|
|
Příklady zdařilé integrace žáků (studentů) s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HEŘMANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá příklady zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Integrace žáků s tělesným postižením je v současné době velmi rozšířená a často se s ní můžeme setkat ve školách běžného typu. Práce se skládá ze tří částí: teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část bakalářské práce se zabývá základními pojmy týkající se zdravotního postižení. Jsou zde rozděleny a popsány nejznámější druhy tělesného postižení. Dále je v práci charakterizován žák se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho možnosti vzdělávání z hlediska legislativy. Práce se zabývá pojmy integrace a inkluze. Pojem integrace je v České republice legislativně znám už od roku 1989. V procesu integrace jsou důležitá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou raná péče a speciálně pedagogická podpora. Integrace by měla být připravená a důkladně naplánovaná ještě před jejím vznikem. V procesu integrace hrají významnou roli faktory, které ovlivňují tento proces. Těmito faktory jsou například rodiče a rodina, škola, třídní kolektiv, učitelé, poradenství, diagnostika a také forma integrace. Cíl práce spočívá ve vyhledání a popsání příkladů zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání. Dílčími cíli je nadále zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují tento proces, dále i faktory, které nejsou v tomto procesu žádoucí. Dalším dílčím cílem bylo zároveň zjistit úroveň týmové spolupráce mezi školou, rodiči a školským poradenským zařízením a také kooperaci žáka se spolužáky, asistentem pedagoga a třídním učitelem. K dosažení praktických cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět žáků s tělesným postižením integrovaných na běžných základních školách v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Dále rodiče a třídní učitelé integrovaných žáků. Pro integrované žáky a jejich rodiče byly vytvořeny dotazníky s otevřenými otázkami lišící se daným počtem otázek a jejich obsahem. S třídními učiteli integrovaných žáků byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků práce je patrné, že nejvýznamnějšími faktory ovlivňující integraci jsou faktory lidské. Všichni lidé, kteří jsou zapojeni do integrace, jsou zároveň nejvýznamnějšími činiteli, na kterých závisí úspěšnost celého procesu. Jedná se o spolupráci rodičů a školy, spolupráci asistenta pedagoga s třídním učitelem, práci asistenta pedagoga s integrovaným žákem, dále také pozitivní přijetí žáka intaktními spolužáky a spolupráce školy se speciálně pedagogickým centrem. Spolupráce všech zúčastněných je nezbytná pro úspěšný proces integrace. Následně jsou důležitá také podpůrná opatření, kterými jsou speciální metody, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální didaktické materiály a další. Nejvyšším možným podpůrným opatřením je zřízení funkce asistenta pedagoga. Práce popisuje úspěšné příklady integrace, přičemž každý z nich je unikátní. Neexistuje přesný návod, jak zajistit úspěšnost integrace. Vždy záleží na možnostech dané školy a na individuálních schopnostech integrovaného žáka. Každý žák potřebuje jiné zajištění podpůrných opatření, které mu pomohou překonat překážky, které způsobují tělesné postižení. Práce může být přínosem pro studenty se zájmem o tuto problematiku. Může dále posloužit i běžným školám, na kterých je realizováno inkluzivní vzdělávání a také rodičům, kteří se zajímají o individuální integraci v běžné škole.
|
|
|
Sociální práce s klientskými rodinami služeb rané péče se zaměřením na sourozence
GREGOROVÁ, Klára
Tématem bakalářské práce je sociální práce s klientskými rodinami služeb rané péče se zaměřením na sourozence. První kapitola práce popisuje současný stav a je rozdělena na sedm podkapitol. První podkapitola vymezuje pojem a úkoly rodiny, jež plní bezesporu nenahraditelnou roli při péči o děti, zvláště pak o děti se zdravotním postižením. Problematika zdravotního postižení je pak popsána v následující podkapitole. V ní je vysvětlen vznik postižení, způsoby dělení zdravotních postižení a zejména jejich sociální dopad na jedince. Zvláštní pozornost je věnována zrakovým a kombinovaným postižením, neboť cílovou skupinou českobudějovického Střediska rané péče, které jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila, jsou právě rodiny dětí se zrakovým či kombinovaným postižením. Následující podkapitola je věnována tématu rodiny postiženého dítěte a zvláště sourozenectví mezi dětmi zdravými a dětmi s postižením. Dále se zaměřuji na specifika sociální práce s rodinou a sociální práce se zdravotně postiženými osobami. V této části práce je také popsán ve stručnosti koncept ucelené rehabilitace. Závěrečná podkapitola bakalářské práce se pak věnuje rané péči obecně jejímu vymezení, službám, činnostem a cílům. Je zde popsán proces služby rané péče, specifikován tým jejích pracovníků a uvedeny konkrétní formy pomoci rodinám prostřednictvím této sociální služby. Praktická část práce představuje kvalitativní výzkum, jehož hlavním cílem je zjistit, v čem spočívá sociální práce s rodinou dítěte s postižením v rámci služeb rané péče. Výzkumné soubory byly pro potřeby mého výzkumu dva. První tvořily klientské rodiny a druhý představovala klíčová poradkyně těchto rodin. V rámci kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Byly vytvořeny osnovy pro dva polostrukturované rozhovory, jeden pro rodiny, druhý pro poradkyni. Otázky se zaměřovaly na jednotlivé okruhy. Tyto okruhy směřovaly k zodpovězení stanovených výzkumných otázek, byť se konkrétní dílčí otázky v rozhovoru s rodinami odlišovaly od dílčích otázek pokládaných klíčové poradkyni. Z výzkumu vyplývá, že rodiny mají rozličné možnosti služeb, jež jim služba rané péče nabízí, záleží ovšem na několika faktorech, které služby bude rodina chtít a moci využívat. Velkou roli hraje celkový životní styl rodiny, její možnosti, cíle a přání. Na základě výzkumu můžeme také říci, že je rodinám nabízena celá řada služeb, jichž se může aktivně účastnit také zdravý sourozenec. Opět záleží na několika proměnných, do jaké míry bude tato možnost využita. Vzhledem k výsledkům výzkumu je také možno říci, že rodiny pečující o dítě s postižením upravují rozdílně jednotlivé úlohy svých členů pro zajištění chodu domácnosti a péči o své potomky. Raná péče je službou, která respektuje tyto zmiňované individuality a zohledňuje je pro potřeby práce poradkyň rané péče s rodinou. Jedná se o službu určenou rodině, proto je pro zvyšování kvality poskytovaných služeb potřeba reflektovat její možnosti, přání, cíle, a službu tzv. ušít rodině na míru.
|
|
|
Sociální aspekty rodin dětí s DMO
PECLOVÁ, Eva
Problematika rodin s diagnózou DMO a její dopad na sociální podmínky, zvládání udržení dosavadního standartu kvality života rodin a dětí s touto diagnózou za přispění státu a dalších nestátních organizací, sdružení a jiných institucí se stalo ústřední otázkou této bakalářské práce. I když je v současné době přikládán této problematice velký význam, hodně věcí se zlepšilo včetně sociální podpory státu, stále však není tato péče na takové úrovni, jak by bylo zapotřebí. Rezervy jsou zejména v součinnost státu, školních a předškolních zařízení a informovanosti rodin o možnostech, které jim mohou být v této souvislosti poskytnuty a na co mají nárok.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga při poskytování rané péče (včasné intervence)
KOČEROVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga při poskytování rané péče a včasné intervence. Raná péče, jako sociální služba, nabízí pomoc a podporu dětem se zdravotním postižením popřípadě znevýhodněním nebo jakkoliv ohroženým na vývoji. Tato péče, resp. podpora, se týká nejen dítěte se zdravotním postižením, ale celé jeho rodiny. V teoretické části práce se zabývám speciálním pedagogem, který náleží mezi tzv. pomáhající profese a dále jeho místem v rámci multidisciplinárního týmu. Pozornost věnuji také jeho odborným kompetencím a osobnostním dispozicím, které považuji za klíčové při jeho odborné práci s klienty. Okrajově se věnuji charakteristice zdravotního postižení, jeho jednotlivými typy a specifiky. V neposlední řadě vymezuji pojmy raná péče a včasná intervence (podpora). Dále se podrobně věnuji středisku rané péče, konkrétně jeho charakteristice, druhům i lokalizaci středisek rané péče na území České republiky, včetně jejich financování a zakotvení v naší současné legislativě. V této souvislosti se snažím vymezit roli speciálního pedagoga, jako významného člena pracovního týmu při výkonu sociální služby raná péče. Pozornost věnují také speciálně pedagogickým centrům, která mohou poskytovat mj. i tzv. včasnou intervenci (podporu). Raná péče je nesnadným úkolem, a proto jsem do teoretické části bakalářské práce zahrnula také činnost centra Arpida, o.s. v Českých Budějovicích, a to právě s ohledem na odlišný způsob realizace této sociální služby, neboť ji poskytuje především ambulantní formou. Praktická část bakalářské práce definuje cíle výzkumu. Hlavním cílem je porovnání odborných kompetencí speciálního pedagoga působícího v rané péči, které jsou definovány v současné legislativě České republiky, s jeho skutečnou náplní práce. Dílčím cílem je zjistit faktické zkušenosti a názory speciálních pedagogů působících v rámci rané péče, resp. včasné intervence (podpory), na příslušnou legislativu, která se věnuje této problematice. S tím pak souvisí snaha pokusit se stanovit úlohu či roli speciálních pedagogů, jíž přijímají na základě své odborné práce s klienty v rámci rané péče. Na základě stanovených cílů jsou definovány výzkumné otázky. Jejich konkrétní znění je: Má speciální pedagog dostatek kompetencí k náplni jeho práce? Dále: V čem vidí speciální pedagogové největší problémy v náplni legislativy? Jakou úlohu pociťuje speciální pedagog při poskytování svých služeb v rámci rané péče, resp. včasné intervence? V praktické části jsem dále definovala metodiku sběru dat, kdy jsem zvolila kvalitativní výzkum. Získání dat proběhlo metodou dotazování za pomoci techniky standardizovaného rozhovoru, na který respondenti odpovídali volně bez mého zásahu. Dále charakterizuji v praktické části bakalářské práce výzkumný soubor a terén. Cílovou skupinou jsou dvě speciální pedagožky ze Střediska rané péče České Budějovice, dvě speciální pedagožky ze SPC při centru Arpida, dále speciální pedagožka ze SPC při MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené České Budějovice a odpovědná osoba za sociální službu raná péče, jíž poskytuje centrum Arpida, o.s. v Českých Budějovicích. Realizace výzkumu probíhala v pracovnách jednotlivých dotazovaných v průběhu měsíce března a začátkem dubna. Rozhovorů bylo využito pro vyhodnocení výsledků, a tedy k zodpovězení výzkumných otázek. Následnou analýzou odpovědí respondentů na jednotlivé otázky rozhovoru a následným srovnáním dat, došlo k naplnění cílů této bakalářské práce. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že speciální pedagogové mají dostatek kompetencí pro výkon jejich odborné práce v rámci rané péče, respektive včasné intervence (podpory). Oceňují zejména vzájemnou spolupráci v rámci multidisciplinárního týmu. Dále byla prokázána spokojenost speciálních pedagogů se současnou legislativou, která upravuje jejich činnost v rámci rané péče a včasné intervence (podpory). Svou úlohu při poskytování odborných služeb vnímají dotazovaní speciální pedagogové jako pozici partnera a poradce.
|
|
|
INFORMOVANOST SPECIFICKÉ SKUPINY NA ČESKOKRUMLOVSKU A PRACHATICKU O SLUŽBĚ STŘEDISKA RANÉ PÉČE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
TIRPÁKOVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá informovaností odborné veřejnosti o SRP v Českých Budějovicích. Teoretická část specifikuje mimo jiné, některé z klíčových slov a pojmů potřebných pro naši práci (raná péče, význam SRP, výhody SRP, základní činnosti SRP dle zákona, Model provázení, SRP České Budějovice, dítě s postižením, model SRP, hlediska SRP, informovanost, rodina, depistáž). Dozvíme se zde například definice včasné intervence, jeho cílů, specifikace klientů SRP, složení týmu, jeho podmínky, se zaměřením na rodinu a své děti s postižením. Najdete zde také formy propagace SRP České Budějovice, díky které je tato služba může dostat do podvědomí a lepší a musí být použity
|
|
|
Kvalita života dětí s onemocněním spinální svalové atrofie
KOČOVÁ, Helena
Disertační práce se zaměřuje na problematiku kvality života dětí a pečujících osob s onemocněním spinální muskulární atrofie (SMA), závažným progresivním a nevyléčitelným onemocněním, problematiku sociální práce s rodinou, kde se vyskytuje toto onemocnění. Popisuje etické aspekty pomoci rodinám s SMA a závažná rozhodnutí v souvislosti s nutností připojení na umělou plicní ventilaci. Spinální muskulární atrofie je onemocnění motoneuronu, tj. onemocnění neuronů, které odpovídají za vědomé pohyby svalů, jako např. běhání, pohyby hlavy a polykání. Výskyt v populaci je přibližně 1 novorozenec na 6000 narozených a asi 1 osoba ze 40 osob je přenašečem této nemoci. SMA postihuje všechny kosterní svaly, tzv. proximální svaly jsou často postiženy nejvíce. Jedinec je v určité fázi života - dle stupně a typu postižení - odkázán na mechanický či elektrický vozík, v mnoha případech na umělou plicní ventilaci a trvalou 24 hodinovou pomoc druhé osoby. Rodiny fakt závažného progresivního a nevyléčitelného onemocnění přijímají různými způsoby. Disertační práce reflektuje vnímání kvality života samotných dětí a pečujících osob, přispívá k vytvoření podkladů pro organizaci multidisciplinárního týmu odborníků za účelem terapeutické intervence, kteří jsou schopni dítě a jeho rodinu doprovázet. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje paliativní péči jako "zlepšování kvality života pacientů, kterým čelí život ohrožující onemocnění, a jejich rodinám prostřednictvím prevence a zmírnění utrpení včasnou diagnostikou a léčbu bolesti a další problémy, ať už fyzické, psychické, sociální a duchovní." Paliativní péče rodiny připravuje na tyto situace a měla by být poskytována spolu s tím, pro jaké možnosti léčebných postupů se rodiny rozhodnou. Disertační práce je uceleným informačním podkladem k podpoře dětí s postižením SMA a rodin v rané péči v České republice, dále pak v inkluzívním procesu pedagogické integrace- inkluze do majoritní společnosti.
|
|
| |
|
|
Možnosti podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Teoretická část se zabývá nejčastějšími stavy ohrožující zdravý vývoj novorozence, dále rodinou a procesem vyrovnání se s krizovou situací. Dále se zabývá možnostmi podpory rodiny během hospitalizace a dále po propuštění dítěte do domácí péče s využitím podpory nezdravotnickými subjekty. Cílem diplomové práce bylo zjistit možnosti psychosociální podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Práce odpovídá na otázky, jak rodiče prožívají období po narození jejich dítěte, dále během hospitalizace a následně po propuštění do domácí péče a jaké zdroje podpory pro zvládnutí tohoto období využívají. Dále se zabývá otázkami, zda jsou rodiče dostatečně informováni o možnostech podpory a zda je systém podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem z pohledu rodičů dostačující.Diplomová práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření. Byla použita metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči a metoda obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořily rodiče deseti dětí sledovaných v Centru vývojové péče Neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Během hospitalizace dítěte je pro rodiče důležitá vstřícná komunikace se zdravotnickým personálem a včasné a srozumitelné podávání informací a možnost kontaktu s dítětem spojená s přímým zapojením do péče o dítě. Výsledky tohoto výzkumného šetření ukazují na významnou roli partnera, rodiny a přátel jako hlavního zdroje podpory. Také možnost sdílení pocitů a potřeb s ostatními rodiči je hodnoceno jako významný zdroj podpory. Toto sdílení však po propuštění dítěte do domácí péče zejména matkám chybí. Dalším významným zjištěním je absence psychologa, který se zabývá novorozeneckou problematikou, jako důležitého zdroje podpory rodičů.Výzkumné šetření ukázalo jak důležitá je psychosociální podpora rodičů nejen během hospitalizace, ale také po propuštění jejich dítěte domů. Zatímco nastavení zdravotnických služeb vnímají rodiče jako dostačující, psychosociální podporu hlavně po propuštění dítěte z nemocnice postrádají. Pro zlepšení psychosociální podpory během hospitalizace by přispěla profesionálně vedená krizová intervence vedená zdravotnickým personálem po absolvování příslušného výcviku. Po propuštění dítěte do domácí péče bych viděla prostor pro neziskový sektor, který by mohl podpořit vznik svépomocných skupin rodičů. Uvedené náměty by mohli využít pracovníci zabývající se péčí o novorozence s vývojovým rizikem, kteří poskytují komplexní péči rodinám dětí s perinatální zátěží, jejíž samozřejmou součástí by měla být také odborná psychologická pomoc. Na základě výsledků získaných kvalitativním výzkumem jsem stanovila tyto hypotézy, které by bylo vhodné ověřit dalším výzkumem:Hypotéza 1: Pro matky novorozence s vývojovým rizikem je důležitá podpora v rámci podpůrných rodičovských skupin.Hypotéza 2: Po propuštění dítěte do domácí péče by rodiče uvítali psychosociální podporu v rámci terénní služby. .
|
|
|
Raná péče pro děti se zdravotním postižením, její význam a zhodnocení v Plzeňském a Jihočeském kraji
FILIPOVÁ, Edita
Raná péče je velmi důležitou složkou péče o děti se zdravotním postižením, je však nutné, aby se o ní rodiče dozvěděli včas, pokud možno hned po narození dítěte, případně co nejdříve po zjištění jeho postižení. Kontakty na ranou péči by měly být pro rodiče snadno dostupné, nejvhodnější by bylo, kdyby byli rodiče o možnostech rané intervence informováni přímo ošetřujícím lékařem, což není vždy pravidlem, jak je možné zjistit z vyhodnocení výzkumných otázek v této bakalářské práci. Bakalářská práce se zabývá významem a zhodnocením rané péče v Plzeňském a Jihočeském kraji tak, jak to vidí její uživatelé - rodiny s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola se zabývá teoretickými východisky rané péče. Je zde vymezen pojem raná péče, její vznik a vývoj a také popis organizace a zákonných podmínek. Kapitola je doplněna o rozbor rané péče v Plzeňském a Jihočeském kraji, na který je tato práce zaměřena. Dále je rozebrána problematika zdravotního postižení, které úzce souvisí s ranou péčí. Uvádí se zde jeho vymezení i vznik a popisují se druhy zdravotního postižení. Neméně důležité jsou informace týkající se rodiny a dítěte se zdravotním postižením. Kapitolu uzavírá téma týkající se společnosti a lidí se zdravotním postižením. Pro vypracování teoretické části práce byla použita analýza odborné literatury a internetových zdrojů, které se touto tématikou zabývají. V praktické části jsou vymezeny cíle a metody výzkumného šetření, popisují se zde charakteristiky respondentů a předkládají kazuistické studie. Důležitou součástí je analýza rozhovorů a srovnání získaných dat. Na závěr jsou uvedeny vyhodnocení a závěry šetření. Práce si klade za cíl zhodnotit služby a spokojenost klientů s ranou péčí ve vybraných oblastech, kterými jsou Plzeňský a Jihočeský kraj. Výzkumné otázky jsou: Co rodičům přinesla raná péče v náročné životní situaci? Jaké by byly důsledky pro rodiny, kdyby raná péče přestala fungovat? Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Výzkumný soubor je tvořen 10 rodinami (5 z Plzeňského kraje a 5 z Jihočeského kraje). Metodou získávání dat je polostandardizovaný rozhovor. Práci doplňují kazuistiky dětí a jejich rodin. Metodou zpracování dat je kvalitativní obsahová analýza. Z rozhovorů s rodiči vyplynulo, že služby rané péče všem rodinám velmi pomohly, přestože někteří zpočátku netušili, co by měli očekávat. Hlavním přínos všichni spatřovali v docházce poradkyně rané péče k nim domů a v názorné ukázce jak s dítětem pracovat, hrát si a dál ho rozvíjet. Zapůjčené pomůcky a hračky by si většina rodin nemohla dovolit pořídit nebo by je ani nenapadlo, že by taková pomůcka nebo hračka mohla být vhodná. Velkou pomocí byla pro všechny i psychická podpora, poskytnutí dalších kontaktů na odborníky a setkávání s dalšími rodiči. Nikdo z dotazovaných neuvedl žádný problém nebo připomínku, která by se k poskytování služeb rané péče vztahovala. Práce bude využívána pro potřeby Středisek rané péče - zhodnocení poskytovaných služeb, které byly pro bývalé (nebo současné) klienty nejdůležitější.
|
|
|
Péče o děti s podezřením na vrozenou poruchu sluchu po propuštění z porodnice
POLÍVKOVÁ, Iveta
Sluch je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů. Umožňuje dorozumívání mluvenou řečí, je tedy významnou součástí komunikačního procesu. Sluch je také nesmírně důležitý pro rozvoj sociálních vztahů. Prostřednictvím sluchu si člověk vytváří citovou vazbu na své okolí. Ztráta sluchu, přestože není tak viditelná jako ztráta zraku má pro dítě velmi vážné následky. Z tohoto hlediska je kladen velký důraz na včasné rozpoznání sluchové vady. Ne všechny děti se narodí slyšící. Na základě provádění screeningu sluchu u všech novorozenců, fyziologických i patologických se daří co nejdříve diagnostikovat sluchovou vadu, a tím může být zahájena včasná léčba. Dále by měla být dítěti poskytnuta vhodná péče, která je důležitá pro rozvoj jeho komunikačních schopností. Narození takto postiženého dítěte je velmi těžké pro rodiče a často i pro jeho okolí. Především se před rodiči dítěte se sluchovým postižením nachází nelehký proces vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Pokud dojde u dítěte ke zjištění trvalé poruchy sluchu, jedná se také o velmi závažný zdravotnický problém. Náprava stavu je nejúspěšnější, pokud je zahájena v prvních měsících života. Znamená to, že novorozenecký screening sluchu krátce po narození má vysoký potenciál zlepšit kvalitu života i životní možnosti postiženého. V průběhu zjišťování rozsahu a intenzity poškození sluchu u svého dítěte, by měli rodiče být empaticky a vstřícně informováni. Měl by být brán zřetel na jednotlivé fáze procesu vyrovnávání se s daným zdravotním stavem svého dítěte. Měli by být informováni o všech možnostech výchovy dítěte se sluchovým postižením a možnostech kompenzace vady sluchu a použitím kompenzačních pomůcek. Rodiče mají zásadní roli ve výběru a odpovědnosti za vedení výchovy a následném vývoji svého dítěte. Významnou úlohu v celém procesu hraje souhra jednotlivých prvků celého systému, která na rodiče i jejich dítě působí. Na tomto procesu by se měli podílet odborníci a specialisté, kteří jsou schopni poskytnout vhodně zvolenou formou rodičům veškeré informace o aktuálním stavu, ve kterém se právě nacházejí. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem použila kvalitativní metodu výzkumu, která je určená pro malý počet respondentů. Při přípravě rozhovoru jsem respektovala cíl práce a srozumitelnost otázek. Cílem práce je zjisti způsob a schopnost poskytování informací rodičům při vyšetření a následném postupu péče o děti se sluchovou vadou. O možnostech a významu víceoborové péče o děti se sluchovou vadou, která byla zjištěna na základě screeningu u novorozenců již na novorozeneckém oddělení. Ke sběru dat a informací jsem použila polostandardizovaný rozhovor. Jednalo se o techniku terénního sběru informací, prostřednictvím něhož jsem kladla záměrně cílené otázky respondentkám tváří v tvář (face to face). Vše probíhalo po předchozí telefonické domluvě s jednotlivými respondentkami. Rozhovor jsem uskutečnila v jimi vybraném prostředí, ve kterém se cítily přirozeně. Pro výběr respondentek jsem zvolila kombinaci dvou technik a to ?účelové? (Caravan test) a ?sněhové koule? (snowball sampling). Analýzu dat jsem provedla vyhodnocením jednotlivých rozhovorů s respondentkami. Porovnávala jsem procesy u jednotlivých matek. Odpovědi na otázky z jednotlivých rozhovorů jsem pomocí kategoriálního systému a to systematickou klasifikací roztřídila do jednotlivých tabulek. Závěrem, po rozboru rozhovorů s jednotlivými respondentkami jsem dospěla k navržení určitých řešení, která by se dala využít v praxi.
|
host ::
RSS.