|
|
Terminálně nemocný senior v nemocnici
KOZÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zajištěním lidsky důstojné péče o terminálně nemocné seniory jako úkolu sociální práce v prostředí nemocnice. Zdravotnická zařízení patří k místům, kde senioři nejčastěji umírají a kde je také nejvíce ohrožena jejich důstojnost. Podkladem pro zpracování je popsání pohledu na člověka jako bytosti celistvé a zároveň jedinečné, v čemž se nám ukazuje jeho důstojnost. Následující oddíl práce je věnován paliativní péči jako garantu zachování důstojného a kvalitního života až do jeho závěru. Pro poskytování paliativní péče je nezbytná znalost pojetí terminálně nemocného seniora, jeho potřeb a hodnot. Část práce pojednává o specifičnosti sociální práce v paliativní péči, profesních a osobnostních kompetencím sociálního pracovníka. V prostředí nemocnice je poskytování podpory terminálně nemocným a jejich blízkým zajištěno pouze částečně. Na podkladě shromážděných informací je práce věnována nastínění zajištění lidsky důstojné péče jako úkolu sociální práce. Sociální pracovník se může v roli doprovázejícího a poradce pro pozůstalé na uvedeném spolupodílet. V obou zmiňovaných rolích je sociální pracovník často blízko spirituální dimenzi člověka, jejíž možnost podpory je přiblížena v závěrečné části práce.
|
|
| |
|
|
Sociálně etické aspekty procesu rozhodování o podstoupení či nepodstoupení interrupce ve svobodné pluralitní společnosti
TÝMOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je rozhodovací proces týkající se otázky podstoupení či nepodstoupení interrupce ve svobodné pluralitní společnosti. Stěžejní část práce charakterizuje a shnuje výběr informací týkajících se rozhodovacího procesu z hlediska psychlogie, sociologie a etiky. Dále na teoretické úrovni mapuje sociálně etické faktory a aspekty, které mohou - avšak nemusí - ovlivnit samotnou volbu jednotlivce. Společenský přístup k této problematice je odlišný vzhledem k vztahu společnosti ke konkrétním hodnotám, množství a zaměření filosofických, etických a náboženských teorií, které pluralitní společnost akceptuje a respektuje.
|
|
|
Zavedení terénní hospicové péče
PFLEGROVÁ, Petra
Práce se zabývá myšlenkou umírání nemocných v terminálním stádiu v domácím prostředí. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s umíráním a s péčí o umírající, stejně jako možné riziko marginalizace, které je s umíráním spojené. Dále se zmiňuji o paliativní péči ve formě mobilního hospice, jehož nedílnou součástí je multidisciplinární tým, který by se měl snažit v co největší míře marginalizaci předcházet. Uvádím zde také problematiku eutanázie v kontrastu s využitím paliativní péče. Poslední téma v teoretické části se zabývá tematikou hospice, historií a součastným stavem terénní hospicové péče. V praktické části se pomocí výzkumu snažím zjistit, zda a jakým způsobem mobilní hospice chtějí předcházet marginalizaci. Dalším cílem výzkumu bylo zmapovat motivy, na základě kterých pracovníci v hospici péči poskytují, zjistit cíle poskytované péče a problémy cílům bránící.
|
|
|
Předávání pozůstalosti jako ošetřovatelský problém
PEČENKOVÁ, Ladislava
Předávání pozůstalosti jako ošetřovatelský problém Téma smrti patří k životu. Těžkou a psychicky velmi náročnou situací v práci ošetřovatelského personálu je sdělit pozůstalým, že život jejich blízkého skončil. Rozhovor s nimi vyžaduje dobré etické a komunikační schopnosti sester. Pozůstalí jsou při těchto situacích emočně vypjatí a potřebují psychickou pomoc. To jsou stavy zátěžové nejen pro pozůstalé, ale i pro sestry. Ty se týkají oblastí zvládání psychické zátěže pozůstalých i sester, komunikace, majetkových i rodinných vztahů pozůstalých. Mým cílem bylo zjistit, s jakými problémy se ošetřovatelský personál setkává při předávání pozůstalosti. K tomuto cíli jsem formulovala první hypotézu. Prioritním problémem pro sestry při předávání pozůstalosti je komunikace. Dále jsem zjišťovala, jak jsou sestry připraveny na komunikaci s pozůstalými a na předávání pozůstalosti. Posledním cílem bylo zjistit, co by sestry potřebovaly ke zvládnutí tohoto procesu. K této otázce jsem vytvořila druhou hypotézu.Vnímání procesu předávání pozůstalosti sestrami závisí na vhodném prostředí. Bakalářská práce se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popisována smrt člověka v historii a dnes, péče o umírajícího a zemřelého. Jsou vzpomenuty rituály, zákonné postupy, problémy v komunikaci a jejich vliv na sestry. Kvantitativní výzkum byl proveden technikou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 34 otázek. Byl osloven ošetřovatelský personál pracující v onkologických, interních a chirurgických a geriatrických oddělení nemocnic, psychiatrických léčeben, domovů pro seniory v kraji Vysočina a v Jihočeském Kraji. Sebráno bylo 233 správně vyplněných dotazníků. Výsledky výzkumu první hypotézu vyvrátily a druhou potvrdily. Byly zmapovány problémy, se kterými se sestry těchto oddělení nejčastěji setkávají. Náměty sester mohou prakticky napomoci managementům zdravotnických i sociálních zařízení nalézt možná řešení, která by vedla ke zkvalitnění procesu předávání pozůstalosti.
|
|
|
Hodnocení pojmu "důstojnost" ze strany seniorů
CHUMLENOVÁ, Martina
Moje bakalářská práce se zabývá tím, jak senioři hodnotí pojem {\clqq}důstojnost``. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na seniory, žijící v domovech pro seniory. Cílem mé práce bylo zmapovat současnou problematiku hodnocení výše uvedeného pojmu ze strany skupiny seniorů, kteří žijí v Domově pro seniory Hvízdal a v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích. V teoretické části jsou zmíněny základní pojmy týkající se stáří, tedy například pohled na stáří biologický a sociální, psychologický i duchovní, je zde uvedeno, jak by měla vypadat příprava na stáří, co znamená pojem ageismus, jaký je vztah mezi seniorem a rodinou a také seniorem a společností. Další část teorie se věnuje sociální péči o seniory, především tedy domovům pro seniory a to jak všeobecně, tak konkrétně Domovu pro seniory Hvízdal a Domovu pro seniory Máj. V poslední části teorie najdeme vymezení pojmu lidská důstojnost a dokumenty vztahující se k ochraně lidské důstojnosti. Praktická část je realizována na podkladě dvou hypotéz. Stanoveny byly dvě pracovní hypotézy, z nichž obě byly testovány pomocí řízeného dotazníku ve výše uvedených ústavních zařízení sociální péče. Nebylo potvrzeno, že senioři žijící v Domovech pro seniory, hodnotí přístup ze strany ošetřujícího personálu k jejich osobě za nedůstojný. Druhá hypotéza, že většina seniorů neví, co konkrétního pojem {\clqq}důstojnost`` zahrnuje, se také nepotvrdila. Účelově je tento výzkum podkladem pro mou bakalářskou práci a zároveň bude sloužit i interním účelům Domova pro seniory Hvízdal a Domova pro seniory Máj.
|
|
| |
|
|
Eutanazie z hlediska etiky a teologie
BARTKOVÁ, Štěpánka
Abstrakt BARTKOVÁ, Š. Eutanazie z hlediska teologie a etiky. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce Ing. Mgr. Tomáš Machula, Dr., Ph.D., Th.D. Klíčová slova: eutanazie, utrpení, smrt, umírání, důstojnost, lidská práva, lékař, pacient, paliativní medicína, hospicová péče, asistovaná sebevražda, náboženská motivace, stoupenci, odpůrci eutanazie Ve své práci se věnuji tématu ?qeutanazie??. Cílem mé práce je hlouběji čtenáře seznámit s problematikou eutanazie z hlediska teologie a etiky. Diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se skládá z jedenácti kapitol. V první kapitole se zabývám druhy eutanazie (aktivní, pasivní, prenatální, asistovaná sebevražda). Ve druhé kapitole podrobněji popisuji historii eutanazie. Třetí kapitola je zaměřena na eutanazii ve světě. Čtvrtou, zajímavou, kapitolou, jsou kritéria smrti. V páté kapitole se věnuji otázce eutanazie a smrti v posledních letech. Šestá kapitola je vztažena na vztah mezi lékařem a pacientem. Sedmá kapitola je věnována paliativní medicíně, navazuje na ni osmá kapitola, kde je popsána hospicová péče. V deváté kapitole se zabývám vlivem náboženské motivace. Desátá a jedenáctá kapitola je věnována stoupencům a odpůrcům eutanazie. V praktické části se věnuji výzkumnému šetření. Zde jsem zvolila sociologický výzkum metodou rozhovorů. Jsou zde celkem 3 rozhovory s odborníky, kteří se s umírajícími lidmi setkávají každý den. Tito dotazovaní jsou věřící lidé a rozhovory s nimi jsou na jejich žádost anonymní. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak se na problematiku eutanazie dívají odborníci v různých zařízeních. Cíl byl splněn.
|
|
|
Ordo amoris jako rámec sociální práce
ORAVCOVÁ, Hana
Diplomová práce na základě jednotlivých etických teorií sv. Augustina, M. Schelera, V. E. Frankla a R. Spaemanna zkoumá koncept ordo amoris jako teoretické východisko etiky v sociální práci. Zabývá se historickým vývojem konceptu, jeho proměnami a vlivem na sociální práci z hlediska tří základních aspektů sociální práce: člověk trpící, vztah k tomuto člověku a změna životní situace. Zkoumá využitelnost a etickou hodnotu konceptu ordo amoris a lásky jako principu vztahového rámce v procesu pomoci.
|
|
|
PRÁCE S KLIENTY S DEMENCÍ VE SPECIALIZOVANÉM ODDĚLENÍ DOMOVA PRO SENIORY KOBYLISY
LELÁKOVÁ, Dagmar
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na účinnost metod práce personálu při integraci aktivizačních programů a rozvoji individuálních dispozic a schopností klientů s demencí na oddělení specializované péče o osoby s demencí, které je součástí Domova pro seniory Kobylisy. V teoretické části vysvětluji pojem demence, popisuji druhy demence, její projevy, stádia a způsoby léčby. Dále popisuji zásady komunikace s osobami s tímto onemocněním, hodnocení kognitivních a funkčních schopností postižené osoby, potřeby pečovatelů, aktivity a terapeutické metody používané v institucionální péči. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Techniky použité k shromažďování dat bylo zúčastněné a nezúčastněné pozorování, rozhovory a kasuistiky. Jako pomocná metoda byla využita sekundární analýza dat. Kriteriem určení výběrového souboru byla demence a ukončené adaptační období. Celkem bylo pro výzkum vybráno 20 respondentů ve věku 63-97 let trpících demencí různého druhu a stupně. Z výběrového souboru 20 respondentů bylo 6 vybráno pro zpracování kasuistik. Hlavním cílem práce bylo zjištění, zda metody práce s klienty s demencí používané na specializovaném oddělení jsou pro tuto skupinu lidí přínosné. Cílem č. 2 bylo zjištění, zda použité metody vedou k co nejdelšímu uchování soběstačnosti klientů s demencí. Cílem č. 3 bylo získání rodinných příslušníků pro maximální spolupráci s personálem. Dle mého názoru byl hlavní cíl a cíl č. 3 zcela splněn. Splnění cíle č. 2 je relativní a u každého klienta individuální, protože soběstačnost respondentů se přibývajícím věkem a postupem nemoci pomalu snižuje. Osoby postižené demencí nejsou schopny se sami o sebe postarat, špatně se vyjadřují, žijí jakoby ve svém světě, mají však své potřeby, prožitky a radosti. Těmto potřebám může vyjít vstříc pečující rodina. Její síly jsou však omezené a často se stává, že rodina je zcela vyčerpána a péči již nezvládá. Tehdy nastává nutnost poskytnutí péče institucionální, která musí být zajištěna odborně proškoleným personálem, který klientům s demencí zajistí laskavé a bezpečné prostředí.
|
host ::
RSS.