|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Česko-polské styky v zemědělských vědách v době meziválečné
Mikovcová, Alena
Vývoj vědeckých institucí a rozvoj bádání v oborech zemědělských věd byly dány historickými odlišnostmi obou zemí a jejich rozdílným vývojem v průběhu meziválečného období. Československo-polská smlouva z roku 1925 způsobila kvalitativní změnu v československo-polské vědecké spolupráci. Zlomový význam ve vzájemných stycích v oborech zemědělských věd měl XII. Mezinárodní zemědělský kongres, konaný téhož roku ve Varšavě. V roce 1929 zástupci zemědělských organizací obu zemí na poradách v Krakově dohodli první vzájemný vědecký program spolupráce na úrovni zemědělských vědeckých ústavů Polska a Československa. Objektivně odlišný vývoj obou zemí ve 30. letech způsobil, že byly společným podnikem tohoto druhu posledním. Československo-polské styky byly oficiálně ustanoveny na úrovni reprezentací zemědělských věd (Československá akademie zemědělská, Towarzysztwo Popierania Polskiej Nauki Rolnictwa a LeĽnictwa ), svazů výzkumných ústavů zemědělských (Svaz výzkumných ústavů zemědělských, Związek Rolniczych Zakladów DoĽwiadczalnych Rzeczpospolitej Polskiej) a elitního prostředí vysokých škol zemědělských a zemědělských fakult.
|
|
| |
|
|
Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská v Táboře. Konstituování a vývoj první české zemské akademie v letech 1866-1919
Kokešová, Helena
Příspěvek je věnován padesátitříleté historii vyšší hospodářské školy v Táboře, jediné školy svého druhu v českých zemích. Škola vznikla v roce 1866 a byla českým ekvivalentem německé hospodářské školy v Děčíně-Libverdě. Autorka věnuje pozornost snahám o zřízení táborské školy a především její činnosti a vývoji v letech 1866ů1919. Vedoucí postavení hospodářské školy v Táboře v českém zemědělském školství trvalo až do zrušení hospodářské akademie v roce 1919, kdy akademie našla pokračování v nově zřízené Vysoké škole zemědělské v Brně. V článku jsou zmíněny též osobnosti, jejichž činnost je spjata s táborskou školou a které se výrazně zasloužily o rozvoj českého zemědělského školství (Jan Baptista Lambl, František Farský, František Sitenský). Část referátu je zaměřena na výuku jazyků v táborské škole, kde se kromě obou zemských jazyků učilo jako nepovinnému předmětu ruskému a krátce i polskému jazyku.
|
host ::
RSS.