|
|
Aristotelova etika ctností a její renesance ve 20. století
PODZIMKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá Aristotelovou etikou ctností a její renesancí ve dvacátém století. Etika je nejprve definována obecně jako samostatná věda řadící se k vědám praktickým. Následně je kladen důraz na etiku ctností jako na jeden ze směrů normativní etiky. Klíčovou částí práce je část, která pojednává o etice ctností u Aristotela, přičemž výklad víceméně koresponduje s výkladem z díla Etika Nikomachova. Důraz je kladen na pojmy ctnost, blaženost a dobro. Dále je zmíněn vývoj, jaký u etiky ctností proběhl v době po Aristotelovi až do dvacátého století. Poslední část práce pojednává o podobě etiky ctností ve dvacátém století, a to včetně procesu, jakým etika ctností svou dnešní podobu nabyla. Rovněž je porovnán výklad etiky ctností u Aristotela a v dílech moderních morálních filosofů. Zvláštní důraz je kladen na dílo Ztráta Ctnosti od Alasdaira MacIntyra.
|
|
|
Teorie dramatu a její aplikace ve vybraných dílech
RAICHLOVÁ, Denisa
Předkládaná bakalářská práce se zabývá teorií dramatu a její aplikací ve vybraných dílech. Zaměřuje se na Aristotelovu Poetiku, zejména pak na kapitoly o tragédii. Teoretická část se zabývá jednotlivými prvky dramatu, stavbou dramatu, jeho dějinami a hlavními dramatickými žánry. Ve druhé, praktické části práce se srovnává klasická tragédie Král Oidipús od Sofokla a selské hry z období venkovského realismu, kterými jsou Vojnarka od Aloise Jiráska, Maryša od bratří Mrštíků a Gazdina roba od Gabriely Preissové. V této části práce je vyznačeno, nakolik srozumitelně či jednoznačně je Aristotelova teorie uplatněna v dílech z období 19. století ve srovnání s texty ze starověkého Řecka.
|
|
|
Srovnání Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti
TISCHLEROVÁ, Monika
Tato práce se zabývá srovnáním Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti. V první části popisuji Platónův pohled na tuto oblast filosofie. Platón staví svou etiku na základě analogie mezi obcí a duší. Platón operuje také s idejí dobra. V druhé části pak přibližuji Aristotelův pohled. Nejdříve pojednávám o cíli jeho filosofie, což je dobro a posléze blaženost. Pak dochází k rozdělení ctností na mravní a rozumové. Následně popisuji každou z Aristotelových ctností. Třetí, stěžejní část je složena ze dvou podkapitol, přičemž v první obecně srovnávám obě koncepce, kdy nacházím první rozdíly v celkovém pojetí obou autorů. V druhé podkapitole pak na základě Aristotelovy kritiky několika pasáží Platónova díla porovnávám další body jejich učení, především pak obec, přátelství a dobro.
|
|
|
Aristotelův koncept morálně politické ekonomie
WEIS, František
Práce je vedena otázkou, zda se Aristotelés kromě jiných vědních odvětví věnoval i ekonomii. V první části vykresluje historické souvislosti, v nichž Aristotelovo pojetí ekonomiky vznikalo. Ve druhé části analyzuje tzv. ekonomické pasáže Etiky Nikomachovy, a ve třetí části podává vysvětlení k několika hlavním termínům ekonomických úseků Aristotelovy Politiky (oikos, oikonomiké, a chrématistiké). Závěr práce kontrastuje současnou podobu ekonomie s Aristotelem používaným pojmem oikonomiké, který u něj nelze vydělit z etických a politických souvislostí.
|
|
|
Výchova ke ctnosti jako odkaz antických filosofů
BUDÍNOVÁ, Soňa
Práce se zabývá výchovou ke ctnosti v antickém Řecku a Římě a hledá společné prvky, které lze vysledovat v současné pedagogické praxi jako odkaz této výchovy. Zaměřuje se na několik významných antických filosofů: Sókrata, Platóna, Aristotela, Cicerona, Seneku a Quintiliana. Zkoumá, které ctnosti povaţovali za nejdůleţitější a jakým způsobem jich můţe člověk dosáhnout, jestli a jak se dají naučit. Závěrečná kapitola popisuje, jaké ovlivnění antickou výchovou ke ctnosti můţeme nalézt v současném českém školství, zejména v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia.
|
|
|
Klasické teorie jako prameny přirozeného zákona
KOHOUT, Petr
Tato práce se zabývá tématem přirozeného zákona. Především pak prameny přirozeného zákona, kterými jsou teorie, jež bývají označovány jako klasické. Zaměřuje se postupně na tyto teorie (Aristotelovu, stoickou a teorii sv. Tomáše) a jejich společné body, které jsou pro ně charakteristické. To je cílem této práce. Tyto rysy představují podstatu přirozeného zákona. První část ukazuje problematiku pojmu "přirozený zákon". Obsahem druhé části jsou již klasické teorie. Třetí kapitola představuje shrnutí poznatků kapitoly druhé. Čtvrtá část je věnována rysům klasických teorií v modernějších osvícenských konceptech a vztahu mezi přirozeným a pozitivním zákonem.
|
|
|
Aristotelovo pojetí přátelství v Etice Nikomachově
TISCHLEROVÁ, Monika
Práce se zabývá Aristotelovým pojetím přátelství. Okrajově je zařazeno pojetí Platónovo, právě jako základ pro teorii přátelství Aristotelovu. V první části je obsažena základní charakteristika přátel a jejich rozdělení. Později je do této antické koncepce zařazen i stát, který je vlastně tvořen přáteli. Druhá část práce pak zahrnuje pohled na možná řešení neshod, které se v přátelství vyskytují a jsou detailněji řešeny dílčí otázky v problematice přátelství.
|
|
|
Platonovo pojetí spravedlnosti v Ústavě
HUŠEK, Jakub
Primárním cílem této práce je Platonovo pojetí spravedlnosti představené v dialogu Ústava, který je zároveň jeho nejznámějším dílem. První kapitola je věnována historickému pozadí otázek po spravedlnosti. Zařazena byla z důvodu uvedení do dané problematiky, a také proto, že tyto prvotní myšlenky měly vliv na formování Platonových názorů. Druhá kapitola se soustředí na hlavní cíl práce a popisuje Platonovo postupné odhalování spravedlnosti. Závěrečná třetí část je zaměřena na problémové prvky jeho teze a zároveň je v ní provedeno srovnání s pojetím Aristotelovým.
|
|
|
Reflexe hodnot v sociální práci se zaměřením na práci v Charitě
FICHTNEROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá analýzou pojmu hodnota na základě vybrané literatury. Snaží se poukázat na propojení etických teorií s praktickým lidským jednáním. Je strukturována od vysvětlení klíčových pojmů jako etika, mravnost a morálka; zkoumá slovo hodnota a zásadní filosofické teorie, které jsou s hodnotami spojené. Podrobně analyzuje hodnoty z hlediska tzv. filosofie věcného a formálního subjektivismu. Zaměřuje se na představitele fenomenologie - Maxe Schelera, Nikolaie Hartmanna a Dietricha von Hildebranda. Upřesňuje přístupy k hodnotám i z hlediska lidské osobnosti, především z pohledu analytické psychologie. Práce uvádí význam aplikace hodnot v praxi - v profesní etice sociální práce, kde etické kodexy poskytují orientaci zaměstnancům. Jako modelová pomáhající organizace byla vybrána Charita Česká republika. Proto je také uveden teologický pohled na hodnoty a rovněž základní hodnoty a principy Kodexu Charity Česká republika. Tato studie má být podnětem k dalšímu zkoumání pojmu hodnota a jeho významu pro člověka. Považuje hodnoty za zásadní motivaci, která do budoucnosti povede lidstvo k dobrému jednání (ctnostem).
|
|
|
Tomášův komentář k Etice Nikomachově
MOUČKOVÁ, Pavlína
Práce pojednává o aristotelsko- tomistickém etickém systému. Zabývá se hlavně rozdíly v pojetí blaženosti, dobra a s nimi souvisejícími tématy, jako je nauka o ctnostech. Důraz je kladen na pochopení a zpracování rozdílnosti pojetí těchto etických témat u Aristotela a následně u sv. Tomáše Akvinského. Nejprve práce předkládá charakteristiku hlavních témat v Etice Nikomachově, poté nastiňuje témata a myšlenky sv. Tomáše Akvinského v jeho Komentáři, s důrazem na odlišnosti od Aristotelovy nauky. První tři kapitoly jsou tedy spíše popisnou částí, kde práce vychází z primárních i sekundárních textů. Čtvrtá kapitola je pak stěžejní část práce, praktická část, kde jsou shrnuty Tomášovy teze a myšlenky, které se týkají blaženosti, dobra a štěstí a které představuje ve svém nikým nepřekonaném Komentáři k Aristotelově Etice Nikomachově.
|
host ::
RSS.