|
|
Představy sociálních pracovníků o každodenní etice jejich profese
LEDINSKÁ, Hana
Výzkum této bakalářské práce je zaměřen na představy sociálních pracovníků o každodenní etice jejich profese, protože moderní sociální práce je založena na vnímání člověka jako jedinečné bytosti a správnému přístupu k němu. Cílem prácebylo zjistit jaká je jejich představa o etice sociální profese, etickém kodexu a jeho využitím v každodenní praxi. Výzkumná otázka pro všechny sociální pracovníky zněla: Jaká je vaše představa o etice sociální práce a jejího využití v praxi? V teoretické části této práce čerpám informace a poznatky z již zpracovaných publikací, které se zabývají tématem etiky, etického kodexu, holistického přístupu a základních lidských práv ve spojitosti se sociální prací. Výzkumná část práce proběhla formou kvalitativního výzkumu metodou dotazování, kdy jsem s jednotlivými sociálními pracovníky využila techniku individuálního hloubkového rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen 10 sociálními pracovníky, kteří byli vybráni nahodilým způsobem, poté seznámeni s tématem mé práce a ujištěnio uchováníanonymityjejich osoby a osobních dat.Výběr byl založen na principu dobrovolnosti a ochoty aktivního zapojení se do výzkumné studie. Respondenti pocházejí z různých typů organizací. Ve výzkumné části pak pracuji s materiálem, který jsem získala od jednotlivých sociálních pracovníků při sběru dat.Tento materiál jsem roztřídila podle jednotlivých okruhů témat, které jsou spojeny podobností obsahu. V diskuzi pak porovnávám výroky mých subjektů s názory autorů, ze kterých jsem čerpala v teoretické části práce. Konkrétně v čem se jejich názory shodují a v čem se naopak rozcházejí. V závěru práce se věnuji celkovému shrnutí příspěvků od respondentů a navrhuji možná řešení problémových okruhů v praxi.
|
|
|
Motivační faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory
MEDOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá motivačními faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogiky a Rehabilitační-psychosociální péče pro děti, dospělé a seniory. Nejen v profesním životě člověka je důležitým pojmem motivace. Motivace je pohnutkou, která vede k vytčenému cíli. Volba studijního oboru záleží na mnoha faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Pokračování ve studiu může být například určitou rodinnou tradicí, nebo je obor studia volen pouze z ekonomického hlediska, s vidinou lepšího ekonomického zabezpečení. U některých lidí se jedná i o určitou seberealizaci, kdy si volí studijní obory, jež jim nabídnou možnost splnění vlastních přání. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké nejdůležitější motivy ovlivňují studenty oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče pro postižené děti, dospělé a seniory na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích při jejich výběru. Dílčím cílem je také zjištění spokojenosti se zkoumanými studijními obory a praxí. Ve výzkumném šetření je použita metoda kvantitativního výzkumu, a to za pomoci dotazníkového šetření. Dotazníky byly anonymní a skládaly se z 18 otázek, které byly z velké části uzavřené či polouzavřené. Dotazníky byly rozdány studentům prezenčního bakalářského studia zkoumaných oborů, a to v rozmezí od 7. dubna do 10. dubna 2014. Výzkumu se zúčastnilo celkem 120 respondentů, odpovědělo jich 115. U respondentů tohoto dotazníku převažovaly ženy. Nejčastějšími vystudovanými druhy středních škol jsou, dle výzkumu, SOŠ se zdravotním zaměřením, a to u obou studijních oborů. U oboru Speciální pedagogika následují SOŠ s pedagogickým zaměřením a u oboru Rehabilitační-psychosociální péče gymnázia. Výběr vysoké školy je u většiny respondentů ze Speciální pedagogiky navázáním na absolvovanou střední školu, což může být způsobeno spokojeností s výběrem střední školy a utvrzením v jejich představách o budoucí profesi. U Rehabilitační-psychosociální péče je zde podobná provázanost, především u zdravotního zaměření, velký počet studentů, kteří absolvovali gymnázium, může být spojen s hledáním vhodného zaměření, popř. mohlo dojít k ovlivnění jejich volby. U otázek týkajících se motivace většina respondentů odpověděla, že vzorem z rodiny pro ně nebyl nikdo. S tímto souvisí i další zkoumaný fakt, a to, že volbu studijního oboru ve většině případů neovlivnil nikdo z okolí, pouze vlastní zájem dotazovaných. I proto si vybrali nejčastěji školu, kde mohou uplatnit svůj zájem o obor a kde mohou studovat to, co je baví. Provázanost tohoto ovlivnění vyplývá i z faktu, že velké množství respondentů bylo ovlivněno jejich mimoškolními aktivitami. Mizivé procento účastníků si obor vybralo na základě negativních zkušeností, v rodině či blízkém okolí se téměř u poloviny dotazovaných vyskytují osoby s postižením. Se studijním plánem je spokojena většina respondentů z obou zkoumaných oborů, pouze malá část si není jista nebo je nespokojena. U dotazovaných studentů SPEP dochází u většiny k prohloubení zájmu o studovaný obor díky praxi, kterou vykonávají, v menší míře je tomu tak i u oboru RPB. Respondenti z obou oborů se také shodují, že studium jejich oboru je spíše utvrzuje v představách o budoucí profesi.
|
|
|
Stres u pracovníků v sociálních službách
LEBEDOVÁ, Kristýna
Teoretická část práce definuje samotnou pomáhající profesi. Následně je vymezen pojem stres a také jeho příčiny, příznaky, účinky, stresové reakce a způsoby zvládání. U příčin uvádím čtyři základní stresory, mající vliv na jedince v běžném životě. Jedná se o stresory fyzikální chemické, biologické a psychosociální. V návaznosti píši o způsobených somatických a behaviorálních projevech, jako důsledcích působení stresu. Pomocná část práce shrnuje vybrané možnosti eliminace stresu pomocí jednoduchých bodů, mezi které řadím správné dýchání, sportovní aktivity a duševní hygienu. Praktická část shrnuje informace o výzkumu, který proběhl v Domově Pístina. Byly položeny dvě základní výzkumné otázky. Ty zjišťují působení stresu na zaměstnance Domova vlivem vykonávané práce a také hledají rozdílnost působení stresu mezi pracovníky sociální služby a provozními zaměstnanci. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních metod. Prvotní sběr informací proběhl pomocí dotazníkových formulářů. Následně byly zjištěné údaje ověřovány polostrukturovanými rozhovory se čtyřmi zaměstnanci. V závěru práce vycházím z výsledků výzkumu. Informuji o nezbytnosti motivačního školení v zařízení a také nutnosti zvážení probíhajících supervizí u všech zaměstnanců Domova, jelikož doposud tato sezení probíhají jen s pracovníky sociálních služeb.
|
|
|
Moc a odpovědnost v pomáhajících profesích
KRUBA, Jiří
Práce se zabývá problematikou moci a odpovědnosti v pomáhajících profesích. Popisuje vnější aspekty moci a odpovědnosti jako je veřejné mínění, legislativu, pracovní skupinu, klienty a vnitřní aspekty moci a odpovědnosti, které představují osobnostní nastavení pomáhajícího. Dále se práce zabývá komparací moci a odpovědnosti v sociální práci vykonávané státními institucemi a nestátními neziskovými organizacemi s ohledem na získané poznatky o uvedené problematice.
|
|
|
Mobbing a bossing na pracovišti u pomáhajících profesí
PETRUŇOVÁ, Lucie Žofie
Mobbing a bossing je v současnosti stále aktuálnějším tématem a to nejen v pomáhajících profesích. Oblasti jako zdravotnictví a sociální práce jsou hodnoceny jako velmi rizikové oblasti. Cílem této práce bylo zjistit, zda se zaměstnanci v pomáhajících profesích setkali s projevy šikany na pracovišti. A pokud se s nimi zaměstnanci setkali tak v jaké četnosti. Dílčím cílem této práce bylo zjistit, s jakými nejčastějšími projevy mobbingu a bossingu se zaměstnanci setkali. Z výzkumu vyplynulo, že zaměstnanci v pomáhajících profesích mají s projevy mobbingu a bossingu zkušenosti. Mezi nejčastější projevy mobbingu patřilo: roznášení nepravdivých informací a lží o respondentově osobě; stěžování si na respondenta u nadřízených; respondenti myslí často na člověka i mimo pracoviště, postupná ignorace respondenta pracovníky, kteří s ním dříve komunikovali; veškeré respondentovy chyby se zveličovaly; respondent byl vyčleňován a ignorován z kolektivu; respondent nebyl zván na společenské akce, kam jsou zváni ostatní pracovníci nebo jsou mu takové akce zatajovány; respondentova práce byla neustále kontrolována a zpochybňována její správnost; respondent byl terčem neustálých posměšků a narážek (oblečení, handicap?); spolupracovníci odcházeli ze stejné místnosti, kde se nacházel respondent; vstoupil-li respondent do kolektivu, přestali ostatní komunikovat; bylo zpochybňováno respondentovo vzdělání a kvalifikace na pracovní místo; za neuspokojivou práci na pracovišti byla připisována vina respondentovi; kolegové posílali respondentovi nesmyslné vzkazy a informace; během respondentovy nepřítomnosti docházelo k výrazným změnám na pracovišti; ztrácely se respondentovy věci na pracovišti, respondent byl neustále přesouván do jiné kanceláře; respondent byl častován pohrdavými gesty a posměšky; respondent byl napadán od spoluzaměstnanců; bylo napadáno respondentovo náboženství, národnost nebo jeho politické názory případně měl respondent hanlivou přezdívku. Zaměstnanci měli zkušenost s projevy bossingu. Mezi nejčastější projevy bossingu patřily: přidělování práce, která nespadá do pracovních kompetencí; přidělování příliš jednoduchých nebo naopak složitých úkolů; vyhrožování výpovědí; nadměrné kontrolování docházky do práce; bezdůvodné odebírání pravomocí a úkolů; přidělování velkého množství úkolů, které není možné v určitém časovém limitu splnit; neakceptování osobního volna a dovolené; kontrolování pracovních úspěchů a neúspěchů; připravování nečekaných překvapení; neustálá kontrola práce větší než u ostatních; přemisťování do jiných kanceláří a odlehlých pracoven a v neposlední řadě kolektivní izolování a nezvání na pracovní porady.
|
|
|
Motivace k profesi sociální práce
KOŽURIKOVÁ, Magda
Práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k tomu, že se rozhodli pro výběr této profese. Poukazuje hlavně na to, že sociální pracovník svou profesi nemusí vždy vykonávat na základě čistých motivů, ale mnohdy mohou být jeho motivy pro pomáhaní ne zcela správné. I přes tuto skutečnost však nelze říci, že takovýto pracovník je pro sociální práci nevhodný. Jde pouze o to, uvědomit si odkud touha po pomáhání druhým pramení a naučit se s tím pracovat. Teoretická část práce má tedy vést čtenáře, kteří se v pomáhajících profesích pohybují k tomu, aby se zamysleli nad tím, co je vede k pomáhání a své poznání využili ku prospěchu svému a svých klientů. V závěru teoretické části se zabývám syndromem vyhoření, který může být následkem neřešených stinných motivů u pracovníka a dále také otázkou správné motivace a péči o ní. Praktická část obsahuje studii prováděnou prostřednictvím dotazníku, který byl určen sociálním pracovníkům/pracovníkům v sociálních službách v organizacích Moravskoslezského kraje. Zabývá se studiem motivace (tzn. motivace při výběru profese, jaký vliv má na motivaci délka praxe, péče o motivaci pracovníků v organizacích, pozitivní a negativní působení faktorů na motivaci).
|
|
|
Supervize v pomáhajících profesích
AUBRECHTOVÁ, Kateřina
Supervize bývá do české literatury překládaná jako dohled nebo nadhled. Někteří autoři udávají, že bez jednoho či druhého by supervize nebyla supervizí. Supervize poskytuje nadhled, který je potřebný k řešení pracovních otázek a dohled nad tím, zda pracovníci pracují kvalitně a profesionálně. Teoretická část byla zaměřena na vysvětlení základních pojmů vztahujících se k názvu práce. Jedná se o vysvětlení termínu supervize, pomáhající profese, supervize a její formy, cíle, techniky, supervizní kontrakt. Dále se z textu dozvídáme, kdo může být zadavatelem supervize, jaká kritéria musí splňovat supervizor a jaký je vztah mezi supervizorem a supervidovaným. Cílem práce bylo zjistit, jaké supervizní metody (a techniky) jsou používány ve vybraných zařízeních a zda a jak supervizor zohledňuje typologii klientů, s nimiž se v zařízení pracuje. Dále jsem také chtěla zjistit, jak vnímají supervidovaní pracovníci supervizi. V práci jsem si stanovila tří výzkumné otázky: 1. Co supervize přináší supervidovaným? 2. Používají supervizoři na supervizích různé supervizní techniky s ohledem na typologii klientů? 3. Zohledňuje supervizor typologii klientů, kteří jsou cílovou skupinou daného zařízení? V praktické části práce jsem vzhledem ke stanoveným cílům využila formu kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat jsem použila výzkumnou metodu dotazování a s ní spojenou výzkumnou techniku polostrukturovaného rozhovoru. Dotazování jsem doplnila metodou pozorování. Rozhovorů se účastnilo celkem 18 osob. Z toho bylo 15 supervidovaných ze třech různých zařízení (Charitativní domov pro matky s dětmi, Domov pro seniory v Havlíčkově Brodě a Ústav sociální péče Zboží) a 3 supervizoři, z každého zařízení jeden. Práce může přispět ke zdokonalení vědomostí pracovníků v pomáhajících profesích o supervizi, jejím účelu a možnostech využití supervize v různých zařízeních, s ohledem na typologii klientů.
|
|
|
Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.
|
|
|
Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích
FICALOVÁ, Barbora
Práce nese název Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích. Pojem supervize znamená v překladu vhled či náhled na konkrétní problém. Bohužel existují stále zařízení, která supervizi považují spíše za kontrolu. V současné době je snaha ukazovat užitečnost supervize. K zavádění supervize jako součásti dobré praxe pracovníků v pomáhajících profesích přispívá dokument Ministerstva práce a sociálních věcí ?Standardy kvality sociálních služeb?. Zejména v pomáhajících profesích je toto téma stále více aktuální a supervize se postupně stává nedílnou součástí chodu mnoha institucí. Teoretická část práce definuje základní pojmy jako stres a syndrom vyhoření v pomáhajících profesích, supervize, její formy, cíle a nástroje. Zabývá se supervizí v kontextu organizace, supervizním kontraktem a standardy kvality sociálních služeb. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem. Výzkum byl realizován v pěti organizacích v Českých Budějovicích. Sběr informací proběhl metodou dotazování, technikou polořízených rozhovorů se supervidovanými pracovníky, zadavateli supervize a supervizory. Cílem práce bylo zjistit, zda supervidovaní spatřují v přijímané supervizi podpůrnou nebo jinou funkci. Data byla zpracována do kazuistik, jejichž společné body byly následně porovnány. Výzkumem bylo zjištěno, že většině respondentů supervize určitý druh podpory skutečně poskytuje. Kromě funkce podpůrné je v supervizi spatřována i vzdělávací funkce. Výsledky výzkumu dokládají názory supervidovaných na supervizi, což může být přínosem pro zadavatele, supervizory i celé organizace. Zároveň mohou výsledky posloužit pro lepší orientaci v problematice supervize.
|
|
| |
host ::
RSS.