|
Alternativní pohledy na politiku centrálních bank v rámci Velké hospodářské krize v USA v roce 1929
Zajíčková, Jitka ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Velká hospodářská krize, nebo-li Velká deprese, je jedním ze stále živých témat, ač se tato historická událost odehrála před více jak 70 lety. První ekonomiku, kterou postihla byla ekonomika Spojených států odkud se později prostřednictvím mezinárodního obchodu a provázanosti ekonomik dostala i do jiných zemí světa. Centrální bankovní systém, tedy Federální rezervní systém v tomto období hraje velmi významnou roli, na kterou přední ekonomové různých myšlenkových směrů reagují odlišně. V práci srovnávám náhled na průběh konce 20. let 20. století J.M. Keynese, Miltona Friedmana a Rakouské školy, kam se řadí jména jako Ludwig von Mises, F.A. Hayek či v Čechách Josef Šíma. Každý myšlenkový proud vychází ze svých základních teorií a ve výsledku je patrné, že na jednoznačném viníkovi se neshodnou.
|
|
Přímé volby, pravomoci a odpovědnost prezidenta: Srovnávací studie č. 1.150
Kolář, Petr ; Pecháček, Štěpán ; Syllová, Jindřiška
Postavení hlavy státu je jednou z klíčových otázek fungování ústavního systému ve všech státech bez ohledu na to, zda se jedná o monarchie, či republiky. Ve státech s republikánským zřízením pak s touto otázkou souvisí i další – vymezení způsobu volby hlavy státu, tedy prezidenta. Odpověď na zmíněné otázky pak patří k těm, na jejichž základě je možné provést klasifikaci dnes existujících forem vlády vycházejících z demokratického modelu fungování vlády v širším slova smyslu. Klasické schematické členění na systém parlamentní a prezidentský není dostatečné, neboť pomíjí řadu relevantních faktorů výkonu moci. Většina autorů se dnes spíše přiklání ke klasifikaci obsahující pět základních modelů: parlamentní; poloprezidentský, premiérsko-prezidentský; prezidentský; prezidentsko-parlamentní. Práce zkoumá fungování Francie, Irska, Finska, Polska, Portugalska, Rakouska a Slovenska z hlediska postavení prezidenta v systému nejvyšších státních orgánů, a to v poválečném období. Komparace vývoje funkce prezidenta v těchto zemích prokazuje skutečnost, že samotná existence přímé volby prezidenta není dostatečným důvodem pro konstatování výrazné odlišnosti takovéhoto ústavního systému od systému s nepřímou volbou hlavy státu. Dokonce je možné konstatovat, že země, v nichž je přímá volba prezidenta zavedena, netvoří specifickou kategorii zemí, jejichž ústavní a politické systémy by vykazovaly výrazné shody. Závěry této práce lze shrnout do následujících bodů: a) neexistuje přímá souvislost mezi existencí přímé volby prezidenta a významem jeho postavení v ústavním systému daného státu; b) je zapotřebí rozlišovat mezi hodnocením významu funkce prezidenta v ústavním systému, jak to vyplývá z formální ústavní úpravy, a tím, jak je funkce skutečně vykonávána, především s ohledem na postavení prezidenta ve stranicko-politickém systému. Zatímco z formálně-ústavního hlediska bychom mohli za státy s nejsilnějším prezidentem považovat Finsko a Portugalsko, z hlediska reálného uplatnění prezidentského vlivu bychom za zemi s nejsilnějším prezidentem označili jednoznačně Francii. Nejslabší prezident, a to z obou hledisek, je pak v Irsku. c) velmi významnou skutečností, která ovlivňuje výkon prezidentské funkce v těchto zemích, je výrazná osobnost prvního prezidenta, který byl v přímých volbách zvolen. Typickým příkladem takové osobnosti, která vtiskla podobu výkonu prezidentské funkce i na další období, byl Antonio Salazar v Portugalsku nebo Lech Walesa v Polsku. d) Další skutečností, která ovlivňuje postavení prezidenta v rámci ústavního a politického systému, je míra jeho účasti v reálném stranicko-politickém životě. V některých zemích je prezident vnímán spíše jako nestranický a na politických stranách nezávislý arbitr (Irsko), v jiných zemích je naopak lídrem některé z hlavních politických stran bez ohledu na to, zda se jedná o stranu vládní nebo opoziční (Francie). Specifická je situace v Rakousku, kdy je přímo volený prezident aktivním členem politické strany, jejímž předsedou je ovšem spolkový kancléř. e) Svůj význam při vymezení ústavního postavení prezidenta má také definice jeho právní a politické odpovědnosti. Skutečnost přímé volby staví hlavu státu do pozice ústavního orgánu odvozujícího svoji legitimitu z jiného zdroje než z parlamentu, a tím samozřejmě vytváří podmínky pro konstatování politické neodpovědnosti prezidenta vůči zákonodárnému sboru. Většina ústav evropských států, a to bez ohledu na to, zda je zde zakotvena přímá volba prezidenta, vymezuje určitý stupeň trestní imunity při výkonu prezidentské funkce, a to zejména formou klasického institutu impeachmentu, kdy žalobu konstruuje parlament nebo některá z jeho komor a rozhoduje některá z nejvyšších soudních instancí nebo zvláštní soudní orgán. Vedle toho se v některých státech (Polsko, Portugalsko, Rakousko) setkáme také s koncepcí trestněprávní odpovědnosti prezidenta za činy spáchané v období výkonu funkce. Specifická je situace v Rakousku a na Slovensku, kde ústavy konstruují politickou odpovědnost prezidenta.
Plný text:  PDF
|
|
Export investic z České republiky
Vejdovec, Ondřej ; Kopalová, Helena (vedoucí práce) ; Tyll, Ladislav (oponent)
Přímé zahraniční investice jsou velmi důležitým tématem pro malé a střední ekonomiky. Příchozí investice byly klíčové při transformaci české ekonomiky a patrně transformaci urychlily. O vlivu příchozích zahraničních investic na hostitelskou ekonomiku bylo napsáno několik zajímavých prací. Jak česká ekonomika roste, začíná být domácí trh pro některé úspěšné podniky malý a také odchozí přímé zahraniční investice se dostávají do popředí zájmu. V této práci chceme zmapovat vývoj PZI z Čech do zahraničí, popsat jejich hlavní determinanty, motivy státu pro jejich podporu, strategii našeho státu v této oblasti a srovnat české investice do zahraničí s aktivitou jiných států v regionu.
|
host ::
