|
|
Projevy rané deprivace u dětí v pěstounské péči
SMRŽOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá projevy rané deprivace u dětí v pěstounské péči. Práce sleduje projevy deprivace a subdeprivace v jejich osobnostech a vývoj těchto projevů během deseti let pěstounské péče. V teoretické části je představena teorie attachmentu a důležitost jisté citové vazby k pečující osobě, obecné projevy deprivace a subdeprivace. Vysvětlena jsou specifika náhradní rodinné péče, zejména pěstounství. Zmíněna je práce institucí spolupracujících s pěstounskými rodinami. Empirická část metodou autobiografického designu představuje vlastní zkušenosti s výchovou dvou chlapců v pěstounské péči. Ze zjištěného vyplývají jednak různé projevy deprivace a také náročnost a dlouhodobost léčby těchto projevů. Jako významný pozitivní vliv je spatřována úzká a jednotná spolupráce náhradní rodiny se školou a s institucemi, které mohou napomáhat (Střed z. ú., a SVP). Práce obsahuje také náhled těchto zainteresovaných osob a dále grafické znázornění četnosti jednotlivých projevů v průběhu času.
|
|
|
Stres v práci dopravních policistů.
KOLLMANN, Jan
Teoretická část práce se zabývá poznatky z oblasti základních typů zátěžových situací (stres, frustrace, deprivace, konflikt a trauma) a nejčastějšími následky stresových událostí (akutní stresová porucha, posttraumatická stresová porucha a syndrom vyhoření). Také krátce představuje policejní profesi se zaměřením na službu dopravní policie a uvádí všeobecná rizika policejní práce, vybrané stresové události v práci dopravních policistů, poznatky z oblasti pracovního stresu, jeho vlivu na výkonnost policistů a možné příčiny jeho vzniku a v závěru představuje možnosti využití psychologické podpory v rámci Policie ČR. Praktická část zkoumá, jaké jsou nejčastější stresory vnímané dopravními policisty, jejich příčiny vzniku, jakým způsobem se policisté proti působení stresu brání a jak jim ve zvládání stresu pomáhá organizace.
|
|
|
Arteterapie u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
MALINOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá možností nápravy obtíží dětí jmenované skupiny za pomoci arteterapeutických metod a technik. Teoretická část vymezuje pojem speciální vzdělávací potřeba a charakterizuje a blíže specifikuje některé skupiny dětí, které se k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami řadí. Jedná se o děti se specifickými vývojovými poruchami učení a žáky s výchovnými problémy. Užší výběr je zvolen s ohledem na to, jak děti fungují a jak se projevují ve výuce. Praktickou část práce tvoří dvě případové studie. V nich je prezentován rozbor výtvarné produkce dětí 2. stupně ZŠ dívky se specifickou vývojovou poruchou učení na podkladě zdravotního postižení a dívky s výchovnými problémy vyvolanými emoční deprivací. Hledání typických rysů tvorby těchto dětí a sledování změn ve výtvarné produkci jsou nedílnou součástí práce.
|
|
|
Účinky deprivace a subdeprivace na školní mládež a role učitele při jejich diagnostice.
LEKEŠ, Antonín
Bakalářská práce ? Účinky deprivace a subdeprivace na školní mládež a role učitele při jejich diagnostice? se zabývá problematikou nepříznivého psychického vývoje dětí a následky, které negativně ovlivňují jejich další život. Teoretická část mapuje všeobecně problematiku deprivace a subdeprivace, podmínky vzniku, vliv jednotlivých činitelů a dopady ve školní práci. Pro větší názornost je obohacena konkrétními projevy deprivačního zatížení. Výzkumná část se pak zabývá zjištěním velikosti patologické hodnoty subdeprivačního zatížení dívek umístěných ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci a prognózy možného zvrácení. Výsledky výzkumu hodnotím na základě provedení vybraných testů u experimentální skupiny dívek z Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci a vzájemným porovnáním s konkrétními výsledky testů u kontrolní skupiny (dívky stejného věku z přirozeného prostředí).
|
|
|
Vize a sny do budoucna u preadolescentů žijících v dětském domově
CIGLEROVÁ, Diana
V teoretické části práce je popsáno období dospívání doplněné charakteristikou preadolescenta. Další kapitola je věnována popisu dospívajících jedinců žijících v ústavní péči. Za touto kapitolou následují typy zařízení pro výkon ústavní výchovy. Rodina je dalším tématem, na které je studie zaměřena. Rovněž se práce zabývá potřebami biologickými a psychologickými, které pokud nejsou dostatečně uspokojovány, dochází k deprivaci, která je zde také popsána. Cílem práce bylo zjistit rozdíly v představách, vizích a snech u dětí v preadolescentním období, tedy ve věku v rozmezí 11- 14 let, které žijí v dětském domově v Plzni DOMINO, oproti dětem, které vyrůstají v běžné rodinné výchově. Výzkumnou otázkou bylo zjistit, jak si děti žijící v dětském domově představují svoji budoucnost. Základním prvkem souboru bylo osm respondentů z dětského domova DOMINO v Plzni, konkrétně čtyři chlapci a čtyři dívky. Výzkum byl realizován v průběhu mé praxe a dobrovolnických docházek do DD DOMINO, které trvaly cca od ledna do března 2013. Druhým základním prvkem bylo rovněž osm respondentů, ale žijících v rodině, opět čtyři dívky a čtyři chlapci. Tyto děti byly do výzkumu vybrány náhodným systematickým způsobem, na principu dobrovolnosti, pro nástin srovnání preadolescentů, kteří žijí v dětském domově oproti časným adolescentům z běžné rodinné výchovy. Výzkum byl prováděn ve stejném časovém horizontu jako u dětí z dětského domova. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Tematické okruhy rozhovorů byly zaměřeny na několik kategorií - na vysněné povolání dítěte, dále potom na největší dětské přání, na zájmy a koníčky dítěte a na co se dítě nejvíce těší. Data získaná z rozhovorů byla zpracována metodou trsů. Z výzkumu vyplývá, že děti z dětských domovů měly celkově nižší cíle, co se profesní kariéry týče. Většina dětí z dětských domovů si chce zvolit pro své další studium odborné učiliště. Někteří jedinci z dětského domova měli sice vizi svého vysněného přání, ale přesto půjdou na jinou školu, respektive si nepůjdou za svým vysněným cílem. Důvodem pro zvolení si snazší cesty byl strach z něčeho nového, z neznáma. Děti chtějí mít své stálé zázemí, a ne měnit jeden ústav za druhým. Valná většina dětí z rodin pak chtěla nejlépe na vysokou školu s tím, že si za svým cílem opravdu chtějí jít. Ze zjištěných přání dětí z dětského domova vyplynulo, že jsou deprivované. Většina z nich si přála mít psa, kočku nebo koně, namísto navrácení se do původní rodiny či zlepšení vztahů v rodině. Několik dětí z rodin by toužilo také po nějakém zvířeti. Koníčky a zájmy dětí se nijak zvlášť u dětí z dětských domovů oproti dětem z rodiny nelišily. V dětském domově chodí každé dítě na nějaký zájmový kroužek, z dotazovaných dětí z rodiny navštěvuje také každé dítě nějakou zájmovou činnost. Tento výzkum může sloužit například k informovanosti vychovatelů z ústavních zařízení, rodičů dětí, ale i široké veřejnosti. Pojednává o tom, jak se odlišují představy a sny dětí v dětských domovech od dětí žijících v běžných rodinách, jakému povolání by se chtěly nejvíce věnovat, jaké jsou jejich zájmy a koníčky, jaké je jejich největší přání a na co se děti těší. Mohou se pak více přiblížit dětskému světu a pochopit jednou tak své děti, či děti, o které se starají.
|
|
|
Doprovodný program s dětmi v galeriích "Léto s pohádkou"
DEYLOVÁ, Magdalena
Bakalářská práce sleduje problematiku užití artefiletických a arteterapeutických metod u dětí v předškolním věku. První část je zaměřená obecně na teorii dětské kresby z hlediska arteterapie. Ve druhé části se představují animační programy uskutečněné v galerie a rozebírá se obrazový materiál.
|
|
|
Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
CHRTOVÁ, Ivana
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, tato problematika mě zaujala během výkonu studijní praxe. Experimentování a následné užívání drog dětskou populací je stále závažnějším problémem, a to nejen v České republice, ale i po celém světě. V posledních letech bylo zaznamenáno snížení věkové hranice pro experimenty s drogami, ať už legálními či nelegálními. Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou zasaženy drogami a dalšími patologickými jevy daleko dříve než většinová společnost, což tuto hranici posouvá ještě níž. V důsledku příslušnosti dítěte k sociokulturně znevýhodněné skupině obyvatel se dítě dostává do problémů sociálních, zdravotních, ekonomických, často i kriminálních. Příslušnost k vyloučené skupině obyvatel pak může zapříčinit sklony k častějšímu a rizikovějšímu užívání drog. Práce se zabývá užíváním drog dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Data pro tuto práci byla získávána od dětí ve věku 14-15 let ve speciálně pedagogických zařízeních na území Jihočeského kraje. Ke zjištění dat byl použit kvantitativní výzkum, metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku, doplněný o rozhovor s terapeuty zařízení, který byl kvalitativně vyhodnocen. Na základě vyhodnocení výsledků byly verifikovány a falzifikovány předem stanovené hypotézy. Práce obsahuje teoretickou část, kde jsou vysvětleny základní pojmy, popsány modely vzniku drogové závislosti, o které jsou dále opírána tvrzení a příčiny experimentů a užívání drog dětmi ze znevýhodněného prostředí. Teoretická část je zakončena výsledky výzkumu této problematiky u dětí z běžné populace, se kterými jsou následně srovnávány výsledky výzkumu této práce. V praktické části jsou vytyčeny cíle a je zde popsán vlastní výzkum. Cílem této práce je zjistit důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Dílčími cíli byla komparace důvodů a rozsahu užívání u těchto dětí s daty již dříve zjištěnými u běžné dětské populace v České republice. Výsledky výzkumu prezentují vyšší zastoupení respondentů ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v užívání návykových látek, včetně vyšší četnosti jejich užívání, mladšího věku prvního užití, ale i pravidelného užívání a zkušenosti s různými typy návykových látek oproti běžné dětské populaci. Díky výsledkům výzkumů můžeme také poukázat na to, že důvody užívání návykových látek dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí se odlišují od důvodů běžné dětské populace. Spočívají zejména v psychické a sociální deprivaci těchto dětí a nenaplnění jejich základních psychických potřeb. Tato stigmatizace následně ovlivňuje sklon dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k užívání návykových látek, kdy díky droze jsou schopny na chvíli ?zapomenout? a radovat se. Výsledky práce je možné využít v praxi, k výuce, pro potřeby dalších výzkumů nebo jako zdroj informací pro širokou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Výtvarný projev seniorů
SOUČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zaměřuje na využití arteterapeutických metod u seniorů. Teoretická část se zabývá hlavními psychologickými atributy stárnutí člověka, které se mohou odrážet ve výtvarném projevu seniorů. V práci jsou popsány změny, které v období stáří nastávají v kognitivní a smyslové oblasti. Dále jsou zmíněny změny nastávající v oblasti pohybového aparátu, inteligence, emocí a osobnosti. Práce se také dotýká tématu degenerativních chorob. V práci jsou nastíněny některé negativní důsledky, které mohou vzniknout vzhledem k sociálním změnám v tomto období života. Na konci se teoretická část věnuje arteterapii a jejímu využití v práci se seniory. V praktické části práce je zkoumán výtvarný projev seniorů s jeho typickými charakteristikami v tomto věku. Na základě kvalitativního výzkumu byl zjišťován jejich způsob zpracování artefaktů, celková úroveň výtvarného projevu, barevnost, přítomnost a zpracování detailů apod.
|
|
|
Příběhy uživatelů návykových látek: vnější a vnitřní motivy vedoucí ke vzniku závislosti.
ŠROUBOVÁ, Jitka
Autorka této práce se zabývá různými druhy motivace, které vedou k rozvoji závislosti. Zaměřuje se na vnitřní motivy (potřeby, zájmy, hodnoty, osobní zkušenosti) a vnější motivy (referenční skupiny, normy, identifikační vzory), které vedly k rozvoji závislosti jednotlivých klientů. Klíčová slova ve vztahu k vnitřní a vnější motivaci, společně s termínem vzniku závislosti a otázkami prevence jsou popsány v teoretické části bakalářské práce. V metodologické části autorka provádí polostrukturované rozhovory. Jejich cílem je hledat konkrétní motivační faktory, stejně tak jako souhru jednotlivých motivačních faktorů, které vedly uživatele k užívání drog.
|
|
|
Ohrožené dítě ve vlastní rodině
MORAVCOVÁ, Michaela
Ve své práci se snažím její čtenáře seznámit s problematikou ohroženého dítěte v rodině {--} týraného, zneužívaného a zanedbávaného a s dalšími jevy, které provázejí zneužívání dětí, s projevy domácího násilí páchaného na dětech a jejich důsledky. Snažím se vyvrátit některé mýty, které jsou zakořeněny v naší společnosti. Z celé řady kasuistik, které jsem získala ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci, Městském úřadě v Chrudimi, v Diagnostickém ústavu v Přestavlkách, v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, v Domě s pečovatelskou službou v Chrasti a ještě v tehdejším ÚSP Slatiňany, jsem zpracovala ty, které jsou charakteristické pro téma bakalářské práce.
|
host ::
RSS.