|
|
Stav rybího společenstva říčky Bobravy
Jeřábek, Jan
Bakalářská práce se zabývá stavem rybího společenstva řeky Bobravy resp. mimo-pstruhového rybářského revíru Bobrava 2. Lokality byly zvoleny dle předchozích prů-zkumů. Sledování probíhalo na čtyřech lokalitách v období od dubna do prosince roku 2018. Přímo v terénu byly měřeny základní fyzikálně-chemické parametry vody. Na sle-dovaných lokalitách byly odebrány kvantitativní vzorky zoobentosu, jehož abundance se pohybovaly od 2367 ks/m-2 do 12 895 ks/m-2. Ichtyologický průzkum byl proveden po-mocí elektrolovu dvakrát v průběhu sledování. Tyto odlovy proběhly v červenci roku 2018 a březnu roku 2019. Výsledky průzkumu lokalit byly vyhodnoceny a porovnány mezi sebou. Abundance dosahovala hodnot od 156 ks/ha do 2066 ks/ha. Biomasa se pohybovala v rozmezí hodnot 1,6 kg/ha do 41 kg/ha. Na dvou lokalitách nebyl prokázán výskyt ryb. Tento fakt může být následkem stále se zvyšujících antropogenních vlivů a důsledkem stále se měnících klimatických podmínek
|
|
|
Revize hospodaření na malém pstruhovém toku
Gregr, Tomáš
Diplomová práce zkoumá změny rybího společenstva na dvou malých pstruhových tocích resp. na dvou rybářských revírech za časové období více než dvaceti let. Na řece Fryšávce (revír Fryšávka – 1) a Bílém potoku (revír Bílý potok -1) byl proveden ichtyologický průzkum elektrickým agregátem na stejných lokalitách, jako jej provedl Machalík (1992) a Lusk (1991). Výsledky těchto průzkumů byly vyhodnoceny a porovnány mezi sebou. K výsledkům ichtyologického průzkumu jsem následně provedl i kvantitativní odběr zoobentosu a výsledky statisticky vyhodnotil vzhledem ke kondičnímu stavu ryb. Dále práce obsahuje srovnání úrovně managementu na obou rybářských revírech a v neposlední řadě se zabývá i vyhodnocením změn průtokových stavů na obou tocích. Na všech zkoumaných lokalitách obou toků byl zjištěn markantní pokles v abundancích rybího společenstva, především na Bílém potoce. Na Bílém potoce poklesla abundance pstruha obecného v průměru o 91 %. Na lokalitě č. 1, kde se byl zjištěn Machalíkem v roce 1992 lipan podhorní v počtu 74 ks (111 ks.ha-1) poklesla jeho abundance o 100 %. Na řece Fryšávce se snížila abundance nejvýrazněji na lokalitě č. 1 (o 94 %), celkový pokles abundance pak činil 75 % oproti průzkumu doc. Luska z roku 1991. Odběr vzorků bentosu však prokázal dostatečný výskyt přirozené potravy. Stále se zhoršující hydrologická situace, snižování přirozených rybích úkrytů a předpokládaná predace rybožravými predátory se ukázaly jako důvod k tak rapidním poklesům stavů rybího společenstva.
|
|
|
Rybí společenstvo vybraných toků Jizerských hor
DOLEŽAL, Tomáš
Rybí společenstvo vybraných toků Jizerských hor Vodní toky Jizerských hor mají charakter pstruhového a lipanového pásma. Vyskytují se v nich původní populace pstruha obecného (Salmo truta morpha fario) a chráněných druhů ryb. Rybí společenstva byla v minulém století narušena zvýšenou mírou acidifikace prostředí, kdy došlo k vymizení původních druhů ryb z některých lokalit. Následně byl do těchto lokalit vysazen siven americký (Salvelinus fontinalis), jenž na některých lokalitách vytvořil populace schopné se udržovat přirozeným výtěrem. V současné době je vhledem ke zlepšení stavu životního prostředí na mnoha lokalitách snaha o nahrazení těchto populací sivena původně zde se vyskytujícími druhy ryb, pstruhem obecným a střevlí potoční (Phoxinus phoxinus). Na rybích populacích se negativně projevuje i fragmentace vodních toků a odběry vody spojené s provozem vodních elektráren. V současné době je snaha o umožnění migrace ryb zprůchodněním migračních překážek výstavbou rybích přechodů. Cílem této práce byl ichtyologický průzkum řeky Smědé. Elektrickým agregátem bylo proloveno 10 lokalit na řece Smědé, na kterých bylo celkem zaznamenáno14 druhů ryb, z toho tři patřily mezi druhy ohrožené (mník jednovousý (Lota lota), vranka obecná (Cottus gobio), střevle potoční) a jeden druh mezi nepůvodní (siven americký). Na základě průzkumů byly určeny základní charakteristiky společenstva (abundance, dominance biodiverzita a ekvitabilita) Na lokalitách ležících pod Frýdlantem byla zjištěna vysoká druhová pestrost (13 druhů) a biodiverzita (H´ 2,38-2,97), v lokalitách nad Frýdlantem byla nižší druhová pestrost (5 druhů) a biodiverzita (H´ 0-1,65), což je dáno hlavně charakterem toku, ale i znemožněním migrací ryb způsobeným nepřekonatelnými migračními překážkami.
|
|
|
Zhodnocení rybářského managementu pstruhového revíru Svitava 5
Polívka, Lukáš
Hlavním cílem této diplomové práce je vyhodnocení biologického stavu druhových populací hospodářsky významných rybích druhů na revíru Svitava 5 a vyhodnocení hospodářské evidence uživatele revíru v desetileté řadě. Ichtyologické průzkumy se uskutečnily na podzim roku 2015 ve dnech 20. a 21. 10. Na jednotlivých lokalitách byly stanoveny základní fyzikálně chemické parametry vody a zjištěny topografické údaje. Odlovy byly realizovány pomocí elektrického agregáty. Všechny ryby byly po zjištění plastických znaků vráceny šetrně zpátky do revíru. Na všech lokalitách byl zjištěn výskyt 3 rybích druhů ze 2 čeledí. Celková abundance se pohybovala v rozmezí 899 až 3634 ks.ha-1 a biomasa 58,7 až 250,6 kg.ha-1. Velký pokles v počtu ulovených jedinců byl zaznamenán i lipana podhorního, kdy v desetileté řadě se snížil počet úlovků z 21 ks.ha-1 na 1 ks.ha-1
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Identifikace hlavních složek potravy pstruha obecného v Živném potoce v průběhu vegetační sezóny.
ANDONIU, Andreas
Cílem této bakalářské práce byla identifikace hlavních potravních složek u pstruha obecného v Živném potoce na dvou lokalitách, nad a pod městem Prachatice. Díky tomu mohla být popsána změna složení potravy přijímané pstruhem obecným během vegetační sezony. V pěti termínech bylo na sledované lokalitě celkově odebráno sto jedinců pstruha obecného různých velikostí, pokaždé deset kusů z jednotlivé lokality, kterým byl proveden výplach žaludku. Bentické a terestrické organismy se v potravě vyskytovaly většinou v podobném zastoupení na obou lokalitách, dominovaly larvy jepic, chrostíků a dvoukřídlých, až na některé výjimky, kdy na lokalitě E převládaly pijavice, larvy pakomárů a dominovala beruška vodní. Byl zaznamenán určitý posun bentických organismů na jednotlivých lokalitách v potravě pstruha obecného z důvodu vtoku přečištěné vody z místí ČOV Prachatice, protože organismy náchylnější na znečištění vody jako larvy jepic nebo chrostíků se v celkové biomase lišily, na ovlivněné lokalitě se vyskytovaly méně a v kontrolní lokalitě naopak více než například pijavice, nebo vodní korýši, kteří dominovali, na lokalitě E. Krmná strategie pstruha obecného byla tedy zvláště zaměřena na výše uvedené organismy dle lokalit.
|
|
|
Závislost rychlosti růstu pstruha obecného Salmo trutta na populační hustotě v oligotrofních tocích
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem početnosti populace na rychlost růstu pstruha obecného Salmo trutta. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava, v oligotrofních tocích povodí řeky Vydry a Křemelné. Vzorky byly sbírány v průběhu let 2005 - 2010, vždy na jaře a na podzim. Všechny ryby odlovené pomocí elektrického agregátu byly změřeny, zváženy a individuálně označeny. U části z nich byly odebrány šupiny, které byly fixovány do laboratorních sklíček, vyfotografovány a proměřeny pomocí grafického softwaru. Podle odlišné hustoty přírůstků šupin (anulů) byl určen věk a odvozen délkový přírůstek jedince v jednotlivých letech. Na základě získaných výsledků byl potvrzen negativní vztah mezi početností populace a rychlostí růstu jedinců ve věku 1+. Význam práce spočívá zejména ve srovnání vlivu různých prostorových a časových definic populace na tento vztah. Jako zásadní pro rychlost růstu se prokázal vliv hustoty subpopulace na jaře, tedy na začátku růstového období. Tento fakt poukazuje na význam intenzity kompenzačního růstu po dlouhém zimním období pro celkový růst jedince v podmínkách oligotrofních horských toků. Klíčová slova: růst, početnost, metapopulace, analýza šupin, oligotrofní horské toky
|
|
|
Zhodnocení rybářského managementu pstruhového revíru Svitava 4
Mareš, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou zhodnocení hospodaření na pstruhovém revíru Svitava 4. Hlavním cílem je porovnání stavu rybího společenstva oproti stavu při posledním průzkumu v letech 2003-2004 a vyhodnocení hospodářské evidence v desetileté řadě (úroveň rybářského tlaku, výše dosahovaných úlovků a vysazování násad hospodářsky významných druhů). Ichtyologický průzkum byl proveden v letním období roku 2014 na čtyřech lokalitách pstruhového revíru Svitava 4. Pomocí moderních přístrojů byly zjištěny topografické údaje jednotlivých lokalit a stanoveny základní fyzikálně-chemické parametry vody. Odlov byl proveden pomocí elektrického agregátu. Po zjištění plastických znaků byly ryby vráceny zpět do revíru. Průzkum prokázal výskyt 8 rybích druhů z 5 čeledí. Abundance rybího společenstva se pohybovala na jednotlivých lokalitách v rozmezí 338-1633 ks.ha-1, biomasa 53,6-199,2 kg.ha-1. Rybí společenstvo předmětného toku zaznamenalo od posledního průzkumu výrazné změny. Značný pokles početnosti zaznamenala především populace lipana podhorního.
|
|
|
Zhodnocení rybářského managementu pstruhového revíru Svitava 2
Bromek, Petr
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení rybářského managementu pstru-hového revíru Svitava 2 a případný návrh na korekci počtu vysazovaných násad hospo-dářsky významných rybích druhů (pstruh obecný f. potoční, pstruh duhový, lipan pod-horní). Terénní průzkumy byly provedeny ve dnech 3. a 4. 9. 2013, během kterých bylo elektrolovem prokázáno 12 rybích druhů z 5 čeledí. Po zjištění plastických znaků byly ryby vráceny zpět do revíru. Ichtyologický průzkum byl vyhodnocen s využitím ukaza-telů pro charakteristiku rybích populací. Z hospodářské evidence revíru byla vyhodno-cena za posledních 15 let úroveň rybářského tlaku, výše dosahovaných úlovků a vysa-zování rybích násad. Na základě získaných poznatků byla navržena změna množství vysazovaných násad dvouletého pstruha potočního na 200 ks.ha-1, pstruha duhového na 40 ks.ha-1 a dvouletého lipana podhorního na 200 ks.ha-1.
|
|
|
Růst pstruha obecného (Salmo trutta, L.) v CHRO řeky Blanice Vodňanská a jejím přítoku - hodnocení na základě znovuodlovení individuálně značených ryb
BALCAR, Jakub
Cílem práce bylo porovnat růst pstruha obecného v řece Blanici a jejím přítoku Živném potoce během vegetační sezóny 2013. Vzhledem k nepříznivé hydrologické situaci v řece Blanici byla využita data o růstu pstruha obecného v definovaném úseku řeky, získaná během experimentu v roce 2007.Označené ryby byly rozděleny do tří velikostních kategorií: menší juvenilové, větší juvenilové a adultní ryby.Specifická rychlost růstu ryb z Živného potoka byla u všech skupin vyšší, než u stejné skupiny ryb v Blanici. V živném potoce byla rovněž prokázána signifikantně vyšší rychlost růstu menších juvenilních ryb ve srovnání s oběma skupinami větších ryb. Výsledky dokládají, že rychlost růstu pstruha obecného závisí především na úživnosti toku, ne na jeho velikosti či hustotě populace.
|
host ::
RSS.