|
|
Problémy sexuality body image u onkologických onemocnění
WODECKÁ, Miroslava
Abstrakt Předkládaná bakalářská práce má název Sexualita a body image u onkologicky nemocných. Péče o onkologicky nemocné je multidisciplinární nejen z hlediska medicínského a ošetřovatelského, ale také z hlediska společenského. Teprve nedávno se odborná komunita v oblasti zdraví zaměřila na psychosociální potřeby onkologických pacientů a také jejich rodin. Sexualita a body image provází člověka celý život a závažné onemocnění může mít negativní dopad na uvědomování si sebe sama nebo naše prožívání. V teoretické části je specifikováno onkologické onemocnění a jeho léčba, negativní dopad a vliv léčby na organismus a také psychický stav klienta. Jsou zde zahrnuty základní ošetřovatelské intervence, strategie řešení otázek sexuality a onkologicky nemocných a nezastupitelná edukační role sestry. V závěru teoretické části je věnována pozornost psychosociálním intervencím aplikovaných u onkologicky nemocných. Vlastní práce si klade za cíl zjistit připravenost sester provádět edukaci pacientů v oblasti sexuality a body image. K tomu cíli byly stanoveny dvě pracovní hypotézy. V první hypotéze jsme předpokládaly, že sestry nejsou dostatečně připravené provádět edukační činnost u pacientů s onkologickým onemocněním v oblasti sexuality a v druhé hypotéze, že hlavní překážkou zanedbávání edukace pacientů v dané oblasti je komunikační bariéra u zdravotnických pracovníků. Dalším cílem práce bylo zmapovat míru ovlivnění vnímání vlastního těla a sexuality v důsledku léčby a zjistit, zda onkologicky nemocní lidé mají dostatek informací o dopadu onemocnění a jeho léčby na jejich sexualitu a body image. Pro tento cíl byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První výzkumná otázka se vztahovala ke vzniku pocitu zhoršené sebeúcty v důsledku nemoci. Druhá otázka se věnovala snížení sexuální přitažlivosti pacienta s onkologickým onemocněním a třetí otázka byla směřována na informovanost důsledků léčby v oblasti sexuality klienta. Na základě provedeného výzkumu byla potvrzena hypotéza H1: Sestry nejsou připraveny provádět edukaci u pacientů s onkologickými onemocněními v oblasti sexuality. H2 byla vyvrácena. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavní překážkou pro zanedbávání edukace pacientů dotýkající se oblasti sexuality není komunikace, ale neetičnost vůči nemocným klientům. Na základě stanovených výzkumných otázek byly vyvozeny další hypotézy H3, H4 a H5. H3: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou u pacientů k pocitu zhoršení sebeúcty, H4: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou k pocitu snížené sexuální přitažlivosti a H5: Pacientům s onkologickým onemocněním chybí informace o důsledcích léčby v oblasti sexuality. Klienti nejvíce postrádají informace jak komunikovat s partnerem o komplikacích. Výzkum byl proveden u zdravotníků pracujících na onkologických odděleních, gynekologickém oddělení a chirurgickém oddělení FN Plzeň a u klientů s onkologickým onemocněním. Pro získání potřebných informací u zdravotníků byla použita technika sběru dat dotazník. U pacientů byl použit kvalitativní výzkum, sběr dat byl realizován nestandardizovaným rozhovorem v domácím prostředí respondentů.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
|
|
Potřeby pacienta po vitrektomii na očním oddělení
CHIMIAKOVÁ, Soňa
Základem kvalitní ošetřovatelské péče je vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a duchovních potřeb, které jsou onemocněním pozměněny. Posláním sester je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti v souladu s prostředím ve kterém žijí a pracují Cílem práce bylo zjistit, jaké potřeby mají pacienti po vitrektomii na očním oddělení a jak jsou tyto potřeby uspokojovány. Dalším cílem bylo zjistit jakým způsobem je prováděna edukace pacientů sestrami. Před samotným výzkumem byli zvoleny výzkumné otázky. První otázkou bylo zjistit potřeby pacientů po operaci na očním oddělení Nemocnice Kyjov p.o., druhou otázkou bylo uspokojování těchto potřeb. Třetí hledala odpověď na otázku, jak je prováděna edukace pacientů po vitrektomii. Čtvrtou otázkou bylo, zda může sestra vhodnou edukací zabránit strachu pacienta z návratu do domácího prostředí. Poslední pátou otázkou bylo zjistit, zda sestry doporučují spolupráci s multidisciplinárním týmem. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bylo cílem práce podat dostatečné informace o potřebách pacientů. Jsou zde shrnuty i problémy, s kterými se mohou pacienti potýkat při propuštění domů i následné socializaci. Praktická část byla vedená kvalitativním výzkumem, kde metodikou práce byly případové studie a hloubkové rozhovory s použitím diktafonu. Výzkumný soubor tvořili pacienti očního oddělení Nemocnice Kyjov p.o. Celkem bylo provedeno 10 rozhovorů. Druhou část výzkumného souboru tvořilo 5 sester očního oddělení, které byly pozorovány při edukaci pacientů. V diskusi byly prodiskutovány jednotlivé výsledky a zhodnoceny výzkumné otázky. Vzhledem ke kvalitativnímu výzkumu jsou vyplývající hypotézy uvdeny až v závěru práce. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji pacienty udávanými potřebami byly : potřeba být bez bolesti, potřeba bezpečí a jistoty, spánku a odpočinku, výživy a hydratace a potřeba vyprazdňování. Dále, že potřeby pacientů jsou uspokojovány pomocí vhodných intervencí Sestra pomáhá pacientům vhodnou edukací snížit strach z návratu do domácího prostředí a že sestry doporučují spolupráci s multidisciplinárním týmem. Cíl práce byl splněn. Výsledky práce mohou být použity při výuce zdravotních sester a zdravotnického personálu, který se i na jiných odděleních může se zrakově postiženými lidmi setkat. Mohou přispět ke zlepšení péče o tyto pacienty.
|
|
|
Znalosti rodiny pacienta s Alzheimerovou chorobou o specifikách vzájemné komunikace
ČERNÁ, Irena
Alzheimerova choroba patří k nejrozšířenějším formám demence. Se stále rostoucím podílem starších osob v populaci se její výskyt neustále zvyšuje. S progresí onemocnění klesá mimo jiné i schopnost postiženého komunikovat s okolím, s čím se jeho blízcí jen těžce vyrovnávají. Úkolem sestry je mimo jiné zapojit do péče a edukovat také rodinu pacienta. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodinní příslušníci informováni o specifikách komunikace s pacientem trpícím Alzheimerovou chorobou a zda mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy. První hypotéza byla, že členové rodiny neví, jak správně komunikovat se svými blízkými trpícími Alzheimerovou chorobou a druhá hypotéza byla, že členové rodiny mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 96 respondentů - rodinní příslušníci pacientů s Alzheimerovou chorobou, umístěných v Prácheňském sanatoriu v Písku a na Louckém mlýně. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Výsledky tohoto výzkumu použiji k edukaci rodinných příslušníků pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Budu pořádat odborné semináře v obou našich sanatoriích {--} v Písku i na Louckém mlýně. Tím chci přispět ke zlepšení vzájemné komunikace mezi rodinou a pacienty.
|
|
|
Dodržování léčebného režimu u astmatika - role sestry
HRBKOVÁ, Jana
Dodržování léčebného režimu u astmatika {--} role sestry Astma bronchiale patří mezi onemocnění postihující významnou část celosvětové populace. Odhaduje se, že astmatem trpí 300 milionů obyvatel naší planety. V ekonomicky vyspělých zemích je jednou z nejčastějších chronických nemocí s prevalencí 10-15%. Prevalence astmatu a prevalence senzibilizace vůči nejrůznějším alergenům zvláště v mladší dětské populaci ve věku 6-7 let stále vzrůstá. V České republice dosahuje odhadovaná prevalence astmatu 8%. Astma představuje nezanedbatelnou medicínskou, sociální i ekonomickou zátěž pro nemocného, jeho rodinu, ale i pro celou společnost, a to jak z hlediska absence zaměstnání či ve škole, tak z hlediska přímých nákladů na léčebně-preventivní péči. Přestože zůstává astma i v současné době nevyléčitelnou celoživotní nemocí, je nemocí dobře léčitelnou a dodržování léčebného režimu je velmi důležité, protože ovlivňuje průběh onemocnění. Cílem bakalářské práce bylo zjistit jestli pacienti dodržují léčebný režim, zda sestry edukují pacienty a jakým způsobem. Byly stanoveny tři hypotézy. {--} H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu, H3 : sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů, kterým byl dotazník osobně předán sestrou. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim byla vyvrácena, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu se potvrdila a H3: sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů byla vyvrácena. Závěr tohoto výzkumu je, že pacienti mají dostatek informací, které se týkají jejich nemoci a ve většině případů se snaží dodržovat léčebný režim. Přesto v závěru práce navrhuji větší zapojení sester v edukaci astmatiků.
|
|
|
Edukace pacienta s atopickou dermatitidou
ČERVENÁ, Jana
Bakalářská práce na téma {\clqq}Edukace pacienta s atopickou dermatitidou`` se zabývala edukací pacientů z hlediska sester pracujících v dermatologických ambulancích. Pro práci byly stanoveny cíle a předpokládané hypotézy, k jejichž ověření bylo použito kvalitativního výzkumu. Bylo použito techniky dotazníku pro pacienty navštěvující dermatologické ambulance v kraji Vysočina a Středočeském kraji. Dále byla použita technika strukturovaného rozhovoru, kde byly výzkumným souborem sestry pracující v dermatologických ambulancích v kraji Vysočina a Středočeském kraji. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou pacienti s atopickou dermatitidou spokojeni s edukací sester a zjistit formy edukace pacientů s atopickou dermatitidou. Po rozdání dotazníků byly zpracovány informace a následně potvrzeny nebo vyvráceny hypotézy. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou spokojeni s edukací sester o atopické dermatitidě. První hypotéza byla výzkumným šetřením potvrzena. Zjistili jsme, že sestry edukují pacienty o atopické dermatitidě formou informačních letáků. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Výzkumné šetření potvrdilo, že pacienti aktivně vyhledávají informace o atopické dermatitidě, čímž byla potvrdili i třetí hypotéza. Nemoc patří mezi emocionálně a psychicky náročné životní situace. Úkolem sestry je podílet se svým empatickým, holistickým přístupem a vhodnou edukací na zkvalitnění zdraví nemocného. Během edukace sestra aktivně doplňuje a ovlivňuje vědomosti, dovednosti, postoj a chování pacienta, aby on sám vyvíjel úsilí vedoucí ke zlepšení svého zdravotního stavu.
|
|
|
Problematika informovanosti klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně
PRŮŠOVÁ, Vendula
Problematika informovanosti klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně. Vady srdečních chlopní jsou nevyzpytatelná onemocnění, která mohou dlouho zůstávat bez příznaků. Operace srdečních chlopní představují druhou nejpočetnější skupinu po bypassových operacích a tvoří téměř polovinu ze všech kardiochirurgických zákroků u dospělých pacientů. Cílem práce bylo zjistit informovanost klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně, zjistit, jaké informace klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují od sester, a zjistit, jaký edukační materiál je při edukaci klientů po náhradě srdeční chlopně používán a zjistit, kdo klienty po náhradě srdeční chlopně edukuje o pooperační a následné péči. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1 - Klienti jsou spokojeni s poskytovanými informacemi o pooperační péči po náhradě srdeční chlopně; 2 - Klienti mají informace o následné péči po náhradě srdeční chlopně. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1 - Jaké nejčastější informace klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují od sester? 2 - Jaký způsob edukace je u klientů po náhradě srdeční chlopně využíván? 3- Kdo edukuje klienty po náhradě srdeční chlopně? Sběr dat byl proveden kvantitativně - kvalitativní metodou výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazování za použití techniky dotazníku, kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumným souborem byli hospitalizovaní klienti kardiochirurgického oddělení po operaci srdeční chlopně Fakultní nemocnice Motol, Fakultní nemocnice Plzeň, Nemocnice České Budějovice a.s. a sestry pracující na těchto odděleních. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků pro klienty, vrátilo se 74 dotazníků. Pro výzkumné šetření bylo osloveno také 10 sester. Cíle 1, 2, 3, 4 byly splněny. Hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny. Na výzkumné otázky 1, 2, 3 byly na základě analýzy odpovědí sester stanoveny hypotézy: 1. Klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují nejčastěji od sester informace o pohybové aktivitě, o bolesti, o rehabilitaci, o napojení na přístroje, o možných komplikacích, o vykonávání domácích prací, o možnosti pobytu v lázních, o návratu do zaměstnání, o zásadách užívání Warfarinu, o pravidelných kontrolách u kardiologa. 2. Klienti po náhradě srdeční chlopně jsou edukováni pomocí rozhovoru a informační brožury. 3. Klienty po náhradě srdeční chlopně edukuje lékař a sestra. Výsledky této práce budou poskytnuty managementu výše jmenovaných nemocnic jako podklad k zamyšlení nad doplněním informační příručky o informace, které klientům chyběly o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně. Domnívám se, že tímto způsobem by mohlo dojít k zefektivnění a zvýšení informovanosti klientů po náhradě srdeční chlopně.
|
|
|
Edukace matek o plavání s kojenci
POTUŽNÍKOVÁ, Lucie
Jednou z profesí, které mají přímo v popisu práce vychovávat, tedy edukovat ostatní lidi v oblasti zdraví, je i profese zdravotníka. Mělo by se vždy a za každých okolností jednat o zcela profesionální činnost mající své charakteristiky, postupy, metody a cíle. V současné době se do našich životů včetně období, kdy vychováváme potomky, promítá stále se zvyšující zájem a zodpovědnost k vlastnímu zdraví a snahy aktivně se starat o kvalitu života. Možná i proto se v posledních letech začalo důrazněji prosazovat plavání s předškolními, ale i mladšími dětmi tzv. {\clqq}kojenecké plavání``. Teoretická část je věnována edukačnímu procesu, jeho pravidly a podmínkami a posléze {\clqq}kojeneckému plavání`` jako takovému. Výzkum byl proveden na bázi kvaziexperimentu a dotazníkového šetření. Probíhal od ledna do dubna 2008. Rozdáno bylo celkem 100 dotazníků, návratnost tvořila 99 %, z čehož byl jeden pro neúplnost vyřazen. Byly stanoveny následující cíle: Vytvořit pro matky s kojenci efektivní edukační materiál o {\clqq}plavání`` s kojenci. Zjistit informovanost matek o plavání s kojenci. Zjistit, zda vytvořený edukační materiál motivuje matky s kojenci začít s {\clqq}kojeneckým plaváním``. Zjistit informovanost sester v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost o {\clqq}kojeneckém plavání``. Bylo stanoveno 5 hypotéz. Hypotéza 1 Matky s kojenci nemají informace o {\clqq}kojeneckém plavání`` byla potvrzena. Hypotéza 2 První informace o {\clqq}kojeneckém plavání`` nezískávají matky s kojenci od sester pracujících v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost byla potvrzena. Hypotéza 3 Edukační materiál budí zájem u matek s kojenci o {\clqq}plavání`` s kojenci byla potvrzena. Hypotéza 4 Sestry pracující v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost nemají informace o {\clqq}kojeneckém plavání`` potřebné pro edukaci matek s kojenci se taktéž potvrdila. Hypotéza 5 Sestry pracující v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost mají zájem o tento edukační materiál o {\clqq}kojeneckém plavání`` určený matkám s kojenci byla potvrzena. Výsledkem práce bylo zjištění, že sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost needukují matky s kojenci o {\clqq}kojeneckém plavání`` (důvod spočívá v nedostatečných informacích a znalostech sester o této problematice). Dále zjištění, že matky by informace o {\clqq}kojeneckém plavání`` od sester pracujících na těchto místech přivítaly. V rámci práce byl vytvořen edukační materiál o {\clqq}kojeneckém plavání``, který by mohl v praxi napomáhat k šíření informací mezi dětskými sestrami i matkami s kojenci. Mimo jiného může tento edukační materiál posloužit za podklad pro tvorbu dalších materiálů na toto téma.
|
|
|
Problematika edukace pacienta s pankreatitidou
LOUDOVÁ, Veronika
Edukace je důležitou a nezastupitelnou součástí léčby a ošetřovatelského procesu. Cílem edukace pacienta s pankreatitidou je, aby pochopil, že změna životního stylu a stravovacích návyků povede ke zlepšení celkového zdravotního stavu a zkvalitnění dalšího života. Cílem práce bylo zjistit, zda sestry provádí edukaci pacientů s pankreatitidou, jakým způsobem ji provádějí, zda-li přizpůsobují edukační plán individuálním potřebám pacientů a co považují za největší problém edukace pacienta s pankreatitidou.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče
LENKOVÁ, Klára
Domácí péče je moderní forma zdravotní a sociální péče poskytovaná v České republice od roku 1990. Je zaměřena na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni, a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Potřebnými klienty pro účely domácí péče jsou občané všech věkových kategorií, indikačních i diagnostických skupin. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Cílem této práce je zjistit především informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče. Dalším cílem je zjistit, zda sestry pracující v agenturách domácí péče informují laickou veřejnost o službách poskytovaných těmito agenturami. Sběr dat probíhal technikou dotazníku a ankety. První výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 18 do 49 let v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 50 let v Jihočeském kraji. Pro tyto soubory byl určen dotazník. Třetí výzkumný soubor tvořily sestry pracující v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji, pro který byly určeny anketní lístky. H1 {\clqq}Laická veřejnost nemá informace o službách poskytovaných agenturami domácí péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Existují rozdíly v informovanosti laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče v závislosti na věku`` byla potvrzena a H3 {\clqq}Sestry pracující v agenturách domácí péče informují o službách jimi poskytovaných pouze své pacienty`` nebyla potvrzena. Požadavek je, aby se léčení v nemocnici omezilo pouze na případy, kdy to doma není možné. Naší snahou bylo zmapovat, jak je laická veřejnost informovaná o službách poskytovaných agenturami domácí péče a na základě výsledků navrhnout řešení, jakým způsobem a do jaké míry je potřeba laickou veřejnost informovat.
|
host ::
RSS.