|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
|
|
Zmapování úrovně řízení kvality a bezpečí ve vybraných nemocnicích ČR.
MRÁZOVÁ, Iveta
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. V České republice je nejčastěji akreditační řízení vedeno na národní úrovni prostřednictvím Spojené akreditační komise ČR. Hlavním záměrem mé diplomové práce bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a bezpečí poskytované péče ve vybraných nemocnicích ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativně {--} kvantitativní metodou, formou rozhovorů a dotazníků v nemocnicích v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Písku, Prachaticích, Táboře a Jindřichově Hradci od ledna do března roku 2010. Kvalitativní část šetření probíhala formou rozhovorů s hlavními sestrami uvedených nemocnic. Pro tuto část jsem si stanovila sedm výzkumných otázek, které vycházely z akreditačních standardů Spojené akreditační komise. Týkaly se zavádění {\clqq}Program zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb,`` průběhu interní auditní činnosti, průběhu sběru dat o kvalitě a bezpečí poskytovaných služeb, průběhu sledování spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí, nastavení systému hlášení mimořádných/nežádoucích událostí, způsobu nastavení účinného systému řešení stížností a způsobu standardizace ošetřovatelské péče. Na základě rozhovorů jsem stanovila devět hypotéz, které byly potvrzovány v kvantitativním šetření mezi vrchními sestrami výše uvedených nemocnic. Celkem bylo rozdáno 111 dotazníků, vráceno bylo 82. První hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry se aktivně podílí na {\clqq}Programu zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb.`` Druhá hypotéza, která nebyla potvrzena, je: Vrchní sestry, které vykonávají funkci auditorky, mají certifikát akreditovaného kurzu. Třetí hypotéza, která byla potvrzena, je: Nejčastěji sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je sledování spokojenosti pacientů/klientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Čtvrtá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry mají k dispozici formulář pro hlášení mimořádných/nežádoucích událostí. Pátá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Pacienti/klienti mají možnost vyjádřit spokojenost s ošetřovatelskou péčí pomocí dotazníků. Šestá hypotéza, která byla potvrzena, je: Na odděleních jsou prováděná nápravná opatření na základě výsledků spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí. Sedmá hypotéza, která byla potvrzena, je: Vrchní sestry se podílí na přípravě standardů ošetřovatelské péče. Osmá hypotéza, která nebyla potvrzena, zní: Vrchní sestry zapojují do přípravy standardů sestry s vyšším vzděláním. Z výsledků vyplynulo, že jsou více zapojeny sestry, které projevují zájem bez ohledu na vzdělání. A devátá hypotéza, která byla potvrzena, je: Ošetřovatelská péče je poskytována na jednotlivých odděleních formou ošetřovatelského procesu. Pouze v jedné nemocnici nepoužívají ani ošetřovatelský proces, ani ošetřovatelskou dokumentaci. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty hlavním sestrám jednotlivých nemocnic jako podklad pro kontinuální zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.