|
|
Fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen
ŠTĚPÁNOVÁ, Kristina
Tématem mé bakalářské práce je problematika fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen. Hlavním cílem této práce je zmapování možnosti fyzioterapeutických postupů cvičení pánevního dna u žen s dysmenorheou. Dílčím cílem je vytvoření edukačního letáku určeného pro potřeby těchto probandek. Pro zkvalitnění stavu vybraných probandek bylo zavedeno pravidelné cvičení speciálně zvolených cviků, soustředěných na správnou aktivaci svalů pánevního dna. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na anatomické vztahy a funkci v oblasti pánve a pánevního dna. Dále vymezuje dysfunkce pánevního dna. Následuje popis menstruačního cyklu a jeho hormonálních ukazatelů a výčet poruch menstruačního cyklu. V poslední kapitole teoretické části je obsažen úsek seznamující s vybranými fyzioterapeutickými přístupy a podpůrným léčebnými metodami při dysmenorhee. Pro zpracování praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumány byly tři probandky trpící dysmenorheou a různými projevy premenstruačního syndromu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 24 do 30 let. Probandkám byla odebrána anamnéza, byl proveden vstupní kineziologický rozbor a po ukončení terapie výstupní kineziologický rozbor. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik. Na základě vyšetření byl pro každou z probandek vytvořen individuální rehabilitační plán. Terapie trvala v rozmezí 20 týdnů od ledna 2015 do května 2015. Zpočátku terapie probíhala jedenkrát týdně a dále jedenkrát za 14 dní v délce cvičební jednotky á 45 min. Celkem se mělo uskutečnit 15 terapií s každou probandkou. Výzkum lze u daných probandek shledávat za přínosný, jelikož bylo možné vypozorovat pozitivní účinky terapie u všech probandek. Došlo ke zlepšení nejen problémů souvisejících s dysmenorheou, ale také ke snížení bolesti pohybového aparátu, zvýšení celkové kondice probandek a ustoupení psychických problémů. V neposlední řady všechny probandky téměř přestaly užívat analgetika v souvislosti s dysmenorheou. Tato bakalářská práce může být využita pro fyzioterapeutické účely a to nejen u žen s dysmenorheou, ale u všech pacientek trpících premenstruačním syndromem. Dále může sloužit pro komplexní orientaci v dané problematice studentům fyzioterapie, fyzioterapeutům v klinické praxi a jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Dysfunkce svalstva pánevního dna a kostrče ve vztahu k funkčním poruchám v ostatních segmentech páteře
KOMÁRKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jaký vliv má dysfunkce svalstva pánevního dna a kostrče na ostatní segmenty páteře a také na posturu jako celek. Jedná se v podstatě o zkrácení svalů upínajících se ke kostrči, které má za následek velkou škálu obtíží, které jsou lokalizovány obvykle v jiných částech těla. Bolesti zad jsou častým problémem dnešní populace, který omezuje v běžném životě a působí bolest, díky které jsou lidé často závislí na užívání analgetik formou léků či obstřiků. Léčba je tedy spíše jen symptomatická a neřeší tedy pravou příčinu, pozbývá tedy dlouhodobého efektu. Na pohybový systém má velký vliv současný životní styl. Často mají lidí dlouhodobě jen minimum pohybu, který občas vystřídají s enormní zátěží, která má v důsledku negativní vliv pro tělo. Díky sedavému zaměstnání dochází k inaktivaci svalstva hlubokého stabilizačního systému páteře, jehož významnou součástí je právě i pánevní dno, které fixuje vnitřní orgány zespod a významně se podílí na stabilizaci středu těla. Psychika a stres zastává v této problematice také významnou roli. Zvláště ženy při potížích s pánevním dnem netrpí pouze na bolesti zad, ale problémy se objevují i v jiných oblastech, jako je ztráta menstruace či jiné menstruační poruchy, funkční sterilita inkontinence. Při respektování těla jako celku a nezaměřování se pouze na oblast bolesti, můžeme zefektivnit léčbu a zkvalitnit život pacientovi i z dlouhodobého hlediska. Uvolněním svalstva kostrče a pánevního dna spolu se správným dýcháním a cvičením je tělo schopné zbavit se problémů ve vyšších segmentech páteře. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry je možné ovlivnit dysfunkci svalstva pánevního dna a ulevit tak i od problémů v ostatních segmentech páteře. A to mimo jiné i s využitím cviků dle Mojžíšové, které má za cíl zlepšení dynamiky komplexně celé páteře a posílení svalových skupin celého těla. Bakalářská práce může být použita jako podklad pro klinickou praxi fyzioterapeutů, kteří se zajímají o vztah dysfunkce svalstva pánevního dna a ostatních segmentů páteře. Také může být využit jako vzdělávací materiál pro ženy trpící těmito obtížemi.
|
|
| |
|
|
Inkontinence moči u seniorů nad 75 let věku a hluboký stabilizační systém
ŠERHÁKOVÁ, Petra
Tématem mé bakalářské práce je ovlivnění inkontinence moči převážně u imobilních jedinců ve věku nad 75 let. Hlavním cílem této práce je zmapování vlivu fyzioterapie u seniorů s problémy močové inkontinence pomocí individuálního cvičení pro posílení hlubokého stabilizačního systému a pánevního dna. Dílčím cílem je edukace pacientů stran preventivních opatření v dané problematice. Pro zkvalitnění stavu vybraných jedinců bylo zavedeno pravidelné cvičení speciálně vybraných cviků, zaměřených především na aktivaci hlubokého stabilizačního systému, především svalů pánevního dna. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku stáří a stárnutí, popisuje změny vznikající v dané etapě života. Dále obsahuje základní souhrn znalostí o inkontinenci moči a stručný popis anatomie a fyziologie dolních cest močových a pánevního dna. V poslední kapitole teoretické části je obsažen úsek seznamující s hlubokým stabilizačním systémem, kde je popsaná jeho stručná anatomie, funkce a diagnostika. Pro zpracování praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumáni byli tři probandi spíše imobilního charakteru, žijící v domově pro seniory a trpící různými stupni inkontinence moči. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 75 do 91 let. Pacientům byla odebrána anamnéza, došlo k vyplnění dotazníku hodnotícího kvalitu života a byl proveden vstupní a po ukončení terapie výstupní kineziologický rozbor. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik. Na základě vyšetření byl pro každého z jedinců utvořen individuální rehabilitační plán, složený ze speciálně vybraných cviků. Terapie probíhala v rozmezí 12 týdnů 2x 3x týdně o délce cvičení přibližně 30minut, kdy ve výsledku každý z probandů absolvoval dohromady 30 terapií. Výzkum lze u daných jedinců shledávat za přínosný, jelikož bylo možné vypozorovat pozitivní účinky terapie u všech probandů. Došlo ke zlepšení nejen problémů souvisejících s inkontinencí moči, ale došlo také ke snížení bolesti pohybového aparátu a zvýšení celkové kondice pacienta. Probandi pociťovali úlevu nejen po fyzické stránce ale i po stránce psychické. Tato bakalářská práce může být dále využita pro fyzioterapeutické účely a to nejen u seniorů nad 75 let věku, ale u všech pacientů trpících inkontinencí. Dále může sloužit pro komplexní orientaci v dané problematice studentům fyzioterapie, fyzioterapeutům v praxi, pacientům trpícím inkontinencí a jejich rodinným příslušníkům.
|
|
|
Edukace žen s funkční poruchou pohybového systému k fyziologické aktivitě svalstva pánevního dna pomocí fyzioterapeutických postupů
POLÍVKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá problematikou svalového pánevního dna. Tématem je Edukace žen s funkční poruchou pohybového systému k fyziologické aktivitě pánevního dna pomocí fyzioterapeutických postupů. V první části se práce zaměřuje na anatomické vztahy v oblasti pánve z hlediska uložení orgánů, mechaniky dýchání, práce pánevního dna (dále PD) a břišní muskulatury. Dále jsou kapitoly o těhotenství, porodu a šestinedělí ve vztahu k pánevnímu dnu a mechanismům poškození funkce PD. Je vysvětlena teorie vzniku funkčních poruch v důsledku změn, kterými tělo ženy prochází. Záměrem teoretické části bylo zmapovat poznatky o funkci pánevního dna, mechanismu jeho poškození a možnosti terapeutického působení na funkční poruchy pohybového systému. V druhé části je rozpracována metodika a terapeutický postup pro 2 výzkumné soubory s ohledem na aktivitu PD jako součást hlubokého stabilizačního systému. První skupinou byly ženy před porodem v 2. a 3. trimestru těhotenství, druhou skupinu tvořily ženy po porodu v době šestinedělí. Charakteristická pro oba výzkumné soubory byla přítomnost funkční poruchy pohybového systému. Pro výzkum byly použity kvalitativní metody získávání dat; anamnéza, pozorování, vstupní a výstupní kineziologický rozbor a rozhovor. Hlavním cílem této práce bylo stanovení rehabilitačního plánu u žen ve 2. a 3. trimestru těhotenství a stanovení rehabilitačního plánu u žen v šestinedělí. Oba tyto rehabilitační plány v sobě zahrnují speciální sestavu cviků PD, jejichž součástí je edukace k jejich správné realizaci. Vybraným klientkám je tak nabízen náhled pro pochopení práce této svalové skupiny, který mohou ženy využít nejen při cvičení, ale i při vykonávání dennodenních činností. Bakalářská práce může být použita v klinické praxi fyzioterapeutů. Také jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Ovlivnění stresové inkontinence u žen pomocí různých fyzioterapeutických metod
ZERZÁNKOVÁ, Lucie
Tématem mé bakalářské práce je ovlivnění stresové inkontinence u žen, a to pomocí různých fyzioterapeutických metod. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou zpracovány poznatky z fyziologie a anatomie močového ústrojí a pánevního dna. Dále je zde uvedena teorie inkontinence, diagnostika a léčba stresové inkontinence. Stresová inkontinence je stav, při kterém není možné vědomě regulovat odchod moči za zvýšeného nitrobřišního tlaku. Patří mezi jedny z nejčastějších ženských obtíží. Jedná se o multifaktoriální problém, neboť ženám působí fyzické, psychické, sociální, tak i ekonomické problémy. Stresová inkontinence je příznakem, který může mít několik příčin. Za normálních okolností reaguje močová trubice na zvýšení nitrobřišního tlaku zvýšením svého tlaku, jímž je uzavřena. Moč v tomto případě nemůže z močového měchýře uniknout ven. Pokud však močová trubice není ve své fyziologické poloze, což může být způsobeno dysfunkcí svalů dna pánevního, moč nekontrolovatelně uniká. Svaly dna pánevního jsou neodmyslitelnou součástí hlubokého stabilizačního systému. Jsou důležitými stabilizátory celého trupu a společně s bránicí se podílejí na správném dýchání. Stresová inkontinence se vyskytuje ve větší míře u žen vyššího věku, není ale výjimkou, že jí trpí i ženy mnohem mladší. Trpí jí až jedna pětina žen. Problém stresové inkontinence se však nevyhýbá ani mužům. Stresová inkontinence se dělí do tří stupňů dle závažnosti. Mezi rizikové faktory patří například věk, obezita, těhotenství, obstipace, kouření a další. Důležitá je vždy správná diagnostika inkontinence a zvolení vhodné léčby. Stresovou inkontinenci lze léčit pomocí konzervativních i chirurgických metod. Nejčastěji je inkontinence řešena pouze pasivními metodami, užíváním léků a používáním inkontinenčních pomůcek. V nejtěžších případech operativním zákrokem. Ženy mají ale možnost řešit inkontinenci využitím fyzioterapie. Touto léčbou je možné příznaky inkontinence plně odstranit nebo je alespoň zmírnit na únosnou mez. Cvičením lze inkontinenci předcházet. Cílem fyzioterapie je poučit ženy o fungování močových cest a především svalstva pánevního dna. Pomoci jim s tréninkem aktivace a relaxace svalů pánevního dna a jejich zapojení při dýchání společně s bránicí. Důležité je zaměření se na psychiku ženy. Snažíme se o podpoření správného sebevědomí žen. Na ženu musí být nahlíženo komplexně a individuálně. Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Do výzkumu byly zapojeny dvě pacientky, které trpí stresovou inkontinencí. Byl vypracován vstupní kineziologický rozbor, na jehož základě byla vypracována individuální cvičební jednotka pro každou z pacientek. Závěrem byl vypracován výstupní kineziologický rozbor. Využita byla zejména posturální terapie, terapie plosky nohy, techniky dle Čápové, terapie dle Ludmily Mojžíšové a další. Takto zvolená terapie byla úspěšná a byla pacientkami subjektivně hodnocena pozitivně. Dle pacientek mělo cvičení vliv nejen na problémy spojené s inkontinencí, ale i na zlepšení jejich celkové kondice, jak fyzické, tak psychické.
|
|
|
Vliv afrického tance na hluboký stabilizační systém (pánevní dno) z pohledu fyzioterapie
PŮŽOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem možného ovlivnění hlubokého stabilizačního systému, respektive jeho součásti, tj. pánevního dna prostřednictvím afrického tance. Životní styl dnešní populace se vyznačuje sedavým způsobem života, který se často střídá s večerními návštěvami fitness zařízení. Tyto dva extrémy zcela jistě nepříznivě působí na zdraví člověka. A proto můžeme dojít k závěru, že činnost hlubokých stabilizačních svalů je v nepoměru nebo je značně oslabena. Povrchové svaly přejímají funkci hlubokých stabilizátorů a snaží se je nahradit, bohužel však neideálně. Hluboký stabilizační systém páteře (HSSP) se skládá ze svalových skupin, jenž komplexně slouží k posturální stabilitě a reaktibilitě těla (Kolář, 2009). Důležitý podíl na tomto ději hraje pánevní dno, které nejen fixuje vnitřní orgány zespodu, ale významně se spolupodílí na stabilizaci středu těla. Pokud pánevní dno není dostatečně aktivní nebo má jinou dysfunkci, může se objevit problém v podobě syndromu kostrče a pánevního dna. Nesprávná činnost pánevního dna pak svědčí i o nesprávné aktivitě HSSP (Marek et al., 2005). Možná cesta, jak těmto potížím předcházet nebo je zmírnit, by mohla být skrze africký tanec. Ten není jen estetická forma zábavy, umělecká seberealizace, ale také forma fyzické aktivity, která přináší rozvoj všech složek osobnosti a zdraví člověka. Ve svém holistickém pojetí působí jak na tělo, tak na psychiku člověka. Specifikem kromě práce s tzv. centrem, tj. HSSP, a úpravou držení těla, je i benefit v podobě emočního prožitku a radosti z pohybu jako takového. Možná patologie pánevního dna pak může být úspěšně řešena jeho prostřednictvím, protože souvislost s psychosomatikou tu bývá velmi častá. Záměrem teoretické části bylo zmapovat poznatky o hlubokém stabilizačním systému páteře, o možnostech jeho vyšetření a o jeho dysfunkcích. Z dysfunkcí jsem upozornila na syndrom kostrče a pánevního dna. Také zde byly předloženy souhrnné informace o africkém tanečním stylu. Jelikož literárních i jiných zdrojů k čerpání příspěvků o africkém tanci bylo velmi omezené množství, souhrn poznatků pro někoho nemusí být úplný. Hlavní úlohou této práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem africký tanec působí na HSSP, zejména na pánevní dno a jeho možné dysfunkce. Pro realizaci stanovených cílů a zodpovězení výzkumných otázek byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Byly zkoumány tři probandky, které pravidelně navštěvovaly lekce afrického tance. U všech probandek byla na počátku výzkumu nalezena přítomnost "syndromu kostrče a pánevního dna" a insuficience HSSP. Výstupní vyšetření, které proběhlo cca po dvou měsících, ukázalo, že došlo k pozitivnímu ovlivnění HSSP a pánevní dna. Svaly HSSP se staly aktivnějšími a z velké části se patologický stav pánevního dna vrátil "k normálu". Provedený výzkum a jeho výsledky tak přispěly k zodpovězení výzkumných otázek a naplnění výzkumných cílů, tj. že africký tanec dokáže kladně ovlivnit HSSP a syndrom kostrče a pánevního dna u daných probandek. Tato práce se prvotně nesnažila odhalit příčiny syndromu kostrče a pánevního dna, ale zkoumala to, zda je možné skrze africký tanec léčebně ovlivnit HSSP, zda je přítomen syndrom kostrče a pánevního dna u daných probandek a zda je možnost jej skrze africký tanec pak ovlivnit. Bakalářská práce může být využita jako podklad pro klinickou praxi fyzioterapeutů, kteří se zajímají o vztah muskuloskeletárního systému a tance. Dále může sloužit jako edukační materiál pro lektory afrického tance, kteří se hlouběji zajímají o léčebné či regenerační působení taneční aktivity. Nakonec se práce může stát impulsem pro další výzkumná šetření této problematiky.
|
|
| |
|
|
Stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace
VYHLÍDALOVÁ, Denisa
Tématem této bakalářské práce je stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace. V první části jsou zpracovány teoretické podklady, týkající se dané problematiky. Obsahem teoretické části je souhrn poznatků z anatomie a fyziologie močového ústrojí a pánevního dna (PD) a teorie inkontinence. Je zde popsáno rozdělení inkontinence a její příčiny. Dále jsou zmíněny možnosti diagnostiky a léčby, se zaměřením na inkontinenci stresovou (SI). Inkontinence, tedy nedobrovolný únik moči, patří mezi nejrozšířenější ženské obtíže poslední doby. Přináší s sebou celou řadu problémů a to nejen fyzických, ale i psychických a díky tomu negativně ovlivňuje kvalitu života. Tento nechtěný únik moči není nemocí v pravém slova smyslu, ale příznakem, který může mít různé příčiny. Nejčastěji ji způsobuje oslabení svalů PD, které jsou součástí hlubokého stabilizačního systému (HSS) a významně se podílí na stabilitě celého trupu. Právě svaly a fascie PD zajišťují správnou fixaci močového měchýře, hrdla močového měchýře a močové trubice ve správné poloze a tím zajišťují kontinenci zejména při zvýšení nitrobřišního tlaku. Svaly PD se také v koaktivaci s bránicí podílejí na dýchání. Frekvence výskytu inkontinence moči stoupá v závislosti na věku. Jedním typem je inkontinence stresová (SI). Únik moči je vždy spojený s fyzickou námahou. K úniku moči dochází při zvýšení intraabdominálního tlaku a to bez současné kontrakce detruzoru. Na rozdíl od jiných onemocnění se dá proti inkontinenci úspěšně bojovat také jiným způsobem než užíváním léků a operativním zákrokem. Léčba inkontinence je v dnešní době poměrně úspěšná a pomocí vhodného a pravidelného cvičení se jí dá i předcházet. Podle doporučení by měla být fyzioterapie při léčbě SI léčbou první volby. Cílem fyzioterapie je snaha, aby pacientka byla schopna aktivovat svaly PD v situacích, během kterých se předpokládá únik moči. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou kazuistik 2 pacientek trpících SI. Práce obsahuje vstupní a závěrečný kineziologický rozbor, doplněný o dotazník CONTILIFE, návrh vhodného cvičení a opatření a závěrečné vyhodnocení úspěšnosti léčby. Cílem práce je poukázat na významnou úlohu fyzioterapie v léčbě SI, nastínit dostupné rehabilitační metody a navrhnout soubor vhodných cviků a opatření u pacientů, trpících SI. Pro každou pacientku byla vytvořena brožurka se seznamem cviků, dle kterých na základě předchozí instrukce cvičily po dobu 8 týdnů, během kterých byly pravidelně kontrolovány. Na pacientky bylo nahlíženo komplexně, a proto byla provedena u každé z nich také individuální terapie, navržena dle konkrétních problémů, vycházejících z vstupního kineziologického rozboru. Závěrečné výsledky práce ukázaly, že takto zvolená terapie byla úspěšná a pacientky uvádějí nejen subjektivní pocit zlepšení svých potíží spojených s inkontinencí během dne, ale díky komplexnímu přístupu a individuální terapii také zlepšení fyzické kondice a úlevu od bolesti krční a bederní páteře.
|
|
|
Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie na Jihočeské univerzitě
ČEJKOVÁ, Veronika
Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ? Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie?. Labilní plochy a cvičení na těchto labilních plochách pozitivně ovlivňují celý náš organismus, zejména náš hluboký stabilizační systém. Hluboký stabilizační systém je důležitý pro správné držení těla. Hluboký stabilizační systém je tvořen svalovou souhrou bránice, svalů břišní stěny, pánevním dnem a mm. multifidi. Svaly hlubokého stabilizačního systému ovlivňují stabilizaci naší páteře. Pokud nedochází ke správné svalové souhře, páteř není chráněna. Dysfunkce stabilizace páteře způsobuje bolesti pohybového aparátu, po delší době dysfunkce vznikají degenerativní onemocnění. Abychom se tímto problémům vyhnuli, je důležité svaly hlubokého stabilizačního systému posilovat a k tomu nám pomůže cvičení na labilních plochách. V mé bakalářské práci probandi využívají Bosu míč. Výzkum probíhal na podkladě kvalitativního výzkumu. Byla použita případová studie. Vyšetření probandů probíhalo na základě zjišťování co největšího obsahu informací. Byla od každého odebrána anamnéza, bylo provedeno aspekční a palpační vyšetření. Dále byl vyšetřen dechový stereotyp každého probanda, chůze a také hluboký stabilizační systém. Vyšetření bylo provedeno před terapií, jako vstupní vyšetření. Po 4 týdnech cvičení bylo provedeno výstupní vyšetření. Výstupní vyšetření obsahuje ty samé testy jako vstupní vyšetření. Dále u výstupního vyšetření byl proveden pohovor s každým probandem, kde jsem zjišťovala, jak se cítil v průběhu cvičení, jak na něj cvičení působilo, a zda-li chce se cvičením pokračovat. Cvičení probíhalo po dobu 4 týdnů. Probandi cvičili 3 dny v týdnu. Byly stanoveny dvě skupiny o třech účastnících. První skupina cvičila na bosu. Všichni probandi měli stejné cviky. Na každý týden bylo zadáno deset cviků. Každý cvik jsem při prvním cvičením s každým prošla a zkontrolovala, jestli ho provádí správně. Další týden byly zadány cviky nové a proběhla kontrola cviků předchozích. Ve druhé skupině si každý zvolil cvičení dle svých zájmů. Probandi si zvolili cvičení pilates, dále bylo zvoleno plavání a cvičení v posilovně. Po čtyřech týdnech byly porovnány výsledky cvičení a efektivita daných cvičení na hluboký stabilizační systém páteře. Teoretická část bakalářské práce popisuje anatomii hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a funkce. Dále je v teoretické části práce nastíněna terapie a pomůcky, které se dají využít k ovlivňování hlubokého stabilizačního systému. Nebyla opomenuta historie a vývoj senzomotoriky u nás i ve světě. V praktické části jsou uvedeny cíle práce, položené výzkumné otázky a využitá metodika. Nejdůležitější součástí jsou kazuistiky probandů s výsledky výzkumného zkoumání. V přílohách jsou fotografie probandů před a po terapii. K bakalářské práci je také přiložena brožura obsahující zásobník cviků, které byly ve výzkumu použity. Z výsledků každého probanda, který cvičil na labilní ploše je patrné, že došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. U ostatních cvičení došlo k celkovému nebo částečnému odstranění bolesti, ale k posílení hlubokého stabilizačního systému nedošlo, až na případ, kdy jako cvičení bylo vybráno pilates. Výsledky práce mohou využít ostatní fyzioterapeuti pro potřeby výuky, či k dalšímu zkoumání. K bakalářské práci je přiložena brožura, která může být využita při cvičení na bosu fyzioterapeuty při svých terapiích či u širší veřejnosti aj.
|
host ::
RSS.