|
|
Fázové transformace v hořčíkových slitinách typu MgZnAl.
Kodetová, Veronika ; Vlach, Martin (vedoucí práce) ; Mathis, Kristián (oponent)
V předkládané práci byl detailně analyzován teplotní vývoj fázových transformací ve dvou hořčíkových slitinách MgZnAl(Ca) s různým obsahem Zn a Ca. Ve stavu po odlití a po izochronním žíhání do 240 řC byla v obou slitinách hranice zrn obsazena eutektickou fází s kvazikrystalickou ikosaedrální strukturou. V teplotním intervalu 100 řC - 250 řC byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie pozorovány dva, resp. tři exotermické procesy ve slitině MgZnAl, resp. MgZnAlCa. Teplotním oblastem exotermických procesů velmi dobře odpovídají teplotní oblasti změn elektrické rezistivity. V důsledku nižší koncentrace zinku a vyšší koncentrace vápníku byly ve slitině MgZnAlCa tepelné odezvy procesů, změny rezistivity i mikrotvrdost nižší než ve slitině MgZnAl.
|
|
|
Microstructural evolution of equal-channel angular pressed IF steel
Krajňák, Tomáš
Kanálové uhlové pretláčanie (ECAP - equal channel angular pressing) patrí medzi pokrokové metódy zlepšovania mechanických vlastností materiálov. Táto práca sa zaoberá skúmaním vplyvu počtu pretláčaní cestou BC na veľkosť zrna, hustotu a typ dislokácii, vývoj mikroštruktúry a mechanické vlastnosti IF ocelí pomocou svetelnej mirkoskopie, difrakcie spätne odrazených elektrónov (EBSD), analýzy röntgenových difkračných profilov , meraním mikrotvrdosti a ťahovými deformačnými skúškami. Bolo zistené, že veľkosť zrna klesá so zvyšujúcim sa počtom pretláčaní. Súčasne mikrotvrdosť, hustota dislokácii a medza pevnosti narastá. Pozoroval sa aj vývoj mikroštruktúry so zvyšujúcim sa počtom pretláčaní, pričom sa sústredilo na tvorbu vysokouhlových hraníc.
|
|
|
Studium vlastností titanu připraveného metodami intenzivní plastické deformace
Zháňal, Pavel ; Harcuba, Petr (vedoucí práce) ; Král, Robert (oponent)
V předložené práci byly studovány vlastnosti komerčně čistého titanu čtvrté jakostní třídy připraveného metodou equal channel angular pressing (ECAP). Experimentální studium probíhalo pomocí měření mikrotvrdosti, elektrického odporu vzorku v závislosti na teplotě a optickou a elektronovou mikroskopií. Byla proměřena závislost mezi stupněm vložené deformace metodou ECAP a hodnotou mikrotvrdosti materiálu. Měřením mikrotvrdosti byla také nepřímo studována teplotní stabilita takto připraveného materiálu, která je zásadní u ultrajemnozrnných (ultra fine grained - UFG) materiálů. Proto byl také měřen elektrický odpor materiálu v závislosti na teplotě. Tato metoda umožňuje detekovat změny v mikrostruktuře materiálu. Měření elektronovou mikroskopií potvrdilo výsledky naměřené předchozími metodami. Bylo zjištěno, že UFG titan připravený metodou ECAP je teplotně stabilní přibližně do 450řC. Na této teplotě začíná zotavování materiálu, což se projevilo poklesem mikrotvrdosti a poklesem hodnot odporu. Pro vyšší teploty (přibližně od 520řC) dochází k rekrystalizaci materiálu.
|
|
|
Tepelné zpracování ocelí pro ozubená kola
Šnevajs, Matěj ; Řehořek, Lukáš (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vhodnými druhy tepelného a tepelně-chemického zpracování cementačních ocelí pro výrobu ozubených kol. Experimentální část je zaměřena na zkoumání dvou konkrétních ozubených kol, vyrobených z ocelí 14 224 a ZF1A, dodané společností TATRA TRUCKS a.s. Výsledky prezentují jejich prokalitelnost, tvrdost, mikrostrukturu a mikrotvrdost cementační vrstvy.
|
|
|
Vysokoteplotní koroze litin s kuličkovým grafitem typu SiMo
Viskupič, Adam ; Kaňa, Václav (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Při použití odlitků za teploty vyšší jak 500 °C, zejména při cyklickém tepelném namáhaní, dochází k porušení a degradaci struktury. Pro tyto účely, je vyvinuta litina s vyšším obsahem Si a Mo. Práce se zabývá litinou SiMo pro zlepšení vysoko-teplotní koroze a proti únavě ve výfuková potrubí při teplotách vyšších než 800 °C. Práce popisuje chemickou mikroheterogenitu, vlastnosti litiny, vysokoteplotní korozi a mikrotvrdost.
|
|
|
Výzkum precipitačních jevů v sytému Mg-Tb pomocí anihilace pozitronů
Hruška, Petr ; Čížek, Jakub (vedoucí práce) ; Vlach, Martin (oponent)
Hořčíkové slitiny mají jako moderní materiál v současné době široké uplatnění v průmyslu. Velmi slibné mechanické vlastnosti vykazují slitiny Mg s prvky vzácných zemin. Předmětem předkládané práce je studium vývoje mik- rostruktury a precipitačních jevů v průběhu izochronního žíhání slitiny Mg13Tb (obsahující 13 hm.% terbia) pomocí pozitronové anihilační spektroskopie, měření mikrotvrdosti a diferenční skenovací kalorimetrie. Na základě výsledků měření je ve zkoumané slitině pozorován vznik precipitátů fází β′′ , β′ a β a pomocí Kissin- gerovy metody je vypočtena aktivační energie vzniku těchto precipitátů. Měřením mikrotvrdosti je rovněž pozorováno a popsáno přirozené stárnutí slitiny Mg13Tb při pokojové teplotě. 1
|
|
|
Tepelné vytvrzování povlaků na bázi Ni-P připravených na tvářených hořčíkových slitinách
Kotland, Vojtěch ; Březina, Matěj (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vytvrzováním nikl-fosforových povlaků na hořčíkových slitinách. V teoretické části jsou uvedeny současné znalosti o hořčíkových slitinách a bezproudé depozici Ni-P povlaků. Dále je uveden mechanismus bezproudého Ni-P pokovování a funkce jednotlivých složek obsažených v lázni. Teoretickou část uzavírá rešerše zaměřená na výzkum v oblasti bezproudého pokovování. Experimentální část popisuje jednotlivé kroky předúpravy hořčíkové slitiny AZ31 a následnou depozici Ni-P povlaku na takto upravené slitině. V další části je uveden rozsah používaných vytvrzovacích teplot a také mechanická odezva na toto tepelné ovlivnění. Pomocí rastrovací elektronové mikroskopie byl pozorován příčný řez pokoveného vzorku a pomocí energiově disperzní spektroskopie určeno prvkové složení Ni-P povlaku i hořčíkové slitiny.
|
|
|
Vliv cyklického tepelného zpracování na strukturu slitiny TiAl
Vraspírová, Eva ; Němec, Karel (oponent) ; Petrenec, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zjemněním lité struktury slitiny gama-TiAl–2Nb pomocí cyklického tepelného zpracování a analýzou mechanismu zjemnění. Vývoj struktury po aplikovaných teplotních cyklech byl sledován světelnou, laserovou a elektronovou mikroskopií a pomocí zkoušky mikrotvrdosti. Aplikací pěti teplotních cyklů, během nichž opakovaně probíhaly dvě fázové transformace (eutektoidní a alfa-překrystalizační reakce), byla zjemněna původní hrubá kolumnární litá struktura o středním průměru zrna 512 mikrometrů na jemnozrnnou plně lamelární strukturu fází gama a alfa2 se středním průměrem zrna 229 mikrometrů. Tloušťka lamel fáze gama se nezměnila, zatímco tloušťka lamel fáze alfa2 zaznamenala výrazný pokles, až na 78 nm. Zjemnění lamel fáze alfa2 mělo za následek zvýšení mikrotvrdosti zrn o 20 %. Překrystalizovaná litá struktura v důsledku cyklického tepelného zpracování i mechanismus vedoucí ke zjemnění struktury byly srovnány s literárními údaji a diskutovány s cílem navrhnout ještě vhodnější postup zjemňujícího tepelného zpracování litých slitin TiAl.
|
|
|
Lomové chování tepelně ovlivněné oblasti heterogenního svarového spoje
Jelínek, Vladimír ; Válka, Libor (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá mechanickými charakteristikami heterogenního svarového spoje. Jako experimentální materiál byl použit svarový spoj nízkouhlíkové oceli (22K), která je ve výchozím stavu feriticko-perlitická, a austenitické oceli. Vzorek byl hodnocen ve výchozím stavu a po žíhání simulující podmínky provozu. V experimentální části byl posouzen vliv žíhání na strukturu a mechanické vlastnosti, byl proveden detailní rozbor mikrostruktury pomocí světelné mikroskopie. Mechanické vlastnosti byly zkoumány také v obou stavech a to měřením mikrotvrdosti dle Vickerse a zkoušek lomové houževnatosti na CT tělesech.
|
|
|
Difuze uhlíku ve svarových spojích nízkolegovaných a vysokolegovaných ocelích.
Zdvořáček, Marek ; Rek, Antonín (oponent) ; Stránský, Karel (vedoucí práce)
Práce obsahuje výsledky měření a analýz difúze uhlíku ve svarovém spoji tvořeného vysoko legovanou austenitickou ocelí ČSN 417 242 a nelegovanou ocelí ČSN 412 050. Vzorky byly podrobeny izotermickému žíhání v rozsahu 500 až 1100 °C. Pozornost je zaměřena především na metalografické stanovení velikosti nauhličené a oduhličené zóny. Další část práce obsahuje měření rtg. energiově spektrální mikroanalýzou, kde byl zachycen průběh rozložení uhlíku a vybraných substitučních prvků po délce svarového spoje. Na závěr experimentální části byla proměřen průběh mikrotvrdosti HV 0,05 po délce svarového spoje, ze získaných dat byla zvolena nejoptimálnější teplota izotermického žíhání, tak aby vznikl co nejmenší strukturní vrub.
|
host ::
RSS.