|
Vojenské prostory jako zdroj biodiverzity v kulturní krajině
VOTRUBEC, Martin
Sledování společenstev epigeických brouků probíhalo na dvou lokalitách - jedna se nacházela ve VVP Boletice (Třebovice) a druhá na okraji CHKO Blanský les (Vadkov) v Jižních Čechách (Česká Republika). Obě lokality jsou od sebe vzdáleny 7,25 Km vzdušnou čarou. V obou lokalitách bylo sledováno šest stanovišť. Byly studovány následující biotopy: luční biotop, mokřad, pole, biotop jehličnatého lesa, biotop smíšeného lesa a biotop listnatého lesa. Pro získání materiálu byla použita metoda zemních pastí. Na zkoumaných lokalitách za období od 26. května do 24. listopadu 2012 bylo zjištěno celkem 5 čeledí (Carabidae, Elateridae, Silphidae, Curculionidae, Geotrupidae), 18 druhů a 1426 exemplářů epigeických brouků. Tyto druhy byly rozděleny podle jejich ekologických nároků k antropogenním vlivům do tří skupin (relikty I. a II. řádu a eurytopní druhy E) (Boháč, 1999). Ve sledované lokalitě Třebovice jsem zjistil celkem 5 čeledí s 16 druhy, oproti 3 čeledím s 11 druhy v lokalitě Vadkov. Aktivita epigeických brouků byla na studovaných lokalitách rozdílná (Třebovice 726 exemplářů, Vadkov 700 exemplářů). Dominantní čeledí co do počtu druhů na obou sledovaných lokalitách je čeleď Carabidae (Třebovice 9 druhů Carabidae, Vadkov 7 druhů Carabidae). Aktivita se na obou lokalitách významně lišila u střevlíkovitých (Carabidae) v lokalitě Třebovice (239 exemplářů Carabidae) oproti lokalitě Vadkov (38 exemplářů Carabidae). Adaptabilní druhy (RII) s 13 druhy silně převládaly nad expanzivními (E) s 5 druhy. V lokalitě Třebovice bylo zjištěno 29,4% expanzivních druhů (E) o proti lokalitě Vadkov 18,2% expanzivních druhů (E). Druhy, které jsou vázány na stanoviště středně ovlivněné člověkem, označované jako relikty druhého řádu (RII), se v okolí Třebovic vyskytovaly v 70,6% a v lokalitě Vadkov 81,8%. Skupiny reliktů prvního řádu (RI) ve sledovaných lokalitách nebyli nezjištěny. Index antropogenního ovlivnění u Carabidae vykazoval nepatrně lepší hodnoty v lokalitě Vadkov 50% proti 49,17% v lokalitě Třebovice. Větší druhovou pestrost (Třebovice 16 druhů, Vadkov 11 Druhů) i abundanci brouků (Třebovice 726 exemplářů, Vadkov 700 exemplářů) jsem zaznamenal v lokalitě Třebovice (VVP Boletice). To ukazuje, že biotopy VVP Boletic jsou důležité pro přežití mnoha druhů a slouží jako zdroj biodiverzity pro okolní stanoviště.
|
|
Vliv managementu u krmné a potravinářské pšenice na biodiverzitu epigeických brouků
RYKLÍK, Stanislav
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou stanovištích v jižních Čechách, kde byla zaseta potravinářská a krmná pšenice. Obě stanoviště měla shodný půdní typ i klimatické poměry. Rozdíl v managementu mezi krmnou a potravinářskou pšenicí spočíval v dávkách hnojiv, chemického zásahu v porostu s potravinářskou pšenicí, pěstovanou předplodinou a okolní krajinou. Na potravinářské pšenici bylo použito větších dávek hnojiv ledku (o 50 kg/ha více) a damu (o 50 kg/ha více) a také o jeden chemický zásah více fungicid karben flo stefes. Okolní krajina stanovišť je intenzivně využívána k rostlinné produkci v konvenčním způsobu hospodaření. Na odchyt materiálu byla využita metoda zemních pastí. Celkově bylo určeno 24 druhů - 6 čeledí 245 odchycených exemplářů. Na obou stanovištích dominovala čeleď střevlíkovití (Carabidae). Celkově se ukázalo, že větší druhová diverzita byla v krmné pšenici, i když tento rozdíl byl nepatrný. Za pomoci údajů o ekologii jednotlivých druhů, byl stanoven stupeň antropogenního ovlivnění společenstev epigeických brouků. Stanoviště s krmnou pšenicí bylo méně antropogenně ovlivněno (menší zastoupení druhů tolerantních k činnosti člověka), ovšem opět to byl nepatrný rozdíl.
|
|
Návrh plánu péče pro vybrané území
HROMAS, Jakub
Velká Homolka je vrch nacházející se v blízkosti města Vimperk v Jihočeském kraji České republiky. Je charakteristický svou převážně jižní expozicí s přítomností krátkostébelných travinných společenstev s plošně roztroušenými keři. Významná je přítomnost významných a chráněných druhů hmyzu a dalších skupin živočichů vázaných na tento biotop. Území doposud nepožívá žádné legislativní ochrany, ale stará se o něj místní nevládní organizace, která zde hospodaří na základě botanických a entomologických průzkumů provedených v roce 2009. Tato práce přináší bližší popis lokality z hlediska různých přírodovědných charakteristik, přináší popis a výsledky průzkumů provedených v rámci této práce v roce 2013 (botanický, entomologický, ornitologický aj.) a navrhuje plán péče, který může sloužit jako podklad pro vyhlášení území za zvláště chráněné podle české legislativy. Neméně důležitým významem vytvořeného plánu péče je i skutečnost, že může sloužit jako návod, jak se správně o tuto lokalitu nadále starat a jak zlepšovat stav předmětu zdejší ochrany.
|
|
Společenstva mnohonožek a stonožek přirozeně se vyvíjejících a asanovaných horských smrčin Šumavy.
VELÍŠEK, Lukáš
Cílem práce bylo popsat a porovnat společenstva půdních bezobratlých s důrazem na mnohonožky a stonožky na vybraných lokalitách v NP Šumava v oblasti Březníku. Práce se zabývá dvěma přístupy k managementu horských smrčin napadených kůrovcem, kde byla následně aplikována asanace porostů nebo byly porosty ponechány samovolnému vývoji. Bezzásahový management má pozitivnější vliv na populace mnohonožek a stonožek než na celková společenstva ostatních půdních bezobratlých. V případě srovnání dvou porovnávaných typů managementu se parametry půdní makrofauny v obou variantách významně neliší.
|
|
Vojenské prostory jako zdroj biodiverzity
DEDEK, Jaromír
Byla zkoumána společenstva epigeických brouků na území bývalého vojenského prostoru Dobrá Voda a v území stále ještě fungujícího vojenského prostoru Boletice. Na každé lokalitě byla zkoumána 3 různá stanoviště ? les, louka a mokřad. Materiál byl sbírán zemními pastmi s ethylenglykolem od května do září 2012. Na lokalitě Boletice bylo odchyceno 50, na lokalitě Dobrá voda 32 druhů brouků. Větší druhová pestrost i abundance brouků byla zaznamenána na lokalitě Boletice. Na lokalitě Boletice byl zjištěn chráněný druh Carabus scheidleri. Na lokalitě Dobrá Voda se vyskytovaly další druhy rodu Carabus (Carabus auronitens auronitens, Carabus granulatus granulatus, Carabus nemoralis nemoralis, Carabus sylvestris sylvestris, Carabus violaceus violaceus). Z 60 % převládal na obou lokalitách výskyt eurytopních, běžných druhů. Podle našich výsledků se zdá, že zarůstání křovinami a lesem může snížit hodnotu opuštěných vojenských prostor jako zdroje diverzity epigeických brouků. Proto doporučuji uměle blokovat sukcesi. Sukcese může být ve stávajících vojenských prostorech nadále blokována činností armády (dopad střel a pojezd těžké techniky). Na území zaniklých výcvikových prostor doporučuji netradiční ochranářské postupy - motokros, turistika konání hudebních festivalů, nebo alespoň pastva ovcí. Naopak pro stávající lesní stanoviště doporučuji ponechat les přirozenému vývoji a nezasahovat zde.
|
| |
|
Functional diversity of staphylinid beetles (Coleoptera: Staphylinidae) in maize fields: testing the possible effect of genetically modified, insect resistant maize
SVOBODOVÁ, Zdeňka
Drabčíci jsou doporučenými bioindikátory pro posouzení rizika geneticky modifikované (GM) kukuřice exprimující Cry3Bb1 toxin pro životní prostředí před uvedením na trh. U 25 nejvíce zastoupených druhů drabčíků byla určena bionomie, potravní specializace, požadavky na teplotu a zařazení do velikostní skupiny (funkční skupiny). Tyto vlastnosti blíže specifikují výskyt drabčíků na pokusné lokalitě a potravní zdroje, které využívají, a determinují tak i pravděpodobný způsob kontaktu drabčíků s Cry3Bb1 toxinem. Vystavení drabčíků Cry toxinu v rostlinných zbytcích zaoraných do půdy bylo prokázáno přítomností saprofágních larev dvoukřídlého hmyzu, které jsou běžnou kořistí dravých druhů drabčíků a hostiteli parazitoidních druhů drabčíků. Statistické analýzy početnosti, Rao indexů a mnohorozměrná analýza distribuce jednotlivých kategorií funkčních skupin na pokusné lokalitě neodhalily žádný signifikantní vliv různých experimentálních ploch, včetně ploch osetých GM kukuřicí, na společenstvo drabčíků.
|
|
Vliv pěstování energetických rostlin na biodiverzitu
BRUSOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá hodnocením vlivu pěstování řepky olejky (Brassica napus subsp. napus) a kukuřice seté (Zea mays L.) na diverzitu a aktivitu společenstev epigeických brouků. Počet monokultur energetických rostlin v posledních letech roste, což má vliv na mnoho různých aspektů krajiny a životního prostředí. Práce přináší údaje o zastoupení jednotlivých druhů epigeických brouků v energetických kulturách a hodnotí hlavní faktory, které ovlivňují populaci daných druhů a zastoupení jednotlivých druhů ve sledovaných porostech. V této práci je možné se seznámit s metodikou odebírání vzorků, taxonomií základních druhů a statistickými metodami hodnocení vzorků.
|
|
Společenstva epigeických brouků (Coleoptera) v různých typech biopásů
ŠEBÍK, Jakub
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována v různých typech agroekosystémů v podhorské oblasti Novohradských hor. Výzkum probíhal v letech 2009 a 2011. Na cílových plochách se nacházely různé druhy kulturních plodin, ve kterých byly místy vysety biopásy, to platí pro práci v roce 2009, a nebo založeny remízky, což je případ výzkumu v roce 2011. Cíl práce bylo ohodnotit, jak a jestli vůbec tyto krajinné struktury ovlivňují společenstva epigeionu. Metoda získávání dat spočívala ve sběru brouků pomocí zemních pastí. Tento materiál byl poté podroben identifikaci a na základě toho byly stanoveny parametry určující vliv popsaných stanovišť na epigeické brouky. Tyto parametry byly: druhová diverzita, abundance a podíl reliktních druhů v celkovém druhovém spektru. Bylo chyceno 3099 brouků a podařilo se určit 54 druhů. Cílovými skupinami brouků byly čeledi střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Výsledky byly pro obě skupiny rozdílné. Drabčíci byli méně početní než střevlíci. Drabčíci byli nejvíce zastoupení co do počtu byli v polních plodinách v roce 2011, nejméně v polních plodinách v roce 2009. Rozdíl v počtu brouků byl skutečně markantní. Druhová diverzita drabčíků byla rovněž nižší, než střevlíků. Výsledky se zdají být podobně zvláštní, jako abundance. Diverzita byla největší v polních plodinách v roce 2011, přičemž v roce 2009 na podobných stanovištích byla nejmenší. Zároveň téměř stejnou diverzitu zaznamenaly biopásy, což jsou stanoviště charakterem rozdílná od těch v polních plodinách. Pokud jde o střevlíky, jejich abundance nebyla tak rozkolísaná, jako u drabčíků. Nejvíce se objevovali v biopásech a nejméně v remízech. V polních plodinách v obou letech se objevovali v přibližně stejných množstvích. Druhová diverzita se ukázala být největší v remízech a nejmenší v polní kultuře v roce 2009. Nakonec na základě údajů o ekologii jednotlivých druhů, byly stanoveny výsledky v oblasti antropogenního ovlivnění společenstev brouků. Vyšlo najevo, že všechny populace jsou výrazně ovlivněny člověkem. Z výsledků vyplývá, že stanoviště typu biopás a remíz mají určitý pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků, zejména pokud jde o možnost přežití reliktních druhů brouků. Protože výsledky mají velmi nesourodý a místy protichůdný charakter, nedají se sumarizovat.
|
|
Společenstvo epigeických brouků aktivního vápencového lomu
TULACHOVÁ, Marie
V této práci bylo studováno společenstvo epigeických brouků v činném vápencovém lomu Černý Důl. Lokalita se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku přibližně 7 km od Vrchlabí. Byla použita metoda padacích pastí, jako konzervační médium byl vzhledem k povaze místa zvolen netoxický nasycený roztok NaCl. Pasti byly umístěny na horních třech z pěti etáží lomu, na každé z nich bylo položeno 50 pastí. Celkem bylo odchyceno 2024 jedinců řádu Coleoptera. Nejčetnější byly čeledi Carabidae (1825 ks), Silphidae (158 ks) a Staphylinidae (24 ks). Celkem bylo na etáži 0 odloveno 726 jedinců, 813 na etáži 1 a 485 na etáži 2. Nejpočetněji se vyskytovaly druhy Pterostichus melanarius (529 ks), Abax parallelepipedus (455 ks) a Abax ovalis (339 ks). Bylo zaznamenáno 11 eurytopních druhů, 17 antropogenních druhů a 1 reliktní druh (Cychrus attenuatus). Byl zjištěn index antropogenního ovlivnění společenstev střevlíkovitých ISD jako 34,74, tedy společenstvo "ovlivněné". Z čeledi Staphylinidae byl nejčetnější druh Platydracus stercorarius (6 ks), z čeledi Silphidae druh Nicrophorus vespilloides (100 ks).
|
host ::
