|
| |
|
|
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u keříčkovce červenolemého
BORŮVKA, Vít
Při hormonálně indukovaném umělém výtěru byl několika jikernačkám keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus), intraperitoneálně v jedné dávce injikován přípravek Ovopel v dávce 1,5 pelety × kg-1. Jikernačky byly drženy odděleně ve vaničkách při teplotě 21,5 °C. U všech jikernaček došlo k výtěru při stejné délce latence 19,2 hodin. Jikry od třech vytřených jikernaček byly smíchány a rozděleny na 6 dávek. Každá dávka byla umístěna do termoboxu o teplotě 5 °C, 10 °C, 15 °C, 20 °C, 25 °C a 30 °C. Tyto jikry byly skladovány v termoboxech a v časech po skladování 0,5 h, 1 h, 1,5 h, 2 h, 3 h, 4 h, 6 h, 8 h, 10h byla část jiker z každého termoboxu (přibližně 50 100 kusů) vyjmuta ve třech opakováních a byla umístěna do jednotlivých kelímků a oplozena přidáním 5 kapek spermatu a 20 ml vody. V těchto vzorcích byla následně pozorována oplozenost, líhnivost a přežití. Při sledování oplozenosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5°C v časech oplození 0,5 2 hod. (61,6 +- 5,81 % - 47,7 +- 1,48 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (70 +- 6,7 % - 62,1 +- 8,9 %), v 15 °C v časech 0,5 3 hod. (59,6 +- 9,4 % - 59,6 +- 2,9 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,4 +- 3,6 % - 56,1 +- 2,5 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (55,5 +- 7,2 % - 49,7 +- 9,3 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,6 +- 10,3 % - 51,8 +- 17,8 %). Při sledování líhnivosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (28,4 +- 2,9 % - 21,1 +- 9,5 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1 hod. (36,6 +- 17,3 % - 22,1 +- 7 %), v 15 °C v časech 0,5 - 2 hod. (34,1 +- 5,5 % - 26,9 +- 5,1 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33 +- 8,2 % - 28,8 +- 1,6 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (31,4 +- 6,2 % - 15,3 +- 13,5 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33,1 +- 9,2 % - 21,2 +- 8 %). Při sledování finálního přežití po 72 hodinách bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (20,1 +- 6 % - 13 +- 3,3 %), v 10 °C v časech 0,5 - 3 hod. (19,8 +- 15,31 % - 3,1 +- 3 %), v 15 °C v časech 0,5 - 6 hod. (23,3 +- 9 % - 5 +- 2,8 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (22,4 +- 1,9 % - 15,1 +- 5,2 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (18,7 +- 4,4 % - 4,1 +- 1,9 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (26,2 +- 5,5 % - 21,4 +- 6,8 %). Vhodné teploty pro skladování neoplozených jiker po výtěru po dobu 2 hodin před oplozením jsou teploty 15 - 30 °C. Další vhodné teploty, které jsou použitelné skladování, jsou teploty 15 - 25 °C pro uchování 3 hod. a déle po oplození.
|
|
|
Odchov plůdku piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v umělých podmínkách
FRANTA, Pavel
Cílem diplomové práce bylo ověření možnosti převodu larev piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) z živé potravy na suchou startérovou směs pomocí metody tzv. co-feedingu. Experiment zahrnoval 3 kontrolní skupiny (hladová kontrola nebyla krmena; negativní kontrola krmena pouze suchou startérovou směsí; pozitivní kontrola krmena pouze živou potravou) a 10 experimentálních skupin s 5 různými termíny ukončení co-feedingu (ve věku 13, 18, 23, 28 a 33 dní po vylíhnutí - dPH) a různou délkou co-feedingu (1 a 7 dní). Pokus probíhal od 6 dPH, kdy došlo k zahájení mixogenní výživy, do stáří 48 dPH při teplotě vody 17,8 +- 0,7 °C. Hodnocen byl vliv termínu ukončení a délky periody co-feedingu na průběžné přežívání, morfometrické i gravimetrické parametry a na podíl makrobiogenních prvků a spalného tepla v somatických tkáních larev/juvenilů. S prodlužujícím se termínem ukončení co-feedingu se zvyšovalo průběžné přežívání, hodnoty dosažených morfometrických i gravimetrických parametrů a celkový obsah uhlíku a dusíku v somatických tkáních larev/juvenilů. Bez ohledu na zvolený krmný režim v jednotlivých skupinách, doprovázel odchov larev piskoře pruhovaného výrazný pokles přežívání v období 13 až 20 dPH. Nejhorší výsledky průběžného přežívání a růstu v rámci krmených skupin byly zaznamenány v negativní kontrole a ve skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 13 dPH. Jedinci v těchto skupinách uhynuli ve věku 41 dPH. Nejvyšších hodnot průběžného přežívání dosahovali na konci pokusu jedinci v pozitivní kontrole a skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 23, 28 a 33 dPH. Tyto skupiny se navzájem od sebe signifikantně nelišily. Velmi dobrých výsledků z hlediska morfometrických a gravimetrických parametrů bylo dosaženo ve skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 28 a 33 dPH. Avšak pouze při ukončení co-feedingu ve věku 33 dPH bylo dosaženo srovnatelných hodnot morfometrických parametrů jako v pozitivní kontrole. Výjimkou byla pouze výška těla společně s hodnotami suché a mokré hmotnosti, které byly v pozitivní kontrole prokazatelně vyšší než v ostatních skupinách. Délka periody co-feedingu (1 či 7 dní) neměla vliv na žádný ze sledovaných ukazatelů. Z výsledků DP dále vyplývá, že plůdek piskoře pruhovaného nejlépe prospívá na živé potravě a naopak nelze jej odchovávat pouze pomocí suché startérové směsi. Z testovaných metod využívajících co-feeding lze doporučit převod larev pomocí co-feedingu s ukončením ve věku 33 dPH, při kterém jsou výsledky průběžného přežívání a délkového růstu srovnatelné s režimem využívající pouze živou potravu.
|
|
|
Úroveň výchozí individuální způsobilosti účastníků kurzů zimního a letního přežití
Šika, Vojtěch ; Dvorský, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Úroveň individuální způsobilosti účastníku kurzů zimního a letního přežití Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit, na jaké úrovni jsou vědomosti potenciálních účastníků kurzů zimního a letního přežití. Vědomosti se týkají dovedností spojených s přežitím ve velmi náročných podmínkách a krizových situací. Pro tuto bakalářskou práci jsme si vybrali studenty FTVS a další studenty Univerzity Karlovy, neboť kurzu letního a zimního přežití se mohou účastnit i studenti z jiných fakult Karlovy univerzity. Metody: Pro získávání dat jsme k této bakalářské práci využili metodu dotazníku. Respondenti byli z řad studentů FTVS, Matematickofyzikální fakulty, Přírodovědecké fakulty, Právnické fakulty, Filosofické fakulty a 1. Lékařské fakulty. Dotazník byl zadáván osobně, aby návratnost byla 100%. Výsledky: Dotazníkového šetření se účastnilo celkově 70 respondentů. Data, která byla získána, jsme zaznamenali do tabulek, a grafů. Z výsledků a z hodnocení jednotlivých otázek vyplynulo, že úroveň teoretických znalostí, spojených s přežitím v kritických situacích, je nízká. Pouze 33% z celkového počtu studentů, kteří absolvovali dotazníkové šetření, bylo úspěšných. Klíčová slova: přežití, limitní situace, krizové situace
|
|
|
Inbreeding a jeho vliv na fitness zvířat chovaných v zajetí
Králová, Michala ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
Ztráta habitatu a fragmentace je dnes aktuálním problémem, který vede k nevyhnutelné redukci efektivní velikosti populace u mnoha druhů. Negativní efekt redukce populací umocňují další procesy jako je genetický drift a inbreeding způsobující zhoršení fitness (tj.inbreedingová deprese). Inbreeding a příbuzné fenomény mohou být tedy hrozbou pro přežití zbytkových populací ohrožených druhů zvířat. Negativní vliv inbreedingu na populace držené v zajetí, které jsou součástí různých záchranných programů je ještě aktuálnějším problémem (Frankham et al. 2002, O'Grady 2006). Cílem této práce bylo zhodnotit současnou odbornou literaturu o vlivech inbreedingu na populace ryb, plazů, ptáků a savců. Inbreeding ovlivňuje většinou negativně především vlastnosti spojené s fitness a dále pohlavně selekční znaky a chování.
|
|
| |
|
|
Vliv věku a podmínek odchovu ryby na šanci přežití v přírodě
Lyach, Roman ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Úkolem práce je zjistit a shrnout vliv všech nejdůležitějších biotických a abiotických faktorů na přežití uměle odchovaných ryb v přírodě. Práce zahrnuje nejčastěji vysazované a rybářsky nejoblíbenější druhy dravých ryb, u kterých se sleduje převážně úspěšnost, rychlost růstu a mortalita. Jedná se o druhy Sander lucioperca (candát obecný), Salmo trutta (pstruh obecný), Micropterus salmoides (okounek pstruhový), Esox lucius (štika obecná), Esox masquinongy a hybrid druhů Esox lucius a Esox masquinongy, zvaný tiger muskellunge. Schopnost přežít se zvyšuje s rostoucí velikostí vysazené ryby, díky schopnosti lépe odolat predačnímu tlaku. Záleží také na způsobu odchování, protože ryby, krmené suchým krmivem, vykazují vyšší úmrtnost z důvodu predace a případně i zhoršenou schopnost lovit, ačkoli konzumují potravu o stejném složení jako jedinci, kteří byli krmeni živými rybami. Na mortalitu má vliv také teplotní rozdíl vody mezi chovnou lokalitou a volnou přírodou. Ten je významný hlavně v případě, kdy teplota vody v nové lokaci převyšuje o více než 10 řC teplotu vody chovného rybníku nebo sádek. Jedinci, kteří se geneticky liší od místní populace, mají horší schopnost přizpůsobit se a mohou geneticky degradovat místí populaci. Při nedostatku oblíbené kořisti se zpomalí růst ryb. Úspěšnost přežití závisí...
|
|
|
Vliv délky světelného dne na příjem krmiva a růst síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu
KOS, Martin
Byl testován vliv délky světelného dne na a růst juvenilních jedinců síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu. Ryby o průměrné hmotnosti 1,82 +- 0,48 g a průměrné celkové délce těla 65 +- 7 mm byly rozděleny do 4 skupin podle fotoperiody (poměr světlo k tmě 12k12, 16k8, 20k4 a 24k0). Celkové délka experimentu byla 63 dní. Každých 21 dní bylo prováděno kontrolní přelovení. Individuální průměrná hmotnost na konci pokusu dosáhla 15 +- 4,9 g (12k12), 15,6 +- 4,5 g (16k8), 16,7 +- 4,5 g (20k4) a 16,8 +- 5 g (24k0). Nejvyšší celková délka těla byla shodně zaznamenána u skupin 20k4 a 24k0 (127 +- 11 mm) a nejnižší u skupiny 16k8 (114 +- 11 mm). Nejvyšší koeficient kondice byl zaznamenán u skupiny 16k8, nejnižší u skupiny 20k4. Specifická rychlost růstu za dobu pokusu činila 3,33 %xden-1 (12k12), 3,28 %xden-1 (16k8), 3,49 %xden-1 (20k4) a 3,43 %x den-1 24k0). Nejvyššího konečného přežití (95,8 +- 1,4 %) během celého období experimentu dosáhla skupina 12k12. Naopak nejnižší přežití 90,0 +- 4,6 % vykázala skupina 16k8. Rozdíly v přežití ryb však nebyly signifikantní.
|
|
| |
|
|
Testování užitkovosti meziplemenných kříženců lína obecného.
HOMOLA, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení užitkových vlastností jako je růst, přežití a jateční výtěžnost u kříženců vybraných plemen lína obecného. V testu byli použiti kříženci těchto plemen lína; Vodňanské (V), Táborské (T), Maďarské (M) a Hlubocké (H), které sloužilo jako mateřské plemeno. Jako kontrola bylo použito plemeno zlatého lína.
|
host ::
RSS.