Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 79 záznamů.  začátekpředchozí59 - 68dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Umírání a potřeby umírajících
SMILKOVÁ, Božena
Práce se zabývá tématem umírání z pohledu souvisejícím s potřebami umírajících osob a usiluje o ucelený přehled potřeb umírajících. V první části porovnává umírání v dřívější době a dnes, rozebírá stadia, kterými umírající prochází, věnuje se tématům naděje a lidské důstojnosti. Další část se zaměřuje na potřeby umírajících, jejich zpřehlednění a členění, speciálně pak na témata zvládání bolesti, rozhovory o pravdě, doprovázení umírajících a smyslu života a utrpení. Z hlediska naplňování potřeb umírajících se věnuje hospicové péči a pro porovnání se dotkne i eutanazie na přání nemocného.
DOBROVOLNICTVÍ JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST HOSPICOVÉ PÉČE
DŽUBÁKOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce byla psána s cílem zmapovat, zda dobrovolnictví přispívá k uspokojování psychosociálních potřeb klientů v ústavní hospicové péči. Hospicová péče se v České republice rozvíjí od devadesátých let. Rozvoj tohoto druhu péče je dán potřebou společnosti, jelikož počet nevyléčitelně nemocných neustále roste.První část této práce popisuje historii a formy hospicové péče, funkce hospice, poskytované služby, personál hospice a potřeby klientů. V další kapitole jsou nabídnuty informace o historii dobrovolnictví, typech dobrovolné činnosti, o důležitosti a rozvoji dobrovolnické práce. Zabývá se také činnostmi a postavením dobrovolníků v hospici, popisuje jejich podíl na činnosti hospice a péči o klienty. Výzkum proběhl během března 2007 v hospici sv. Lazara v Plzni a následný rozbor s vyhodnocením výsledků odpověděl na zkoumanou otázku. Z mého výzkumu vyplynula hlavní hypotéza: Dobrovolníci přispívají k uspokojování psychosociálních potřeb klientů v ústavní hospicové péči. Bylo by velmi přínosné, kdyby se o dobrovolnících více mluvilo, kdyby bylo dobrovolnictví oceněno jako společensky a lidsky prospěšná činnost.
Analýza služeb domácí hospicové péče s ohledem na potřeby uživatelů
DOSTÁLOVÁ, Zdislava
V teoretické části práce vymezuji termín hospicové, domácí hospicové péče a paliativní péče. Její historii, principy, cíle a její koncepci v České republice. Popisuji jakými fázemi psychické odezvy na závažné onemocnění člověk prochází a jaké jsou jeho reakce na blížící se smrt. Blíže popisuji tradiční model umírání na území České republiky v domácím prostředí, postupnou institucionalizaci a tabuizaci smrti a nový zrod humánních postupů v péči o umírající po roce 1989. Popisuji současné typy hospicové péče v České republice a podrobněji domácí hospicovou péči, potřeby umírajících a jejich blízkých, což je stěžejním tématem mé práce. Cílem předkládané práce je zmapovat dostupnost služeb paliativní domácí péče v Kraji Vysočina a zmapovat zkušenosti uživatelů. V realizovaném kvalitativním výzkumu byla zmapována dostupnost těchto služeb pomocí obsahové analýzy dat technikou analýzy úředních dokumentů a virtuálních dat. Ke zmapování zkušeností uživatelů byly osloveni vedoucí pracovníci dvou agentur poskytující domácí hospicovou péči ve městě Třebíč a uživatelé nebo jejich rodiny jimž tyto agentury poskytovaly svoje služby. Použita byla metoda dotazovaní, technika polostandardizovaného rozhovoru. V Kraji Vysočina působí osm poskytovatelů domácí hospicové péče. Kraj Vysočina podporuje nejen domácí hospicovou péči ale podpořil také vznik hospicových pobytových služeb v LDN ve třech městech Vysočiny a oddělení paliativní péče v jihlavské nemocnici. Částečně tak nahradil neexistující kamenný hospic na Vysočině. Domácí hospicová péče v Kraji Vysočina je mladá. Získávají se zkušenosti a odkrývají se nedostatky. Komplexnost péče o vážně nemocné se tak rozšiřuje a umožňuje jim, aby byli ve své nemoci co nejdéle doma se svými blízkými. Přestože domácí hospicová péče naráží na limity převážně v oblasti řešení bolesti a komplikací plynoucích z onemocnění, jsou zkušenosti uživatelů uspokojivé a plní jejich očekávání. Přínos práce spočívá v odkrytí nedostatků domácí hospicové péče a poskytnutí zjištěných informací poskytovatelům této péče i ostatním pracovníkům ve zdravotnictví, čímž se posílí povědomí o této péči jak mezi pracovníky ve zdravotnictví tak mezi rodinnými příslušníky vážně nemocných občanů.
Zavedení terénní hospicové péče
PFLEGROVÁ, Petra
Práce se zabývá myšlenkou umírání nemocných v terminálním stádiu v domácím prostředí. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s umíráním a s péčí o umírající, stejně jako možné riziko marginalizace, které je s umíráním spojené. Dále se zmiňuji o paliativní péči ve formě mobilního hospice, jehož nedílnou součástí je multidisciplinární tým, který by se měl snažit v co největší míře marginalizaci předcházet. Uvádím zde také problematiku eutanázie v kontrastu s využitím paliativní péče. Poslední téma v teoretické části se zabývá tematikou hospice, historií a součastným stavem terénní hospicové péče. V praktické části se pomocí výzkumu snažím zjistit, zda a jakým způsobem mobilní hospice chtějí předcházet marginalizaci. Dalším cílem výzkumu bylo zmapovat motivy, na základě kterých pracovníci v hospici péči poskytují, zjistit cíle poskytované péče a problémy cílům bránící.
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
Sociální aspekty hospicové péče
FIALOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřená na sociální aspekty hospicové péče. V teoretické části bakalářské práce jsou objasněny základní pojmy, které s touto problematikou souvisí. Vysvětleny jsou především pojmy jako hospicová péče, paliativní péče, smrt, umírání, sociální práce atd. V praktické části jsem se v prvním případě snaţila zodpovědět otázku uspokojování sociálních potřeb klientů Hospice sv. Jana N. Neumana v Prachaticích. Další věcí, na kterou jsem hledala odpověď, je, zda hospic jako poskytovatel sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách naplňuje závazek, který vyplývá z registrace. Výzkum byl prováděn metodou dotazování a pouţitá technika byla polořízený rozhovor. Příslušné rozhovory se uskutečnily v hospici sv. Jana N. Neumana v Prachaticích. V případě zkoumání, zda jsou naplňovány sociální potřeby klientů, tvořily výzkumný vzorek čtyři klientky hospice. Při hledání odpovědi na otázku plnění závazku vyplývajících z registrace jsem oslovila ředitele a sociální pracovnici hospice. Na základě výzkumu bylo zjištěno, ţe sociální potřeby klientů prachatického hospice jsou v rámci moţností uspokojovány. Co se týká naplňování závazků vyplývajících z registrace dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách se dá na základě odpovědí říci, ţe závazky vyplývající z registrace prachatický hospic naplňuje. Jako největší problém vidím především důraz kladený na formální stránku věcí ze strany úřadů, kdeţto v hospici je na prvním místě důraz kladen na maximální uspokojení potřeb klienta.
Efektivní komunikace v paliativní péči
PLECEROVÁ, Jana
Efektivní komunikace v paliativní péči je tématem této bakalářské práce. Práce je zaměřená na interakci sester a pacientů v terminálním stádiu nemoci, komunikaci s rodinou nemocného a hospicovou a paliativní péči. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou pacienti v terminálním stádiu nemoci spokojeni s komunikací sester a zda je pro ně daný způsob komunikace podporou, zda jsou rodiny pacientů informované o způsobech a možnostech paliativní péče. Dalším krokem bylo zmapovat způsoby a efekt komunikace sester, které pracují s pacienty v terminálním stádiu.
Empatie u dobrovolníků a pracovníků hospiců
VÁCHOVÁ, Lucie
Teoretická část této bakalářské práce se zabývá problematikou smrti z hlediska lidské osobnosti a nezištné pomoci dobrovolníků a pracovníků hospiců. Výzkum hodnotí osobnostní charakteristiku lidí s dobrovolnou zkušeností s umírajícími. Dotazník zkoumá kvalitu jejich interpersonální orientace, organizační schopnost při práci, vytrvalost a motivaci, dále strukturu altruismu, empatii a ochotu pomáhat. Byli osloveni dobrovolníci z občanského sdružení Sdílení, občanského sdružení Cesty domů, Hospice sv. Alžběty v Brně a dobrovolníci, kteří mají zkušenost s péčí o umírající, či nevyléčitelně nemocné. Výsledky mého výzkumu u 15 dobrovolníků byly porovnány s výsledky výzkumu u 828 studentů pomáhajících profesí, provedeného doc. Helenou Záškodnou v letech 2006-2008. Předpokládaná vyšší míra empatie, exocentrického altruismu, svědomitosti a přívětivosti u dobrovolníků, se potvrdila. Práce byla psána tak, aby byla srozumitelná pro všechny. Druhořadým cílem bylo dát dohromady dostatek podnětů k zamyšlení nad tím, jak se chováme, a jak bychom se chovat mohli. Sami si utváříme svůj život, nechť soucit plodí soucit.
Eutanazie z hlediska etiky a teologie
BARTKOVÁ, Štěpánka
Abstrakt BARTKOVÁ, Š. Eutanazie z hlediska teologie a etiky. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce Ing. Mgr. Tomáš Machula, Dr., Ph.D., Th.D. Klíčová slova: eutanazie, utrpení, smrt, umírání, důstojnost, lidská práva, lékař, pacient, paliativní medicína, hospicová péče, asistovaná sebevražda, náboženská motivace, stoupenci, odpůrci eutanazie Ve své práci se věnuji tématu ?qeutanazie??. Cílem mé práce je hlouběji čtenáře seznámit s problematikou eutanazie z hlediska teologie a etiky. Diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se skládá z jedenácti kapitol. V první kapitole se zabývám druhy eutanazie (aktivní, pasivní, prenatální, asistovaná sebevražda). Ve druhé kapitole podrobněji popisuji historii eutanazie. Třetí kapitola je zaměřena na eutanazii ve světě. Čtvrtou, zajímavou, kapitolou, jsou kritéria smrti. V páté kapitole se věnuji otázce eutanazie a smrti v posledních letech. Šestá kapitola je vztažena na vztah mezi lékařem a pacientem. Sedmá kapitola je věnována paliativní medicíně, navazuje na ni osmá kapitola, kde je popsána hospicová péče. V deváté kapitole se zabývám vlivem náboženské motivace. Desátá a jedenáctá kapitola je věnována stoupencům a odpůrcům eutanazie. V praktické části se věnuji výzkumnému šetření. Zde jsem zvolila sociologický výzkum metodou rozhovorů. Jsou zde celkem 3 rozhovory s odborníky, kteří se s umírajícími lidmi setkávají každý den. Tito dotazovaní jsou věřící lidé a rozhovory s nimi jsou na jejich žádost anonymní. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak se na problematiku eutanazie dívají odborníci v různých zařízeních. Cíl byl splněn.
Hospicová péče v povědomí laické veřejnosti na Prachaticku
TALAFOUSOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicové péče a doprovázení umírajícího, práce má dvě části. Teoretická část je napsána na základě odborné literatury a je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny. Popisuje jednotlivé fáze procesu umírání a přibližuje postavení dnešní společnosti ke smrti. Druhá a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči, její historii, formách a financování. Zaměřuje se také na význam dobrovolníků, sociálních pracovníků a pastoračních asistentů jako multidisciplinárního týmu v hospici. Třetí kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové. Čtvrtá poslední kapitola je zaměřena na doprovázení, komunikaci a péči o duši umírajícího a jeho rodinu. Druhá část bakalářské práce je praktická část, která z teoretické části vychází a je postavena na výzkumu. Jsou stanoveny 2 cíle sociálního výzkumu (zda má laická veřejnost z Prachaticka a blízkého okolí povědomí o hospicové péči a zda podnikatelé z Prachaticka a blízkého okolí jsou ochotni pomoci Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích). Jsou definovány dvě hypotézy. Techniky výzkumu byly dotazníky pro dvě skupiny respondentů, pro laickou veřejnost a pro podnikatele. Celkový počet respondentů byl 145.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 79 záznamů.   začátekpředchozí59 - 68dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.