|
|
Problematika menšin v České republice se zaměřením na romskou menšinu
ŠONKOVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na problematiku menšin v České republice, s akcentací na romskou menšinu, a to vzhledem k jejímu odlišnému postavení mezi ostatními etnickými a národnostními menšinami v české společnosti. V kontextu multietnického soužití v české společnosti jsou uvedena v prvé řadě jednotlivá sekundární data ilustrující podobu vztahu mezi majoritní společností a minoritami a v druhé řadě skutečnosti ovlivňující nahlížení na příslušníky minoritních skupin, jako procesy sociální percepce či vliv konstrukce negativního obrazu mediální scénou. Obsah práce dále zahrnuje rozbor struktury obyvatelstva, včetně krátkého přiblížení jednotlivých menšin, i přehled mechanismů a důsledků současného všestranného sociální vyloučení Romů. V neposlední řadě je rozebírána podstata identity minorit a z ní vycházející integrační strategie, přičemž je uvedena nejaktuálnější verze vládní koncepce integrace Romů do české společnosti. Výzkumné kvantitativní šetření je prostřednictvím vyhodnocení vytyčených statistických hypotéz orientováno na přiblížení postojů a představ většinové společnosti o soužití s příslušníky etnických a národnostních menšin neboli etnického klimatu společnosti.
|
|
|
Genderové aspekty v sociální práci
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce ,,Genderové aspekty v sociální práci" se věnuje otázce výskytu genderových stereotypů a předsudků u sociálních pracovnic a sociálního pracovníka v Českých Budějovicích. Cílem této práce je zjistit možné genderové stereotypy a předsudky sociálních pracovnic a pracovníka v jejich vnímání a praktickém přístupu vůči klientkám a klientům. A jaké okolnosti vedou k jejich vytváření a jakým způsobem se s nimi snaží daní jedinci vypořádat. Teoretická část této práce je rozdělena do čtyř dílčích kapitol. Kapitoly jsou zaměřeny na představení pojmu gender, genderové problematiky na obecné úrovni i v souvislosti s oblastí sociální práce, a především na genderové stereotypy a jejich výskyt v sociální práci. Popisuji zde základní pojmy gender, genderová identita, genderová role, genderový kontrakt a genderová socializace. Zabývám se rozdíly mezi pohlavími, rozdělením mužských a ženských rolí a vytvořenými genderovými stereotypy. Dále se okrajově zabývám tématikou gender studies a diskriminací v souvislosti s tenderem. V teoretické části se zaměřuji především na genderové stereotypy a předsudky v sociální práci, přičemž zde zaměřuji pozornost i na osobnost sociálních pracovníků a pracovnic. Praktická část pak popisuje vlastní kvalitativní výzkum, který zjišťuje názory vybraných sociálních pracovnic a pracovníka na vybrané otázky týkající se genderových stereotypů a předsudků. S ohledem na cíl a kvalitativní strategii práce byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky: 1) Jsou si zkoumané sociální pracovnice a pracovníci vědomi možných genderových stereotypů a předsudků v sociální práci?, 2) Jsou v chování, názorech a postojích zkoumaných sociálních pracovníků a pracovnic přítomny genderové předsudky a stereotypy, případně jak se projevují v sociální práci s klientkami a klienty? Za účelem zjištění požadovaných skutečností bylo vedeno 6 strukturovaných rozhovorů s 5 sociálními pracovnicemi a 1 sociálním pracovníkem, kteří byli záměrně vybráni účelovým výběrem. Všichni zmiňovaní sociální pracovníci působí ve vybraných organizacích v Českých Budějovicích. Vlastní realizace výzkumu probíhala v Českých Budějovicích v měsíci duben roku 2014. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou vytváření trsů. Data byla roztříděna do tří okruhů, dle strukturovaného rozhovoru. V první části rozhovoru se zabývám základními informacemi o zkoumaných sociálních pracovnících v souvislosti s výkonem sociální práce, dále se zabývám průběhem jejich vlastní genderové socializace, a ptám se na představu ideálního rozložení rolí v rodině. V další oblasti jsem se zaměřila na vědomí sociálních pracovníků genderu v sociální práci. Zajímalo mě, zda-li se u zkoumaných sociálních pracovníků projevuje stereotypní chování a utváření postojů vůči klientům. Dále jsem se zaměřila na možnost preference klientů na základě příslušnosti k danému pohlaví. V poslední části výzkumu jsem se krátce zaměřila na reflexi sociálních pracovníků a na nástroje, které k reflektování stereotypů a předsudků používají. Výsledky z rozhovorů pak byly kvalitativním způsobem analyzovány a následně přehledně zpracovány do tabulek. Výsledky ukázaly, že mezi sociálními pracovníky a pracovnicemi se genderové stereotypy a předsudky vyskytují a ovlivňují jejich primární přístup ke klientům a klientkám. Jejich výskyt je ovlivněn především přenášením vzorů role muže a ženy z vlastních rodin. Přesto jsou si jich sociální pracovníci a pracovnice vědomi a snaží se je při své práci eliminovat a zpětně reflektovat. Tím tak dochází ke zlepšování individuálního přístupu pracovníků a pracovnic ke klientům mužského či ženského pohlaví. Předkládaná bakalářská práce může do budoucna představovat zdroj informací pro sociální pracovníky a pracovnice, ale může posloužit i široké veřejnosti, kterou tato oblast zajímá.
|
|
|
Reflexe etnických a národnostních menšin v učebnicích občanské výchovy.
JIRÁČKOVÁ, Lenka
Magisterská diplomová práce se zabývá reflexí etnických a národnostních menšin v učebnicích občanské výchovy na 2. stupni základních škol. Cílem této práce je jak teoretický výzkum učebnic občanské výchovy, tak praktický průzkum postojů žáků a učitelů základních škol ve vztahu k menšinám. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část se zabývá problematikou multikulturní společnosti a vysvětluje základní pojmy, které jsou s touto problematikou spojeny. Druhá část obsahuje vlastní reflexi etnických a národnostních menšin v učebnicích občanské výchovy. Závěrečná část práce je věnována výzkumu, ve kterém bylo použito dotazníkového šetření a který mapuje postoje žáků a učitelů základních škol k etnickým a národnostním menšinám.
|
|
|
Obraz etnických a národnostních menšin v českých masmédiích
MINAŘÍK, Michal
Práce se zabývá obrazem etnických a národnostních menšin v českých masmédiích. Teoretická část vymezuje základní teoretické pojmy a stručně charakterizuje vybrané menšiny na našem území. Dále se věnuje problematice společného soužití, problematice stereotypů, postojů a předsudků. Závěr této části je věnován problematice masmédií, mediálního produktu a mediální reprezentaci menšin v kontextu zvoleného tématu. Praktická část vychází z předpokladu, že současná česká média informují o menšinách převážně v souvislosti s negativním obsahem jako například kriminalita, nezaměstnanost apod. Výzkumná část je zaměřena na obsahovou analýzu článků denního tisku, které se týkají vybraných menšin.
|
|
|
Osobnostní kvalifikace sociálního pracovníka
MARTINŮ, Lukáš
Práce je teoretická a se zabývá osobnostními předpoklady jedince pro výkon profese sociálního pracovníka. První kapitola vymezuje sociální práci, její principy, hodnoty a požadavky na pracovníka. Druhá kapitola definuje pojem osobnost, složení osobnosti, psychické vlastnosti osobnosti a jejich kategorie. Třetí kapitola se pak věnuje jednotlivým žádoucím psychickým vlastnostem, které jsou uváděny podle kategorií, do kterých spadají. Výsledky práce je možné využít pro další výzkum.
|
|
|
Jak z pohledu pracovníka v sociálních službách vnímá společnost osoby se zdravotním postižením
ANTLOVÁ, Jolana
Práce se zabývá pohledem pracovníka v sociálních službách na vnímání společnosti osob se zdravotním postižením. Poukazuje na kulturní podmíněnost přístupu společnosti k různým postižením, na typy těchto postojů a druhy zdravotního postižení. Zabývá se také vlivem předsudků, stigmat a norem ve společnosti. V části, která se zabývá průzkumem, předkládá zkušenosti a názory pracovníků v sociálních službách, kteří jsou v přímém kontaktu s osobami se zdravotním postižením a veřejností.
|
|
|
Názory veřejnosti na péči o drogově závislé
HANOUSKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o drogově závislé v České republice. Cílem práce je zjistit, jak je veřejnost informována o formách péče, které jsou poskytovány drogově závislým a zároveň jak se k drogově závislým a především k péči o ně staví. Práce je rozdělena na dvě části ? teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů týkajících se drogové závislosti, následující kapitoly se zabývají příčinami vzniku drogové závislosti, jejím rozvojem a riziky. Další kapitola je zaměřena na existující formy péče o drogově závislé v České republice. Následuje pak kapitola pojednávající o názorech veřejnosti na drogovou problematiku. Poslední kapitola teoretické části se věnuje protidrogové politice České republiky. V praktické části je potom proveden kvantitativní výzkum, kde jsem použila techniku dotazníku. Tento výzkum sleduje již výše uvedený cíl.
|
|
|
Předsudky o zrakově postižených
GRILLOVÁ, Vlasta
Tato bakalářská práce se zabývá předsudky o lidech se zrakovým postižením. V teoretické části práce je podán krátký exkurz do oblasti postojů a předsudků. Velká část je věnována vysvětlení pojmů z oblasti zraku a zrakových funkcí a dále jsou zde nastíněny funkční důsledky zrakových vad. V praktické části jsem se pokusila zmapovat současný stav názorové hladiny většinové společnosti k lidem se zrakovým postižením. Vysvětlením některých předsudků bych chtěla přispět k obecné informovanosti veřejnosti v oblasti zrakového postižení.
|
|
|
Náhled verějnosti na týrané ženy jako oběti domácího násilí v Jihočeském kraji
BEDLÁNOVÁ, Marta
Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zjistit jaké povědomí má laická a odborná veřejnost o ženách jako obětech domácího násilí v Jihočeském kraji. Protože žiji v Jihočeském kraji směřovala jsem výzkum právě na tuto lokalitu. Zajímala jsem se především o to, zda jsou lidé žijící v Jihočeském kraji ovlivněni určitými předsudky a stereotypy a zda jsou dostatečně o problematice domácího násilí informováni. Z důvodu velkého množství respondentů jsem zvolila empirickou metodu zkoumání - kvantitativní výzkum. Pro získání potřebných dat jsem použila metodu dotazníku neboli standardizovaný soubor otázek s anonymním průběhem. Ze shrnutých výzkumných výsledků jsem vyvodila, že ani laická ani odborná veřejnost žijící v Jihočeském kraji nenahlíží na týrané ženy jako oběti domácího násilí s předsudky a stereotypy. To, že lidé žijící v Jihočeském kraji nenahlíží na týrané ženy jako oběti domácího násilí s předsudky a stereotypy, ale neznamená, že se stále mýty, předsudky a stereotypy u jihočeské laické i odborné veřejnosti nevyskytují. Například u laické veřejnosti jsem zaregistrovala stále převládající mýtus {\clq}qženy muže k použití násilí vyprovokovávají.`` U odborné veřejnosti jsem zaznamenala existenci předsudku {\clq}qoběťmi domácího násilí se nestávají atraktivní a sebevědomé ženy.`` Dalším výsledkem mé bakalářské práce bylo zjištění, že na rozdíl od dostatečné informovanosti odborné veřejnosti, laická veřejnost nemá stále dostatek informací o problematice domácího násilí. V současné době spatřuji jako zásadní problém fenoménu domácího násilí nedostatečnou informovanost o tomto jevu především u laické veřejnosti. Myslím, že by bylo velice užitečné, účelné ale i zajímavé zaměřit pozornost na to, jakým způsobem docílit, co možná největší informovanosti české veřejnosti.
|
|
|
Postoje studentů zdravotně sociální fakulty k vybraným subkulturám.
ŠÍROVÁ, Zuzana
Abstrakt Bakalářská práce Postoje studentů zdravotně sociální fakulty k vybraným subkulturám je zaměřena na zjištění postojů studentů Jihočeské univerzity Zdravotně sociální fakulty a nehumanitních oborů, mezi které patří především studenti z Českého vysokého učení technického v Praze a Architektury v Brně. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů a popsání vybraných subkultur. Cílem práce bylo zmapovat postoje studentů ZSF JU k nejvýznamnějším vybraným subkulturám v České republice. Práce je zaměřena na subkultury Anarchisté, Emo, Freetekno, Hip Hop, Hippies Punk a Skin Heads. Výsledky jsou dále srovnány s doplňkovým vzorkem studentů nehumanitních fakult. Ke zpracování práce bylo využito jako výzkumné metody metoda dotazování, technika dotazník. Dotazník byl rozdán na Zdravotně sociální fakultě. Byl sestaven z otázek, ke kterým byly přidány fotografie, na kterých byli příslušníci dané subkultury, které měli respondenti rozpoznat a vyjádřit svůj postoj k nim. Respondentů humanitního zaměření bylo 150 a nehumanitního zaměření 50. V rámci výzkumu byly stanoveny 3 hypotézy. První hypotéza {\clqq}Postoje vůči subkulturám se významně liší dle typu subkultury {--} negativní postoje k extremistickým subkulturám se objevují ve více než 70% odpovědí základního cílového souboru. `` byla výsledky potvrzena. Druhá hypotéza {\clqq}Postoje vůči subkulturám u studentů ZSF JU jsou významně pozitivnější, než u studentů nehumanitních oborů.`` byla ověřena. Třetí hypotéza {\clqq}Studenti ZSF JU rozpoznají o 20 % více subkultur než nehumanitní`` byla také verifikována. Z výsledků vyplívá, že studenti ZSF JU jsou kritičtější ve svých postojích ohledně daných subkultur. Negativněji vnímají extremistické skupiny než studenti nehumanitních oborů, kteří k nim jsou otevřenější. Klíčová slova: Postoj, předsudek, subkultura, extremistická subkultura
|
host ::
RSS.