|
|
Léčebně-rehabilitační postup u pacienta po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou
TŮMOVÁ, Jitka
Cílem této bakalářské práce je popsat léčebně-rehabilitační postup u pacientů po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou. V teoretické části se zaměřuji na kardiochirurgii obecně, věnuji se operačním přístupům, komplikacím souvisejícím s kardiochirurgickým zákrokem včetně cévní mozkové příhody. Dále se v první části bakalářské práce zaměřuji na rehabilitaci pacientů po operaci srdce v nemocničním zařízení a po propuštění do domácí péče. V druhé polovině teoretické části popisuji cévní mozkovou příhodu ischemickou i hemoragickou, symptomy a možnosti léčby. V závěru textu se věnuji rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. V této části popisuji formou kazuistik dvou probandů léčebně rehabilitační postup, který jsem během terapií uplatnila.
|
|
|
Fyzioterapie pacientů po cévní mozkové příhodě v domácím prostředí
NOVÁKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a přehledovou studii. Teoretická část je popsaná ve třech kapitolách. První kapitola teoretické části se zabývá cévní mozkovou příhodou. Také popisuje epidemiologii, patogenezi, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody. Dále se věnuje následkům a prevenci vzniku cévní mozkové příhody. Druhá kapitola se věnuje koordinované rehabilitaci, která je v péči o pacienty po cévní mozkové příhodě klíčová. V této kapitole je dále popsán multidisciplinární tým a jeho práce, instituce poskytující fyzioterapeutickou péči, péče o pacienty a léčebná rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě a fyzioterapeutické metody využívané v léčbě pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Ve třetí kapitole teoretické části je popsán návrat pacientů do domácího prostředí a obsahuje podkapitolu, ve které je soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny. Pro přehledovou studii bylo vybráno 20 výzkumů, ze kterých byly vytvořeny výsledkové tabulky. V těchto tabulkách je možné nalézt popis fyzioterapeutických technik, které byly v jednotlivých studiích využity, členy multidisciplinárního týmu v domácím prostředí, charakteristiku zkoumaného souboru, frekvenci fyzioterapie a poznámku, která obsahuje téma článku.
|
|
|
Operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou
VYHLIDAL, Jan
Tématem této bakalářské práce je operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Bakalářská práce se zaobírá problematikou diagnostiky cévní mozkové příhody a následným směrováním pacientů do cílového zdravotnického zařízení. V teoretické části je zahrnuta obecná anatomie cévního zásobení mozku a patofyziologie vzniku cévní mozkové příhody. Tato část dále obsahuje protokol týkající se diagnostiky a péče o pacienta v rámci přednemocniční péče. Dále jsou v této části zahrnuty konkrétní postupy při směrování pacientů do specializovaných center v rámci Jihočeského kraje. Výzkumná část je realizována na základě kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů obsahujících shodně 8 otázek pro obě skupiny respondentů. Výzkumný vzorek tvoří operátoři zdravotnického operačního střediska Jihočeské záchranné služby a zdravotničtí záchranářirovněž z Jihočeské záchranné služby. Práce obsahuje analýzu získaných dat a jejich následné vyhodnocení. Prvním cílem je zmapovat operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů s výjezdy, jež jsou indikovány jako cévní mozková příhoda, a následným směrováním pacienta do zdravotnického zařízení
|
|
|
Přednemocniční péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou
MACKOVÁ, Zuzana
Tématem této bakalářské práce byla Přednemocniční péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Teoretická část práce se věnovala problematice cévní mozkové příhody od počátku vzniku příznaků až po samotnou diagnostiku a ošetření pacienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. V práci jsou také zahrnuty standardní podmínky pro následné směřování pacienta do cílového zdravotnického zařízení a rozdíl mezi Komplexním cerebrovaskulárním centrem a Iktovým centrem. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zmapovat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů v problematice cévní mozkové příhody. Druhým cílem bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s podezřením na cévní mozkovou příhodu a třetím cílem bylo zmapovat spolupráci zdravotnických záchranářů a Komplexního cerebrovaskulárního centra v Českých Budějovicích. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 22 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro lepší přehlednost rozděleny do 11 kategorií a zpracovány do tabulek. Díky výsledkům výzkumu se povedlo splnit cíle práce a zároveň odpovědět na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné aktuální teoretické znalosti v dané problematice a nebyly shledány žádné zásadní nedostatky. Velmi pozitivně je hodnocena i spolupráce zdravotnických záchranářů s Komplexním cerebrovaskulárním centrem v Českých Budějovicích. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci zlepšení by zdravotničtí záchranáři měli být důslednější v měření hodnoty glykémie, pořízení elektrokardiografického záznamu a správně zvolené velikosti žilní kanyly.
|
|
|
Změny aktivity svalů dolní končetiny při chůzi u hemiparetiků po aplikaci botulotoxinu
RICHTROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem botulotoxinu A na chůzi u hemiparetických pacientů (spastická hemiparéza po CMP). V teoretické části je na začátku přiblížena problematika CMP jako jednoho z velmi častých onemocnění, které způsobuje centrální hemiparézu. Dále je zde popsána spasticita a její léčba. Poslední část se pak zabývá problematikou hemiparetické chůze a její rehabilitace. Hlavním cílem práce bylo zaznamenat případné změny parametrů chůze při aplikaci botulotoxinu A, který se aplikuje každé 3 měsíce. Výzkumu se účastnili 2 probandi z Regionálního centra spasticity Nemocnice České Budějovice, a.s. s centrální hemiparézou po CMP. Ti podstoupili vstupní (2-3 týdny po aplikaci botulotoxinu) a výstupní vyšetření (1-2 týdny před další aplikací botulotoxinu), které se skládalo z kineziologického vyšetření, vyšetření spastické parézy DKK dle postupu J. M. Graciese, vybraných klinických testů chůze (TUG, 2MWT), EMG vyšetření a testu posturální stability (WBS). Celá měření byla provedena za účelem, zda se případné změny během účinku botulotoxinu dají objektivizovat, a to ať klinicky nebo pomocí povrchového EMG. Získané výsledky byly značně individuální, ale i přes velmi malou skupinu probandů, bylo možné sledovat i určité trendy ve vlivu botulotoxinu A na chůzi hemiparetických pacientů. Povrchová elektromyografie se prokázala jako vhodný nástroj ke sledování činnosti svalové aktivity, ale pro příští podobné výzkumy bude potřeba zahrnout mnohem více probandů a opakování měření.
|
|
|
Využití MR vyšetřovacích sekvencí při diagnostice akutních mozkových příhod
PAVLIŠTÍK, Daniel
Bakalářská práce na téma Využití MR vyšetřovacích sekvencí při diagnostice akutních mozkových příhod je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obecně popsuje anatomii a patologické procesy cévního zásobení mozku. Cévní mozková příhoda patří nepochybně k jednomu z nejčastějších onemocnění, vedoucí k úmrtí nebo vážnému poškození zdraví. Výskyt v populaci se v posledních letech zvyšuje, a to nejen u pacientů nad 65let, ale i u lidí v produktivním věku. Dále se teoretická část se zabývám rozdělením cévních mozkových příhod a jejich klinickým obrazem. V další kapitole jsou stručně popisovány jednotlivé vyšetřovací postupy u cévních mozkových příhod. Zobrazovacím metodám se práce věnuje podrobněji, zejména výpočetní tomografii (CT), CT angiografii a CT perfusi. Dále se práce zabývá magnetickou rezonancí, což je další metoda využívaná při diagnostice CMP, která už ovšem není využívaná tak často jako CT. Výhodou této metody je citlivost při zobrazení mozkové tkáně a zároveň absence ionizujícího záření. Nevýhodou metody je doba vyšetření, která je zde delší než u CT a také hluk. Kontraindikací je hlavně přítomnost feromagnetického materiálu v těle pacienta, kardiostimulátor a kochleární implantát. Závěrem se teoretická část zabývá intervenčním výkonem mechanického odstranění trombotizujícího materiálu, který je příčinou ischemie mozkové tkáně a dále prognózou a prevencí cévních mozkových příhod. Ve výzkumné části jsou zpracovány údaje od respondentů, získané vyplněním nestandardizovaného dotazníku. Výsledky této práce jsou shrnuty v diskusi a závěru.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u nemocného s cévní mozkovou příhodou v kontextu akutní péče
FALADOVÁ, Martina
Akutní péče o nemocné s cévní mozkovou příhodu se neustále mění a vyvíjí k co nejlepšímu výsledku stran zdravotního stavu nemocných, kteří jí prodělali. Nemocné postihuje často náhle a z plného zdraví. Tato práce je zaměřena na specifika akutní ošetřovatelské péče o nemocného s cévní mozkovou příhodou v kontextu akutní péče. Teoretická část bakalářské práce obsahuje základní informace o cévní mozkové příhodě a specifika ošetřovatelské péče o nemocné s touto chorobou. V empirické části byl stanoven cíl práce, a to zmapovat specifika ošetřovatelské péče u nemocných s cévní mozkovou příhodou z pohledu akutní péče. Pro splnění sděleného cíle jsme se rozhodli pro kvalitativní formu výzkumného šetření. Ke sběru dat byla využita kombinace metody polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného skrytého pozorování. Jako výzkumný soubor jsme zvolili všeobecné, vysokoškolsky vzdělané sestry a specializované sestry, které pracují v nemocničním zařízení. Rozhovoru a poloviny skrytého pozorování se účastnily všeobecné sestry, které pracují na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, pod kterým je zajištěno i cerebrovaskulární centrum. Při druhé polovině pozorování se nemocní přesunuli na intermediální lůžka neurologického oddělení, kde bylo zapotřebí sledovat navazující ošetřovatelskou péči, kterou zajišťovali všeobecné sestry. Sběr dat k empirické části bakalářské práce probíhal v únoru, poté na přelomu dubna a května po ukončení nouzového stavu v České republice. Výsledky výzkumného šetření ukazují, jakou roli má všeobecná sestra, jenž ošetřuje nemocné s iktem v akutní a postakutní fázi, dále na specifika přednemocniční péče u těchto pacientů. Využití zmíněných výzkumných metod nám napomáhalo k porovnání informací, které dotazované sestry poskytly a činy, které učinily při pozorování.
|
|
|
Nefarmakologické postupy v léčbě cévní mozkové příhody - role sestry
PAZOUR, Petr
Cévní mozkové příhody přitahovaly pozornost lékařů od dávných dob. Cévní mozkové příhody jsou celosvětovým problém a jedním z nejčastějších příčin morbidity a mortality, ale také jednou z příčin dlouhodobé invalidity. V minulých letech začala být cévní mozková příhoda urgentním stavem. Dělení cévních mozkových příhod na ischemické a hemoragické se stalo běžným. U ischemických příhod byl prokázán efekt akutní, následné a rehabilitační péče v iktových centrech, také byl prokázán efekt revaskularizační terapie. Díky moderním metodám léčby mozkových příhod jsme se posunuli vpřed. Cílem diplomové práce je popsat nefarmakologické postupy v léčbě cévní mozkové příhody a zdůraznit jejich velký význam při rekonvalescenci pacienta, jejichž široké spektrum umožňuje některým pacientům úplný nebo částečný návrat do běžného života. U pacientů s vyšší mírou invalidity napomáhají ke zvýšení kvality jejich života. Důležitou součástí celého spektra péče je přítomnost všeobecné sestry, která zajišťuje nepřetržitou péči o pacienta jak po fyzické, tak psychické stránce. Nedílnou součástí práce sestry je uspokojování základních potřeb pacienta. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bude realizováno prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s nelékařskými zdravotnickými pracovníky, kteří pečují o pacienty po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení jedné z okresních nemocnic Kraje Vysočina. Z výzkumu vyplývá, že na zkoumaném oddělení nelékařští pracovníci znají svoji roli v edukaci pacienta po cévní mozkové příhodě. Mezi nejčastěji používané formy edukace řadí nelékařští pracovníci vysvětlování a názornou ukázku. Výstup diplomové práce zabývající se nefarmakologickými postupy v léčbě cévní mozkové příhody - role sestry, má sloužit jako náhled na danou problematiku a poukázat na důležitost prevence a rozsah nefarmakologických postupů.
|
|
|
Edukace pacienta po cévní mozkové příhodě
ŠNOKHAUSOVÁ, Anna
Naše bakalářská práce nese název "Edukace pacienta po cévní mozkové příhodě". Zabývá se edukačním procesem probíhajícím u pacienta po prodělané cévní mozkové příhodě. Dále se věnujeme edukační činnosti sester na neurologickém oddělení u pacientů, kteří prodělali mrtvici. Teoretická část bakalářské práce obsahuje podrobnosti o cévní mozkové příhodě. Pro výzkumnou část jsme stanovily jako cíl práce popsat edukaci pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu sester. Pro dosažení tohoto cíle jsme zvolily výzkumné šetření formou kvalitativního výzkumu. K získání dat jsme využily techniku polostrukturovaného rozhovoru se sestrami na neurologickém oddělení v jihočeské nemocnici. Výzkumný soubor je tvořen všeobecnými sestrami, sestrami s vysokoškolským titulem a sestrami se specializací, které pracují v nemocničním zařízení. V rámci výzkumu bylo uskutečněno deset rozhovorů. Výzkumné šetření formou rozhovorů bylo uskutečněno na přelomu února a března roku 2020. Po uskutečnění a zpracování rozhovorů do programu Microsoft Word byly vytvořeny identifikační údaje dotazovaných sester. Dále pomocí programu MAXQDA 2020 byly rozhovory analyzovány pomocí kategorizace dat a následným kódováním. Z analýzy vyplývá, že sestry se podílí na edukaci pacienta. Využívají techniku slovní edukace a praktická cvičení. Edukace nemocného je zaměřena na jeho současný zdravotní stav, seznámení pacienta s možnostmi léčby a na následnou péči. Velkým přínosem pro zlepšení zdravotního stavu pacienta je i spolupráce rodiny se zdravotnickým personálem.
|
|
|
Sociální potřeby a jejich saturace v léčbě cévní mozkové příhody
ČERVENKOVÁ, Eva
Zdravotnický personál by neměl zapomínat na naplňování potřeb pacientů. Cévní mozková příhoda je onemocnění, které změní člověku roli ve společnosti. Při nemoci dochází k k narušení sociálních potřeb, a to může zhoršit průběh léčby. Nedostatečné uspokojení sociálních potřeb v době nemoci může vést ke zhoršené adaptaci pacienta do společnosti. Cíle: Zmapovat, jakým způsobem zdravotnický personál monitoruje a saturuje sociální potřeby u pacienta po cévní mozkové příhodě. Výzkumná otázka: Jakým způsobem všeobecné sestry monitorují sociální potřeby u pacienta po cévní mozkové příhodě? Jaké sociální potřeby jsou nejčastěji zastoupené? Jak sestry pomáhají ovlivnit saturaci těchto potřeb?
|
host ::
RSS.