|
|
Názory občanů Novohradska na dobrovolnou imigraci cizinců do Čech a jejich sociální integraci .
KOLÁŘOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá studiem názorů české populace, přesněji občanů Novohradska na imigraci do ČR. Došli jsme k zajímavému závěru, že občané Novohradska, se kterými jsme pracovali ve své práci, nejsou dostatečně ztotožněni s touto problematikou. Také to vypovídá o tom, že někteří jedinci mají xenofobní postoje a snaží se odpovědím na otázky týkající se imigrace vyhnout. Lidé mají různé postoje k jednotlivým skupinám imigrantů a tyto postoje rozlišují podle toho, jak jsou cizinci schopni se přizpůsobit a splynout s okolím asimilovat se. Neutrální postoj zaujímají k etnickým příbuzným Slovákům a Polákům, k jedincům jiné etnické a kulturní příslušnosti se však staví negativně. Imigrace cizinců do České republiky se stále zvyšuje. Jak vnímá česká veřejnost příchod imigrantů? Našim výzkumem jsme potvrdili, že cizinci jsou vnímáni spíše pozitivně. Jejich příchod není zcela odmítán jsou vítání ti, kteří jsou schopni se uplatnit na trhu práce, naučit se česky a přijmout český způsob života. Výzkumná část kvantitativního výzkumu bakalářské práce byla realizována dotazníkovým šetřením u respondentů. Získaná data ve své práci jsem zpracovala tak, aby byly ověřeny stanovené hypotézy. Respondenty byli občané ČR v oblasti Novohradsko.
|
|
|
Fonetická transkripce českého jazyka
Zedek, Martin ; Atassi, Hicham (oponent) ; Sysel, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření skriptu pro automatický přepis českého jazyka do fonetické podoby a zpět. V práci jsou porovnány jednotlivé fonetické abecedy a popsány jejich výhody a nevýhody. Pro tuto práci byla nakonec zvolena česká fonetická abeceda (ČFA). Následně jsou uvedeny nejdůležitější pravidla pro spojení samohlásek a souhlásek a dále hlavní asimilační pravidla. Skript byl vytvořen v prostředí MATLAB. Funkční je převod do fonetické formy s využitím popsaných pravidel. Zpětný převod není plně odladěn a je nutno výsledek zpřesnit užitím programu ASPELL pro korekci pravopisu.
|
|
|
Kurdská menšina v Turecku: Problémy a perspektivy
Netopilová, Eliška ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Problematika zacházení států s menšinami si v současnosti získává pozornost mezinárodního prostředí. Tato diplomové práce si dává za úkol definovat kritéria, která by demokratické státy měly splňovat, aby byl jejich režim zacházení s národnostními menšinami pro mezinárodní společenství přijatelný. Tato práce se dělí logicky do tří hlavních částí. Nejprve je věnována pozornost právní dimenzi menšinové problematiky. Práce formuluje atributy, jež by měl stát splňovat v oblasti vnitrostátního a mezinárodního práva. Posléze je prozkoumána politická dimenze této problematiky. Analýza politické dimenze přibližuje interakci vlád s menšinami a faktory ovlivňující úspěch menšin v dosažení jejich požadavků. V závěrečné části jsou kritéria právního a politického prostředí jsou aplikována na případ kurdské menšiny v Turecku. Postavení této menšiny ve společnosti je unikátní kvůli asimilační politice tureckého státu, která byla praktikována až do nedávné doby. Práva menšin stanovená mezinárodním společenstvím tedy nebyla v Turecku uznávána. Soudobá vláda Strany spravedlnosti a rozvoje však schválila četné demokratizační reformy, díky kterým se pozice menšin normalizuje. Kurdská menšina již není diskriminována v takovém měřítku, v jakém byla v minulosti. Mimo analýzu současného stavu práv menšin v Turecku práce navrhuje i příležitosti pro zlepšení pozice minorit v budoucnosti.
|
|
|
Integrace žáků cizinců do systému vzdělávání České republiky
MOJŽÍŠ, Milan
Bakalářská práce se zabývá procesem integrace žáků vietnamské a ukrajinské národnosti do vzdělávacího systému ČR, popisuje její legislativní úpravu, blíže vysvětluje pojmy související s integrací a rovněž přibližuje kulturní rozmanitosti ukrajinských a vietnamských národností. V praktické části jsem se pokusil zmapovat integrační proces žáků cizinců na vybrané základní škole prostřednictvím případových studií.
|
|
|
Multikulturalismus a přistěhovalectví v kontextu Plzeňského kraje
CVRČEK, Tomáš
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou multikulturalismu a přistěhovalectví v Plzeňském kraji. Moje práce je rozdělena do dvou částí. V první části se zabývám základními pojmy souvisejícími s problematikou multikulturalismu. Jedná se o vymezení multikulturalismu, jeho druhů a nástrojů. Příkladů funkčního multikulturalismu a odpůrců této myšlenky vůbec. V části přistěhovalectví pak mapuji nejvíce zastoupené skupiny cizinců na území České republiky a politickou situaci v ČR. Konkrétně se zaměřuji na Plzeňský kraj ve vztahu k nejpočetnějším skupinám cizinců ve všech úhlech pohledu. V druhé části rozebírám výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na povědomí studentů středních škol o skupinách cizinců nejvíce zastoupených na území České republiky, jejich obecných znalostech tématu a názorech na soužití s cizinci. Dále je součástí praktické části také názor druhé strany, který byl získán řízenými rozhovory provedenými se zástupci třech nejpočetněji zastoupených skupin cizinců v ČR.
|
|
|
Integrace vietnamské komunity v ČR
SOUHRADOVÁ, Markéta
Počet Vietnamců žijících na území České republiky se neustále zvyšuje. Je nutné zabývat se problematikou specifik této minority. Zjistit jejich zájem o integraci do majoritní společnosti, případně způsob podpory tohoto úsilí.
|
|
| |
|
|
Boj proti antisemitismu na stránkách deníku Tribuna v letech 1919-1924
KABRNOVÁ, Kateřina
Práce zkoumá texty, které vycházely od roku 1919 do 1924 v deníku Tribuna, a zjišťuje, zda se v nich autoři nějakým způsobem staví proti antisemitismu a jakým způsobem informují o židovském hnutí. Deník založili členové českožidovského hnutí. V první části popisuje dobu počátku první Československé republiky z pohledu židovské komunity. V druhé části přibližuje články publikované v Tribuně na základě bádání v dobových výtiscích deníku.
|
|
|
Do jaké míry je etické asimilovat Romy
VROBELOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá aktuálními problémy české společnosti. Lidem žijícím na okraji společnosti, je často znemožněn přístup ke kvalitnímu vzdělání a zaměstnání, které by jim zvyšovalo možnost opětovného začlenění zpět do společnosti. Za jednu ze skupin nejvíce postižených či ohrožených sociálním vyloučením jsou již delší dobu vnímáni příslušníci romských lokalit. Česká republika je v oblasti sociálního začleňování často kritizována za svůj pasivní přístup při řešení problematiky vyloučených romských lokalit. Váha tohoto problému je dána nejen jeho rozsahem, dopady ale také náklady, počtem lidí a lokalit, které zasahuje. Překonat sociální vyloučení, které znamená postavení mimo hlavní sociální a ekonomickou dynamiku země, znamená návrat do procesu integrace a asimilace a do sociální struktury české společnosti, včetně sociálních, ekonomických a kulturních schopností se v této dynamice a struktuře udržet a zvládnout potřebné kompetence a vzorce životního způsobu, zejména jeho ukotvení na vzdělání, zaměstnání a mzdě. První části práce se věnují vysvětlení pojmů a historickými souvislostmi vývoje romského etnika u nás. Mapován je přístup k Romům až do současnosti. Další kapitola se zabývá právy a povinnostmi všech občanů České republiky, vývojem a současným právním zakotvením národnostních menšin v České republice. Poslední kapitola nahlíží na otázku asimilace a integrace v měřítku současnosti. Romští občané žijící v České republice se musí asimilovat minimálně ve věci dodržování zákonů, práv a povinností stejně tak jako každý jiný občan České republiky.
|
|
|
Hlavní proudy vnější migrace v českých zemích v letech 1938-1993 a jejich příčiny
Voříšek, Tomáš ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce popisuje hlavní proudy zahraniční migrace v českých zemích v letech 1938-1993 a jejich příčiny. Práce je strukturována do osmi kapitol včetně úvodu, závěru a seznamu zdrojů. V úvodu jsou objasněny termíny využité v této práci a také vytyčeny její cíle. Druhá kapitola se zabývá obdobím druhé světové války a migrací před a během ní, třetí navazuje odsunem Němců a repatriací Čechů a Slováků po skončení války. Čtvrtá kapitola se věnuje emigraci za komunismu do roku 1967 a imigrací do českých zemí ze Slovenska a spřátelených socialistických zemí. Na čtvrtou kapitolu bezprostředně navazuje pátá, kde jsou dále zkoumány emigrační proudy za totality od roku 1968 až do pádu komunismu v roce 1989. V šesté kapitole je popsána změna v migračních trendech v českých zemích po pádu komunismu. Sedmou částí práce je závěr, kde shrnuji poznatky, práci pak ukončuji seznamem využité literatury.
|
host ::
RSS.