Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 589 záznamů.  začátekpředchozí562 - 571dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace
VACHTOVÁ, Ivana
Osobnost člověka je uspořádaný systém dílčích složek, které stojí v určitých vazbách a vztazích. Není dána jednou provždy, ale vzniká, utváří se a vyvíjí na základě vrozených předpokladů a ve vztahu k podmínkám v životě. Potřeby vznikají s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a různé generace. Jejich vznik, i to jak zanikají, je závislé na místě, na životní situaci a životních podmínkách. Seberealizací rozumíme realizování vlastního potenciálu.Je to snaha realizovat své schopnosti a plány. Podle Maslowa se potřeba seberealizace řadí k potřebám růstu. Potřeba seberealizace, je méně naléhavá. Její uspokojování posiluje pocit štěstí a radosti. Je vyjádřením možnosti, ne skutečnosti, překročením každodenní zkušenosti, potřebu vyššího duchovního života. Cílem této práce bylo zjistit výskyt potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Druhým cílem bylo porovnání potřeby seberealizace u pacientů hospitalizovaných na lůžkách akutní péče s pacienty přijatými k plánovanému výkonu a pacienty hospitalizovanými na ONP. Třetím cílem bylo zjištění, zda sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Pro zjištění výsledků výzkumu byli osloveni pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče, plánovaných výkonů a pacienti hospitalizovaní na ONP. Podobně byly osloveny sestry jmenovaných oddělení. Informace nezbytné pro dosažení cílů a hypotéz byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden formou dotazníku. Hypotézou č.1 zda pacienti přijatí na lůžka akutní péče nevykazují potřebu uspokojení potřeby seberealizace bylo zjištěno, že pacienti na lůžkách akutní péče upřednostňují uspokojování potřeby být bez bolesti a potřebě mít pocit bezpečí a jistoty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č 2 Pacienti přijatí k plánovanému operačnímu výkonu mají větší potřebu uspokojování potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče.Dle zjištěných výsledků, vykazují potřebu být bez bolesti a potřebu bezpečí a jistoty, podobně jako pacienti z akutních lůžek Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3 že pacienti přijatí na oddělení plánovaných výkonů mají větší potřebu uspokojení potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na ONP, se nepotvrdila. Dle zjištěných výsledků, pacienti přijatí na ONP upřednostňují potřebu být bez bolesti a potřebu jistoty a bezpečí, ale také si přejí být respektováni druhými. Kladou do popředí mít sílu bojovat s nemocí proti potřebě mít upravené lůžko. Hypotéza č.4 že sestry nepřistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů, se nepotvrdila Sestry mají o potřebách člověka dostatečné informace. Na rozhovor s pacientem se většinou snaží najít čas. Zjištěné výsledky by měly přimět sestry, aby na sobě stále pracovaly i při své obrovské pracovní vytíženosti. Dbaly na své fyzické a psychické zdraví a věnovaly se duševní hygieně..
Dodržování léčebného režimu u astmatika - role sestry
HRBKOVÁ, Jana
Dodržování léčebného režimu u astmatika {--} role sestry Astma bronchiale patří mezi onemocnění postihující významnou část celosvětové populace. Odhaduje se, že astmatem trpí 300 milionů obyvatel naší planety. V ekonomicky vyspělých zemích je jednou z nejčastějších chronických nemocí s prevalencí 10-15%. Prevalence astmatu a prevalence senzibilizace vůči nejrůznějším alergenům zvláště v mladší dětské populaci ve věku 6-7 let stále vzrůstá. V České republice dosahuje odhadovaná prevalence astmatu 8%. Astma představuje nezanedbatelnou medicínskou, sociální i ekonomickou zátěž pro nemocného, jeho rodinu, ale i pro celou společnost, a to jak z hlediska absence zaměstnání či ve škole, tak z hlediska přímých nákladů na léčebně-preventivní péči. Přestože zůstává astma i v současné době nevyléčitelnou celoživotní nemocí, je nemocí dobře léčitelnou a dodržování léčebného režimu je velmi důležité, protože ovlivňuje průběh onemocnění. Cílem bakalářské práce bylo zjistit jestli pacienti dodržují léčebný režim, zda sestry edukují pacienty a jakým způsobem. Byly stanoveny tři hypotézy. {--} H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu, H3 : sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů, kterým byl dotazník osobně předán sestrou. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim byla vyvrácena, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu se potvrdila a H3: sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů byla vyvrácena. Závěr tohoto výzkumu je, že pacienti mají dostatek informací, které se týkají jejich nemoci a ve většině případů se snaží dodržovat léčebný režim. Přesto v závěru práce navrhuji větší zapojení sester v edukaci astmatiků.
Možnosti samostatné práce radiologických asistentů na detašovaných pracovištích
VICHROVÁ, Olga
V bakalářské práci jsme se zabývali rozdíly v rozsahu samostatné práce radiologického asistenta na různých typech detašovaných oddělení. V teoretické části jsme popisovali systém detašovaných oddělení a činnost radiologického asistenta na tomto oddělení. Fyzikální poznámky nezbytné k úvodu do problematiky práce radiologického asistenta na detašovaných radiologických pracovištích, popis analogového systému, rozdělení a popis digitalizace. V poslední části se zabýváme teleradiologií, o nichž se domníváme, že by v budoucnu mohla usnadnit práci radiologických asistentů na detašovaných oddělení. V práci jsme si stanovili za cíl získat názor na organizační a technické zkvalitnění činnosti radiologického asistenta na různých typech detašovaných zařízení pomocí digitalizace. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy, že digitalizace usnadní a zkvalitní práci radiologického asistenta, a že digitalizace zlepší péči o pacienta. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny. Výsledky byly získány porovnáním časových a ekonomických úspor v práci radiologických asistentů ve dvou různých typech zdravotnických zařízeních. Práce dokazuje, že digitalizace zkrátí diagnostické výkony, zkvalitní systém péče o pacienta, zrychlí a usnadní práci radiologického asistenta, a pro velká zdravotnická zařízení má ekonomické přínosy.
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení
KADLECOVÁ, Ivana
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku paliativní péče u onkologicky nemocných. Paliativní péče a její principy byly definovány a jeví se jako zásadní principy implementovat nejen v hospicích, ale i v rámci oddělení kde jsou pacienti indikováni k paliativní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda péče poskytovaná klientům hospice a umírajícím klientům onkologického oddělení odpovídá metodám a postupům definovaným pro paliativní péči a zjistit, zda existují významné rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované umírajícím v hospici a umírajícím na onkologickém oddělení. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které se týkaly oblastí dodržování standardu pro paliativní péči, rozdílů v poskytování paliativní ošetřovatelské péče o umírající v jednotlivých zařízeních, zda jsou u umírajících klientů uspokojovány potřeby v holistickém pojetí člověka a přístup sester k umírajícím v jednotlivých zařízeních. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. Pro výzkumnou část, ke sběru dat byla zvolena technika neřízeného rozhovoru s vybranými členy ošetřovatelského personálu hospicového zařízení a onkologického oddělení. Pozorování a kazuistiky byly použity u vybraných klientů v jednotlivých zařízeních. Výzkum byl proveden v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích a na onkologickém oddělení nejmenovaného zdravotnického zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že paliativní péče poskytovaná v hospicovém zařízení odpovídá metodám a postupům definovaných pro paliativní péči, na onkologickém oddělení je snaha o poskytování co nejkvalitnější péče o umírající klienty, avšak tato péče plně neodpovídá metodám a postupům, které jsou definované pro paliativní péči. Problémem v poskytování paliativní péče jsou především nevyhovující prostorové vybavení, materiální vybavení, nedostatek, vytíženost a jednostranné zaměření zdravotnického personálu a tito klienti vyžadují velmi individuální péči a ta mnohdy není možná zajistit v běžném chodu standardního oddělení, které je primárně orientováno na péči kurativní. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o problematiku paliativní péče.
Problematika edukace pacienta s pankreatitidou
LOUDOVÁ, Veronika
Edukace je důležitou a nezastupitelnou součástí léčby a ošetřovatelského procesu. Cílem edukace pacienta s pankreatitidou je, aby pochopil, že změna životního stylu a stravovacích návyků povede ke zlepšení celkového zdravotního stavu a zkvalitnění dalšího života. Cílem práce bylo zjistit, zda sestry provádí edukaci pacientů s pankreatitidou, jakým způsobem ji provádějí, zda-li přizpůsobují edukační plán individuálním potřebám pacientů a co považují za největší problém edukace pacienta s pankreatitidou.
Problematika ranního buzení pacientů v nemocnici a vliv na pacienta
BERÁNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou ranního buzení pacientů na oddělení a vlivu na pacienta. Ranní buzení pacientů je situace, se kterou se setkává každý, kdo se ocitne v nemocnici {--} zdravotník i pacient. Je to všední činnost, a přesto to pro hospitalizované pacienty může být jeden z velkých problémů. Hospitalizovaným není dobře, část noci probdí, mají bolesti, cítí se slabí a navíc toto všechno prožívají v cizím prostředí. Proto je pro pacienty velmi důležitý spánek a odpočinek. Mým cílem 1 v bakalářské práce bylo zjisti, jak vnímají ranní buzení pacienti hospitalizovaní na standardním oddělení v nemocnici. Cílem 2 bylo identifikovat negativní faktory spojené s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení v nemocnici. A cílem 3 zjistit, zda sestry pracující na standardním oddělení v nemocnici respektují potřeby pacientů vzhledem k rannímu buzení. Cíle byly splněny pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Jako sledovaný soubor byli zvoleni pacienti hospitalizovaní na interním lůžkovém oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Potvrzuje, že hospitalizovaným pacientům vyhovuje ranní buzení na standardním oddělení. Hypotéza 2: Potvrzuje, že nejčastěji vyskytujícím se faktorem souvisejícím s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení je čas buzení. Hypotéza 3: Potvrzuje, že sestry pracující na standardním oddělení respektují potřeby pacienta vzhledem k rannímu buzení. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou ranního buzení pacientů na jejich oddělení a eventuálně mohou přispět k jejich zlepšení.
Sestra a fyzikální vyšetření klienta/pacienta
BENEDIKTOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tím, zda sestry na interních a chirurgických odděleních znají správný postup při fyzikálním vyšetření klienta/pacienta a zda toto vyšetření provádějí. Respondenty výzkumu byly sestry interních a chirurgických oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Bakalářská práce se v teoretické části věnuje kompletnímu fyzikálnímu vyšetření a jeho definici. Fyzikální vyšetření je zaměřené na somatický stav jedince a proto jej sestra musí provádět {\clq}qod hlavy až k patě``. Cílem fyzikálního vyšetření je pouze zaznamenat, co sestra zjistila svými smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem eventuelně i čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je: pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Dále se bakalářská práce věnuje tomu, jak by mělo fyzikální vyšetření správně vypadat a proč by ho sestry měly provádět. Též jsem se zabývala otázkou, proč by se toto vyšetření mělo stát běžnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o klienta/pacienta.
Zácpa - problém imobilních pacientů
HULIČKOVÁ, Tereza
Práce se zaobírá problematikou zácpy u imobilních pacientů. K výzkumu jsem si vybrala kvantitativní metodu získání dat, která probíhala formou dotazníku. Jediným omezením při výběru respondentů byla jejich mobilita {--} dotazník byl určen pro imobilní pacienty všech věkových kategorií na jakémkoliv oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem práce, bylo zmapovat denní stravovací návyky, pitný režim u těchto pacientů a posoudit jejich vliv na vznik zácpy. Na základě prostudované literatury jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza uvádí, že stravování imobilních pacientů nezohledňuje jejich zvýšené nároky na přísun vlákniny. Z výzkumu jsem zjistila, že imobilní pacienti mají pestřejší stravu doma (zelenina, ovoce, tmavé pečivo). Rovněž návštěva nutričního terapeuta byla u imobilních pacientů ojedinělým jevem. Převážná většina respondentů nebyla omezena žádnou dietou. První hypotéza se potvrdila Druhá hypotéza stanovuje, že imobilní pacienti nedodržují pitný režim. Z výsledků vyplývá, že doma i v nemocnici přijmou imobilní pacienti v průměru 1-2l tekutin/24h. Pokud pomineme, že pitný režim je individuální s ohledem na váhu, věk a zdravotní stav pacienta, pak se dá říci, že imobilní pacienti dodržují pitný režim. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza míní, že při vyprazdňování imobilních pacientů není zachována a respektována jejich intimita a pocit studu, což má za následek další podporu vzniku zácpy. Výzkum ukázal, že v taktnosti při pomoci vyprazdňování u imobilního pacienta má ošetřovatelský personál značné rezervy. Nelze se pak divit, že na rozdíl od vyprazdňování doma, při vyprazdňování v nemocnici většina dotázaných pociťuje nedostatečnou míru soukromí. Dle mého názoru se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost. Nedodržování intimity při vyprazdňování má na imobilního pacienta negativní dopad. V nemocnicích by se také mělo dbát na stravu bohatou na vlákninu, zvláště u těchto pacientů. Vhodná je individuální konzultace nutričního terapeuta, která může významně přispět k prevenci vzniku zácpy. Také dostatečný pitný režim pacienta by měl být ve zvýšené pozornosti ošetřujícího personálu. Myslím si, že dodržování správné životosprávy a empatický, psychologický, holistický a citlivý přístup sester k ošetřování imobilních pacientů by mohl zlepšit stav imobilních pacientů trpících zácpou a zmírnit jejich obtíže. Kéž by toto bylo cílem každé sestry ošetřující takovéto pacienty.
Terapeutická komunikace v ošetřovatelském procesu
POLÁKOVÁ, Lenka
Terapeutickou komunikaci je možno chápat v kontextu toho, že sestra svým každodenním chováním vůči nemocnému vytváří psychoterapeutický přístup. Dále bychom terapeutickou komunikaci mohly definovat jako proces, který pomáhá překonávat přechodný stres, dobře vycházet s lidmi, adaptovat se nezměnitelným skutečnostem a současně překonávat psychické překážky, které stojí v cestě k seberealizaci. Sestry terapeutickou komunikaci mohou využít v různých situacích, ve kterých pacientovy pomáhají lépe vyrovnat se s danou situací. Česká republika je co se kvality zdravotní péče dlouhodobě na velmi vysoké úrovni {\clqq}odborné kvality``, bohužel však na zcela opačném konci stojí nízká úroveň komunikace zdravotnického personálu vůči pacientům. Tento fakt přispívá k celkové nízké spokojenosti populace s úrovní zdravotního systému, a je překážkou rozvoje v oblasti kvality zdravotnického zařízení.
Stravovací návyky seniorské generace se zaměřením na klienty následné péče.
ŠNAJDROVÁ, Lucie
Má práce se zabývá stravováním seniorů na oddělení následné péče v českobudějovické nemocnici. Zda netrpí dehydratací, malnutricí, obezitou nebo naopak kachexií. U pacientů s diagnózou Diabetes mellitus byl podrobně rozebrán týdenní jídelníček.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 589 záznamů.   začátekpředchozí562 - 571dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.