|
|
Dodržování léčebného režimu u astmatika - role sestry
HRBKOVÁ, Jana
Dodržování léčebného režimu u astmatika {--} role sestry Astma bronchiale patří mezi onemocnění postihující významnou část celosvětové populace. Odhaduje se, že astmatem trpí 300 milionů obyvatel naší planety. V ekonomicky vyspělých zemích je jednou z nejčastějších chronických nemocí s prevalencí 10-15%. Prevalence astmatu a prevalence senzibilizace vůči nejrůznějším alergenům zvláště v mladší dětské populaci ve věku 6-7 let stále vzrůstá. V České republice dosahuje odhadovaná prevalence astmatu 8%. Astma představuje nezanedbatelnou medicínskou, sociální i ekonomickou zátěž pro nemocného, jeho rodinu, ale i pro celou společnost, a to jak z hlediska absence zaměstnání či ve škole, tak z hlediska přímých nákladů na léčebně-preventivní péči. Přestože zůstává astma i v současné době nevyléčitelnou celoživotní nemocí, je nemocí dobře léčitelnou a dodržování léčebného režimu je velmi důležité, protože ovlivňuje průběh onemocnění. Cílem bakalářské práce bylo zjistit jestli pacienti dodržují léčebný režim, zda sestry edukují pacienty a jakým způsobem. Byly stanoveny tři hypotézy. {--} H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu, H3 : sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů, kterým byl dotazník osobně předán sestrou. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim byla vyvrácena, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu se potvrdila a H3: sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů byla vyvrácena. Závěr tohoto výzkumu je, že pacienti mají dostatek informací, které se týkají jejich nemoci a ve většině případů se snaží dodržovat léčebný režim. Přesto v závěru práce navrhuji větší zapojení sester v edukaci astmatiků.
|
|
|
Možnosti samostatné práce radiologických asistentů na detašovaných pracovištích
VICHROVÁ, Olga
V bakalářské práci jsme se zabývali rozdíly v rozsahu samostatné práce radiologického asistenta na různých typech detašovaných oddělení. V teoretické části jsme popisovali systém detašovaných oddělení a činnost radiologického asistenta na tomto oddělení. Fyzikální poznámky nezbytné k úvodu do problematiky práce radiologického asistenta na detašovaných radiologických pracovištích, popis analogového systému, rozdělení a popis digitalizace. V poslední části se zabýváme teleradiologií, o nichž se domníváme, že by v budoucnu mohla usnadnit práci radiologických asistentů na detašovaných oddělení. V práci jsme si stanovili za cíl získat názor na organizační a technické zkvalitnění činnosti radiologického asistenta na různých typech detašovaných zařízení pomocí digitalizace. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy, že digitalizace usnadní a zkvalitní práci radiologického asistenta, a že digitalizace zlepší péči o pacienta. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny. Výsledky byly získány porovnáním časových a ekonomických úspor v práci radiologických asistentů ve dvou různých typech zdravotnických zařízeních. Práce dokazuje, že digitalizace zkrátí diagnostické výkony, zkvalitní systém péče o pacienta, zrychlí a usnadní práci radiologického asistenta, a pro velká zdravotnická zařízení má ekonomické přínosy.
|
|
|
Problematika edukace pacienta s pankreatitidou
LOUDOVÁ, Veronika
Edukace je důležitou a nezastupitelnou součástí léčby a ošetřovatelského procesu. Cílem edukace pacienta s pankreatitidou je, aby pochopil, že změna životního stylu a stravovacích návyků povede ke zlepšení celkového zdravotního stavu a zkvalitnění dalšího života. Cílem práce bylo zjistit, zda sestry provádí edukaci pacientů s pankreatitidou, jakým způsobem ji provádějí, zda-li přizpůsobují edukační plán individuálním potřebám pacientů a co považují za největší problém edukace pacienta s pankreatitidou.
|
|
|
Problematika ranního buzení pacientů v nemocnici a vliv na pacienta
BERÁNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou ranního buzení pacientů na oddělení a vlivu na pacienta. Ranní buzení pacientů je situace, se kterou se setkává každý, kdo se ocitne v nemocnici {--} zdravotník i pacient. Je to všední činnost, a přesto to pro hospitalizované pacienty může být jeden z velkých problémů. Hospitalizovaným není dobře, část noci probdí, mají bolesti, cítí se slabí a navíc toto všechno prožívají v cizím prostředí. Proto je pro pacienty velmi důležitý spánek a odpočinek. Mým cílem 1 v bakalářské práce bylo zjisti, jak vnímají ranní buzení pacienti hospitalizovaní na standardním oddělení v nemocnici. Cílem 2 bylo identifikovat negativní faktory spojené s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení v nemocnici. A cílem 3 zjistit, zda sestry pracující na standardním oddělení v nemocnici respektují potřeby pacientů vzhledem k rannímu buzení. Cíle byly splněny pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Jako sledovaný soubor byli zvoleni pacienti hospitalizovaní na interním lůžkovém oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Potvrzuje, že hospitalizovaným pacientům vyhovuje ranní buzení na standardním oddělení. Hypotéza 2: Potvrzuje, že nejčastěji vyskytujícím se faktorem souvisejícím s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení je čas buzení. Hypotéza 3: Potvrzuje, že sestry pracující na standardním oddělení respektují potřeby pacienta vzhledem k rannímu buzení. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou ranního buzení pacientů na jejich oddělení a eventuálně mohou přispět k jejich zlepšení.
|
|
|
Terapeutická komunikace v ošetřovatelském procesu
POLÁKOVÁ, Lenka
Terapeutickou komunikaci je možno chápat v kontextu toho, že sestra svým každodenním chováním vůči nemocnému vytváří psychoterapeutický přístup. Dále bychom terapeutickou komunikaci mohly definovat jako proces, který pomáhá překonávat přechodný stres, dobře vycházet s lidmi, adaptovat se nezměnitelným skutečnostem a současně překonávat psychické překážky, které stojí v cestě k seberealizaci. Sestry terapeutickou komunikaci mohou využít v různých situacích, ve kterých pacientovy pomáhají lépe vyrovnat se s danou situací. Česká republika je co se kvality zdravotní péče dlouhodobě na velmi vysoké úrovni {\clqq}odborné kvality``, bohužel však na zcela opačném konci stojí nízká úroveň komunikace zdravotnického personálu vůči pacientům. Tento fakt přispívá k celkové nízké spokojenosti populace s úrovní zdravotního systému, a je překážkou rozvoje v oblasti kvality zdravotnického zařízení.
|
|
| |
|
|
Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu
VAŇKOVÁ, Blanka
Bakalářská práce na téma {\clqq}Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu{\crqq} se zabývá odlišnostmi při vnímání bolesti v pooperačním období. Pro dosažení stanovených cílů byl prováděn výzkum metodou dotazování technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizováni na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice a Nemocnice Strakonice. Cíle práce byly splněny, protože pomocí výzkumu jsme zjistili skutečný stav dané problematiky. Hypotéza 1 se nepotvrdila, jelikož většina zdravotnického personálu si ověřuje účinek po podání analgezie. Hypotéza 2 se potvrdila, po operačním výkonu vnímají ženy bolest intenzivněji než muži. Hypotéza 3 se potvrdila, protože pacienti po svodné anestézii vnímají bolest jako menší než po celkové anestezii. Bakalářská práce poslouží sestrám, aby se zamyslely nad tím, zda pacientům dostatečně nabízejí tišení bolesti, ověřují si účinek po podání analgezie, přistupují k pacientovi s ohledem na druh operačního výkonu a individuální vnímání bolesti.
|
|
| |
|
|
Rodina jako partner v ošetřovatelském procesu
GREGOROVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda se rodina zapojuje do ošetřovatelského procesu u svého hospitalizovaného rodinného příslušníka a zda ošetřovatelský personál tuto možnost umožňuje. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na rodinu, její význam a funkci. Dále se zaměřuje na možné reakce na změnu života, negativní efekt pečování a negativní vliv rodiny na hospitalizovaného klienta. Zmiňujeme se zde i o vztahu sestry, rodiny a pacienta a také o ošetřovatelském procesu obecně a o ošetřovatelském procesu u geriatrického pacienta. V praktické části jsou graficky znázorněny a prezentovány výsledky výzkumného šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientek po rekonstrukčních výkonech po ablaci prsu
BOUŘILOVÁ, Hana
Abstrakt Ženský prs představuje jeden z nejvýznamnějších atributů ženské krásy. Proto také jakákoli vrozeně podmíněná odchylka ve velikosti a tvaru prsu bývá ženou vnímána velmi bolestně. Jaký dopad má potom na ženu ablační výkon, je více než jasné. Ztráta či deformace prsu z léčebných důvodů postihuje ženu ve dvou sférách. Vedle obav z dalších postupů léčby, vývoje zdravotního stavu a dalšího osudu, trápí většinu žen strach z toho, jak změní jejich život ztráta tak dominantního symbolu ženskosti. Pro postiženou ženu je snaha o vytvoření nového prsu často stejně důležitá jako exaktně provedená operace primární. Jde totiž o navrácení jistoty a sebedůvěry v osobním a společenském životě ženy. Rekonstrukční operace k vytvoření prsu patří mezi operace velmi náročné a bolestivé. Následné pooperační období je pro pacientku svízelné a pooperační režim přísný. Ošetřovatelská péče je dlouhodobě intenzivní a vzhledem k nezbytným lékařským ordinacím pro pacientku omezující a ztěžující. Přesto se žena odhodlá toto všechno podstoupit a trpělivě snášet veškerá úskalí s výkonem spojená. Taková změna fyzická, ale možná více psychická, kterou jí to přinese, jí za to bezesporu stojí. Cílem této práce bylo zjistit, jak žena, která přichází k operačnímu výkonu, vnímá ošetřovatelskou péči. Druhým cílem pak bylo zkoumat, jak ošetřovatelská péče ovlivňuje a působí na pacientku po operačním výkonu. Pro zjištění výsledků bylo osloveno šest žen hospitalizovaných na dvou různých chirurgických odděleních. Celkem s rozhovorem souhlasily čtyři pacientky, z nichž jedna byla přijata na chirurgické oddělení a zbylé tři na oddělení úrazové a plastické chirurgie. Výzkumnou otázkou zaměřenou na ošetřovatelskou péči vnímanou z pohledu pacientky bylo zjištěno, že se pacientky především soustředí na samotný chirurgický výkon a jeho úspěšnost a ošetřovatelské úkony pro ně představují spíše zátěž a postupem času jsou pro ně až obtěžující. Druhá výzkumná otázka měla za úkol zjistit, jak může ošetřovatelská péče ovlivnit průběh hospitalizace. Vzhledem ke zjištěným podmínkám, do kterých byly pacientky přijímány, pro ně ošetřující personál znamenal velké pozitivum. Jeho přístup a jednání pomáhalo pacientkám lépe snášet strasti spojené s pooperačním režimem a ony se v konečném shrnutí cítily v průběhu hospitalizace spokojené. Na základě zjištěného by tato práce měla osvětlit problematiku hospitalizace pacientek sestrám, aby pronikly a lépe pochopily pocity pacientek a jejich vnímání ošetřovatelské péče. Aby svou péči mohly v průběhu hospitalizace zaměřit účinněji a poskytovat ji se znalostmi, které jim pomohou v nesnadných podmínkách pečovat o pacientku jak po somatické stránce, tak jim být oporou v oblasti psychické. Více se zaměřit na komunikaci v těsném pooperačním období a na vstřícný přístup, který je pro pacientku velmi důležitý, a kde má sestra velkou možnost pocity pacientky ovlivnit pozitivním způsobem. Vzhledem k zjištěným skutečnostem můžeme vyslovit hypotézu, že nevhodnost prostředí negativně ovlivňuje psychiku pacienta. Druhou hypotézou může být vyjádření, že vhodná komunikace pozitivně ovlivňuje pacientovo prožívání za hospitalizace.
|
host ::
RSS.