|
|
Význam a vliv rodiny a sociálního prostředí na pohybovou aktivitu dětí
ŽIŽKA, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá významem pohybové aktivity dětí v mladším školním věku a jaký vliv má na její utváření sociální okolí. Cílem práce bylo zjistit, kdo nejvíce ovlivní pohybovou aktivitu dětí a jestli mají lidé o pohybové aktivitě dětí správné mínění, nebo zda mají naopak smyšlené představy, které často vedou k příčině úbytku pohybové aktivity. V literární rešerši jsou popsány teoretické základy práce. Jako výzkumná metoda této práce byl použit dotazník. Data dotazníkového šetření byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny. Celkově lidé hodnotili jako nejdůležitější vliv rodiny na pohybovou aktivitu dětí. Mylnou představu měli v určení denní dávky pohybu dětí.
|
|
|
Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči\\
VAVREČKOVÁ, Doubravka
Diplomová práce je zaměřena na analýzu pohybové aktivity a sportovních preferencí 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči z hlediska pohlaví a zjištění podílu pohybové aktivity u chlapců a dívek ve dnech pracovních a víkendových. Výzkumu se účastnilo 130 studentů, kteří vyplňovali v rámci internetového online systému INDARES svou pohybovou aktivitu, dotazník IPAQ a Dotazník sportovník preferencí. Pro měření týdenní pohybové aktivity byly využity krokoměry. Výsledky měření byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny Centrem kinantropologického výzkumu v Olomouci a zaznamenány v podobě tabulek a grafů. Výsledky dokázaly jasnou převahu pohybové aktivity u studentů ve dnech pracovních oproti dnům víkendovým. Výzkum pomocí dotazníku IPAQ prokázal, že studentky gymnázia jsou celkově pohybově aktivnější než chlapci. Výsledky získané krokoměry byly opačné. Diplomová práce byla zpracována v rámci šetření MŠMT č. 619895221 {\clqq} Pohybová aktivita a inaktivita obyvatel České republiky v kontextu behaviorálních změn
|
|
|
Výchova ke zdravému životnímu stylu v předškolním věku
KUBELKOVÁ, Kateřina
Cílem práce je podat současný obraz výchovy předškolního dítěte ke zdravému životnímu stylu v mateřské škole a rodině. V teoretické části je charakterizován zdravý životní styl a související pojmy, charakterizován současný životní styl rodin a jeho dopady na předškolní dítě. Dále jsou vymezeny součásti zdravého životního stylu, jejich optimální podoba a rizika, ohrožující její naplňování. V praktické části výzkumným šetřením zjišťuji, jakým způsobem jsou předškolní děti vedeny v současné době ke zdravému životnímu stylu. Na základě výsledků jsou zformulována doporučení.
|
|
| |
|
|
Význam Taneční terapie v terapii klientů s psychickým onemocněním
NĚMCOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se věnuje významu a účinkům Taneční terapie v rámci léčebné terapie u klientů s psychickým onemocněním. Teoretická část charakterizuje pojmy tanec, pohyb a Taneční terapie. Dále popisuje historii tance, význam a cíle Taneční terapie, její směry, cíle a dělení. Zmiňuje se také o osobě tanečního terapeuta, významných osobnostech spjatých s tancem a Taneční terapií, cílových skupinách klientů vhodných pro Taneční terapii, významu Taneční terapie u klientů s psychickým onemocněním. V teoretické části si kladu klíčovou otázku: {\clqq}Pociťuje klient díky Taneční terapii pozitivní posun v prožívání svého psychického stavu``? Praktická část bakalářské práce obsahuje 4 kazuistiky klientů s psychickým onemocněním, kteří se podrobili Taneční terapii v rámci léčebného procesu. V každé kazuistice se snažím zodpovědět klíčovou otázku, kterou jsem si kladla v teoretické části bakalářské práce.
|
|
|
Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích návyků a jejich změn u dětí ve věkové kategorii sedm až dvanáct let
HLAVATÝ, Miroslav
Cílem diplomové práce je posoudit skladbu jídelního lístku na vybrané základní škole v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích pro děti ve věkové kategorii sedm až dvanáct let z hlediska zastoupení jednotlivých potravin a saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Hodnocení probíhalo ve druhé, čtvrté a šesté třídě. Výzkumu formou testu stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit se zúčastnilo 64 probandů (chlapci a dívky). Práce se zabývá: -Nutrič í kvalitou školních obědů; -Měřením hmotnosti a výšky dětí vybraných tří tříd na začátku a konci zkoumaného období, stanovení BMI, a vyhodnocení změn; -Stanovením průměrného finančního nákladu na přípravu oběda; -Posouzením pestrosti stravy a frekvencí pokrmů v měsíci -Plněním potravinového koše; -Měřením hmotností jednotlivých komponent oběda; -Nutričním testem, který se zabýval posouzením stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit dětí ve věku 7 ? 12 let; -Zjištění vývoje stravovacích změn u dětí v přechodu na druhý stupeň základní školy; -Zpracováním hypotéz, které se zaměřují na pitný režim, BMI a pohybovou aktivitu. Procentní hodnoty jednotlivých živin, získané z obědů, představují podíl na doporučeném denním příjmu pro celý den. Příjem energie splňující optimální část příjmu 35 % doporučené denní dávky byl docílen pouze u dívek čtvrté třídy. Ostatní kategorie chlapců a dívek se odchylovaly o 5 - 9 %. Bílkoviny byly u druhé a čtvrté třídy splněny nadlimitně, v šesté třídě dosahoval 79,65 - 82% doporučeného denního příjmu. Příjem tuků byl splňoval optimum 30 - 35 %. Podíl sacharidů byl po celu dobu sledován na nízké hranici 19 - 24,69 %. Vláknina se na přijatelné hranici 29 - 37,41 %. Z makroprvků byl vápník hrazen jen z malé části v rozmezí od 15,8 - 18,46 %, čili příjem je nedostatečný. Příjem hořčíku byl splněn z 41,86 - 59,1 %. Draslík dosahoval průměrně 53,6 - 59,66 %. Z mikroprvků bylo železo hrazeno z 42,37 - 48,91 %, zinek z 41,15 - 52,91 %, selen 59,1 - 175,21 %. Vitamin A dosáhl 60,78 - 89,23 %, vitamin E 38,66 - 55,1 % a vitamin C 58,81 - 66,0 %. Vitamin B6 byl hrazen z 38,58 ? 47,83 % Vitamin B6 a B12 byl za celé sledované období doplněn nadstandardně. Měřením hmotnosti a výšky v kombinaci s věkem a následným zpracováním BMI bylo zjištěno, že ve druhé třídě jedna dívka trpí nadváhou, jedna dívka a jeden chlapec obezitou. Ve čtvrté třídě jsou zkoumaní žáci v optimu. V šesté třídě trpí dvě žákyně a čtyři žáci nadváhou. V procentním vyjádření je podle mého výzkumu ve věku dětí 7-12 let 3,2 % obézních a 9,15 % s nadváhou. Průměrný náklad na přípravu oběda dosáhl 42 Kč. Frekvence jídel je nedostačující pro luštěniny a ryby. Podíl ovoce je splněn, zelenina je nedostačující. Malý je také podíl sladkých a bezmasých jídel a mléka. Naopak nadměrná je četnost jídel z kuřecího a vepřového masa. Polévky podle návrhu ministerstva zdravotnictví drožďová a luštěninová jsou splněny optimálně.Kontrolou plnění potravinového koše dle vyhlášky 107/2005 byly zjištěny průměrné hodnoty za celé sledované období pro maso 92,9 %, ryby 69,4 %, mléko 54,8 % a mléčné výrobky 72,9 %. Tu y jsou splněny z 69,3 %, cukry z 46 %, zelenina 59,9%, ovoce 124 %, brambory 87,4 % a luštěniny z 54,4 %.
|
|
|
Volnočasové aktivity seniorů žijících ve zdravotně sociálních institucích a jejich účinnost
MACHOVÁ, Petra
Práce se zabývá volnočasovými aktivitami seniorů ve zdravotně sociálních zařízeních a jejich účinností. V rámci mého výzkumu jsem zvolila za zdravotně sociální zařízení domov pro seniory Tábor a domov pro seniory Libníč. Hlavní úkol této práce spočívá ve srovnání specifických volnočasových aktivit aplikovaných u soběstačných a nesoběstačných klientů v domovech pro seniory v G-centru v Táboře a v Libniči v Českých Budějovicích. Prvním dílčím cílem této práce je zmapovat rozdílnost forem, zásad a účinnosti volnočasových aktivit soběstačných a nesoběstačných seniorů v obou jmenovaných domovech. Druhým dílčím cílem je stanovit výchozí osobní předpoklady pracovníků domovů podmiňující účinnost jednotlivých volnočasových aktivit u obou sledovaných skupin seniorů. Těchto cílů bylo dosaženo. V teoretické části se zabývám obecnou charakteristikou stáří a volného času, práci pak směřuji především na volný čas seniorů ve zdravotně sociálních zařízeních. Zaměřuji se na charakteristiku jednotlivých volnočasových aktivit u soběstačných klientů a klientů upoutaných na lůžku nebo s jiným funkčním či komunikačním omezením. Praktická část práce popisuje názory vybraných respondentů z řad klientů a personálu obou uvedených zařízení. Potřebná data pro praktickou část byla získána kvantitativním výzkumem, jako techniku sběru dat jsem použila dotazník. Celému výzkumu předcházel předvýzkum. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že obě uvedená zařízení umožňují i zcela nesoběstačným klientům, účastnit se volnočasových aktivit, zároveň tyto klienty akceptují ve volnočasových aktivitách a respektují jejich zájmy a potřeby. Tato práce je příspěvkem a zamyšlením se nad důležitostí volnočasových aktivit seniorů ve zdravotně sociálních institucích, které by se měli stát v daných zdravotně sociálních institucích tolik potřebným a cenným prožitkem v životě seniora.
|
|
|
Pohybová aktivita dětí školního věku, hodnocení hygieny tělesné výchovy v základních školách
NOVOTNÁ, Jitka
Ve své bakalářské práci se zabývám pohybovou aktivitou dětí školního věku a hodnocením hygieny tělesné výchovy v základních školách. Hodnotila jsem také zařazení hodin tělesné výchovy do školního rozvrhu. V bakalářské práci jsem sledovala zda děti, které sportují mají nižší BMI než děti, které tráví svůj volný čas pasivně. Také jsem sledovala a hodnotila hodiny tělesné výchovy v základních školách a hodnotila zda u dětí převládá zátěž statická nad dynamickou a kolik času je v hodinách tělesné výchovy využito ke cvičení. Výzkum jsem prováděla v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a ve Frymburku. V teoretická části mé práce se zabývám pohybovou aktivitou, dětskou nadváhou a obezitou a nemocemi s tím spojenými. Dále popisuji historii školní tělesné výchovy, zabývám se správným zařazením tělesné výchovy do školního rozvrhu a popisuji, jak má vypadat hodina tělesné výchovy ve škole. Na závěr teoretické části se zabývám hygienickými požadavky na tělocvičny. Pro výzkum jsem použila dotazníky, které byly rozdány dětem v základních školách. Při druhém výzkumu zjišťování statické a dynamické zátěže v hodinách tělesné výchovy, jsem cvičící žáky sledovala a hodnotila. U těchto tělesných výchov jsem hodnotila jejich zařazení do školního rozvrhu. Výsledky byly zpracovány pomocí MS Excel. Při výzkumu byly potvrzeny všechny předpokládané hypotézy. Tělesná výchova je ve většině případů nevhodně zařazena do školního rozvrhu. Děti, které pravidelně cvičí mají nižší BMI, než děti, které necvičí. V hodinách převládá zátěž statická nad dynamickou.
|
|
| |
|
|
Výživa a její specifika při sportu a rekreačních pohybových aktivitách.
SEKEROVÁ, Blanka
Anotace: Tématem mé bakalářské práce je Výživa a její specifika při sportu a rekreačních pohybových aktivitách. Zabývala jsem se nejdůležitějšími oblastmi výživy,které by měly stát v popředí zájmu sportovců i osob provozujících rekreační pohybovou aktivitu. V oboru nutriční terapie je pozornost věnována zejména léčebné výživě, prevenci nemocí není věnováno mnoho prostoru. Pokusila jsem se prostudovat dostupnou literaturu na toto téma a zhodnotit, v jakých oblastech je výživa sportovce hodna nejvyšší pozornosti. V praktické části práce se pak zabývám srovnávací studií dvou sportovců. Jeden se věnuje silovému sportu, druhý silově vytrvalostnímu. Každý tento sportovec byl podroben vyšetření u sportovního lékaře. Sportovci zapisovali retrospektivní metodou příjem potravy po dobu 3 týdnů v přípravě na soutěž. Rovněž zapisovali prováděnou pohybovou aktivitu. Tyto zápisy jsem následně vyhodnotila a srovnala s výživovými doporučeními, kterými by se měli sportovci řídit s ohledem na udržení a upevnění zdraví.
|
host ::
RSS.