|
| |
|
| |
|
|
Projekt Morava IV
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha, Brno, Ostrava ; Šunka, Zdeněk
Výzkum a hodnocení stavu jakosti vody, ekologického stavu vod, vlivu zdrojů znečištění na tento stav v rámci uceleného povodí Moravy ve vztahu ke směrnicím EU, podpora státní správy při vstupu ČR do EU. Příprava podkladů pro zpracování VH plánů podle požadavků Rámcové směrnice o vodní politice, výzkumná podpora plnění ustanovení Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Projekt Morava IV se zabývá problémy uceleného povodí a vazbami mezi jednotlivými problémovými oblastmi. Zpráva shrnuje nejdůležitější výsledky dosažené v průběhu řešení. Výsledky přinášejí nové poznatky, které doplňují stávající soubor informací o kvantitativním stavu vody a vodních ekosystémů v oblasti povodí Dyje a Moravy.
|
|
|
Vliv minerálního hnojení na primární produkci travinného mokřadního porostu
SLÁMA, Miroslav
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1545, který zkoumá vztahy mezi uhlíkovým cyklem, půdou a mokřadními rostlinami v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno území na lokalitě Hamerských luk v nivě řeky Nežárky z hlediska celkové produkce nadzemní biomasy. Vliv hnojení je na těchto lokalitách zkoumán od začátku vegetační sezóny 2006. Nejvyšší biomasy výnosu (tj. veškerá živá i odumřelá biomasa bez opadu) z prvního odběru (10.6.2009) dosáhly plochy s vysokou intenzitou hnojení (v průměru 494,89 g.m-2). Nejvyšší živé biomasy výnosu také dosáhly plochy s vysokou intenzitou hnojení (443,88 g.m-2). Nejvyšší biomasa strniště z prvního odběru byla zaznamenána na plochách nehnojených (v průměru 107,14 g.m-2). Stejně tak nejvyšší biomasa opadu (v průměru 56,05 g.m-2) byla zjištěna na plochách nehnojených. Zjištěné rozdíly mezi variantami hnojení však nebyly statisticky průkazné. Roční produkce nadzemní biomasy byla 823,99 g.m-2 u varianty intenzívně hnojené, 642,64 g.m-2 u varianty mírně hnojené a 698,14 g.m-2 u varianty nehnojené.
|
|
| |
|
|
Studium teplotního a vlhkostního klimatu ostřicového litorálního porostu v průběhu vegetace
RANDLOVÁ, Monika
Práce se zaměřuje na studium teplotně-vlhkostního klimatu ostřicového porostu ve vztahu k jeho produkčním parametrům a prostorové heterogenitě. V předkládané bakalářské práci se zaměřuji na vztah produkce nadzemní biomasy ostřice štíhlé (Carex acuta L.) s vlhkostním a teplotním klimatem. Ostřice štíhlá (Carex acuta L.) je dominantní rostlinou v zaplavované části Mokrých luk. Práce spočívá v destruktivním sledování nadzemní biomasy v průběhu vegetační sezóny. Nejvyšší produkce živé nadzemní biomasy byla analyzována v červenci 1820 g . m-2, ale v porovnání s dalšími odběry byla téměř konstantní, v srpnu bylo analyzováno 1670 g . m-2 a v září byl zaznamenán nárůst živé nadzemní biomasy na 1789 g ×m-2. Sušina nadzemní biomasy klesala s koncem vegetační sezóny. V červenci hodnoty hmotnosti sušiny činily 801 g, v srpnu 676,6 g a v září byly zaznamenány nejnižší hodnoty 530 g. Hmotnost naměřená v září byla značně ovlivněna povodní, která přetrvávala z druhé poloviny srpna. S těmito hodnotami souvisí i snižující se hodnota LAI, která dosahovala hodnot v červenci 2,44 m2/m2, v srpnu 1,24 m2/m2 a v září 0,59 m2/m2. Práce hlavně spočívala v měření teplotních a vlhkostních hodnot. Teplota i vlhkost byla rozdílná v porostu a nad porostem. Teplota v porostu dosahovala nižších hodnot než nad porostem, s čímž souvisí naměřené vyšší hodnoty vlhkosti v porostu. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 600*7*665806 ?Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimoprodukčním uplatněním?.
|
|
| |
|
|
Vliv dostupnosti minerálních živin a zaplavení na růst ostřice štíhlé v nádobovém pokuse.
SYCHROVÁ, Jana
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 526/09/1545 Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí, který se zaměřuje na účinky eutrofizace na vybraných mokrých loukách s minerální nebo organickou půdou v Třeboňské biosférické rezervaci. Výsledky tohoto projektu poslouží jako podklad pro rozvíjení vhodného managementu ekosystémů mokrých luk, zvláště pro místa vedená jako přírodní rezervace. Jako modelová rostlina pro nádobový pokus byla vybrána ostřice štíhlá (Carex acuta), běžná dominanta Mokrých luk a současně druh, který byl již předmětem řady studií. Cílem této práce bylo zjistit, jak C. acuta reaguje v kontrolovaných podmínkách na různou hladinu hnojení a míru zaplavení. Na růst generativních odnoží C. acuta mělo statisticky průkazný vliv hnojení. U vegetativních odnoží C. acuta byl zjištěn průkazný vliv obsahu organické hmoty v půdě a hnojení. Vegetativní odnože dosáhly většího vzrůstu než generativní odnože. Pomocí nádobového pokusu se zjistilo, že hnojení nemá na růst odnoží C. acuta příliš velký vliv. To může vysvětlit terénní pozorování, že tento mokřadní druh je na eutrofizovaných stanovištích postupně nahrazován konkurenčně silnějšími druhy, hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).
|
|
|
Nadzemní produkce nesečeného mokřadního porostu
HOVORKA, František
Bakalářská práce je součástí projektu MŢP SP/2d1/9307 (Czech Terra). Cílem tohoto projektu je zhodnocení bilance zásoby uhlíku v hlavních typech ekosystémů nacházejících se v České republice. Má práce je tematicky zaměřená na produkci nadzemní biomasy porostu s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta L.). Destruktivními odběry byl stanoven sezónní přírůstek nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota Carex acuta L. (ţivá a odumřelá) byla dosaţena dne 13.8., 364,63 g.m-2. Maximální dosaţená celková biomasa z m2 (tj. ţivé a odumřelé biomasy Carex acuta L. a ostatních druhů) dosahovala dne 13.8., 506,76 g.m-2. Nejvyšších hodnot v počtu odnoţí dosahovala Carex acuta L. dne 8.6., 424 kusů/m2.
|
|
|
Podzemní biomasa rákosu obecného (Phragmites australis) na vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit časovou a prostorovou variabilitu podzemní biomasy rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně ve Slavošovicích. Odběry nadzemní a podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. Nadzemní biomasa byla stanovena v roce 2009 ze šesti vzorků odebraných na nátoku a šesti vzorků odebraných na odtoku. Podzemní biomasa (v roce 2008) byla odhadnuta ze dvou vzorků na nátoku a dvou vzorků na odtoku. V roce 2009 byla podzemní biomasa stanovena ze šesti vzorků odebraných na nátoku a ze šesti vzorků na odtoku. Analýza struktury kořenů byla stanovena ze 12 vzorků odebraných na nátoku a 12 vzorků na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa dosahovala na nátoku 1039 g.m-2 a na odtoku 1749 g.m-2. Průměrná celková podzemní biomasa v roce 2009 dosáhla na nátoku 1718 g.m-2 a na odtoku 1562 g.m-2. Průměrná celková délka kořenů vyrůstajících z jedné uzliny oddenku dosahovala na nátoku 284, 7 m.m-2 a na odtoku 324,9 m.m-2. Průměrná specifická délka všech kořenů byla na nátoku 2589,5 cm.g-1 a na odtoku 2956,9 cm.g-1. Průměrná celková délka kořenů na nátoku dosahovala 1,7 km.m-2 a na odtoku 2,9 km.m-2.
|
host ::
RSS.