|
|
Evakuace škol a školských zařízení pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji
PAVELKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou škol a školských zařízení z hlediska jejich připravenosti a informovanosti na evakuaci s dětmi, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji. Tato bakalářská práce posuzuje připravenost a informovanost jednotlivých škol. Práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá převážně evakuací, která je součást našeho života a přináší vznik mimořádné události nebo krizové situace. Evakuace se týká všech věkových kategorii. Evakuace se člení z několika hledisek. Patří sem hledisko opatření, kam bychom zařadili plošnou a objektovou evakuaci. Dalším hlediskem je výběr osob, kterých se evakuace týká, tedy jde o všeobecnou a částečnou evakuaci. Evakuace se také dělí dle doby trvání a to na krátkodobou, dlouhodobou a vyvedení. Evakuace rozdělená dle hlediska způsobu realizace je řízená, samovolná a také sem patří samoevakuce. Do posledního rozdělení evakuace z hlediska ohrožení patří přímá a nepřímá evakuace. Dále se v práci zabývám plánováním evakuace. Rozebírám zde plán evakuace jako součást havarijního plánů kraje, dále se zde také věnuji plánování evakuace v zónách havarijního plánování. Pod kapitolou je i plán evakuace osob, jako nedílná součást vnějšího havarijního plánu, který se zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie. Dalšími podkapitolami jsou plány evakuace organizací zpracovávajících vnitřní havarijní plán, plány evakuace v rámci povodňové ochrany a také plány evakuace u ostatních právnických a podnikajících fyzických osob. Velkou kapitolou v teoretické části bakalářské práce je vzdělávací soustava České republiky. Kde vycházím převážně ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. "Školský zákon") a o změně dalších zákonů, v platném znění. Existují různé druhy škol. Mezi tyto druhy patří mateřská škola, základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Dalšími druhy škol jsou speciální školy. Mezi druhy speciálních škol patří mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené, konzervatoř pro zrakově postižené; mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené; mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé; mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení; mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesné; mateřská škola logopedická, základní škola logopedická; mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola; základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování. Do speciálních škol chodí děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto děti, žáci a studenti mohou mít různé druhy zdravotního postižení. Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách dělíme zdravotní postižení do několika skupin a to do zrakového postižení, sluchového postižení, mentálního postižení, tělesného postižením vnitřního postižení, řečového postižení, kombinovaného postižení a dále také do těchto skupin patří duševní nemoci, senioři a rodiče dětí se zdravotním postižením. Tato jednotlivá zdravotní postižení charakterizuji později v bakalářské
|
|
|
Etické otázky při evakuaci v okolí jaderné elektrárny Fukušima
DOČEKALOVÁ, Blanka
Předkládaná diplomová práce se zabývá etickými otázkami při evakuaci v okolí jaderné elektrárny Fukušima. Vezmeme-li v úvahu, že k evakuaci dochází většinou ve vypjatých situacích v důsledku mimořádné události, je nezbytné, aby byl proces evakuace kvalitně a účinně řízený, organizovaný a provedený. Nutné je také zajištění efektivní komunikace mezi všemi zúčastněnými složkami a obyvateli. Evakuace musí být zvládnuta kvalitně nejenom po technické stránce, ale po i stránce etické, mravní.Ke zpracování praktické části diplomové práce byly stanoveny výzkumné otázky, které zjišťovaly: a) jaké etické principy byly použity při řešení evakuace a při komunikaci s obyvateli, b) jaké alternativy etického přístupu lze použít, c) lze využít aplikovanou etiku v krizovém řízení. Při řešení evakuace a komunikaci s obyvateli zasaženými dopady havárie, byl použit paternalistický způsob vydávání příkazů, takže vláda rozhodla, jaké informace potřebují a pouze ty jim sdělila. Dle výpovědí obyvatel byly informace nedostatečné, nepřesné, v některých oblastech v prvních hodinách havárie žádné. V otázce alternativ etického přístupu, lze kromě již zmíněného paternalistického způsobu, použít demokratický nebo lépe autonomní přístup. Ten s sebou však přináší nároky na všechny zúčastněné, tj. na provozovatele jaderných elektráren, osoby z krizového řízení i radiační ochrany, na stát i na samotné obyvatele. Jedná se o zapojení všech jako rovnocenných partnerů, o otevřenost, pravdivost, čestnost, o zvýšení znalostí a povědomí o radiační ochraně. Použití aplikované etiky v krizovém řízení je možné, ale vyžaduje změnu osobního přístupu všech zainteresovaných osob. Jedním z cílů práce bylo porovnat paternalistický a demokratický přístup k podávání informací obyvatelstvu a vydávání příkazů k evakuaci Porovnala jsem paternalistický a demokratický způsob, a došla jsem k závěru, že je třeba najít vhodnou míru použití z obou těchto způsobů. Druhým cílem bylo popsat kritéria evakuace aplikovaná ve Fukušimě s ohledem na výši radiační expozice a diferenciaci populace. Z hlediska výše obdržené expozice pro zasaženou populaci, byla největší část obyvatel evakuována před uvolněním radionuklidů do ovzduší a velmi pozitivní je, že nikdo při této havárii nezemřel na následky radiace. Dalším cílem bylo zjistit, jaký je v České republice názor běžných obyvatel a osob, které pracují v krizovém řízení, mají odpovědnost za průběh evakuace nebo pracují v oborech, které souvisí s radiačními činnostmi na problematiku poskytování informací a problematiku dlouhodobé evakuace při jaderné havárii. Ke sběru dat byl zpracován dotazník, který obsahoval devět uzavřených otázek. Sběr dat se uskutečnil oslovením obyvatel přítomných v době provádění dotazníkového průzkumu na ulici ve vylosovaných obcích a také prostřednictvím elektronické pošty. Odpovědi byly vyjádřeny graficky číselnou hodnotou a slovním zhodnocením. V diskusi jsou okomentovány zjištěné odpovědi respondentů. Diplomová práce může být využita k implementaci etických principů nejen do oblasti krizového řízení, ale již od samého počátku projektování a budování jaderné elektrárny v dané oblasti. Celý proces vzniku a provozu jaderné elektrárny nemá pouze technický rozměr, ale také etický. Práce může být využita jako studijní materiál pro výuku v oblasti připravenosti na mimořádné události, která rozšíří technické znalosti o etický rozměr, který je, jak se ukázalo ve Fukušimě, také velmi důležitý.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva z hlediska zdravotnického zabezpečení při povodni 2010 se zaměřením na situaci v Raspenavě
ŠTYNDL, Pavel
V úvodu bakalářské práce se zabývám základními obecnými pojmy, které souvisí s povodní. Povodně jsou přírodní jevy, kterým se lze jen stěží bránit, a představují největší přímé ohrožení v oblasti přírodních katastrof na území naší republiky. Způsobují vznik krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé přírodní a materiální škody, ale i ztráty na životech obyvatel v postiženém území. V postiženém území dochází taktéž k devastaci krajiny a ekologickým škodám. Povodním nelze zabránit, ale lze omezit jejich důsledky vhodnými přírodními, technickými nebo organizačními opatřeními. Povodně poukázaly na nutnost vybudování a doplnění protipovodňových opatření ve vymezených záplavových územích. Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Vyskytovaly se v minulosti, vyskytují se v současnosti a budou se vyskytovat i v budoucnosti. Je to v podstatě reakce zemského povrchu na srážky, důležitou roli hraje jejich intenzita, trvání a velikost zasaženého území včetně jeho sklonitosti a charakteristika povrchu. Potřebu protipovodňových opatření vyvolává umístění zástavby, která se historicky vyvíjela tak, že se lidé snažily bydlet co nejblíže u vody, kterou potřebovali jako zdroj pro svoji osobní potřebu, pro odvádění odpadní a dešťové vody, k využití vodní síly, chovu ryba rekreaci. Údolí podél vodních toků vytvářela lepší podmínky pro budování silnic, železnic a dalších cest. Rozvoj zástavby však na druhé straně neustále ubíral prostor, kterým by mohly povodňové průtoky plynule odtékat. Neobydlené krajiny, kde nejsou průtoky vodního toku ničím omezovány, má řeka k dispozici údolní nivu v celém údolí a může tak rozvíjet svoji korytotvornou činnost bez omezení, takže není potřeba se tam protipovodňovými opatřeními zabývat, jsou ve střední Evropě stále vzácnější. V druhé části bakalářské práce jsem se zaměřil na ochranu obyvatelstva v zasaženém území. Prostudoval jsem platnou legislativu a dostupné podklady poskytnuté obcemi Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, ORP Frýdlant a krajským úřadem Libereckého kraje. Po povodni v srpnu roku 2010, kdy došlo ke značným škodám na majetku obce a občanů, řešila obec Raspenava protipovodňová opatření v ohroženém území obce, rekonstrukci zničených mostů a cest, obnovu infrastruktury. Při povodni bylo zničeno 11 lávek, 4 mosty, 13 domů, mateřská škola a zemřel 1 člověk. V rámci obnovy muselo město Raspenava řešit podanou stížnost na průběh vypsané veřejné soutěže, kterou musel řešit ÚOHS. Jako jedno z opatření k ochraně obyvatelstva v případě povodní se používá evakuace, což je opatření, které zabezpečují přemístění osob, majetku, zvířat, technického vybavení a nebezpečných látek z míst ohrožených povodní na jiná území, kde se následně zajišťuje pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Jde o mimořádné opatření, které se používá v případech, kdy již nelze zabezpečit účinnou ochranu obyvatelstva jiným způsobem. Plán evakuace je zpracovaná v povodňovém plánu obce. Stanovená výzkumná otázka potvrdila, že v dnešní době jsou stanovená opatření na ochranu obyvatelstva zaměřená zejména na obyvatelstvo, které bylo evakuováno z ohroženého území a již méně se počítá se zabezpečením obyvatelstva, které nemuselo být evakuováno, ale zůstalo v postižené obci, kde nefunguje základní infrastruktura, dostupnost základních služeb v obci je omezena a lékařská péče je omezena ne-li zcela znemožněna.
|
|
|
Problematika evakuace zdravotně postižených osob
KOVÁČ, David
Cílem poskytování sociálních služeb je vytvoření podmínek pro uspokojování základních potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o zdravotně postižené osoby. Pocit domova vytváří u člověka osobní vztah. Nejedná se jen o vybavení či střechu nad hlavou, ale především o laskavý a přátelský přístup zaměstnanců sociálních zařízení. Téma bakalářská práce je zaměřeno na problematiku evakuace zdravotně postižených osob ve vybraných zařízeních. Za tímto účelem je výzkumná část práce věnována zařízením poskytujícím sociální služby na území Jihočeského kraje, kde po většinu denní doby pobývají osoby s různým druhem a stupněm zdravotního postižení. Mezi tato zařízení patří: domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a sociální rehabilitace. Zdravotně postižené osoby jsou v případě evakuace odkázány na pomoc druhých, zejména na ošetřující personál a na činnosti složek integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Tato skutečnost klade vysoké nároky na připravenost sociálních zařízení a samotného personálu z pohledu evakuace. Bakalářská práce řeší připravenost výše uvedených sociálních zařízení na mimořádné události se zvláštním důrazem na evakuaci uživatelů žijících v těchto zařízeních. V teoretické části je řešena problematika evakuace a způsoby jejího dělení z několika hledisek. A to z hlediska doby trvání, zvolené varianty řešení, způsobu realizace, rozsahu opatření, z hlediska výběru osob a z hlediska ohrožení osob. Jelikož pozornost práce je zaměřena na objekty, ve kterých se sdružují osoby se zdravotním postižením, byla v práci podrobněji rozepsána právě objektová evakuace. Podstatnou a do značné míry i rozsáhlou kapitolou je popis služeb sociální péče, z nichž jsem vybral pouze ty, které mají formu objektů, v nichž zdravotně postižené osoby pobývají. Dále jsem vybral ta zařízení, která poskytují pobytovou formu, neboť zde vyvstává povinnost péče o svěřené osoby, a tudíž i nutnost reakce na vznik mimořádné události, se kterou se v řadě případů neodmyslitelně pojí provádění evakuace. Stanoveným kritériím pro výběr poskytovatelů sociálních služeb (pobytová forma poskytovaných sociálních služeb a druh sociální služby) odpovídalo celkem 66 sociálních zařízení na území Jihočeského kraje. Pro účely následného dotazníkového šetření bylo náhodným výběrem osloveno 33 z nich, přičemž samotného šetření se účastnilo 30 zařízení. K ucelenému pohledu na zkoumanou problematiku bylo nezbytné definovat zdravotní postižení dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dle tohoto zákona se zdravotní postižení dělí na zrakové, sluchové, tělesné, mentální a kombinované. Podrobnějším, avšak ne zcela vyčerpávajícím způsobem se jejich popisu věnuje kapitola 2. Cílem práce bylo zhodnotit připravenost vybraných zařízení sociálních služeb na území Jihočeského kraje na evakuaci. Za tímto účelem bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření u vybraných zařízení na území kraje. Pro samotné šetření byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden byl určen pro ředitele nebo odpovědné vedoucí těchto zařízení a obsahoval 16 otázek. Druhý byl pro zaměstnance a obsahoval 26 otázek. Byl rozdělen do tří bloků. První blok obsahoval 5 otázek, které poskytovaly informace o respondentovi. Druhý blok osahoval 16 otázek, které informovaly o znalostech personálu v oblasti evakuace, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, o požární ochraně a o mimořádných událostech, které mohou vzniknout v objektu zařízení nebo jeho okolí. Třetí blok obsahoval 5 otázek, které byly zaměřeny na sebehodnocení dotazovaných. Výsledky dotazníkového šetření byly pro svou přehlednost vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace.
|
|
|
Porovnání připravenosti obyvatel zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice v oblasti ochrany obyvatelstva s přihlédnutím k diferenciaci populace
KOLÁŘ, Jiří
Dobrá připravenost obyvatel na mimořádnou událost způsobenou radiační havárií je důležitým předpokladem pro zvládnutí této situace, pro bezproblémový průběh opatření souvisejících s ochranou obyvatelstva a samozřejmě je důležitým předpokladem pro ochranu života a zdraví každého jedince. Lidé by si měli rizika mimořádných událostí uvědomovat, v rámci svých možností na ně být připraveni tak, aby byli schopni pomoci sobě i svým blízkým. Cílem této diplomové práce bylo provést průzkum připravenosti obyvatel zón havarijního plánování jaderných elektráren v České republice (Jaderná elektrárna Dukovany) a na Slovensku (Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice) na mimořádnou událost a posoudit, zda se tato připravenost v obou státech liší. Elektrárny v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích byly pro výzkum zvoleny právě proto, že byly vybudovány a uvedeny do provozu ještě v době společného státu Čechů a Slováků. Pro práci byla stanovena hypotéza: Připravenost obyvatel na mimořádnou událost v zónách havarijního plánování jaderných elektráren v České republice a na Slovensku je na stejné úrovni. S přihlédnutím k diferenciaci populace byly samostatně vyhodnoceny odpovědi respondentů ve věkové kategorii 41-65 let. Teoretická část této práce je ve svém úvodu zaměřena na historický vývoj jaderných elektráren na území bývalého Československa a zabývá se výhodami a nevýhodami výroby elektrické energie pomocí štěpné reakce. Další část pojednává o bezpečnosti a bezpečném provozu jaderných elektráren. Je zde zmíněna mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí včetně příkladů havárií jaderných zařízení. V závěru teoretické části je uveden přehled legislativních předpisů vztahujících se k jaderné bezpečnosti a ochraně obyvatelstva v obou státech a přehled opatření týkajících se ochrany obyvatelstva při nastalé radiační havárii. Výzkumná část této práce byla zahájena formou dotazníkového šetření u obyvatel v obou zónách havarijního plánování. Polovina z celkových šestnácti otázek je vyhodnocena formou deskriptivní a matematické statistiky, odpovědi na zbývající otázky poukazují na chování, informovanost, připravenost a odlišné potřeby lidí v případě nouzového ukrytí a evakuace při mimořádné události způsobené radiační havárií v jaderné elektrárně. Hypotéza byla ověřována dvojvýběrovým parametrickým testováním. Prostřednictvím t-testu bylo prokázáno, že v připravenosti obyvatel obou zón havarijního plánování není statisticky významný rozdíl. Hypotéza byla tedy přijata. Použitím testu dobré shody bylo zjištěno, že empirické rozdělení u obou výběrových statistických souborů lze nahradit normálním rozdělením, takže lze obě empirické křivky nahradit Gaussovou křivkou. Dílčí výzkum byl zaměřen na věkovou kategorii 41-65 let. I zde byla prokázána neparametrickým testováním normalita u obou výběrových statistických souborů. Rovněž aplikace dvojvýběrového parametrického testování potvrdila, že připravenost obyvatel této věkové kategorie se v obou zónách neliší. Jednotlivé odpovědi byly zaznamenány graficky a v diskuzi byly okomentovány rozdíly a specifika zejména s ohledem na odlišné znalosti, chování a specifické požadavky lidí v případě evakuace. V souvislosti s výsledky naměřenými v jednotlivých zónách havarijního plánování by bylo vhodné uvážit, zda by místo zjištěného normálního rozdělení připravenosti nemělo být naměřeno jiné, například Poissonovo rozdělení, které by svědčilo o lepší připravenosti na mimořádné události. Důležitá je edukace a osvěta takovou formou, která vzbudí zájem obyvatel žijících v zónách havarijního plánování o danou problematiku.
|
|
|
Ochrana a evakuace osob žijících v domech s pečovatelskou službou na území města České Budějovice při mimořádných událostech.
SAMCOVÁ, Monika
Prostředí sociálních služeb je charakterizováno množstvím vztahů mezi lidmi a institucemi, které mají významný vliv na kvalitu života lidí. Cílem poskytování sociálních služeb je vytvoření podmínek pro uspokojování přirozených potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o vlastní osobu. Téma diplomové práce je zaměřeno na ochranu a evakuaci osob žijících v sociálních zařízeních typu dům s pečovatelskou službou, domov pro seniory a chráněné bydlení. Mimořádná událost si nevybírá čas ani místo. Nutnost evakuace osob s různými druhy a stupni onemocněními, osob závislých na pomoci druhých, znamená pro ošetřující personál a pro zasahující složky integrovaného záchranného systému velmi náročný proces. Diplomová práce je zaměřena na zjištění připravenosti výše uvedených sociálních zařízení na mimořádné události a na evakuaci uživatelů sociálních služeb v nich žijících.
|
|
|
Logistika a její činnosti u územních samosprávných celků se zaměřením na ochranu obyvatelstva
HOLUBOVÁ, Dana
Vzrůstající živelní pohromy, katastrofy, průmyslové havárie, hromadná neštěstí i ohrožení z používání moderních technologií, jsou příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé materiální škody, ale také ztráty na životech obyvatel postižených území. Prvotní pomoc obyvatelům při jejich ochraně je poskytována především obcí a složkami integrovaného záchranného systému. Ke zmírnění dopadů mimořádné situace a krizové situace je mimo jiné zabezpečováno tako pomocí logistických činností. Proto si diplomová práce klade za cíl zjistit a vyhodnotit zabezpečení ochrany obyvatelstva v obcích s rozšířenou působností Tábor, Soběslav a Jindřichův Hradec, zjištění jejich připravenosti, a tím potvrdit nebo vyvrátit výzkumnou otázku. Ta byla stanovena následovně: Je logistika a její činnosti zaměřené na ochranu obyvatelstva ve vybraných obcích s rozšířenou působností dostatečná ke zvládnutí mimořádných události a krizových situací? V současné době je problematice ochrany obyvatelstva věnována velká pozornost. V teoretické části práce je vymezena nezbytná terminologie, která prochází celou prací. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány popisu územních samosprávných celků a řešení krizových situací. V dalších kapatolách je popsána ochrana obyvatelstva, ve které je popsána legislativa varování obyvatelstva, ukrytí obyvatelstva, evakuace obyvatelstva a nouzové přežití obyvatelstva a vymezení složek integrovaného záchranného systému. Dále je popsána problematika logistiky, její historický vývoj a v jednotlivých podkapitolách jsou uvedeny cíle logistiky, logistické činnosti, logistika a ochrana obyvatelstva. Je zde rovněž vymezena role Správy státních hmotných rezerv, jednotek sboru dobrovolných hasičů obce a nestátních neziskových orgnizací. Metodika práce spočívala ve shromáždění literárních zdrojů, týkajících se dané problematiky. Dále bylo využito platných právních předpisů České republiky. Při zpracování bylo také využíváno internetových zdrojů, především k přístupu k legislativě České republiky v platném znění a dále oficiálních internetových stránek Ministerstva vnitra České republiky, Správy státních hmotných rezerv a dalších ústředních orgánů státní správy zabývajících se zkoumanou problematikou. V práci bylo pro dosažení stanových cílů použito kvalitativního výzkumu, v kterém bylo pousutováno technické, materiální a finanční zabezpečení ve vybraných obcích. Dále byla zjištěna a vyhodnocena připravenost pracovníků ve vybraných obcích s rozšířenou působností a v závislosti na hodnocení připravenosti bylo navrženo zdokonalení. Pro získání údajů byly zvoleny řízené rozhovory s pracovníky krizového řízení vybraných obcí s rozšířenou působností, ve kterých byly sledovány činnosti realizované v rámci obce, a ne ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Pro řízené rozhovory s pracovníky krizového řízení bylo použito strukturovaného rozhovoru k získání relevantních údajů týkajících se činností v oblasti ochrany obyvatelstva u vybraných obcí s rozšířenou působností Tábor, Soběslav a Jindřichův Hradec. Ke zjištění stavu připravenosti pracovníků, zda jsou činnosti zaměřené na ochranu obyvatelstva ve vybraných obcích dostatečné, byl zvolen souhrnný index připravenosti. Pro stanovení indexu připravenosti byly vybrány sledované parametry stěžejní pro ochranu obyvatelstva ve smyslu zákona č. 239/2001 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva. Následně byla provedena analýza a komparace dané problematiky. Na základě vyhodnocena byla v závěru práce navržena doporučení opatření ke zlepšení připravenosti vybraných obcí. Dále vlastní závěr práce informuje o naplnění zadaných cílů a na základě výsledků uvedených v této práci i o kladné odpovědi na stanovenou výzkumnou otázku.
|
|
|
Protection of the population in the emergency planning zone of the nuclear power plant Jaslovské Bohunice
VANKO, František
Hlavnou témou diplomovej práce bola ochrana obyvateľstva v zóne havarijného plánovania jadrovej elektrárne Jaslovské Bohunice a zaoberala sa riešením evakuácie v prípade vzniku mimoriadnej situácie spojenej s únikom rádioaktívnych látok. Analyzuje možný spôsob evakuácie osôb ako jedného z najdôležitejších ochranných opatrení k zaisteniu ochrany obyvateľstva. Diplomová práca sa obzvlášť zameriava na správne postupy v prípade realizácie evakuácie a na kompetencie osôb, ktorých sa ochranné opatrenia dotýkajú. Zaoberá sa základnými kritériami, ktoré sú uplatňované pri ochrane obyvateľstva pred účinkami ionizujúceho žiarenia v okolí jadrovej elektrárne. Navrhuje skvalitnenie zabezpečenia ochrany a informovanosti osôb v zóne havarijného plánovania. Podľa atómového zákona je držiteľ povolenia zodpovedný za prijatie opatrení na eliminovanie vzniku mimoriadnej udalosti a vykonanie opatrení na prevenciu vzniku mimoriadnej udalosti súvisiacej s technologickými zariadeniami, ktoré s nebezpečnou látkou pracujú, spracúvajú ju, používajú, prepravujú, skladujú alebo s ňou iným spôsobom manipulujú. Zároveň zodpovedá za ochranu vlastných zamestnancov a osôb prevzatých do svojej starostlivosti. Opatrenia držiteľa povolenia na prevádzku jadrového zariadenia na ochranu vlastných zamestnancov alebo osôb prevzatých do starostlivosti predstavuje prvý stupeň v štruktúre havarijnej pripravenosti. Plán ochrany obyvateľstva obsahuje opatrenia na ochranu obyvateľstva v oblasti ohrozenia počas úniku rádioaktívnych látok do životného prostredia. Súčasťou plánu ochrany musí byť vzájomné prepojenie s vnútorným havarijným plánom držiteľa povolenia na prevádzku. Práca sa opiera o platné právne predpisy a odborné publikácie skúmanej problematiky. Uvádza plán ochrany obyvateľstva, ako základný dokument pre plánovanie opatrení na likvidáciu následkov radiačnej nehody alebo havárie a k obmedzeniu ich následkov pre zónu havarijného plánovania. Teoretická časť vychádza z analýzy súčasnej legislatívy dotýkajúcej sa danej problematiky, kde členstvo Slovenskej republiky v Európskej únii ju zaväzuje plniť povinnosti, záväzky a úlohy vyplývajúce z legislatívy Európskej komisie. Všetky tieto predpisy sú transponované v atómovom zákone a vytvárajú predpoklad pre výmenu informácií v prípade vzniku havárie jadrového zariadenia na území Slovenskej republiky. Definuje základné pojmy a zaoberá sa dôležitými ochrannými opatreniami pri riešení mimoriadnej udalosti, ktorá vznikla v súvislosti s radiačnou haváriou v jadrovej elektrárni. Práca kladie dôraz na zásady správneho chovania sa obyvateľstva v prípade vzniku takejto udalosti. Pri spracovaní diplomovej práce bola použitá exploratívna metóda pýtania sa, z ktorej vychádza navrhnutá metodika. Na základe analýzy výsledkov dotazníkového prieskumu, boli navrhnuté možné spôsoby zlepšenia tejto oblasti. Z nazhromaždených údajov boli posúdené možné systémové opatrenia evakuácie s ohľadom na uplatnenie v praxi.
|
|
|
Srovnání znalostí laické a odborné veřejnosti o ochraně obyvatelstva ve vybraném regionu
JEŘÁBKOVÁ, Iva
Srovnání znalostí laické a odborné veřejnosti o ochraně obyvatelstva ve vybraném regionu. Dostatečné znalosti obyvatel, jak už laické, tak i odborné veřejnosti v problematice ochrany obyvatelstva, jsou nezbytné pro udržení bezpečného prostředí pro život. Ke zpracování této diplomové práce bylo nejprve nutné stanovit cíle, na základě kterých byla práce vytvářena. Cíle práce jsou následující: Vymezení pojmů souvisejících s ochranou obyvatelstva v rámci České republiky. Vyjmenování stavů, před kterými je potřeba obyvatele chránit. Činnosti k ochraně obyvatelstva a osoby k nim určené. Zjištění odlišnosti ve znalostech laické a odborné veřejnosti v této problematice. Srovnání úrovní znalostí odborníků v ochraně obyvatelstva a běžného obyvatelstva na základě potvrzení či vyvrácení hypotéz o úrovni znalostí. Ke splnění zásadního cíle diplomové práce bylo nejdříve zapotřebí vytvořit strukturovaný přehled mimořádných událostí, které ohrožují životy zdraví a majetek obyvatelstva. Následně byla definována organizační a technická opatření, která mají za úkol zamezit ztrátám na životech, zmírnit následky, které negativně ovlivňují zdraví obyvatel, a minimalizovat škody na majetku. Na základě definování všech důležitých bodů v problematice ochrany obyvatelstva byl za dohledu odborníka z ochrany obyvatelstva vytvořen strukturovaný dotazník, který byl následně aplikován u laické a odborné veřejnosti. U laické veřejnosti byla pak ověřována existence normálního rozdělení znalostí, zatímco u odborné veřejnosti existence Poissonova rozdělení. Zároveň byl také měřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. K dosažení vymezeného základního cíle, byly vytyčeny 3 hypotézy, jejichž ověřování probíhalo na základě použití metod deskriptivní a matematické statistiky. Formulované hypotézy byly následující: H1. Odborná veřejnost v oblasti ochrany obyvatelstva má rozdělení znalostí blízké Poissonovu rozdělení. H2. Laická veřejnost v oblasti ochrany obyvatelstva má rozdělení znalostí blízké normálnímu rozdělení. H3. Odborná veřejnost v oblasti ochrany obyvatelstva má vyšší úroveň znalostí než veřejnost laická Byla stanovena metodika statistického vyhodnocení získaných odpovědí a jednotlivé hypotézy byly podrobeny ověření. První hypotéza byla ověřována pomocí ^2 testu a na základě jeho výsledků se podařilo hypotézu H1 ověřit jen částečně. Rozdělení znalostí u odborníků nebylo dle statistických výpočtů blízké Poissonovu, ale rozdělení jejich znalostí je teoreticky blíže Poissonovu rozdělení než Gaussovu rozdělení. U druhé hypotézy bylo rozdělení výsledků statistického šetření porovnáváno s Gaussovským rozdělením a pomocí ^2 testu, se podařilo hypotézu H2 potvrdit. Rozdělení znalostí laické veřejnosti je blízké normálnímu rozdělení. Třetí hypotéza byla ověřována pomocí metody dvojvýběrového t-testu a na základě jeho výsledků bylo zjištěno, že existuje významný statistický rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Hypotéza H3 byla tímto potvrzena. Odpovědi respondentů byly znázorněny grafy porovnání správných odpovědí laické a odborné veřejnosti, hodnoceny v diskuzi a u otázek s výrazným rozdílem odpovědí laiků a odborníků byly popsány možné příčiny a navržena opatření pro rozšíření těchto znalostí. V tomto smyslu byla uskutečněna zpětná vazba, odeslaná účastníkům statistického šetření. Součástí této zpětné vazby je také předložená diplomová práce.
|
|
|
Základní předpoklady bezpečného úniku osob z objektu
ŠAGÁTOVÁ, Petra
Má bakalářská práce je zaměřena na základní předpoklady bezpečného úniku osob z objektu. Snažila jsem se zdokumentovat tuto problematiku z pohledu možnosti efektivní evakuace osob z nebezpečného prostoru vzniklé mimořádnou událostí. Mimořádná událost (požár, výbuch apod.) ohrožuje občany na jejich zdraví, životech i majetku. Proto jsem v bakalářské práci zohlednila technické zabezpečení evakuace osob z objektu, bezpečnostní značení, legislativní oporu, způsoby provedení a její technické možnosti.
|
host ::
RSS.