|
|
Zájmy a využívání volného času dívkami ve výchovném ústavu v porovnání s jejich vrstevnicemi vyrůstajícími v rodinném prostředí (navštěvujícími učiliště nebo střední odbornou školu)
DREVIANKOVÁ, Lenka
Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části jsou rozebírána stěžejní témata, z nichž vychází výzkum v praktické části práce, v osmi hlavních kapitolách. Jedná se o tyto kapitoly: 1) Charakteristika věku adolescence; 2) Definice a vymezení pojmu volný čas; 3) Výchova mimo vyučování; 4) Rodina; 5) Škola jako instituce působící na volný čas adolescenta; 6) Poruchy chování; 7) Právní základ k problematice volného času a 8) Mladiství ve výchovném ústavu. Hlavní kapitoly jsou dále členěny do podkapitol, které jsou v některých případech ještě dále rozčleněny do dalších podkapitol. Ve druhé praktické části práce jsou stanoveny cíle výzkumu a hypotézy opírající se o předešlou teoretickou část. Je zdůvodněno použití metod výzkumu a je popsán výzkumný vzorek. Platnost hypotéz byla testována výzkumnými technikami dotazník, doplňkovou technikou byl rozhovor. Výzkum byl zaměřen na zmapování oblasti zájmu dívek žijících ve Výchovném ústavu a dívek vyrůstajících v rodinném prostředí, navštěvujících střední odborné učiliště nebo střední odbornou školu a na zjišťování, jaké jsou jejich nejsilnější vzory. Bylo zjištěno, že se zájmy porovnávaných skupin dívek oproti očekávání výrazným způsobem neliší.
|
|
|
Specifika užití arteterapie v etopedickém terénu
HANZLOVÁ, Michaela
Smyslem mé bakalářské práce je systematizovat zjištění získaná v průběhu praxe ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci. Zde organizuji po dobu dvou let pravidelnou arteterapeutickou činnost, jež se odvíjí nejen od specifik práce s mládeží s poruchami chování obecně, tedy v systému etopedických zařízení, ale také ve vztahu ke konkrétním klientům na daném pracovišti tedy na základě jednotlivých kazuistik. Komparací obecné arteterapeutické metodologie s metodami aplikovanými v rámci určité skupiny bych ráda upozornila na postupy, které se osvědčily nebo které byly naopak nevyhovující a bylo potřeba je upravit.
|
|
|
Středisko výchovné péče: Význam a možnosti spolupráce s rodinou a institucemi podporujícími stabilizaci a fungování rodiny
NEBŘENSKÁ, Vendula
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na význam a možnosti spolupráce střediska výchovné péče s rodinou. Výsledkem mé práce je zhodnocení kooperace střediska výchovné péče s rodinami a identifikování limitů této spolupráce. Okrajově jsem také získala náhled na spolupráci rodiny s neziskovými organizacemi, které tvoří významnou součást pomoci dětem s poruchami chování. Teoretická část obsahuje tři nejvýznamnější subjekty, které hrají zásadní roli v problematice poruch chování u dětí. V první řadě jsou tímto subjektem samotné děti, u kterých se porucha chování objevuje. V první části práce jsem se proto snažila osvětlit vývojové aspekty dospívání a identifikovat typické projevy dětí tohoto věku. Také jsem nezapomněla vymezit konkrétní poruchy chování u dětí. Neméně důležití jsou rodiče takových dětí, neboť zastávají primární roli ve výchově. U rodiny jsem charakterizovala základní aspekty a funkce rodiny a popsala jsem znaky klasické rodiny moderní doby. A v neposlední řadě jsem se zabývala samotným střediskem výchovné péče což je instituce zabývající se prevencí vzniku poruch chování. Tato část bude jistě zajímavá pro ty, kteří tuto instituci neznají a nemají povědomí o její práci. V empirické části předkládám výsledky kvalitativního výzkumu, v rámci kterého jsem oslovila pět zaměstnanců střediska výchovné péče Domažlice a třicet rodičů dětí s poruchami chování. Ti mi prostřednictvím rozhovoru poskytli cenné informace a náhled na danou problematiku i na jejich konkrétní zkušenosti s umístěním dítěte na internátní pobyt v SVP Domažlice. Chtěla jsem tímto výběrem tématu diplomové práce poukázat na významnost spolupráce a díky této práci mohu říci, že jsem si tento fakt znovu potvrdila. Výsledky výzkumného šetření poskytnu k dispozici SVP Domažlice, díky němuž se mohl výzkum uskutečnit.
|
|
|
Sociální a emocionální vývoj jedince s ADHD
KOKEŠOVÁ, Lenka
Bakalářská práce "Sociální a emocionální vývoj jedince s ADHD" (Attention Deficit Hyperactivity Disorders - hyperaktivita s poruchou pozornosti) se zabývá tím, jak se vyvíjí jedinci od narození, až do začátku dospělosti, a s jakými problémy se tito jedinci, jejich rodiče, pedagogové a celé okolí potýká. Vzhledem k tomu, že syndromem ADHD trpí minimálně 3-5 % dětské populace, je jisté, že s dítětem trpícím syndromem se setkává snad každý učitel. Osobnost učitele má důležitý vliv na vývoj žáka se syndromem ADHD, a převážně on ovlivní, zda bude mít dítě se syndromem ve škole odpovídající hodnocení a bude podávat odpovídající výsledky vzhledem ke svému intelektu, zda bude do školy chodit rádo, zda se mu v ní bude líbit nebo zda na školu bude mít jen špatné vzpomínky. Syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou se v současné době označuje jako tzv. ADHD syndrom. Děti, kteří trpí touto poruchou bývají hyperaktivní, impulzivní a mají poruchu pozornosti. Z tohoto důvodu mají problémy s chováním a s učením převážně již od prvního stupně základní školy. I přes to, že inteligence dětí se syndromem ADHD není syndromem ovlivněna, ve většině případů jsou průměrně až nadprůměrně inteligentní, nedosahují tyto děti ve škole odpovídajících výsledků, často nosí špatné známky, za špatné chování poznámky či tresty, a jsou označeni před ostatními jako "lajdáci, hlupáci, grázlové, drzouni, atd.". Práce zahrnuje přehled současného poznání dané problematiky, především příčin vzniku ADHD, diagnostiky a typům ADHD, legislativě a možnostmi jak syndrom ADHD redukovat a ovlivňovat již od nejútlejšího věku, až po dokončení školní docházky. Ve výzkumu jsem se zaměřila na zhodnocení největších problémů jedinců, ovlivněných syndromem ADHD, které je provází od raného věku až do dospělosti, při studiu a trávení volného času, z pohledu učitelů, lékařů, rodičů a sociálních pracovníků. Výzkum bakalářské práce byl zpracován metodou kvalitativního výzkumu, kdy byla získány data pomocí 3 druhů anonymních dotazníků s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. Výběrovým souborem byli lékaři z dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, z Dětské psychiatrické léčebny Opařany, učitelé ze základních škol v Týně nad Vltavou a pracovníci sociálního odboru MěÚ v Týně nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda žáci, pokud jsou jim zohledněny jejich specifické výchovné a vzdělávací potřeby, vykazují problémy ve výuce, zda jsou jedinci se syndromem ADHD v dětském kolektivu akceptováni a vzhledem k tomu, že dle výzkumů přetrvává syndrom ADHD až do dospělosti, zda je tato problematika laickou i odbornou veřejností vnímána či opomíjena.
|
|
|
Poruchy chování u žáků na 2. Stupni základních škol
DĚCHTĚRENKOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem Poruchy chování u žáků na 2. st. základních škol. se skládá ze dvou hlavních částí ? teoretické a praktické. V teoretické části bude blíže vysvětlena problematika poruch chování u dětí na 2. st. základních škol. Jelikož je diplomová práce zaměřena na problematiku alkoholu a kouření u dětí a mladistvých, objeví se již v teoretické části kapitoly týkající se těchto návykových látek. Závislosti na alkoholu a kouření se mimo jiné věnuje i dotazníkové šetření v praktické části práce. Cílem práce je zjistit jaký typ alkoholických nápojů je u dětí na ZŠ nejčastěji konzumován, jakou formou vyučující žákům předávají informace o návykových látkách či jak velký zájem žáci o informace týkajících se škodlivosti návykových látek mají. .
|
|
|
Poruchy chování na 2.stupni ZŠ se zaměřením na záškoláctví
JARKOVSKÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo podat přehled o poruchách chování, s nimiž se mohou setkat pedagogové druhého stupně základních škol. Práce pak byla úzce zaměřena na problematiku záškoláctví, s níž se učitelé v běžné praxi setkávají velice často. V teoretické části bude nejprve třeba poukázat na rozdíl mezi problémovým a poruchovým chováním a tedy na jevy běžné v určité vývojové etapě dítěte a naopak na chování, které je již třeba považovat za poruchové. Uvedeny budou také jednotlivé klasifikace poruch chování, s nimiž pracují odborníci v různých oborech. Následující kapitoly budou již věnovány vysvětlení pojmů týkajících se záškoláctví, jeho příčinám a možnostem opatření, jež mohou pomoci zabránit vynechávání povinné školní docházky. Praktickou část tvoří rozhovory s učiteli druhého stupně základních škol, kteří se již ve své praxi setkali se záškoláky. Cílem bude analyzovat, jaký přehled o dané problematice mají jednotliví pedagogové. Zároveň se pokusím odhalit, jaký je vlastní přístup učitelů při řešení záškoláctví a při jednání se záškoláky a jejich rodinami.
|
|
|
Problematika vztahů mezi žáky na 1. stupni ZŠ ( z hlediska šikany ).
PLUHAŘOVÁ, Petra
Cílem této diplomové práce bylo vymezení problematiky vztahů mezi dětmi, zejména z hlediska šikany na 1. stupni ZŠ, její diagnostika, možnosti nápravy a prevence. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám vymezením a vysvětlením základních pojmů. Nejdříve se zabývám socializací žáků, poruchami jejich chování a vlivem rodiny. Dále se věnuji definici šikany, jejím formám a charakteristice protagonistů šikany. Na závěr teoretické části se zaměřuji na diagnostiku šikany a její prevenci. V praktické části se prostřednictvím dotazníků zaměřuji na výskyt forem šikany na základních školách. Tato část je tvořena výzkumem, který byl proveden na čtyřech základních školách, dvou městských a dvou venkovských. Výzkumu se celkem zúčastnilo 151 žáků třetích a čtvrtých tříd. Výsledky výzkumného šetření jsou graficky znázorněny a vyhodnoceny.
|
|
|
Poruchy chování dětí umístěných v ústavní péči.
SOCHOROVÁ, Lenka
Bakalářská práce je věnována problematice poruch chování dětí umístěných v ústavní péči. V teoretické části je zaměřena zejména na rodinu, její funkce a poruchy, dále na faktory podílející se na rozvoji poruchového chování dětí, jako je škola, prostředí, které děti obklopuje, vrstevnické skupiny a trávení volného času. Jsou zde popsány i jednotlivé poruchy chování, jejich charakteristika, včetně prevence a nápravy a nejčastější důvody k umisťování dětí do ústavní péče. Praktická část práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu, vyhodnocení jeho výsledků a místu získávání výzkumných dat Dětskému domovu se školou v Šindlových Dvorech. Cílem je odpověď na položené výzkumné otázky a zdůraznění nejdůležitějšího fenoménu vzniku poruch chování ? rodiny a rodinného prostředí.
|
|
|
Využití pedagogiky zážitku v zařízeních ústavní výchovy
LOJDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřena na využití pedagogiky zážitku v zařízeních ústavní výchovy. Cílem je vytvoření cíleného zážitkového programu pro skupinu dětí z dětského domova se školou. V první části práce jsou vymezeny a charakterizovány dětské domovy se školou jakožto součást systému ústavní výchovy, dále je charakterizována cílová skupina, představena pedagogika zážitku a zpracován metodický postup pro vytváření zážitkového programu. Výstupem práce je vytvořený návrh konkrétního zážitkového programu určeného pro skupinu dětí z dětského domova se školou a zaměřeného na posílení vztahu ve skupině, rozvoj komunikace, spolupráce a sebepoznání.
|
|
|
Hodnotová orientace dětí z dětského domova
PLOCKOVÁ, Lenka
Tématem této bakalářské práce je Hodnotová orientace dětí z dětského domova. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako je hodnota, hodnotová orientace, rodina a její funkce, poruchy chování, ústavní a ochranná výchova. Praktická část se orientuje na vymezení cílů práce, použitou metodiku a charakteristiku cílových souborů. Prvním cílem práce bylo zmapovat hodnotovou orientaci dětí z Dětského domova se školou Býchory. Druhým cílem bylo zjistit názor pracovníků Dětského domova se školou Býchory na utváření životních hodnot dětí v domově. Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika sběru dat, polostrukturované skupinové interview. Pro výzkum byly vybrány dva cílové soubory. Prvním cílovým souborem byly děti z Dětského domova se školou Býchory, kterým byla soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova z důvodu závažných poruch chování, které nebylo možné řešit běžnými pedagogickými postupy v rodinném prostředí těchto dětí. Výzkum probíhal v rámci jednotlivých rodinných skupin DDŠ Býchory v listopadu a prosinci 2010 a účastnilo se ho 26 dětí z tohoto zařízení. Druhým cílovým souborem pak byli pracovníci Dětského domova se školou Býchory. Výzkumu se zúčastnily 3 vychovatelky z tohoto zařízení. Výsledky výzkumu ukázaly, že děti z Dětského domova se školou Býchory znají pojem životní hodnota a rozumí mu. Jejich nejdůležitější hodnoty představuje rodina, dále pak zdraví, vzdělání, svoboda a láska. Tyto hodnoty byly podle slov dětí ovlivněny jejich rodiči, ale často také kamarády nebo vychovateli DDŠ Býchory. S tímto úzce souvisí domněnka dětí, že se jejich hodnotová orientace po příchodu do DDŠ změnila. Jen minimum dětí považovalo za důležité hodnoty svého života jiné hodnoty než rodinu, zdraví, svobodu, vzdělání a lásku. Z výzkumu dále vyplynulo, že děti mají představu o hodnotách svých rodičů. Myslí si, že pro jejich rodiče jsou největší hodnotou jejich děti. Tato práce může posloužit jako inspirace pro hlubší poznání hodnot dětí s poruchami chování z dětského domova se školou, a problematiky jejich utváření.
|
host ::
RSS.