|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza nákladů spojených s akutním infarktem myokardu v Nemocnici Znojmo
Senciová, Monika ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza nákladů, které jsou spojeny s akutním infarktem myokardu v Nemocnici Znojmo. Jedná se o vyčíslení nákladů na tuto diagnózu pomocí analýzy Cost off illness. Cost off illness je jednou z mnoha nákladových analýz zkoumající náklady na onemocnění. V práci jsem se pokusila zachytit všechny relevantní náklady na tuto diagnózu. Především náklady na stanovení diagnózy, terapii a samotnou hospitalizaci pacientů s diagnózou akutního infarktu myokardu.
|
|
|
Vitální kapacita plic po operaci srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny Praha
CHVOJKOVÁ, Lenka
Kardiovaskulární onemocnění v České republice jsou hlavní příčinou úmrtí a významně přispívají k nemocnosti a předčasné invaliditě. Možnosti léčby kardiovaskulárních onemocnění se v dnešní době čím dál více rozvíjejí. Důležitou součástí je navazující lázeňská péče a v dostatečné míře prováděna účinná kardiorehabilitace. Teoretická část charakterizuje funkční vyšetření plic a zátěžové testy v kardiologii. Současně také popisuje časnou lázeňskou péči a definuje kvalitu života. Cílem diplomové práce, která se zabývá vitální kapacitou plic, bylo prokázat pozitivní vliv časné lázeňské péče na vitální kapacitu plic a na zlepšení kvality života, konkrétně na pozitivní vnímání svého celkového fyzického zdraví. Hypotézy ? H1: Časná lázeňská terapie pozitivně ovlivňuje hodnoty spirometrie. H2: Pacienti s časnou lázeňskou terapií lépe vnímají své celkové fyzické zdraví. K ověření stanovených cílů a hypotéz diplomové práce byla zvolená forma kvantitativního výzkumu. Ke sběru byl využit standardizovaný mezinárodní dotazník kvality života Short Form SF ? 36. Ke zjištění objektivních funkčních parametrů byla použitá spirometrie. K porovnání bylo použito hodnot spirometrického vyšetření. Do výzkumu bylo zařazeno 32 pacientů po kardiorevaskularizační operaci, kteří 6 ? 8. den po operaci byli přeloženi do Lázní Poděbrady, 22 mužů (69 %) a 10 žen (31 %). Průměrný věk probandů byl 66,06 + 11,48 let. Kontrolní skupinu tvořilo 10 zdravých dobrovolníků. Do výzkumu bylo zařazeno 8 žen (80 %) a 2 muži (20 %) s průměrným věkem 37,1 + 13,3 let. Z výsledků spirometrie před operací srdce v Kardiocentru IKEM, při vstupním a výstupním vyšetření v Lázních Poděbrady vyplývá, že rozdíl ve výsledcích mezi druhou a třetí spirometrií nastal. Druhé a třetí spirometrické vyšetření je období, kdy respondent absolvuje časnou lázeňskou péči. Po operaci srdce dochází k zhoršení spirometrických výsledků a v průběhu lázeňské terapie se hodnoty zlepší. Z výzkumu vyplynulo, že pocit vnímání celkového fyzického zdraví po operaci srdce je závislý na vnímání bolesti, která podle výzkumu negativně ovlivnila pocit celkového vnímání fyzického zdraví. H1 se potvrdila a H2 se nepotvrdila. Pro zlepšení současné situace by bylo vhodné v průběhu lázeňské terapie věnovat nejen kardiorehabilitaci, ale i zlepšení vnímání bolesti, například psychoterapii (arteterapie, muzikoterapie?). Důležité je i rozšířit možnost ambulantní kardiorehabilitace v každém kardiocentru pro pacienty po operacích srdce.
|
|
|
Využití edukačních plánů v péči o kardiaky
SOUKUPOVÁ, Lenka
Téma bakalářské práce je Využití edukačních plánů v péči o kardiaky. Onemocnění srdce a cév patří mezi civilizační choroby. Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech západní civilizace, včetně České republiky. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie srdce a cév, ischemická choroba srdeční, edukace, metody a formy edukace a edukace kardiaků, kde jsou popsána dietní opatření, fyzická zátěž u kardiaků, možnost balneoterapie a další doporučení pro kardiaky. Bakalářská práce má 2 cíle. Cíl 1. Zjistit, zda ve vybraných kardiocentrech provádí edukaci kardiaků, kdo se na edukaci podílí, zda mají ve vybraných kardiocentrech edukační plány a zda je využívají a jaký je efekt edukace. Cíl 2. Vytvořit a realizovat vlastní edukační plán v kardiocentru v nemocnici v Českých Budějovicích, a.s. K těmto cílům bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. VO 1. Provádějí ve vybraných kardiocentrech edukaci kardiaků? VO 2. Podílí se na edukaci sestra? VO 3. Mají ve vybraných kardiocentrech edukační plán? VO 4. Využívají ve vybraných kardiocentrech edukační plán? VO 5. Má edukace kardiaků pozitivní efekt v dodržování režimových a léčebných opatřeních? VO 6. Bude mít vytvořený edukační plán efekt na znalosti a dovednosti pacienta? K dosažení cílů byla použita kvalitativní forma výzkumu, technikou polostandartizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 8 vybraných kardiocenter a 8 kardiaků, kteří byli hospitalizováni v nemocnici v Českých Budějovicích. Po provedení kvalitativního výzkumu byly získány odpovědi. Odpověď č.1: Ve všech kardiocentrech provádí edukaci kardiaků. Odpověď č.2: Na edukaci kardiaků se podílí všeobecná sestra Odpověď č.3: Pouze ve 3 kardiocentrech z 8 vybraných kardiocenter mají vytvořený edukační plán. Odpověď č.4: Ve většině kardiocenter nemají vytvořený edukační plán. Edukační plán využívají pouze ve 3 kardiocentrech, kde je vytvořen. Odpověď č.5: Edukace kardiaků má pozitivní efekt v dodržování léčebných a režimových opatřeních. Odpověď č.6 Vytvořený edukační plán má pozitivní vliv na znalosti a dovednosti pacientů. Pouze u 1 pacientky neměl edukační plán žádný efekt. 4 pacienti začali se změnou svých stravovacích návyků. Je velice důležité, aby lidé znali rizikové faktory Ischemické choroby srdeční a možnosti prevence. Správně vedená edukace lidem tyto informace zprostředkuje, a proto by bylo vhodné vyškolit zdravotnický personál pracující v kardiocentru v Nemocnici v Českých Budějovicích, a.s. k edukaci kardiaků. Myslím si, že vytvořený edukační plán by mohl být používán k edukaci kardiaků v Nemocnici v Českých Budějovicích, a.s.
|
|
|
Analýza účinnosti poskytovaných preventivních intervencí u pacientů s ICHS
ZLATINSKÁ, Sandra
Preventivní intervence jsou důležitou součástí léčby ICHS. Díky jejich správnému dodržování, dosáhneme u pacientů rychlejší rekonvalescence, dřívějšího zapojení do plnohodnotného života a především předcházení časných či pozdních komplikací. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit, nakolik jsou poskytované preventivní intervence od zdravotnického personálu účinné při sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. K tomuto cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Je účinná sekundární prevence u pacientů s ICHS? Sekundární prevence není účinná, neboť respondenti nezměnili svůj životní styl a nadále je u nich vysoký výskyt behaviorálních rizikových faktorů ICHS. 2. Dodržují pacienti s ICHS poskytované preventivní intervence? Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že respondenti jsou si vědomi rizikových faktorů ICHS, ale dodržují jen některé oblasti sekundární prevence. 3. Pokud nedodržují režimové zásady v oblasti sekundární prevence, v čem mají tito pacienti problém? Pacienti mají problém již v samotné změně zažitého životního stylu, který musejí kvůli těmto zásadám změnit. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že pacienti mají problém především ve změně svých stravovací zvyklostí a sedavého způsobu života. 4. Je dodržování preventivních opatření závislé na délce od vzniku příhody {--} onemocnění? Z rozhovoru z 10 {--} ti respondenty, kteří se léčí různou délku od vzniku příhody se tento fakt nepotvrdil. Z výsledků výzkumného šetření vyšlo, že rozdíl v dodržování preventivních intervencí je mezi respondenty zanedbatelný. Jako výzkumný vzorek bylo vybráno 10 respondentů s ischemickou chorobou srdeční. Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí dvou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. První rozhovor byl uskutečněn v průběhu ledna 2009 na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s respondenty trpícími ICHS. Druhý rozhovor byl uskutečněn v pohospitalizační fázi léčby {--} po třech měsících a dále od propuštění pacienta z nemocnice. Tato práce by mohla přispět k rozšíření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti sekundární prevence ICHS a dále by mohla stát podkladem pro další studium této problematiky.
|
|
|
Problematika dodržování nefarmakologických léčebných opatření u klientů s arteriální hypertenzí
FUKOVÁ, Jitka
Hypertenze patří mezi nejčastější kardiovaskulární choroby. Výskyt v dospělé populaci průmyslově vyspělých zemí je 20-25 %. Dlouhodobě zvýšený krevní tlak zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, selhání ledvin, postižení očí. Základem léčby jsou nefarmakologická léčebná opatření, to znamená úprava životních návyků. Mezi tato opatření se řadí zanechání kouření u kuřáků, snížení přívodu sodíku, alkoholu, živočišných tuků, snížení nadváhy, vyvarování se stresu a zvýšení fyzické aktivity. Náplní naší práce bylo zjistit, zda pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí znají zásady nefarmakologických léčebných opatření a zda tato opatření dodržují. Data k naší práci jsme sbírali pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ke které jsme použili metodu dotazníku. Skládal z 25 otázek. Výsledky byly zpracovány v grafické podobě. Dotazník byl distribuován klientům s arteriální hypertenzí v Nemocnici Písek, v kardioporadně v Písku a u obvodních lékařů v Písku a v Milevsku. Počet respondentů, kteří se zúčastnili výzkumného záměru byl 111. Hypotéza 1: Pacienti s diagnostikovanou diagnózou arteriální hypertenze neznají zásady nefarmakologických opatření. Hypotéza 2: Pacienti s diagnostikovanou diagnózou arteriální hypertenze nedodržují nefarmakologická opatření. Analýzou dat bylo zjištěno: Pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí znají zásady nefarmakologických léčebných opatření, pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí nedodržují nefarmakologická léčebná opatření. Hypotéza 1 byla vyvrácena, hypotéza 2 byla potvrzena. Výsledky naší práce budou nabídnuty spolupracujícím oddělením v nemocnici, v ordinacích praktických lékařů, tím budou přispívat ke zvyšování sekundární prevence u osob s arteriální hypertenzí.
|
|
|
Využití kompetencí sestry v oblasti preventivní péče u pacienta s ICHS
MATSCHEOVÁ, Linda
Ischemická choroba srdeční je jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění v rozvinutých zemích. Toto téma jsem si vybrala nejen proto, že mě daná problematika zajímá, ale také proto, že pracuji na jednotce intenzivní péče na interním oddělení a převážnou část našich pacientů tvoří právě nemocní s ischemickou chorobou srdeční. Tato diplomová práce obsahuje teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části se zabýváme anatomií a fyziologií srdce, epidemiologií a etiologií, rizikovými faktory, klasifikací, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou a prevencí ischemické choroby srdeční. Dále se zabýváme edukačním procesem, rolí, posláním, funkcí a kompetencemi sestry. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit znalosti kompetencí sester v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Cílem druhým bylo zjistit, zda sestry dovedou aplikovat své kompetence v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Třetím cílem bylo zjistit zapojení jednotlivých složek managmentu (vrchní, staniční a směnné sestry) do oblasti preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. A čtvrtým cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda sestry využívají své znalosti v oblasti sekundární prevence u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. K těmto cílům byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Sestry znají své kompetence v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ICHS. H2: Sestry dovedou plně aplikovat své kompetence v oblasti sekundární prevence u pacientů s ICHS. H3: Do sekundární prevence u pacientů s ICHS jsou zapojovány více směnné sestry, na podkladě motivace vedoucích sester. A H4: Sestry využívají své znalosti v oblasti sekundární prevence u pacientů s ICHS. Pro dosažení cílů a potvrzení či vyvrácení hypotéz tohoto výzkumu byl vytvořen dotazník. Dotazník obsahoval 24 otázek, které byly uzavřené a polootevřené. Výzkumný soubor tvořily sestry z Jihočeského a Středočeského kraje. Sestrám bylo celkem rozdáno 377 dotazníků. Zpět se vrátilo 242 dotazníků a pro výzkum jich bylo použitelných 230. První, druhá a čtvrtá hypotéza byly potvrzeny, Do sekundární prevence u pacientů s ischemickou chorobou jsou zapojovány více směné sestry, ale většinou needukují na podkladě motivace vedoucích sester, proto čtvrtá hypotéza nebyla potvrzena. Zjistily jsme, že sestry nemají dostatečné znalosti v oblasti preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Na základě těchto výsledků jsme se rozhodly vytvořit mentální mapy o ischemické chorobě srdeční a její prevenci. Tyto mapy by mohly zlepšit znalosti sester a také pomoci zlepšit život pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
|
|
| |
host ::
RSS.