|
|
Aristotelova etika ctností a její renesance ve 20. století
PODZIMKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá Aristotelovou etikou ctností a její renesancí ve dvacátém století. Etika je nejprve definována obecně jako samostatná věda řadící se k vědám praktickým. Následně je kladen důraz na etiku ctností jako na jeden ze směrů normativní etiky. Klíčovou částí práce je část, která pojednává o etice ctností u Aristotela, přičemž výklad víceméně koresponduje s výkladem z díla Etika Nikomachova. Důraz je kladen na pojmy ctnost, blaženost a dobro. Dále je zmíněn vývoj, jaký u etiky ctností proběhl v době po Aristotelovi až do dvacátého století. Poslední část práce pojednává o podobě etiky ctností ve dvacátém století, a to včetně procesu, jakým etika ctností svou dnešní podobu nabyla. Rovněž je porovnán výklad etiky ctností u Aristotela a v dílech moderních morálních filosofů. Zvláštní důraz je kladen na dílo Ztráta Ctnosti od Alasdaira MacIntyra.
|
|
|
Srovnání Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti
TISCHLEROVÁ, Monika
Tato práce se zabývá srovnáním Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti. V první části popisuji Platónův pohled na tuto oblast filosofie. Platón staví svou etiku na základě analogie mezi obcí a duší. Platón operuje také s idejí dobra. V druhé části pak přibližuji Aristotelův pohled. Nejdříve pojednávám o cíli jeho filosofie, což je dobro a posléze blaženost. Pak dochází k rozdělení ctností na mravní a rozumové. Následně popisuji každou z Aristotelových ctností. Třetí, stěžejní část je složena ze dvou podkapitol, přičemž v první obecně srovnávám obě koncepce, kdy nacházím první rozdíly v celkovém pojetí obou autorů. V druhé podkapitole pak na základě Aristotelovy kritiky několika pasáží Platónova díla porovnávám další body jejich učení, především pak obec, přátelství a dobro.
|
|
|
Výchova ke ctnosti jako odkaz antických filosofů
BUDÍNOVÁ, Soňa
Práce se zabývá výchovou ke ctnosti v antickém Řecku a Římě a hledá společné prvky, které lze vysledovat v současné pedagogické praxi jako odkaz této výchovy. Zaměřuje se na několik významných antických filosofů: Sókrata, Platóna, Aristotela, Cicerona, Seneku a Quintiliana. Zkoumá, které ctnosti povaţovali za nejdůleţitější a jakým způsobem jich můţe člověk dosáhnout, jestli a jak se dají naučit. Závěrečná kapitola popisuje, jaké ovlivnění antickou výchovou ke ctnosti můţeme nalézt v současném českém školství, zejména v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia.
|
|
|
Klasické teorie jako prameny přirozeného zákona
KOHOUT, Petr
Tato práce se zabývá tématem přirozeného zákona. Především pak prameny přirozeného zákona, kterými jsou teorie, jež bývají označovány jako klasické. Zaměřuje se postupně na tyto teorie (Aristotelovu, stoickou a teorii sv. Tomáše) a jejich společné body, které jsou pro ně charakteristické. To je cílem této práce. Tyto rysy představují podstatu přirozeného zákona. První část ukazuje problematiku pojmu "přirozený zákon". Obsahem druhé části jsou již klasické teorie. Třetí kapitola představuje shrnutí poznatků kapitoly druhé. Čtvrtá část je věnována rysům klasických teorií v modernějších osvícenských konceptech a vztahu mezi přirozeným a pozitivním zákonem.
|
|
|
Ctnost lásky u Tomáše Akvinského
NEUBAUEROVÁ, Kristýna
Práce pojednává o ctnosti lásky u Tomáše Akvinského. Zabývá se především základními principy lásky ve filosofii T. Akvinského, ale také se zabývá i tématy, které s pojetím lásky bezprostředně souvisí - jako je obecné pojetí ctnosti, dobro, blaţenost nebo hříchy proti lásce. Samotná práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola je úvodem do díla T. Akvinského. Druhá kapitola se zabývá základní charakteristikou pojmu ctnost a odlišením přirozených a nadpřirozených ctností. Další kapitola se zabývá samotným pojmem láska. V této kapitole se nacházejí základní definice a rozlišují se zde druhy pojetí lásky. Další kapitola je věnována jedné z otázek Teologické sumy - O lásce o sobě, která je vnímána jako základní v pojetí ctnosti u T. Akvinského. Pátá kapitola se zabývá hříchy proti lásce, které jsou chápány jako protivení se vůči lásce. Další šestá kapitola pojednává o tom, zda se láska můţe zvětšovat nebo naopak zmenšovat. Poslední kapitola je věnována ctnosti lásky z pohledu současnosti.
|
|
|
Platonovo pojetí spravedlnosti v Ústavě
HUŠEK, Jakub
Primárním cílem této práce je Platonovo pojetí spravedlnosti představené v dialogu Ústava, který je zároveň jeho nejznámějším dílem. První kapitola je věnována historickému pozadí otázek po spravedlnosti. Zařazena byla z důvodu uvedení do dané problematiky, a také proto, že tyto prvotní myšlenky měly vliv na formování Platonových názorů. Druhá kapitola se soustředí na hlavní cíl práce a popisuje Platonovo postupné odhalování spravedlnosti. Závěrečná třetí část je zaměřena na problémové prvky jeho teze a zároveň je v ní provedeno srovnání s pojetím Aristotelovým.
|
|
|
Reflexe hodnot v sociální práci se zaměřením na práci v Charitě
FICHTNEROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá analýzou pojmu hodnota na základě vybrané literatury. Snaží se poukázat na propojení etických teorií s praktickým lidským jednáním. Je strukturována od vysvětlení klíčových pojmů jako etika, mravnost a morálka; zkoumá slovo hodnota a zásadní filosofické teorie, které jsou s hodnotami spojené. Podrobně analyzuje hodnoty z hlediska tzv. filosofie věcného a formálního subjektivismu. Zaměřuje se na představitele fenomenologie - Maxe Schelera, Nikolaie Hartmanna a Dietricha von Hildebranda. Upřesňuje přístupy k hodnotám i z hlediska lidské osobnosti, především z pohledu analytické psychologie. Práce uvádí význam aplikace hodnot v praxi - v profesní etice sociální práce, kde etické kodexy poskytují orientaci zaměstnancům. Jako modelová pomáhající organizace byla vybrána Charita Česká republika. Proto je také uveden teologický pohled na hodnoty a rovněž základní hodnoty a principy Kodexu Charity Česká republika. Tato studie má být podnětem k dalšímu zkoumání pojmu hodnota a jeho významu pro člověka. Považuje hodnoty za zásadní motivaci, která do budoucnosti povede lidstvo k dobrému jednání (ctnostem).
|
|
|
Paideia jako kultura. Řecká a hebrejská tradice - rozdílné kultury?
SMETANA, Radek
Tato práce se věnuje pojmu paideia a chápe jej v širším slova smyslu jako kulturu, jejíž snahou bylo formování lidského charakteru v průběhu staletí. Jde o dynamický proces, jehož cílem je realizace ideálu člověka. Autor v této souvislosti sleduje řeckou kulturu směřující k ideálu člověka hlavně v pojetí sokratovském a kulturu hebrejskou tak, jak je reflektována především na stránkách Bible. Snaží se poukázat, že tyto dvě kultury mají i přes značné odlišnosti společné body. Definování těchto společných bodů je v závěrečné části práce východiskem pro obecnější úvahy směřující k dnešnímu procesu výchovy.
|
|
|
Tomášův komentář k Etice Nikomachově
MOUČKOVÁ, Pavlína
Práce pojednává o aristotelsko- tomistickém etickém systému. Zabývá se hlavně rozdíly v pojetí blaženosti, dobra a s nimi souvisejícími tématy, jako je nauka o ctnostech. Důraz je kladen na pochopení a zpracování rozdílnosti pojetí těchto etických témat u Aristotela a následně u sv. Tomáše Akvinského. Nejprve práce předkládá charakteristiku hlavních témat v Etice Nikomachově, poté nastiňuje témata a myšlenky sv. Tomáše Akvinského v jeho Komentáři, s důrazem na odlišnosti od Aristotelovy nauky. První tři kapitoly jsou tedy spíše popisnou částí, kde práce vychází z primárních i sekundárních textů. Čtvrtá kapitola je pak stěžejní část práce, praktická část, kde jsou shrnuty Tomášovy teze a myšlenky, které se týkají blaženosti, dobra a štěstí a které představuje ve svém nikým nepřekonaném Komentáři k Aristotelově Etice Nikomachově.
|
|
|
DVORSKÁ MORALISTNÍ LITERATURA A ŠPANĚLSKÁ UROZENÁ SPOLEČNOST ZLATÉHO VĚKU
ELEXHAUSEROVÁ, Jana
Hlavním tématem této diplomové práce je {\clq}qDvorská moralistní literatura a španělská urozená společnost zlatého věku.`` Cílem práce je představení dvorské moralistní literatury zlatého věku, tak jak ji vnímali doboví spisovatelé. V šesti kapitolách budou představena zásadní díla dvorské literatury, která přímo ovlivnila chování dvorské společnosti a podílela se na vytváření mentality urozených vrstev. Čtenář tak získá ucelený pohled nejen na dvorskou literaturu a kulturu španělského zlatého věku, ale i na celou dvorskou společnost.
|
host ::
RSS.