|
|
Možnosti samostatné práce radiologických asistentů na detašovaných pracovištích
VICHROVÁ, Olga
V bakalářské práci jsme se zabývali rozdíly v rozsahu samostatné práce radiologického asistenta na různých typech detašovaných oddělení. V teoretické části jsme popisovali systém detašovaných oddělení a činnost radiologického asistenta na tomto oddělení. Fyzikální poznámky nezbytné k úvodu do problematiky práce radiologického asistenta na detašovaných radiologických pracovištích, popis analogového systému, rozdělení a popis digitalizace. V poslední části se zabýváme teleradiologií, o nichž se domníváme, že by v budoucnu mohla usnadnit práci radiologických asistentů na detašovaných oddělení. V práci jsme si stanovili za cíl získat názor na organizační a technické zkvalitnění činnosti radiologického asistenta na různých typech detašovaných zařízení pomocí digitalizace. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy, že digitalizace usnadní a zkvalitní práci radiologického asistenta, a že digitalizace zlepší péči o pacienta. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny. Výsledky byly získány porovnáním časových a ekonomických úspor v práci radiologických asistentů ve dvou různých typech zdravotnických zařízeních. Práce dokazuje, že digitalizace zkrátí diagnostické výkony, zkvalitní systém péče o pacienta, zrychlí a usnadní práci radiologického asistenta, a pro velká zdravotnická zařízení má ekonomické přínosy.
|
|
|
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení
KADLECOVÁ, Ivana
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku paliativní péče u onkologicky nemocných. Paliativní péče a její principy byly definovány a jeví se jako zásadní principy implementovat nejen v hospicích, ale i v rámci oddělení kde jsou pacienti indikováni k paliativní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda péče poskytovaná klientům hospice a umírajícím klientům onkologického oddělení odpovídá metodám a postupům definovaným pro paliativní péči a zjistit, zda existují významné rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované umírajícím v hospici a umírajícím na onkologickém oddělení. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které se týkaly oblastí dodržování standardu pro paliativní péči, rozdílů v poskytování paliativní ošetřovatelské péče o umírající v jednotlivých zařízeních, zda jsou u umírajících klientů uspokojovány potřeby v holistickém pojetí člověka a přístup sester k umírajícím v jednotlivých zařízeních. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. Pro výzkumnou část, ke sběru dat byla zvolena technika neřízeného rozhovoru s vybranými členy ošetřovatelského personálu hospicového zařízení a onkologického oddělení. Pozorování a kazuistiky byly použity u vybraných klientů v jednotlivých zařízeních. Výzkum byl proveden v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích a na onkologickém oddělení nejmenovaného zdravotnického zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že paliativní péče poskytovaná v hospicovém zařízení odpovídá metodám a postupům definovaných pro paliativní péči, na onkologickém oddělení je snaha o poskytování co nejkvalitnější péče o umírající klienty, avšak tato péče plně neodpovídá metodám a postupům, které jsou definované pro paliativní péči. Problémem v poskytování paliativní péče jsou především nevyhovující prostorové vybavení, materiální vybavení, nedostatek, vytíženost a jednostranné zaměření zdravotnického personálu a tito klienti vyžadují velmi individuální péči a ta mnohdy není možná zajistit v běžném chodu standardního oddělení, které je primárně orientováno na péči kurativní. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o problematiku paliativní péče.
|
|
|
Problematika edukace pacienta s pankreatitidou
LOUDOVÁ, Veronika
Edukace je důležitou a nezastupitelnou součástí léčby a ošetřovatelského procesu. Cílem edukace pacienta s pankreatitidou je, aby pochopil, že změna životního stylu a stravovacích návyků povede ke zlepšení celkového zdravotního stavu a zkvalitnění dalšího života. Cílem práce bylo zjistit, zda sestry provádí edukaci pacientů s pankreatitidou, jakým způsobem ji provádějí, zda-li přizpůsobují edukační plán individuálním potřebám pacientů a co považují za největší problém edukace pacienta s pankreatitidou.
|
|
|
Problematika ranního buzení pacientů v nemocnici a vliv na pacienta
BERÁNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou ranního buzení pacientů na oddělení a vlivu na pacienta. Ranní buzení pacientů je situace, se kterou se setkává každý, kdo se ocitne v nemocnici {--} zdravotník i pacient. Je to všední činnost, a přesto to pro hospitalizované pacienty může být jeden z velkých problémů. Hospitalizovaným není dobře, část noci probdí, mají bolesti, cítí se slabí a navíc toto všechno prožívají v cizím prostředí. Proto je pro pacienty velmi důležitý spánek a odpočinek. Mým cílem 1 v bakalářské práce bylo zjisti, jak vnímají ranní buzení pacienti hospitalizovaní na standardním oddělení v nemocnici. Cílem 2 bylo identifikovat negativní faktory spojené s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení v nemocnici. A cílem 3 zjistit, zda sestry pracující na standardním oddělení v nemocnici respektují potřeby pacientů vzhledem k rannímu buzení. Cíle byly splněny pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Jako sledovaný soubor byli zvoleni pacienti hospitalizovaní na interním lůžkovém oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Potvrzuje, že hospitalizovaným pacientům vyhovuje ranní buzení na standardním oddělení. Hypotéza 2: Potvrzuje, že nejčastěji vyskytujícím se faktorem souvisejícím s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení je čas buzení. Hypotéza 3: Potvrzuje, že sestry pracující na standardním oddělení respektují potřeby pacienta vzhledem k rannímu buzení. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou ranního buzení pacientů na jejich oddělení a eventuálně mohou přispět k jejich zlepšení.
|
|
|
Sestra a fyzikální vyšetření klienta/pacienta
BENEDIKTOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tím, zda sestry na interních a chirurgických odděleních znají správný postup při fyzikálním vyšetření klienta/pacienta a zda toto vyšetření provádějí. Respondenty výzkumu byly sestry interních a chirurgických oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Bakalářská práce se v teoretické části věnuje kompletnímu fyzikálnímu vyšetření a jeho definici. Fyzikální vyšetření je zaměřené na somatický stav jedince a proto jej sestra musí provádět {\clq}qod hlavy až k patě``. Cílem fyzikálního vyšetření je pouze zaznamenat, co sestra zjistila svými smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem eventuelně i čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je: pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Dále se bakalářská práce věnuje tomu, jak by mělo fyzikální vyšetření správně vypadat a proč by ho sestry měly provádět. Též jsem se zabývala otázkou, proč by se toto vyšetření mělo stát běžnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o klienta/pacienta.
|
|
|
Zácpa - problém imobilních pacientů
HULIČKOVÁ, Tereza
Práce se zaobírá problematikou zácpy u imobilních pacientů. K výzkumu jsem si vybrala kvantitativní metodu získání dat, která probíhala formou dotazníku. Jediným omezením při výběru respondentů byla jejich mobilita {--} dotazník byl určen pro imobilní pacienty všech věkových kategorií na jakémkoliv oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem práce, bylo zmapovat denní stravovací návyky, pitný režim u těchto pacientů a posoudit jejich vliv na vznik zácpy. Na základě prostudované literatury jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza uvádí, že stravování imobilních pacientů nezohledňuje jejich zvýšené nároky na přísun vlákniny. Z výzkumu jsem zjistila, že imobilní pacienti mají pestřejší stravu doma (zelenina, ovoce, tmavé pečivo). Rovněž návštěva nutričního terapeuta byla u imobilních pacientů ojedinělým jevem. Převážná většina respondentů nebyla omezena žádnou dietou. První hypotéza se potvrdila Druhá hypotéza stanovuje, že imobilní pacienti nedodržují pitný režim. Z výsledků vyplývá, že doma i v nemocnici přijmou imobilní pacienti v průměru 1-2l tekutin/24h. Pokud pomineme, že pitný režim je individuální s ohledem na váhu, věk a zdravotní stav pacienta, pak se dá říci, že imobilní pacienti dodržují pitný režim. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza míní, že při vyprazdňování imobilních pacientů není zachována a respektována jejich intimita a pocit studu, což má za následek další podporu vzniku zácpy. Výzkum ukázal, že v taktnosti při pomoci vyprazdňování u imobilního pacienta má ošetřovatelský personál značné rezervy. Nelze se pak divit, že na rozdíl od vyprazdňování doma, při vyprazdňování v nemocnici většina dotázaných pociťuje nedostatečnou míru soukromí. Dle mého názoru se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost. Nedodržování intimity při vyprazdňování má na imobilního pacienta negativní dopad. V nemocnicích by se také mělo dbát na stravu bohatou na vlákninu, zvláště u těchto pacientů. Vhodná je individuální konzultace nutričního terapeuta, která může významně přispět k prevenci vzniku zácpy. Také dostatečný pitný režim pacienta by měl být ve zvýšené pozornosti ošetřujícího personálu. Myslím si, že dodržování správné životosprávy a empatický, psychologický, holistický a citlivý přístup sester k ošetřování imobilních pacientů by mohl zlepšit stav imobilních pacientů trpících zácpou a zmírnit jejich obtíže. Kéž by toto bylo cílem každé sestry ošetřující takovéto pacienty.
|
|
|
Terapeutická komunikace v ošetřovatelském procesu
POLÁKOVÁ, Lenka
Terapeutickou komunikaci je možno chápat v kontextu toho, že sestra svým každodenním chováním vůči nemocnému vytváří psychoterapeutický přístup. Dále bychom terapeutickou komunikaci mohly definovat jako proces, který pomáhá překonávat přechodný stres, dobře vycházet s lidmi, adaptovat se nezměnitelným skutečnostem a současně překonávat psychické překážky, které stojí v cestě k seberealizaci. Sestry terapeutickou komunikaci mohou využít v různých situacích, ve kterých pacientovy pomáhají lépe vyrovnat se s danou situací. Česká republika je co se kvality zdravotní péče dlouhodobě na velmi vysoké úrovni {\clqq}odborné kvality``, bohužel však na zcela opačném konci stojí nízká úroveň komunikace zdravotnického personálu vůči pacientům. Tento fakt přispívá k celkové nízké spokojenosti populace s úrovní zdravotního systému, a je překážkou rozvoje v oblasti kvality zdravotnického zařízení.
|
|
| |
|
|
Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu
VAŇKOVÁ, Blanka
Bakalářská práce na téma {\clqq}Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu{\crqq} se zabývá odlišnostmi při vnímání bolesti v pooperačním období. Pro dosažení stanovených cílů byl prováděn výzkum metodou dotazování technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizováni na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice a Nemocnice Strakonice. Cíle práce byly splněny, protože pomocí výzkumu jsme zjistili skutečný stav dané problematiky. Hypotéza 1 se nepotvrdila, jelikož většina zdravotnického personálu si ověřuje účinek po podání analgezie. Hypotéza 2 se potvrdila, po operačním výkonu vnímají ženy bolest intenzivněji než muži. Hypotéza 3 se potvrdila, protože pacienti po svodné anestézii vnímají bolest jako menší než po celkové anestezii. Bakalářská práce poslouží sestrám, aby se zamyslely nad tím, zda pacientům dostatečně nabízejí tišení bolesti, ověřují si účinek po podání analgezie, přistupují k pacientovi s ohledem na druh operačního výkonu a individuální vnímání bolesti.
|
|
|
Rodina jako partner v ošetřovatelském procesu
GREGOROVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda se rodina zapojuje do ošetřovatelského procesu u svého hospitalizovaného rodinného příslušníka a zda ošetřovatelský personál tuto možnost umožňuje. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na rodinu, její význam a funkci. Dále se zaměřuje na možné reakce na změnu života, negativní efekt pečování a negativní vliv rodiny na hospitalizovaného klienta. Zmiňujeme se zde i o vztahu sestry, rodiny a pacienta a také o ošetřovatelském procesu obecně a o ošetřovatelském procesu u geriatrického pacienta. V praktické části jsou graficky znázorněny a prezentovány výsledky výzkumného šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku.
|
host ::
RSS.