of the concept of political engagement. Our question, therefore, must be how the educational system may contribute to either of these two dimensions. We come to two main conclusions. On the one hand, we need more and better courses in civic education. Importantly, quantity itself is not sufficient but the style and substance of the classes has to be taken into account. On the other hand, we also draw attention to a strategy of animating civic education and call for more opportunities for young people to experience real-world politics.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.