|
|
Problémy ošetřovatelské péče u pacienta s močovým katétrem v domácím prostředí {--} edukační činnost
JANÁKOVÁ, Šárka
Tato práce se orientuje na pacienty s permanentním močovým katétrem a na zdravotní sestry, které tyto pacienty edukují při propuštění do domácího léčení. Důležitá v této problematice je zdravotní sestra a to především v roli edukátorky. Může se jednat o sestry v nemocnici, ale i v agenturách domácí péče a domovech pro seniory. Ne každý pacient totiž zvládne péči o močový katétr sám, proto má možnost zajištění sestry z agentury domácí péče. Sestra by měla edukovat pacienta ve všech oblastech např. důvod zavedení, komplikace (močová infekce, vytažení atd.), ošetřování katétru (hygiena a pomůcky, výměna sběrného sáčku atd.), výměna katétru (max. po 21 dnech od zavedení), sledování barvy moči aj. Sestra by měla zajistit klidné a příjemné prostředí pro edukaci, ale především si udělat na pacienta dostatek času, aby nic nezanedbala. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry na urologickém oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení. Druhý cíl byl zaměřen na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda se zapojují do edukace v ošetřování pacienta s močovým katétrem. Třetím cílem bylo zjistit, zda pacienti s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení jsou edukováni o péči o močový katétr. K cílům byly přiřazeny i hypotézy. První hypotéza se zajímala o to, zda sestry z urologického oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti výměny katétru. Hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza byla opět zaměřena na sestry z urologie, zda edukují kleinty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti předcházení vzniku močové infekce a z výzkumu nám vyšlo, že sestry pacienty v této oblasti edukují. Třetí hypotéza byla zaměřena na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda edukují klienty s močovým katétrem v oblasti předcházení močové infekce. I třetí hypotéza se potvrdila. Čtvrtá se vztahovala k samotným pacientům, zda jsou informováni o péči o močový katétr v oblasti rozpoznání příznaků močové infekce. Příznaky infekce sice pacienti znají, ale ne všechny, tudíž hypotézu nelze považovat za potvrzenou. K naplnění cílů bylo použito kvantitativního výzkumu, realizovaného pomocí anonymních dotazníků pro sestry i pacienty. Dotazník pro sestry obsahoval 21 otázek a dotazník pro pacienty 23 otázek. Sběr dat probíhal od března do května roku 2009. Sestrám bylo rozdáno 100 dotazníků, navráceno 80, návratnost činila 80 %. Pacientům bylo poskytnuto 50 dotazníků, vráceno 30, návratnost činila 60 %. Tato práce dokazuje, že ne všechny sestry provádí dostatečnou edukaci ve všech potřebných oblastech pro pacienta. A i sami pacienti se cítí nedostatečně edukováni.
|
|
|
Ošetřovatelská problematika úrazů očí
JEŘÁBKOVÁ, Petra
Poranění očí je stále velice aktuální téma, třebaže na trhu přibývá ochranných pomůcek pro práci, sport i jiné aktivity. Pacienti se navíc často k ošetření dostaví, až když se u nich vyskytnou komplikace a tehdy se stane, že už ani nelze zrak zachránit. V bakalářské práci jsme se proto zaměřili na práci sester na očních odděleních či ambulancích, které hrají velikou roli v péči o pacienty s úrazem očí. Práce se skládá ze dvou částí. První je teoretická, ve které jsme se snažili zachytit nejčastější oční úrazy a práci sestry jako ošetřovatelky i edukátorky. Současně obsahuje některé zajímavosti pro pacienty, kteří právě po úrazu oka ztratili schopnost ostrého vidění, pro sestry zásady komunikace s nevidomým, informace o prevenci a první pomoci při úrazech oka apod. Druhá část práce je výzkumná. Šetření probíhalo na několika očních odděleních -Nemocnice České Budějovice a Nemocnice Havlíčkův Brod a ambulancích praktických očních lékařů formou dotazníku na pacienty i sestry. Veškeré dotazníky byly zcela anonymní. Cílem práce bylo zjistit znalosti pacientů s prodělaným úrazem očí o poskytnutí první pomoci a zjistit náplň sesterské edukace u pacientů s opakovaným úrazem očí. V práci bylo stanoveno několik hypotéz, na které měly odpovědět dotazníky. Cíle práce byly naplněny, čtyři hypotézy byly na základě šetření potvrzeny. Pouze hypotéza 1 nebyla zcela potvrzena. Výsledky šetření a celá práce mohou sloužit jako ukazatel kvality ošetřovatelské péče o pacienty po úrazu oka, mohou být vhodným návodem pro sestry pracujících na oftalmologických úsecích, jak postupovat při edukaci takového pacienta a rovněž jako materiál pro výuku studentů ZSF.
|
|
|
Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí
ČEČKOVÁ, Monika
Onemocnění kardiovaskulárního systému patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Tato práce na téma {\clqq}Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí`` se věnuje tomuto neinvazivnímu vyšetření kardiovaskulárního systému. Včasná diagnostika je totiž velmi důležitá k průkazu mnoha onemocnění. Teoretická část práce je věnována onemocněním kardiovaskulárního systému. Z těchto onemocnění, která jsou zmíněna, je synkopa, arytmie, ischemická choroba srdce a hypertenze. Dále se zabývá neinvazivní vyšetřovací metodou Holterovou monitorací, která souvisí s již zmíněnými onemocněními. Poté následuje informovanost pacienta v souvislosti s tímto vyšetřením, komunikační dovednosti zdravotnického personálu s pacientem a edukací pacienta při tomto neinvazivním vyšetření. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda mají pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí dostatek informací o tomto vyšetření. Druhý cíl byl zaměřen na sestry a snahou bylo zjistit, jak sestry vnímají roli edukátorky u pacientů s Holterem. Cílem třetím bylo zjistit, zda mají pacienti obavy z tohoto vyšetření. Dále byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza první předpokládala, že sestry pracující v ambulantních a lůžkových kardiologických zařízeních mají dostatek vědomostí o monitoraci elektrokardiografu a tlaku krve pomocí Holtera. Druhá hypotéza předpokládala, že pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí mají dostatek informací o tomto vyšetření. Hypotéza třetí předpokládala, že sestry edukují pacienty s Holterem při propouštění do domácího prostředí. Všechny cíle byly splněny a hypotézy potvrzeny. Pro naplnění cílů a hypotéz byla použita metoda kvantitativního šetření. Ke sběru dat posloužil dotazník pro pacienty a dotazník pro sestry. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující ve vybraných ambulantních zařízeních Kardiologie Medipont s.r.o. a Kardioecho s.r.o. v Českých Budějovicích a vybraných lůžkových kardiologických zařízeních. Dále bylo realizováno dotazníkové šetření s pacienty s Holterovým monitorováním ze stejných zdravotnických zařízení kardiologického zaměření jako u sester. Rozdáno bylo 80 dotazníků pro pacienty a 80 dotazníků pro sestry. Návratnost byla 53 dotazníků od pacientů a 39 dotazníků od sester. Tato práce by mohla veřejnosti i zdravotníkům přiblížit prevenci a příznaky kardiovaskulárních onemocnění a tím je upozornit na důležitost včasné diagnostiky a léčby. Dále by mohlo být přínosné seznámit zdravotnická zařízení, kde šetření probíhalo, s výsledky tohoto šetření. Sestry zaujímají při své práci mnoho rolí. Role edukátorky, která mezi ně bezesporu také patří, je při diagnostice Holterem velmi důležitá.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta v hemodialyzačním programu, čekajícího na transplantaci ledvin
ROUBALOVÁ, Gabriela
Abstrakt V bakalářské práci se zabýváme otázkou ,,Role sestry v péči o hemodialyzovaného pacienta, čekajícího na transplantaci ledvin.`` V teoretické části jsme se věnovali především roli sestry, ošetřovatelské péči o hemodialyzovaného pacienta, čekajícího na transplantaci ledvin a také edukační činnosti sester. Prvním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou úlohu zaujímá sestra v poskytování péče u pacienta v hemodialyzačním programu, čekajícího na transplantaci ledvin. Druhým cílem bylo zjistit zda, mají pacienti dostatek informací o hemodialyzačním programu a z něj vyplývajících režimových opatření. Třetím cílem bylo zjistit, jaké role pro sestru vyplývají z ošetřovatelské péče o pacienty v hemodialyzačním programu. Pro zjištění stanovených cílů a ověření stanovených hypotéz, byla použita metoda kvantitativního šetření prostřednictvím anonymních dotazníků. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním oddělení a hemodialyzačním středisku nemocnice České Budějovice, a.s., ale i pacienti z oddělení, kde probíhalo výzkumné šetření. Rozdáno bylo celkem 50 dotazníků pro sestry a 50 dotazníků pro pacienty. Návratnost u sester byla 62% a návratnost u pacientů byla 70%. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny tři hypotézy. V první hypotéze jsme předpokládali, že pacienti vnímají roli sestry jako nepostradatelnou součást ošetřovatelské péče. První hypotéza byla potvrzena. Ve druhé hypotéze jsme předpokládali, že pacienti v hemodialyzačním programu mají dostatek informací ohledně režimových opatření vyplývajících z problematiky hemodialýzy a transplantace ledvin. Druhá hypotéza byla potvrzena. Ve třetí hypotéze jsme předpokládali, že sestry v rámci ošetřovatelského procesu u pacientů v hemodialyzačním programu zastávají převážně roli edukátorky. Třetí hypotéza byla také potvrzena. Výsledky této práce mohou vést ke zlepšení informovanosti pacientů o hemodialyzačním programu a z něj vyplývajících režimových opatření a také by mohly být využity jako zpětná vazba pro sestry pracující s hemodialyzovanými pacienty. Sestry by se měly stále aktivněji zajímat o pocity pacientů. Dále by měly více kontrolovat, zda pacienti dodržují režimová opatření, i když hlavně pacienti by měli být zodpovědní, protože režimová opatření jsou při selhání ledvin nepostradatelnou součástí terapie. Dále je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit kvalitní ošetřovatelskou péči, kdy největší odměnou by pro sestru měla být spokojenost pacienta. Bylo by vhodné informovat vrchní i staniční sestry o výsledcích výzkumného šetření, které by následně tyto informace předaly ostatním sestrám, které pracují s hemodialyzovanými pacienty. Mimo jiné může tato práce posloužit jako podklad pro studenty, kteří se budou zajímat o tuto problematiku. Dále by tato práce mohla směřovat k rozšíření edukační činnosti studentů, týkající se problematiky hemodialyzovaného pacienta.
|
|
|
Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení
POLÍVKOVÁ, Eva
Téma této bakalářské je "Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení". Hlavním výzkumným cílem bylo zmapovat dodržování práv hospitalizovaných pacientů na základě akreditačních standardů. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza "Každý pacient je při přijetí do nemocnice seznámen se svými právy". Druhá hypotéza "Pacienti jsou informováni o všech skutečnostech týkajících se jejich zdravotního stavu". Třetí hypotéza "Informovanost pacienta sestrou v rámci edukace je dostatečná". Čtvrtá hypotéza "Sestry mají dostatečné znalosti v oblasti imobilizace a omezení pacienta". K dosažení cílů jsme použili kvantitativní výzkumné šetření. Pro výzkumné šetření byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Ke sběru dat byly použity dva rozlišné dotazníky. Dotazníky pro pacienty a dotazníky pro sestry byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a. s. Výsledná data jsou zpracována do tabulek a grafů pomocí statistického programu SPSS 15.0 a Microsoft Office Excel. Získané výsledky ukazují, že první hypotéza se nepotvrdila, protože každý pacient nebyl při přijetí seznámen se svými právy. Druhá hypotéza se potvrdila, pacienti mají dostatek informací o své zdravotním stavu. Třetí hypotéza se nepotvrdila, protože získané výsledky nenaplňují účel akreditačního standardu. Sestry provádí edukaci nedostatečně a pokud ji provádí, nezaznamenávají ji do dokumentace. I přesto pacienti hodnotili edukaci sestrou příznivě. Čtvrtá hypotéza se potvrdila. Sestry prokázaly dostatek znalostí při používání omezovacích prostředků. Bakalářské práce bude poskytnuta náměstkyni pro ošetřovatelskou péči v Nemocnici České Budějovice. Výsledky mohou posloužit jako vodítko v realizaci nápravných řešení a k přípravě na akreditační šetření. Ráda bych, aby tato bakalářská práce posloužila nejen zdravotnickým pracovníkům, ale i široké veřejnosti, v níž by mohly získat cenné informace v oblasti svých práv.
|
|
|
Filosoficko - etické aspekty ve výchově a vzdělávání
VOJTĚCH, Milan
Obsahem a smyslem práce je zmapování historického vývoje vztahu pedagogů a dětí a nesporný kvalitativní posun směrem k potřebám a možnostem dítěte (resp. žáka). V rámci tohoto vývoje představuje bohatou škálu názorů a směrů a to z oblasti nejen pedagogiky ale také psychologie, filosofie a teologie. Na příkladech ukazuje zjevné i méně zjevné chyby a nedostatky, kterých se jak v minulosti, tak i dnes dopouštějí, nebo mohou dopouštět ti, kteří se na výchově a vzdělávání dětí podílejí a snaží se poskytnout (navrhnout) určitý návod, ja by bylo možno se těchto nedostatků vyvarovat, či je alespoň zredukovat. V práci jsou hojně citovány nosné myšlenky předních odborníků z výše jmenovavých oborů, které zde slouží jako určité vodítko a potvrzení směru, kterým se autor práce vydal.
|
|
|
Edukace pacienta o výživě se stomií tlustého střeva před propuštěním do domácí péče v nemocnicích Jihočeského kraje Písek, České Budějovice, Tábor
ŠÍMOVÁ, Lucie
V současné době žije v České republice 10 {--} 11 tisíc kolostomiků, a jelikož počet těchto nemocných narůstá, je potřeba vytvoření systému komplexní ošetřovatelské péče o tyto pacienty stále aktuálnější. Založení stomie znamená pro pacienta hluboký zásah do osobního, pracovního i společenského života. Překonat nové problémy a úskalí pomáhá nemocným stomická sestra. Ta zároveň vede kompletní edukaci jak v péči o vývod samotný, tak o zvláštnostech výživy, na kterou je u kolostomiků kladen zvláštní důraz, jelikož dodržování jejích zásad vede ke zkvalitnění života těchto lidí. Cílem práce je zjistit míru informovanosti kolostomiků a sester o výživě a pitném režimu před propuštěním do domácí péče a zda sestry edukují kolostomiky, v nemocnicích Jihočeského kraje. Byly stanoveny 2 hypotézy: H1: Kolostomici mají dostatek informací o výživě a pitném režimu před propuštěním z nemocnice do domácí péče, H2: Sestry edukují kolostomiky o výživě a pitném režimu. Ke sběru dat ke splnění stanoveného cíle byla použita metoda dotazování, technikou dotazníků, které byly rozdány 40 pacientům s kolostomií a 60 sestrám chirurgických oddělení v Nemocnici Písek, a.s., v Nemocnici České Budějovice,a.s. a v Nemocnici Tábor,a.s., přičemž jejich návratnost byla překvapivě 100%. Dotazník pro pacienty se skládal z 20 otázek a dotazník pro sestry z 18 otázek. Cíl práce byl splněn, obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky naší práce budou poskytnuty vrchním sestrám chirurgických oddělení nemocnic, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro stomické, ale i pro všechny chirurgické sestry, které s kolostomiky pracují.
|
|
|
Výchova (edukace) v přednemocniční neodkladné péči
AUGUSTA, Martin
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou edukace pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Jelikož je edukace nedílnou součástí zdravotnictví, je tedy nezbytné, aby byla zahrnuta i ve fázi, která jí předchází v podobě práce zdravotnických záchranářů. Teoretická část závěrečné práce se zabývá pedagogikou, jako základem vzdělávání, edukací pacientů v přednemocniční neodkladné péči, autodiagnostikou a sebereflexí zdravotnických záchranářů jako základním článkem pro jejich další sebezdokonalování v edukaci. Důležitou součástí teoretické části je i komunikace, zvláště pak užití komunikace jako prostředku k navázání kontaktu, který je nezbytný k důvěře mezi pacientem a zdravotnickým záchranářem, ale také zásad komunikace s pacienty se specifickými potřebami, jako například s poruchami sluchu, zraku aj. Do závěru teoretické části je zahrnuta etická problematika přednemocniční neodkladné péče. V praktické části jsou prezentovány výsledky získané pomocí kvantitativního výzkumu sestaveného ze dvou výzkumných souborů. Prvním výzkumným souborem byli zdravotničtí záchranáři z výjezdových stanovišť Tábor a České Budějovice, druhým výzkumným souborem byli pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou z těchto výjezdových stanovišť. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí dotazníků, které obsahovaly pro zdravotnické záchranáře 13 a pro pacienty 12 uzavřených otázek. Dotazy byly položeny tak, aby z nich bylo možno určit, zda zdravotničtí záchranáři edukují pacienty v přednemocniční neodkladné péči a zda je u nich užití edukace podmíněno výškou dosaženého vzdělání. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři s vysokoškolským vzděláním využívají edukaci v podstatně vyšší míře, něž zdravotničtí záchranáři s vyšším odborným a středoškolským vzděláním.
|
|
|
Ošetřovatelská problematika u klienta s pylovou alergií
DOLEŽEL, Jakub
Sezonní pylová alergie, tzv. polinóza, je nejrozšířenější alergické onemocnění, kterého v posledních letech, stejně jako jiných alergií, výrazně přibývá. V současnosti postihuje až pětinu populace. Může vzniknout kdykoliv v průběhu života, nejčastěji se ale vyskytuje mezi 15. a 25. rokem života. Téma bakalářské práce zní: Ošetřovatelská problematika u klientů s pylovou alergií. V této práci jsem zjistil, zda klienti znají režimová opatření u pylové alergie, úlohu sester v edukaci klienta s pylovou alergií, zda klienti projevují zájem o informace o pylové alergii a jaké zdroje informací o pylové alergii klienti využívají. Téma je zpracováno na základě odborné literatury a na základě kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum se skládá z dvou částí. Prvním výzkumným souborem byli klienti alergologických ambulancí léčící se s pylovou alergií. Metodou sběru dat bylo použito dotazování technikou dotazníku. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující v alergologických ambulancích. Metodou sběru dat bylo použito dotazování technikou strukturovaného rozvoru. První hypotéza, která tvrdí, že klienti neznají režimová opatření u pylové alergie, byla jak v dotazníkovém šetření, tak v strukturovaném rozhovoru vyvrácena. Druhá hypotéza, která uvádí, že sestry needukují klienty s pylovou alergií, byla jak v dotazníkovém šetření, tak v strukturovaném rozhovoru vyvrácena. Třetí hypotéza, která tvrdí, že klienti neprojevují zájem o informace k tématice pylové alergie, byla jak v dotazníkovém šetření, tak v strukturovaném rozhovoru vyvrácena. Čtvrtá hypotéza, která uvádí, že nejčastějším zdrojem získávání informací o pylové alergii pro klienty jsou informační letáky, byla potvrzena v dotazníkovém šetření. V práci bylo citováno z 22 zdrojů tuzemské i zahraniční literatury věnující se tématice nejen pylové alergie.
|
|
|
Psoriáza jako stigma
SLÁDKOVÁ, Tereza
K vypracování mé diplomové práce jsem si zvolila téma: {\clqq}Psoriáza jako stigma``. Vzhledem k tomu, že v současné době se veřejnost zajímá o řadu onemocnění, ráda bych, aby i tomuto stigmatizovanému onemocnění byla věnována větší pozornost. Zaměření práce na stigmatizaci mě velmi zaujalo, jelikož vím od klientů s lupénkou, že v určitých oblastech opravdu pociťují řadu problémů. Má práce je zaměřena na dva celky a to teoretickou a empirickou část. První část teoretické práce se zabývá problematikou lupénky, jejími formami, spouštěcími mechanismy, projevy a způsoby léčby tohoto onemocnění. Druhá část teoretické části se zabývá stigmatem, vysvětlením pojmu stigma, jak se staví společnost k psoriatikům, jaké mají postavení v rodině, v zaměstnání apod. V empirické části bylo mým cílem zjistit, zda u lidí s lupénkou dochází ke stigmatizaci a v jakých oblastech života vnímají psoriatici svou nemoc jako stigma. Zda cítí omezení v partnerských, pracovních vztazích a v aktivitách volného času. Při kvantitativním výzkumném šetření byla použita technika sběru dat - dotazník. Dotazník byl určen klientům s psoriázou, kteří byli získáni především pomocí přímého kontaktu ze serveru www.lupenka.cz, dále příbuzní, známí a klienti Nemocnice a.s České Budějovice. Celkem bylo rozdáno 94 dotazníků. Dotazník se skládal z 34 otázek, které se vztahují k hypotézám. Největší omezení, uvedli klienti s psoriázou, v rámci aktivit volného času. V empirické části mě potěšilo, že všeobecná sestra a lékař mají velkou zásluhu v informovanosti psoriatiků o jejich onemocnění a pomáhají jim vyrovnat se s tímto onemocněním. Největší problém vidím v neinformovanosti veřejnosti o lupénce. Toto zjištění vede k zamyšlení nad zlepšením informovanosti veřejnosti o tomto onemocnění. Jako návrh řešení tohoto problému navrhuji větší informovat veřejnosti, v rámci které by se lidé měli možnost dozvědět více informací o lupénce nejen od lékařů a sester, ale i od samotných pacientů, kteří jsou tímto onemocněním postiženi. Výsledky z výzkumného šetření mohou dále sloužit jako podkladový materiál při dalším výzkumu této problematiky.
|
host ::
RSS.