|
|
Způsoby řešení problémů s prsy v průběhu kojení
HAVELKOVÁ, Zuzana
Kojení je nenahraditelným způsobem výživy dítěte. Jeho význam je obecně prokázaný a právem nezaměnitelný. Profity z kojení plynou pro dítě i matku. V průběhu kojení se však mohou ženy potýkat s různými problémy s prsy a na zdravotnickém personálu k tomu kompetentnímu je, aby jim nabídl vhodné řešení a dal jim možnost kojit dítě plnohodnotně dál. Ke kompetentním osobám patří také porodní asistentky a dětské sestry, jejichž úlohou v rámci kojení a řešení problémů s prsy se zabýváme. Bakalářská práce má dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola s názvem Kojení se zaměřuje na uvedení do dané tématiky. Znalost informací z této kapitoly je nezbytná k podpoře kojení a řešení problémů. Druhá kapitola se zabývá jednotlivými problémy s prsy a jejich řešením. Kapitola třetí popisuje profesi porodní asistentky a její úlohu v oblasti kojení. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na ženy, které měly v období šestinedělí problémy s prsy, a také na porodní asistentky a dětské sestry, které tyto problémy v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí řeší. Pro výzkumné šetření jsme stanovili tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat situaci, jaké jsou nejčastější problémy s prsy v průběhu kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jaký důraz byl kladen na prevenci problémů s prsy v průběhu kojení ze stran porodních asistentek a ze stran šestinedělek. Poslední cíl si kladl za úkol zjistit, jak se řeší problémy s prsy v okresní Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. a v krajské Nemocnici České Budějovice, a.s. K dosažení stanovených cílů byl zvolen kvalitativní výzkum, v rámci kterého byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru vlastní konstrukce. Výběr respondentek byl záměrný. První výzkumný soubor tvořilo deset respondentek, které řeší v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí problémy s prsy a poskytují jim rady, jako tyto problémy řešit. Z každé nemocnice byly zastoupeny čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka. Čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců v nemocnici v Českých Budějovicích. Zbylé čtyři dětské sestry pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců a jedna dotazovaná porodní asistentka byla zaměstnána na oddělení šestinedělí v nemocnici v Jindřichově Hradci. Způsob výběru jsme museli podmínit zvyklostem, protože v obou nemocnicích se kojení věnují převážně dětské sestry a jen ojediněle porodní asistentky. Druhý výzkumný soubor tvořilo také deset respondentek. Záměrně byl vytvořený z matek, jež měly v průběhu kojení problémy s prsy. Pět z nich rodilo v českobudějovické nemocnici a pět v jindřichohradecké nemocnici. Výzkumné šetření probíhalo od února 2015 do dubna 2015. Údaje, které jsme z rozhovorů získali, byly následně zpracovány kvalitativní analýzou. Na základě položených výzkumných otázek jsme zjistili, že nejčastěji ženy v období šestinedělí sužoval zánět prsu a problémy s bradavkami (poraněné a ploché bradavky). V oblasti předcházení problémů hodnotily porodní asistentky a dětské sestry za nedostatečnou prevenci problémů s prsy v oblasti prenatální péče. V rámci hospitalizace kladly dětské sestry a porodní asistentky důraz na prevenci problémů s prsy u těch žen, u kterých uznávaly, že je to potřebné a žádoucí. Negativně hodnotily prevenci problémů s prsy ty šestinedělky, které měly s kojením zkušenosti. Z tohoto důvodu se nám jeví jako důležité, aby zvolily dětské sestry a porodní asistentky u všech žen v oblasti prevence rovnocenný přístup k podávání informací. Řešení problémů hodnotily šestinedělky převážně kladně, nicméně pro ně bylo velmi důležité, aby byl kromě podaných rad kladen větší důraz také na psychickou stránku. Výstupem bakalářské práce bylo vytvoření letáčku týkajícího se prevence a řešení problémů s prsy, který by ženy mohly dostávat již v prenatálních poradnách.
|
|
|
Způsoby výživy předčasně narozených dětí (24. - 34. gestační týden) při propuštění z nemocnice.
GAZDOVÁ, Zdenka
Jak uvádí Mydlilová (2013), podpora kojení a osvěta matek je v České republice nedostatečná. Klesají počty dětí, které jsou výlučně kojeny do šesti měsíců života, nedonošené děti mívají s udržením plného kojení ještě větší problém. Velkou měrou se na tomto trendu podílí i nedostatečná podpora matek. Velkým problémem v České republice je i to, že stále ještě málo porodnic je zařízeno tak, aby mohly být děti s matkami na společném pokoji ihned po narození, zejména budeme-li mluvit o dětech nedonošených. Kojení je nejdůležitější cesta, jak zajistit nejzdravější a nejdokonalejší výživu narozeného dítěte. Kojení umožňuje nejenom výživu, ale také pocit jistoty a bezpečí, který je velmi důležitý ve správném vývoji dítěte. Přispívá k vytvoření pevného citového vztahu mezi matkou a dítětem. Mimo jiné je kojení bezpochyby nejlevnější možnou výživou dítěte. Cílem diplomové práce je upozornit na malý počet plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice, což má pro dítě spoustu negativních následků, jako je například snížená imunita a podobně. Na tuto problematiku bych ráda upozornila matky, sestry a v neposlední řadě i lékaře. Chtěli bychom, aby práce přinesla současné poznatky a informace o způsobech výživy předčasně narozených dětí ve špičkových pracovištích, zmapovala počty plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice a pomocí výzkumu byly zjištěny příčiny nízkých počtů kojení těchto dětí. Dále bylo naším cílem zmapovat znalosti a dovednosti sester v praxi, zjistit souvislosti mezi těmito dovednostmi a mezi rozdíly ve stravě mezi srovnávanými nemocnicemi. V neposlední řadě navrhnout řešení na zjištěné nedostatky. V teoretické části diplomové práce je zpracována charakteristika nedonošeného dítěte, anatomie a fyziologie tvorby mateřského mléka, jeho výhody pro dítě, správné techniky kojení, význam sestry v managementu kojení a aktivity k podpoře kojení nejen v České republice, ale i ve světě. V empirické části bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve třech náhodně vybraných perinatologických centrech v České republice za čtvrté čtvrtletí roku 2012. Na základě stanovených cílů byla studie zpracována pomocí dotazníkového šetření, obsahové analýzy dokumentů a metodologií klasifikačních a regresních stromů. Z výzkumu vyplynulo, že všechna srovnávaná špičková pracoviště jsou na velmi podobné úrovni v péči o dítě. Jsou však patrny značné rozdíly ve výživě a způsobech podávání stravy dětem, ale i v sesterské péči. Studie prokázala, že výživa dětí při propuštění z nemocnice se liší, a to může mít dopad na pozdější vývoj dítěte, což dokazují i mnohé další studie. Odlišnosti v sesterské péči se nejvíce dotýkají správné a účelné edukace matek, která jak lze z šetření vypozorovat, má kromě jiných vlivů největší dopad na typ stravy při ukončení hospitalizace dítěte.
|
|
|
Dopad problematického kojení na psychiku ženy
MELÁNOVÁ, Hana
Bakalářská práce pojednává o problematice kojení a jeho komplikacích v souvislosti s psychikou ženy. Teoretická část obsahuje dvě hlavní oblasti. V první je popsána fyziologie laktace, zásady zahájení kojení po porodu tak, aby byl zajištěn co nejoptimálnější start i další průběh laktace, a také nejčastější problémy, které mohou při kojení nastat. Druhá oblast se zaměřuje na psychiku žen po porodu a rozebírá poporodní psychické poruchy. Výzkumná část bakalářské práce se zabývala zkušenostmi žen s problematickým kojením v souvislosti s jejich psychikou. Byly stanoveny dva základní cíle. Prvním cílem bylo zjistit dopad problematického kojení na psychiku ženy a druhým cílem bylo zjistit, s kým ženy řeší problémy s kojením. Na základě těchto dvou cílů vyplynuly dvě výzkumné otázky. První zjišťovala, jakým způsobem ovlivňuje psychiku ženy problémové kojení. Druhá, s kým ženy řeší problémové kojení a kde hledají pomoc. K provedení výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován technikou polostrukturovaného rozhovoru. Byla provedena obsahová analýza a poté zpracování získaných dat kategorizací. Odpovědi respondentek byly uspořádány do jedné kategorie (Způsob výživy Kojení) a osmi podkategorií (Volba způsobu výživy, Názor rodiny, Informovanost žen, Příprava na kojení, Průběh kojení, Přístup S/PA, Problémy při kojení, Pocity žen). Nejpodstatnější skutečnosti respondentek byly pro přehlednost zpracovány do schémat a kategorizačních tabulek. V popisu výsledků byly také použity přímé výpovědi respondentek. Výzkumný soubor tvořily ženy v období 6 měsíců po porodu, u kterých se objevily problémy s kojením. Všech 8 oslovených žen dobrovolně souhlasilo s účastí na výzkumu. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí žen v předem dohodnutém termínu během měsíce března 2015. Ženy pocházely z okresu Strakonice, Prachatice a Písek. Z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy jsou si vědomy výhod, které kojení přináší, a proto také preferují kojení jako nejlepší způsob výživy svého dítěte. Většinou ale přípravu na kojení podceňují již v těhotenství a na případné komplikace jsou tak méně připraveny. Tato práce ukázala, že psychika ženy po porodu je velice křehká a problémové kojení, kdy matky nemohou adekvátně a plnohodnotně nakrmit své dítě mateřským mlékem, je situace, která má negativní dopad na jejich psychický stav. Ženy téměř shodně odpovídaly, že měly pocit selhání, což bylo provázeno zklamáním, smutkem, beznadějí, vyčerpáním, stresem apod. Dalo by se říci, že míra psychických potíží byla přímo úměrná touze po dlouhodobém kojení dítěte. Z rozhovoru s respondentkami vyplynulo několik faktorů, které negativně ovlivnily průběh laktace, jako zanedbání teoretické i praktické přípravy na kojení již v těhotenství a z toho plynoucí nedostatek informací o kojení u žen, nedostatečná podpora zdravotníků v porodnici, přehnané nároky na kojící ženy nebo nešetrná komunikace s matkami, neodborná pomoc při překonávání obtíží po propuštění z porodnice a také nedostatečná podpora ze strany rodiny. Řešení spočívá zejména v informovanosti žen a jejich rodin, v podpoře sebevědomí žen již od těhotenství, v prevenci možných problémů a v kvalitním laktačním poradenství ať v porodnicích nebo v domácím prostředí. V otázce, s kým ženy řeší problémové kojení a kde hledají pomoc, ženy uváděly téměř všechny dostupné zdroje. Pouze jedna respondentka uvedla, že problém se snažila vyřešit sama bez cizí pomoci. Ostatní respondentky hledaly více možností. Vždy řešily problém s odborníkem, ať již se sestrou nebo porodní asistentkou v porodnici, praktickým lékařem pro děti a dorost nebo laktačním poradcem. Současně hledaly informace v publikacích, na internetu, u kamarádek či příbuzných. Ačkoliv problémy s kojením konzultovaly s odborníky, ne vždy se setkaly s pochopením, a to zejména na úseku nemocniční péče. Praktičtí lékaři pro děti a dorost pak většinou volili jako způsob řešení problematického kojení podání umělé výživy.
|
|
|
Výživa dětí do 1 roku
HAMMEROVÁ, Simona
Cílem práce je zmapovat dodržování jedné ze zásad WHO (výlučné kojení do 6. měsíce věku), dále zmapovat úlohu sestry v edukaci matek dětí do 1 roku v oblasti výživy v ambulanci praktického lékaře a zjistit míru informovanosti matek o výživě dětí do 1 roku. Pro zpracování tématu bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření. K získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru metodou dotazování.Získaná data byla následně analyzována metodou otevřeného kódování.Byly vytvořeny dva výzkumné soubory, první soubor tvořilo 5 sester pracujících v ordinaci praktického dětského lékaře a druhý výzkumný soubor tvořilo 7 matek majících alespoň jedno dítě ve věku minimálně 11 měsíců.Výsledkem metody otevřeného kódování bylo identifikováno z rozhovorů sester 6 kategorií. Z rozhovorů matek bylo identifikováno 5 kategorií. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, kde jsou zakódovány výsledky, vše je znázorněno v přehledných schématech.
|
|
|
Management kojení nedonošených novorozenců s aplikací klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC
MELNIČÁKOVÁ, Bernadetta
V teoretické části diplomové práce jsme zpracovali charakteristiku nedonošeného dítěte, kojení, klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC, ale i management, který je součástí ošetřovatelského procesu. K získání a zpracování dat byl využit kvantitativní a kvalitativní výzkum. V kvantitativní metodě byla použita metoda obsahové analýzy dokumentů, kvaziexperiment. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány v softwaru SPSS verze 16.0 Statistical Package for Social Scienties, kde byla použita metoda neparametrické korelace. V kvalitativní části výzkumu byl použit strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Před samotnou realizací výzkumu byla oslovena náměstkyně pro ošetřovatelskou péči nemocnice České Budějovice a. s. Výzkum byl realizován v časovém rozmezí únor 2013 ? duben 2013. První výzkumný vzorek tvořilo celkem 9 matek a 11 nedonošených dětí přičemž dvě matky porodily dvojčata. Kritériem byla nutná hospitalizace, jak matky, tak i dítěte, kterou nemocnice České Budějovice a. s. umožňuje. Podstatným kritériem byla započatá laktace u nedonošených dětí. Druhý výzkumný vzorek tvořilo 5 sester pracujících na Stanici intermediární péče II. (IMP II ? rooming) nemocnice České Budějovice a. s. Prvním cílovým souborem bylo vytvořit soubory z klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC na rozvoj a podporu kojení pro nedonošené děti. Hlavním úmyslem této práce bylo vytvoření ucelené dokumentace zprostředkované pomocí klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC na rozvoj a podporu kojení nedonošených dětí. Samotný teoretický obsah práce se podílel na vytvoření dokumentace a jejího využití v praxi, kdy záměrem není vytvoření nového, ale aplikování ověřených a používaných klasifikačních systémů, které ulehčí a zefektivní nejen kojení, ale i práci sestry. Navržená dokumentace řeší problematiku kojení nedonošených dětí v zájmu matky, ale i profesionální prestiže sestry. Dokumentace je sestavena takovým způsobem, aby obsahovala nezbytné informace, které metoda ošetřovatelského procesu vyžaduje. Podstatnou součástí dokumentace byla vstupní anamnéza dítěte a matky, která poskytla důležité informace. Dalším atributem jsou ošetřovatelské diagnózy řešící problematiku kojení nedonošených dětí, intervence, které byly realizovány během hospitalizace. U každého záznamu, který byl prováděn u nedonošených dětí, a matek bylo zapotřebí postupovat zcela individuálně na základě komplexního zhodnocení celkového stavu. Při tvorbě dokumentace byly využity poznatky z literatury zaměřené na danou problematiku a zkušenosti doc. PhDr. Márie Boledovičové, PhD. Druhým cílovým souborem bylo ověření vybraných souborů v klinické praxi. Třetím cílovým souborem byly samotné sestry poskytující ošetřovatelskou péči na Stanici intermediární péče II. (IMP II ? rooming) nemocnice České Budějovice a. s. Cíl byl zaměřen na postoj sestry k používání klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC. Za pomoci rozhovorů s jednotlivými sestrami bylo zjištěno, že sestry daleko více uváděly znalost klasifikačního systému NANDA International, oproti klasifikacím NIC a NOC. Vytvořená dokumentace byla testována z pohledu zdravotnického personálu a její možné využitelnosti v klinické praxi. Bylo zjištěno, že sestry vnímají klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC jako vhodnou pomůcku pokud by ovšem bylo více personálu na stanici. Z výpovědi sester bylo shledáno, že stanovení ošetřovatelské diagnózy je povinností každé sestry, která se podílí na ošetřovatelském procesu.
|
|
|
Výživa těhotných a kojících matek - přání a realita
JUROVÁ, Iveta
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Výživa těhotných a kojících matek - přání a realita. Hlavním cílem bylo zjistit, zda těhotné a kojící ženy dodržují obecná doporučení. Jednotlivé kapitoly popisují výživu pro tato období, dále rozebírají vybrané vitamíny, minerální látky a stopové prvky. V každém období jsou shrnuta obecná doporučení pro ženu. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Pro zjištění informací sloužil polostrukturovaný hloubkový rozhovor. Každý rozhovor byl jinak dlouhý, záleželo na náladě ženy a na tom, do jaké hloubky měla každá z respondentek chuť vyprávět o svém stravování. Pro výběr respondentek byla použita metoda "sněhové koule". Navázala jsem kontakt s první respondentkou, pomocí níž jsem se dostala k dalším jedincům. U čtvrté respondentky bylo usouzeno, že rozhovory jsou dostačující pro můj výzkum a proces hledání končí. Rozhovory se konaly v místě bydliští respondentek, pocházejících z oblasti Příbramska. Respondentky neuváděly svá jména a byly označeny pod písmeny A - D. Každá žena souhlasila s poskytnutím rozhovoru pro můj výzkum a s nahráváním na diktafon. Nahrávky byly posléze přepsány. Rozhovor byl zaměřen na tematické okruhy: základní údaje (věk, bydlení, počet dětí), pojem zdravá výživa, potravinové doplňky, stravovací návyky (jednotlivá jídla během dne / popis předchozího dne), pitný režim, rizikové faktory, výběr potravin, přání změny jídelníčku. Každou oblast zastupuje kód a bylo vytvořeno dvanáct barevných kódů. Pro splnění výše zmíněného cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak těhotné a kojící ženy dodržují obecná doporučení pro těhotné a kojící ženy? Jakým způsobem by si těhotné a kojící ženy přály, aby vypadal jejich jídelníček? Otázka číslo 1: Každá žena pojem "zdravá výživa" zná a byla dostatečně informována o výživě během těhotenství nebo kojení. Každá z respondentek se získanými informacemi nakládá jinak. Respondentky se podle možností snaží dodržovat obecná doporučení. Popis nejčastěji konzumovaných jídel během dne a popis předchozího dne vystihuje každou respondentku. Výsledky ukazují, že se výživa jednotlivých žen v mnohém liší. Největší rozdíl se nachází mezi nejmladší a nejstarší respondentkou. U každé respondentky nalezneme jisté nedostatky, avšak respondentce "A" se připisuje nepřeberné množství. Respondentky se při výběru potravin zaměřují na kvalitu. Otázka číslo 2: Respondentky znají své nedostatky ve výživě. Do svého jídelníčku by zařadily více ovoce a zeleniny. Jedna z respondentek také uvádí, že by si přála konzumovat více ryb. Pro změnu jídelníčku si ženy přejí více peněz a pevnou vůli. Pouze jedna respondentka je se svým jídelníčkem spokojená. Bakalářská práce může posloužit těhotným a kojícím ženám, které budou vyhledávat odborné informace, dále studentům nutriční terapie, porodním asistentkám vedoucí předporodní kurzy. Na základě získaných poznatků jsem se rozhodla vytvořit edukační materiál. Doporučila bych distribuci tohoto materiálu do ordinací a čekáren gynekologů a pediatrů.
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od narození do 6 měsíců.
ANDRLOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo zaznamenat vývojovou dynamiku tělesných rozměrů dětí ve věku od narození do 6 měsíců věku. Do souboru byly zahrnuty děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými antropometrickými údaji byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly uvedeny pro chlapce a dívky zvlášť, porovnány s odbornou literaturou a zpracovány ve formě grafů a tabulek. K porovnání souborů byl použit Studentův t-test a Z-skóre. Dále byly do studie zahrnuty somatické a další charakteristiky matek měřených dětí zjišťované pomocí dotazníků. Prostřednictvím Dotazníku životní spokojenosti byla v diplomové práci vyhodnocena životní spokojenost matek prvorodiček. Kojené děti /chlapci, dívky/ celkově nedosahují nižších průměrných hodnot tělesné délky a hmotnosti oproti dětem referenčního souboru CAV, 2001 (Vignerová a kol., 2005) a Bláha a kol., 2001 (Bláha a kol., 2010) Tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy chlapců a dívek do jednoho měsíce statisticky významně pozitivně koreluje s gestačním věkem dítěte. Největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček vykazují kategorie finanční situace, dále manželství, partnerství a sexualita. Životní spokojenost prvorodiček našeho souboru statisticky významně pozitivně koreluje s jejich tělesným zdravotním stavem a spokojeností v manželství nebo partnerství. Zjišťovaná somatická data kojenců mohou být použita k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od 6 do 12 měsíců.
BÖHMOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo postihnout vývoj tělesných rozměrů dětí ve věku od 6 do 12 měsíců věku. Do studie byly zařazeny děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými tělesnými parametry byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly zpracovávány zvlášť pro dívky a pro chlapce, byly porovnány se srovnávacími soubory a jsou předloženy v podobě tabulek a grafů. K porovnávání souborů byl využit Studentův t-test a Z-skóre. Porovnání výsledků našeho výzkumu a referenčního výzkumu české populace ukázalo nižší průměrné hodnoty hmotnostně-výškového poměru u dětí našeho souboru. Prostřednictvím dotazníků byly zjišťovány somatické a další charakteristiky matek měřených dětí. Součástí diplomové práce je i vyhodnocení životní spokojenosti matek prvorodiček na podkladě Dotazníku životní spokojenosti. Ukázalo se, že největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček má kladné hodnocení finančních možností rodiny, vidina možného výdělku v budoucnosti a zajištění ve stáří. Zjišťované somatické údaje dětí jsou součástí celostátního antropologického výzkumu Státního zdravotního ústavu a mají sloužit k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
|
Laktační poradenství v okrese Jindřichův Hradec
HANTOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce nese název Laktační poradenství v okrese Jindřichův Hradec. Hlavní téma této práce a je právě laktační poradenství. Co tento pojem znamená a hlavní zásady, jak se stát správným poradcem v oblasti kojení. Laktační poradenství je nejvíce podporováno laktační ligou, proto zde nechybí zmínka o této asociaci, která je sama o sobě nezávislá a nevýdělečná, ale za to nejdůležitější v oblasti tohoto poradenství. Dále je zde fyziologie laktace, jako je anatomie prsní žlázy a vliv hormonů našeho těla na tuto žlázu. Nechybí tu správná výživa matky, která hraje neméně důležitou roli v období kojení. Další kapitoly jsou věnovány kojení. Jako přípravě na kojení, výhod kojení jak pro dítě, tak i pro matku a průběh prvního přiložení. Další část představuje techniku kojení, kde jsou popsány základní zásady přikládání dítěte k prsu. Následná kapitola je o polohách využívaných při kojení. Ale kojení není jen o výhodách, zásadách nebo polohách. Proto zde nechybí péče o prsa v průběhu kojení. Je zde popsána správná hygiena prsou, péče po kojení, ale především jakým způsobem si efektivně masírovat prsa. V průběhu kojení mohou nastat různé problémy a nejčastější z nich jsou zmíněny v předposlední části teoretického celku. Na začátku byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. První cíl byl zaměřen na informovanost žen o laktačním poradenství a druhý na míru zájmu o tuto službu. Hypotéza č. 1 zněla, že ženy mají zájem o laktační poradenství a tato hypotéza se mi na základě výzkumného šetření potvrdila a první cíl byl tedy splněn. Druhá hypotéza byla o tom, že ženy mají zájem o laktační poradenství. Stejným principem se potvrdila i tato hypotéza a následně i cíl č. 2. Všechny tyto údaje byly zjišťovány pomocí anonymního dotazníku, který byl rozdáván matkám v období kojení v ambulancích obvodních gynekologů a ženám, které v těhotenství navštěvovaly předporodní kurzy. Hlavním cílem bylo získat podklady pro založení laktačního centra nebo 24 hodinové telefonické linky v jindřichohradeckém okrese, kde tyto službu velice chybí.
|
|
|
Kojení a jeho nejčastější problémy
SOUKUPOVÁ, Simona
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je část teoretická, kde jsou popsány všechny současné poznatky týkající se problematiky kojení, druhá část je část výzkumná. V teoretické části jsou popsány nejčastější problémy spojené s kojením a současně popsána správná technika kojení, která je důležitá pro prevenci vzniku těchto obtíží. Jsou zde popsány i ostatní aspekty související s kojením, jako např. polohy při kojení, životospráva kojící ženy a jiné. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o kojení z prenatální péče. Druhým cílem, zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Třetím cílem bylo zjistit nejčastější problémy při kojení u žen na oddělení šestinedělí a posledním cílem bylo zjistit, zda kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení. Jako první byla stanovena hypotéza, že ženy mají informace z prenatální péče. Druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje matky o správných technikách kojení. Třetí hypotéza byla stanovena, že nejčastějším problémem při kojení jsou ragády bradavek. Poslední hypotéza byla, že ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. Všechny cíle byly splněny. Výzkum ukázal, že ženy jsou o kojení informované již v prenatální péči. Nejvíce informací čerpají z časopisů, knih a internetu. Některé navštívily kurz kojení a některé byly edukovány od zdravotnického personálu. Tím byla potvrzena první hypotéza, že ženy jsou edukovány o kojení již z prenatální péče. Druhým cílem bylo zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy na oddělení šestinedělí o správných technikách kojení. Z šetření vyplynulo, že ženy jsou edukovány o těchto technikách a personál edukuje ženy o krocích vedoucích k úspěšnému kojení. Těmito výsledky byla potvrzena druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Zjistit nejčastější problém u kojících žen, byl cíl třetí. Tam bylo jako největší problém shledáno bolestivé nalití prsou. Hypotéza třetí tedy nebyla potvrzena, neboť bylo stanoveno, že nejčastějším problémem byly ragády bradavek. Prověření znalostí žen o způsobech řešení problémů s kojením bylo cílem čtvrtým. Ukázalo se, že ženy mají dostatek znalostí, vedoucích k odstranění případného problému s kojením a tím byla potvrzena hypotéza čtvrtá, že kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. K potvrzení těchto hypotéz a splnění cílů byl použit kvantitativní výzkum, formou anonymních dotazníků. Bylo rozdáno 127 dotazníků, zpět bylo vráceno 112. Výzkum probíhal ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, která je od roku 1993 nositelem titulu Baby Friendly Hospital. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné použít jako zdroj informací pro včasnou edukaci u nejčastěji se vyskytovaných problémů při kojením se zaměřením na jejich prevenci a zároveň sloužit jako zdroj informací pro zlepšení ošetřovatelské péče. Problematice kojení by se mělo věnovat stále více pozornosti, neboť právě tyto problémy mohou ženě po porodu znepříjemnit její nejkrásnější životní období.
|
host ::
RSS.