|
|
Koncept smyslové aktivizace podle Lore Wehner jako jeden z novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním demencí
ŠÍMOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá Konceptem smyslové aktivizace od Lore Wehner jako jedním s novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním různými stupni demence. V úvodu jsou zmíněny kognitivní, tělesné a emoční změny, které jsou charakteristické pro stáří. Dále také změny sociálního zařazení seniora, hodnotového žebříčku a problémy s adaptací na nově vzniklé životní situace. Druhá kapitola je věnována domovům pro seniory a standardům sociální péče. V další části jsou popsány koncepty používané při aktivizaci seniorů, hlavní zřetel pak je kladen na Koncept smyslové aktivizace Lore Wehner, jeho principy a cíle. Bakalářská práce vede ke zhodnocení významu zmíněného konceptu v současné péči o seniory a jeho přínosu pro zlepšování kvality života seniorů postižených různými stupni demence.
|
|
|
Organizace zájmového vzdělávání seniorů
FLÍČKOVÁ, Žakelína
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přehledné představení organizací zájmového vzdělávání seniorů nejen v České republice, ale i v Českých Budějovicích. První kapitola vymezuje pojmy stáří a stárnutí z demografického hlediska a seznámení se s cílovou skupinou raného stáří z hlediska biologických, psychických sociálních a duchovních změn. Druhá kapitola charakterizuje volný čas z pohledu seniorů a zaměřuje se také na faktory, které pozitivně nebo negativně ovlivňují volný čas seniora. Třetí kapitola nastiňuje zájmové vzdělávání v kontextu raného stáří (seniorského věku). Kapitola definuje cíle a typy metod zájmového vzdělávání se zaměřením na seniory. Čtvrtá kapitola je věnována organizacím zájmového vzdělávání v České republice. Organizace zájmového vzdělávání rozděluje na tři druhy institucí specializované vzdělávací instituce, instituce, které mají vzdělávací činnost jako dodatkovou a instituce, které z jednou jejich oblastí je i vzdělávání. V podkapitolách se s každou blíže seznamuje. Pátá kapitola přehledně poukazuje na organizace zájmového vzdělávání v Českých Budějovicích. Každé oblasti je přehledně věnována podkapitola. Závěrem celou problematiku shrnuje a vzájemně porovnává možnosti organizací zájmového vzdělávání v České republice a zároveň v Českých Budějovicích. Vyzdvihuje pozitivní stránky, ale upozorňuje i na možné nedostatky.
|
|
|
Analýza úrazovosti seniorů V Českých Budějovicích v letech 2008 - 13
DVOŘÁKOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se zabývá problematikou úrazů seniorů hospitalizovaných v Nemocnici České Budějovice, a.s. a FN Plzeň. Teoretická část práce popisuje současnou situaci týkající se stáří, stárnutí, zabývá se gerontologií, biologickými, psychickými a sociálními projevy stáří, úrazy seniorů, prevencí těchto úrazů, kvalitou života seniorů, dále pojednává o službách poskytovaných seniorům a aktivním stárnutí. Výzkumná část se opírá o kvantitativní průzkumné šetření u vybraných úrazů seniorů. Ke zvolené problematice se vztahují stanovené hypotézy, které jsou následně podrobně analyzovány a vyhodnocovány. Cílem této práce bylo provést retrospektivní analýzu zaznamenaných úrazů seniorů, které vedly k hospitalizaci v letech 2011 ? 2013 na klinice úrazové chirurgie ve FN Plzni a v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na klienty ve věkových kategoriích 65 - 74 let, 75 - 84 let a 85 a více let. Zjištěné výsledky diplomové práce jsou podrobně analyzovány a graficky znázorněny v kapitole Výsledky a shrnuty v kapitolách Diskuze a Závěr. Cíl předkládaného textu byl naplněn.
|
|
|
Hodnocení stáří očima mladé generace
STEJSKALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou stárnutí a stáří z pohledu mladé generace. Stárnutí je přirozený proces, který probíhá nepřetržitě po celý život. Lze konstatovat, že stárnutí se vyznačuje nezvratnými změnami, které jsou po fyzické stránce patrné pouhým okem. Stáří je možno charakterizovat jako poslední přirozené období člověka, které nastupuje po vývojových fázích dětství a dospělosti. Určení počátku období stáří bývá obtížné, vzhledem ke skutečnosti, že projevy stáří se u každého jedince objevují v odlišný okamžik. Problematika stáří je naší společností opomíjena a zevšeobecňována jako pasivní období člověka. Nicméně s ohledem na předpovědi populačního vývoje České republiky se domnívám se, že se v následujících letech stane aktuálním tématem. Vyšší zastoupení osob starších 60 let bude mít nepříznivý vliv na ekonomiku státu. Společnost se bude muset vyrovnat se vzrůstajícími nároky na oblast sociální i zdravotní péče. Bakalářská práce, především empirická část, má poukázat na fakt, jak dnešní mladá společnost vnímá tuto opomíjenou kapitolu lidského života, kterou bezesporu stáří je. Pro výzkumné účely byly náhodně vybrány osoby ve věkové kategorii 15 až 25 let, které zastupovaly mladou generaci. Teoretická část je zaměřena na objektivizaci pojmů, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky. V těchto kapitolách jsou představeny poznatky řady autorů zabývajících se nejen tématikou stáří. Nalezneme zde pojmy jako je mezigenerační solidarita, generace X, Y, Z, mýty, předsudky a stereotypy o stáří a hodnoty a postoje společnosti k období stáří. Dále je popsán ontologický vývoj člověka /mládí stáří/, demografická situace České republiky a proces stárnutí s obdobím stáří. Empirická část se věnuje vlastnímu šetření, jehož cílem je zjistit vztah mladé generace na stáří. Pro získání dat je zvolena strategie kvantitativního výzkumu, který jako formu sběru dat používá techniku dotazníku. Získaná data byla zpracována do přehledných grafů a níže uvedené hypotézy byly statisticky otestovány. Pro výzkumnou část byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1: Vnímání stáří mladou generací je závislé na pohlaví. Hypotéza 2: Názor mladé generace vůči stáří je ovlivněn existujícími mýty a předsudky ve společnosti. Na základě statistického testování byly obě navržené hypotézy vyvráceny. Nahlížení na poslední vývojové období člověka nezaznamenává razantní změny u mužského a ženského pohlaví respondentů. Dále bylo zjištěno, že mladá generace úsudky o stáří nezakládá na existujících mýtech, stereotypech ani předsudcích ve společnosti. Názor na stáří si jedinci mladší generace utváří pomocí získaných zkušeností. Cílem práce bylo zmapovat názor mladé generace na stáří. Dále bylo zkoumáno, jak se pohledy liší na základě pohlaví a zdali mladá generace je ovlivněna existujícími mýty a předsudky o stáří. Stanovené cíle bakalářské práce byly splněny. Výsledky práce mohou být přínosem pro výuku studentů a pro praxi k využití organizacím věnujícím se mládeži.
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory
TESAŘOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá problematikou Dlouhodobé péče o seniory.Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem seznámila čtenáře s pojmem stárnutí, stáří a jaké jeho druhy rozlišujeme. Dále jsem se zmínila o změnách ve stáří a druzích potřeb seniorů. Vzhledem k tématu byla potřeba zařadit do teoretické části i pojem dlouhodobá péče a jaké její druhy máme.V praktické části jsem metodou kvalitativního výzkumu zkoumala, jak jsou uživatelé dlouhodobé péče spokojeni s úrovní poskytované péče. Ke sběru dat jsem použila formu dotazování a rozhovory proběhly s deseti komunikačními partnery, kteří jsou momentálními uživateli dlouhodobé péče. Tyto uživatele jsem vybrala tzv. kvótním výběrem, jehož podstatou je stanovení si určitých kvót a následné vybrání vyhovujícího výzkumného souboru. Mými kvótami v tomto případě byl věk (uživatelé starší 65 let) a pohlaví, které bylo procentuálně stejně zastoupené v obou výzkumných souborech (3 ženy a 2 muži). Rozhovory trvaly v rozmezí 40 60 minut a byla zvolena technika polostrukturovaného interview. Otázky potřebné k získání dat byly rozděleny do čtyř hlavních okruhů. Výzkum byl prováděn v šesti zařízeních dlouhodobé péče, přičemž tři z nich byli sociálního systému a tři zdravotního. V rámci výzkumu byly stanoveny výzkumné otázky, které nás mají přiblížit ke spokojenosti uživatelů služeb. Cílem práce bylo srovnání sociálního systému péče o staré občany se systémem zdravotním. Dílčím cílem bylo zmapovat situaci seniorů v zařízeních, vyhodnotit jejich kvalitu péče a v závěru zhodnotit situaci, zda se sociální lůžka, která jsou součástí zdravotních zařízení, v případě zrušení dají nahradit lůžky následné či dlouhodobé péče.
|
|
|
Význam práce sestry při zajišťování výživy u seniorů
KOPAČKOVÁ, Lucie
Teoretická východiska Stárnutí a stáří je přirozenou součástí každého jedince během jeho života. Většina populace si přeje dožít život aktivně a pokud možno co nejkvalitněji. Jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují zdravé stárnutí, je výživa. Pro udržení kvalitního života a dobré fyzické kondice hraje adekvátní výživa významnou roli. Výživové potřeby seniorů jsou úzce specifické. Jsou dány především změnami organismu a celou řadou dalších faktorů vyplývajících z životního stylu seniora. Důležitou roli hrají zejména stravovací návyky, sociální a kulturní prostředí, vzdělání, společenské postavení, ekonomická úroveň a v neposlední řadě zdravotní a psychický stav daného jedince. Správná výživa seniorů přispívá k jejich zdraví a pocitu pohody, stejně tak je důležitá pro zotavení se z nemoci, ke které je starší člověk náchylnější. Při zajišťování stravy seniorům v nemocnici je velmi důležitá role všeobecné sestry. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 4 cíle: 1. Zjistit, zda sestry dodržují zásady podávání stravy seniorům. 2. Identifikovat nejčastější faktory, které ovlivňují stravování seniorů v nemocnici. 3. Zmapovat, jaké nejčastější poruchy výživy se u seniorů v nemocnici objevují. 4. Zjistit, jaká je nejčastější dieta u seniorů hospitalizovaných v nemocnici. Použité metody Výzkumné kvalitativní šetření probíhalo formou skrytého pozorování. Pozorovaným objektem byly sestry pracující na oddělení následné péče, které byly pozorované při podávání stravy seniorům. Skryté pozorování bylo doplněno hloubkovými rozhovory s pozorovanými sestrami. Pozorování bylo zpracováno v programu Microsoft Excel formou tabulek a rozhovory byly zpracované v programu Atlas.ti. Výsledky Z pozorování sester při podávání stravy seniorům se ukázalo, že žádná z pozorovaných sester nedodržela všechny zásady pro podávání stravy seniorům v nemocnici. Ve větší či menší míře se každá pozorovaná sestra dopustila určité chyby. Mezi nejčastěji se vyskytující chyby patřily následující. Při servírování jídla sestry nepoužily zástěru nebo empír, sestry nezamezily přímému kontaktu rukou s potravinami. Téměř polovina pozorovaných sester nevěnovala P/K dostatek času a podpora P/K během podávání stravy ze strany pozorovaných sester byla taktéž nedostačující. Další téměř polovina pozorovaných sester nepopřála pacientům dobrou chuť. Za zmínku stojí i poslední nejčastěji se vyskytující chyba téměř polovina sester si po procesu podávání stravy po sobě neuklidila pomůcky. Za nejčastější faktory ovlivňující stravování seniorů v nemocnici označily dotazované sestry v rozhovorech následující faktory: biologické změny ve stáří, různé typy demence, psychický stav jedince, přidružená onemocnění, užívání léků, stravovací návyky jedince, stav dentice (zubní protéza), vliv rodiny. Za nejčastější poruchy výživy označily tyto poruchy: nechutenství, dehydrataci, nadváhu, obezitu a podvýživu. Za nejčastější diety, které senioři v nemocnici dodržují, byly označeny: dieta číslo 3, 9, 4, 0, dále pak diety v mleté formě, kašovité formě a strava podávaná přes NGS (nasogastrická sonda). Závěr Na základě výzkumného šetření a prostudované odborné literatury byl navržen pro ošetřující personál standard ošetřovatelské péče s názvem "Podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování." Ošetřující personál tak bude mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování, a sestry nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
|
|
Aktivizační činnosti klientů v domově pro seniory v kontextu individuálního plánování
ZEMANOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá využíváním volnočasových aktivit ve vybraném domově pro seniory. Hlavním zájmem bylo zjistit, zda tyto aktivity korespondují se zájmy a potřebami klientů a zda se shodují s navrženými individuálními plány. Práce sestává z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do sedmi kapitol. V prvních třech kapitolách je charakterizováno stáří jako poslední etapa života, změny v tomto období a potřeby seniorů. V další kapitole je popsána úloha aktivizačních činností pro seniory. Významu individuálního plánování v pobytových zařízeních je věnována další část. Poslední kapitola seznamuje s prostředím domova pro seniory, ve kterém probíhal výzkum. V praktické části prostřednictvím výzkumného šetření je zjišťováno, jakým způsobem jsou aktivity pro klienty vybírány a jak jim jsou nabízeny. Pro výzkum byla použita strategie kvalitativního šetření. Bylo prováděno metodou dotazování s použitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Metoda analýzy dokumentů byla použita při zkoumání osobní dokumentace. Výzkumné šetření proběhlo v Domově pro seniory Pacov. Zkoumaný soubor tvořilo šest uživatelů a dvě pracovnice v sociálních službách tohoto domova a jsou porovnávány výsledky rozhovorů a vytvořených individuálních plánů v tabulce. Cílem bylo zjistit, jak využívané aktivity korespondují s navrženými individuálními plány. Z výzkumu vyplynulo, že základem úspěšného plánování a zároveň výběru volnočasových aktivit pro uživatele je zmapování situace klienta, správné zaznamenání a předání informací mezi pracovníky, kteří se setkávají s uživatelem v průběhu poskytování služby. Je důležitá podpora klientů ze strany personálu, aby došlo k vhodné motivaci a klient se cítil v pobytovém zařízení spokojeně a přijal i nabízené činnosti. Dále výzkum prokázal, že individuální plánování ještě není způsob práce, se kterým by byli všichni pracovníci plně sžiti.
|
|
|
Mezilidské vztahy v domově pro seniory
ZACHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá interpersonálními vztahy v rezidenčním zařízení- domově pro seniory v Českých Budějovicích. I vzhledem k nárůstu počtu seniorů v populaci nabývá toto téma stále větší důležitosti, přesto mu není věnováno tolik pozornosti. Cílem práce je osvětlit život a především oblast mezilidských vztahů seniorů v rezidenčním zařízení. V teoretické části jsou popsány hlavní změny spojené se stárnutím, pohledy na stáří, aktivní stárnutí a životní styl seniorů. Praktická část obsahuje rozhovory s konkrétními obyvateli domova pro seniory. Pro sběr dat byla použita forma polostrukturovaného rozhovoru. Šetření zjišťuje, jak senioři v konkrétním rezidenčním zařízení vnímají mezilidské vztahy mezi uživateli i mezi uživateli a personálem, zaměřuje se také na vztahy klientů se svými rodinami a přáteli.
|
|
|
Vnímání návykových látek seniorskou populací.
MATOUŠKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá vnímáním návykových látek seniorskou populací. Jejím záměrem je především odhalení postojů a pohledů seniorů vůči nim. Cílem práce je zjistit, jak senioři znají a nahlíží na legální i nelegální návykové látky. Jaké s nimi mají zkušenosti a jak by se zachovali při případném střetu s nimi, či jejich uživateli. A v závěru objasnit, co za jejich rozdílnými postoji stojí. Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav dané problematiky. Hlavní pozornost je věnována kapitolám: charakteristika stavu stáří a procesu stárnutí, populační stárnutí, změny spojené se stářím a návykové látky. Teoretickou část ukončují stěžejní kapitoly zabývající se vývojem užívání návykových látek v ČR po roce 1918 a senior jako potencionální uživatel. Pro naplnění cílů práce byl vybrán kvalitativní výzkum ve formě polostandardizovaného rozhovoru. Pro sběr dat byla použita technika dotazování s otevřeně formulovanými otázkami. Hlavními parametry pro výběr dotazovaných byl věk, pohlaví, bydliště a způsob bydlení. Náhodným výběrem byli vybráni respondenti ve dvou věkových kategoriích 60-75 let a 75let a více, ženy i muži. Ve výběru bylo přihlédnuto i k místu bydliště, zda respondenti pochází z velkoměsta či z maloměsta a zda přebývají v domácím prostředí či v institucích zajišťující sociální péči. Výzkumná část se věnuje jednotlivým výpovědím respondentů, které jsou pro lepší přehlednost graficky zpracovány. Celkový autentický přepis rozhovorů je umístěn v kapitole přílohy. Získané informace jsou dále analyzovány v kapitole diskuze. Výsledky výzkumu ukázaly velmi široké a různorodé nazírání seniorské populace na návykové látky. Ač se výpovědi respondentů v různých niancích lišily, v důležitých stanoviscích zůstávaly v podstatě stejné. Výběr respondentů poskytl rozsah, který v práci ukázal i problematiku závislostí v seniorském věku či překvapivé nahlížení seniorů na legalizaci marihuany. Získané výsledky diplomové práce by mohly dále posloužit jako drobný příspěvek ke zpracování edukativní intervence v seniorské populaci.
|
|
|
Zdravé stárnutí v kontextu ošetřovatelské péče
RADOVÁ, Ludmila
Zdravé stárnutí je program, který by měl ovlivnit život každého jedince, žijícího v zemích, kde rychle stoupá průměrný věk obyvatelstva. Právě proto jsem se tématice zdravého stárnutí rozhodla věnovat ve své diplomové práci. Naše země se zapojuje nejen do několika menších regionálních programů zaměřených na život seniorů, ale i do akcí , na nichž spolupracuje celá Evropa. Pokud chceme umožnit seniorům po všech stránkách kvalitnější život, je nezbytné program Zdravé stárnutí mnohem více propagovat . Zde se pro mne jako pro sestru otvírá velké pole působnosti.Za cíl 1 jsem si zvolila zmapovat přístup seniorů ve vybraných zdravotnických zařízeních ke zdravému stárnutí, za cíl 2 zmapovat přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí a cíl 3 zmapovat úlohu všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Výzkumné otázky vyplývaly z těchto cílů. 1. výzkumná otázka zněla, jaký je přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí. 2. výzkumná otázka zněla, jaká je úloha všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Ve výzkumu byla stanovena i jedna hypotéza, a to že osobní cíle se budou měnit v závislosti na bariérách. Pro diplomovou práci bylo zvoleno kvalitativní i kvantitativní výzkumné šetření. Byl prováděn hloubkový rozhovor , další informace byly získávány formou ankety. K rozhovorům byly využity dva výzkumné soubory, 1. výzkumný soubor tvořilo 11 respondentů z ambulancí praktického lékaře, 2. výzkumný soubor tvořilo 6 sester, z pracovišť ambulantních lékařů. Pro ankety bylo zvoleno 150 respondentů z vybraných zdravotnických zařízení. Pomocí rozhovorů jsem se snažila získat odpovědi na výzkumné otázky. Z rozhovorů jsem získala mnoho užitečných informací. Vznikly tak specifické kategorie jak u respondentů, tak i u sester. Vzniklé kategorie u respondentů jsou tyto: trávení volného času, vzdělávání, pracovní zátěž, prevence a prohlídky u lékaře, životospráva, komunitní ošetřovatelství, zdravé stárnutí. Kategorie u sester jsou tyto: zdravé stárnutí z pohledu sestry, prevence a geriatrická sestra v ambulanci, komunitní ošetřovatelství, podpora zdraví u klientů ze strany sestry v ambulanci. Informace z rozhovorů se prolínaly a často spolu korespondovaly. K výzkumným otázkám se vztahují i výsledky. Sestra má velkou úlohu v edukaci, v předávání potřebných informací klientům, v propagování preventivních programů, v tom, jak při klientovi pomáhá řešit a nést jeho problémy. Důležitá je i motivace klientů v předdůchodovém věku, právě v tomto období může jedinec svůj pozdější život, jeho délku i kvalitu hodně ovlivnit. Můžeme pozorovat, jak lidé vnímají obecně přípravu na stáří a jak se mění jejich pohled s přibývajícím věkem.Získané informace z výzkumného šetření mohou sloužit ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke zlepšení a větší motivaci klientů v předdůchodovém věku.
|
host ::
RSS.