|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
KOLÁŘOVÁ, Kateřina
Diplomová práce slouží k poznání syndromu označovaného jako psychická deprivace a subdeprivace. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu psychická deprivace a subdeprivace a následně na výzkumy profesora Matějčka, z jehož metod a dosažených výsledků celá diplomová práce vychází. Empirická část se zabývá konkrétním výzkumem míry psychické deprivace a subdeprivace v ústavních zařízeních a rodinách a jeho podrobnou analýzou.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
BÍLÁ, Radmila
Cílem diplomové práce je zorientovat se v subdeprivačních jevech v dnešních zařízeních péče o dítě (dětské domovy, pěstounská péče). Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se psychické deprivace, na vymezení psychických potřeb dítěte a projevů psychické deprivace. Dále se zabývá problematikou dětských domovů, různými druhy náhradní rodinné péče a otázkou nechtěných dětí. Praktická část je zaměřena na cíl práce. Srovnávány jsou zde tři skupiny dětí (děti vyrůstající ve funkční rodině, děti z dětských domovů a děti z pěstounské péče). Jsou zde popsána zjištění, která byla získána použitím vybraných testů a pozorování. V závěru jsou výsledky zhodnoceny.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
Ústavní výchova jako faktor využívání volného času
KAISERŠOTOVÁ, Marie
Práce se zabývá využíváním volného času v souvislosti s ústavní výchovou a dopady, které tato výchova přináší, kdy hlavní zřetel je kladen na formování vztahu jedince k volnému času v kontextu rodiny a zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Obšírněji je pojednáno o rodinném prostředí, jako přirozeném prostředí výchovy, které může významně podmínit vztah jedince k volnočasovým aktivitám. V závěru práce jsou zmíněny problémy, se kterými se mladí lide po odchodu z ústavního zařízení potýkají, a jež se odráží i v jejich nakládání s volným časem.
|
|
|
Problematika dětských domovů očima médií
KREJSA, Zdeněk
Práce se zabývá problematikou dětských domovů, zejména nejčastějšími problémy, se kterými se potýkají mladí lidé, kteří dětské domovy opouštějí tak, jak je vidí tito mladí lidé a jak jsou popisovány v běžně dostupných médiích. Teoretická část charakterizuje mladé lidi opouštějící dětské domovy a jejich nejčastější problémy. Dále popisuje zmíněné výchozí zařízení, tedy dětské domovy. Zabývá se psychickou deprivací a hospitalizmem. Zabývá se také vztahem sociální práce a médií, a to ve tří rovinách. Praktická část zahrnuje charakteristiku zkoumaného vzorku (lidé z dětských domovů x mladí lidé z běžné populace). Analýzou a interpretací jednotlivých odpovědí respondentů je utvořen pohled mladých lidí na problematiku dětských domovů a jejich nepřipravenosti na samostatný život. Tyto výsledky jsou dále porovnány s výsledky obsahových analýz jednotlivých novinových článků, videodokumentů a elektronických materiálů, volně dostupných v našich podmínkách.
|
|
|
Život v azylovém domě z pohledu klienta
NOVOTNÁ, Karolína
Ve své bakalářské práci se zabývám potřebností domova pro matky s dětmi. V vodní části je vymezen pojem azylového zařízení a standardů kvality sociálních služeb. Je zde také zmíněno postavení otců jako samoživitelů. Dále jsou zde vyjmenovány důvody, které vedou k bezdomovectví žen. Ve třetí části se zabývám podmínkami, jenž panují v domovech a zákony upravujícími práva dětí. V závěru teoretické části se zaobírám charakteristikou a typologií žen, které tuto formu pomoci vyhledávají. Z výzkumu vyplynul, že klientky jsou vesměs v azylovém domě spokojeny a chtějí svoji obtížnou situaci řešit vyhledáním vlastního ubytování.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Uplatňování preventivního systému výchovy Dona Bosca v dětských domovech rodinného typu
ŠULOVÁ, Jana
Ve výzkumu práce se zaměřuji na konkrétní případy dětí z vybraných tří dětských domovů (Casa del bambino PIO XII., Soukromý dětský domov Markéta v Radhošti a Církevní dětský domov Emanuel), kde je uplatňována preventivní výchova podle Don Giovanni Bosca, italského kněze, vychovatele 19. století, který založil v Turíně dílo věnované chudé mládeži bez domova. Záměr Don Bosca, byl pomoci mladým lidem dobře nasměrovat svůj život. Preventivní styl výchovy je systém, který je založen na třech základních pilířích, jimiž jsou: rozum, laskavost a náboženství. Systém vyžaduje neustálou přítomnost vychovatelů mezi dětmi a výchovu vlastním vzorem. Uplatňování salesiánské tradice ve výchově dětí může být účinnou prevencí sociálně patologických jevů.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
KOHUTKOVÁ, Markéta
Anotace Subdeprivace je jedním z mnoha aspektů dnešní doby. Ve své práci zdůrazňuji složitou situaci, ve které se nachází budoucnost našich dětí. Při zpracování teoretické části jsem vycházela z výzkumů profesora Matějčka, který se touto problematikou zabýval. Pro výzkum byly vybrány dvě skupiny. Experimentální skupina z dětských domovů a kontrolní skupina, která byla vybrána podle stejného věku a pohlaví dítěte. Obě skupiny navštěvují stejnou základní školu a tytéž třídy. Sledovány byly v oblasti socializace, školních výsledku, zdraví. Šetření jsou zpracována, vyhodnocena a jejich výsledky jsou doloženy pomocí tabulek v praktické části.
|
|
|
Povědomí učitelů o problematice dětí v pěstounské péči
DVOŘÁKOVÁ, Martina
Diplomová práce se věnuje problematice dětí v náhradní rodině z pohledu učitelů. Výchova dítěte v náhradní rodině (adoptivní či pěstounské) má svá specifika a přináší řadu problémů, které vyplývají například z možné deprivace dítěte v průběhu jeho raného vývoje. Svá specifika má samozřejmě i vzdělávání a školní příprava dítěte. Proto je důležité, aby učitelé měli dostatečné vědomosti v této oblasti. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku náhradní rodinné péče, na problematiku psychické deprivace a subdeprivace, její příčiny, projevy a diagnostiku. Věnuje se také charakteristikám související se vzděláváním dětí psychicky deprivovaných a subdeprivovaných. Bylo provedeno šetření pomocí metody ohniskových skupin s cílem zjistit povědomí učitelů o náhradní rodinné péči, jejich postoje, názory, očekávání, zkušenosti, porozumění problematice psychické deprivace a subdeprivace. Průzkum byl proveden u dvou skupin: zkušených učitelů z praxe a budoucích učitelů (studentů). Další část tvoří kasuistiky dvou pěstounských rodin se zaměřením na fungování spolupráce mezi rodinou a školou. Získané výsledky mohou být východiskem pro další výzkum a zdrojem námětů pro případné doplnění vzdělávacích programů pedagogického studia.
|
host ::
RSS.