|
|
Předlékařská péče o pacienty s metanolovou intoxikací
KŘENEK, Jan
Intoxikace metanolem je poměrně méně častý typ otravy, která může vést k těžkému poškození lidského organismu, může dojít ke ztrátě zraku i k trvalému postižení centrálního nervového systému. V pozdě léčených stavech může být následkem i smrt postiženého. Za poškození lidského organismu nesou vinu metabolity metanolu a to především kyselina mravenčí, proto se terapie tohoto zdraví i život ohrožujícího stavu zaměřuje převážně na metabolismus metanolu. Teoretická část se zabývá problematikou předlékařské tedy přednemocniční neodkladné péče o pacienta s metanolovou intoxikací. První kapitola se věnuje přednemocniční neodkladné péči, zdravotnickému záchranáři i jeho kompetencím a jsou zde uvedeny i posádky zdravotnické záchranné služby. Dále se teoretická část práce zabývá acidobazickou rovnováhou, metabolickou acidózou, ale i Toxikologickému informačnímu středisku. Následující kapitola se věnuje metanolu a jeho charakteristice, ale i historii metanolu v průběhu lidské civilizace. Vysvětluje průběh metabolismu metanolu a ozřejmuje příznaky u akutní i chronické intoxikace metanolem. Poslední kapitola je už přímo zaměřena na první pomoc u tohoto stavu poskytovanou laikem a na léčbu metanolové intoxikace v podmínkách přednemocniční neodkladné péče a v neposlední řadě i na následky metanolové intoxikace. Praktická část práce byla zaměřena na zmapování činností zdravotnického záchranáře v předlékařské péči o pacienta s metanolovou intoxikací a na zjištění míry informovaností laiků i klientů protialkoholní záchytné stanice u tohoto druhu otravy. Výzkumný průzkum byl proveden kvantitativní metodou u zdravotnických záchranářů i laiků formou anonymního dotazníku. Objem dat byl sbírán v březnu 2015. Výzkumným souborem byli náhodně vybraní laici i klienti protialkoholní záchytné stanice a zdravotničtí záchranáři pracující u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na oblastním středisku Strakonice, Písek, Prachatice, Český Krumlov a v Jindřichově Hradci. Anonymní dotazník byl rozdán na výše uvedená oblastní střediska v počtu 100 kusů a pro laiky rovněž v počtu 100 a 10 kusů pro protialkoholní záchytnou stanici v Českých Budějovicích. Dotazník pro zdravotnické záchranáře obsahoval celkem 18 otázek. První 4 otázky byly stratifikační, otázka č. 5 č. 18 byly uzavřené a přímo se věnovaly problematice poskytování přednemocniční neodkladné péče u intoxikace metanolem, přičemž hypotéza č. 1 byla potvrzena. Dotazník pro laiky v sobě obsahoval celkem 14 otázek. První tři otázky byly sociodemografického charakteru. Čtvrtá otázka byla uzavřená a rozhodující pro pokračování dotazníkem. Otázka č. 5 byla polootevřená a zbylé otázky č. 6 č. 14 se vztahovaly ke zjištění míry informovanosti laiků u intoxikace metanolem. Výsledky jsou zpracovány do přehledných tabulek a související hypotéza č. 2 byla také potvrzena. Prvním cílem práce bylo zmapovat činnosti zdravotnického záchranáře v předlékařské péči o pacienta s metanolovou intoxikací. Druhým cílem bylo zjištění míry informovanosti laiků o této intoxikaci. Oba cíle se podařilo splnit. Statistickým způsobem zpracovaný výzkumný průzkum dokázal, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v předlékařské péči o pacienty s metanolovou intoxikací i to, že laici jsou informovaní o této intoxikaci, ale uvítali by větší aktivní zapojení odborníků v informování společnosti o této problematice. Na základě výsledků práce byl vytvořen informační leták pro laiky i pro zdravotnické záchranáře z oblasti intoxikací alkoholem.
|
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o nemocné s peritoneální dialýzou a hemodialýzou
JANOUŠKOVÁ, Jaroslava
Počet pacientů s onemocněním ledvin celosvětově stoupá. Mezi tato onemocnění patří i chronické selhání ledvin s nutností dialyzační léčby. Problematika spojená s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům v dialyzačním programu je rozsáhlá a specifická. Zahájení léčby peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou pro pacienty znamená velkou psychickou zátěž. Výrazně ovlivňuje život nejen jim, ale i všem nejbližším. Nemocní v pravidelném dialyzačním programu se potýkají se spoustou zdravotních i sociálních problémů. Vzájemná důvěra mezi sestrou a dialyzovaným pacientem do určité míry ovlivňuje průběh léčby. Vyrovnaný a spokojený pacient může žít kvalitnější a hodnotnější život. Cíle práce: 1) Zjistit, zda je srovnatelně kvalitní ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 2) Zjistit, zda je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 3) Zjistit, zda jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Výzkumné otázky: 1) Je ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou srovnatelně kvalitní? 2) Je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? 3) Jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? Použité metody: V empirické části diplomové práce byl při zpracování dat použit kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo uskutečněno formou nestandardizovaného rozhovoru. Vytvořeny byly tři soubory otázek pro tři skupiny respondentů a to s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou a pro sestry, které pečují o pacienty s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Kritériem výběru respondentů byla ochota spolupracovat. Osloveným respondentům byla vysvětlena podstata a účel výzkumného šetření. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány, následně přepsány a zanalyzovány. Z analýz vytvořeny kategorie a podkategorie. Rozhovory s pacienty se zjišťovalo, jak vnímají poskytovanou ošetřovatelskou péči, přístup sester a způsob vzájemné komunikace při hemodialýze a při peritoneální dialýze. Rozhovory se sestrami byly zaměřeny na srovnatelnost a náročnost poskytované ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou, dále na používané formy komunikace a způsob přístupu k těmto pacientům. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelskou péči poskytovanou pacientům s peritoneální dialýzou i s hemodialýzou vnímají respondenti pacienti s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou i respondentky sestry, které tuto péči poskytují jako stejně kvalitní. Peritoneální dialýza i hemodialýza mají každá svoje specifika a jiný způsob provedení. Obě jsou poskytované v rozdílném prostředí. Peritoneální dialýzu si provádí pacient sám ve svém sociálním prostředí. Během hemodialýzy poskytují ošetřovatelskou péči pacientovi sestry na hemodialyzačním středisku. Jako srovnatelný je vnímán všemi respondenty také přístup sester k pacientům a to ke každému individuálně. Závěrem z výsledků vyplývá, že sestry při kontaktu s pacienty s peritoneální dialýzou i hemodialýzou používají srovnatelné formy komunikace i edukace. Závěr: V současnosti je snaha provádět dialyzační léčbu co nejvíce ve prospěch pacienta. Peritoneální dialýza i hemodialýza jsou považovány za rovnocennou náhradu funkce ledvin. Liší se jen principem a způsobem provedení. Ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s peritoneální dialýzou a s hemodialýzou je respondenty výzkumného šetření vnímána jako srovnatelně kvalitní. Výsledky této práce mohou být podkladem pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče ve stravování u dlouhodobě dialyzovaných pacientů
ŠRÁMEK, Kamil
Hemodialýza je metoda odstraňování odpadních látek, jako je např. draslík, močovina, a nadbytečné vody z krve při selhání ledvin. Hemodialýza je jednou ze tří terapií náhrady funkce ledvin. Dalšími terapiemi jsou transplantace ledvin a peritoneální dialýza. Hemodialýza může být prováděná buď v hemodialyzačním středisku, nebo v nemocnici, domácí hemodialýza není příliš častá. Stravování u dialyzovaných pacientů se výrazně odlišuje od diety před dialyzačním obdobím. Dobře vyvážená dieta je základem všeho. Pacient nesmí být malnutriční, ale ani nesmí mít v potravě nadbytek některých složek. Dieta pro nemocné v dialyzačním programu musí splňovat dva základní požadavky. Musí zajistit dostatek energie a látek potřebných pro organismus hlavně aminokyseliny, potřebné pro tvorbu bílkovin, vápník, vitamíny, železo. Pacient musí omezit některé látky, které při hromadění v organismu působí škodlivě, například je nutné omezit tekutiny, nadbytek bílkovin, ze kterých vzniká močovina, nadbytek fosforu, který urychluje vápenatění cév, nadbytek draslíku, který při vysoké hladině v krvi může způsobit poruchy srdečního rytmu. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno formou rozhovoru. Rozhovor obsahoval celkem dvacet polostrukturovaných otázek a byl předem připravený. Každý rozhovor byl anonymní a respondent měl vždy možnost rozhovor odmítnout. Se souhlasem respondenta a staniční sestry byl rozhovor zaznamenán na diktafon a posléze upraven do elektronické podoby, která se stala podkladem pro výzkumné šetření. Z výzkumného šetření vznikly kategorie. Kvalitativní výzkumný soubor probíhal v nemocnicích Prachatice, České Budějovice a Třebíč. Výzkumný vzorek byl tvořen pěti respondenty v Nemocnici Prachatice a. s. Další výzkumný vzorek byl tvořen pěti respondenty v Nemocnici Třebíč, příspěvková organizace a dvěma respondenty v Nemocnici České Budějovice a. s. Všichni respondenti byli pacienti, kteří pravidelně docházejí do hemodialyzačního střediska ve zmíněných městech. Rozhovory s respondenty byly vedeny od února do dubna 2014. V Nemocnici České Budějovice a. s. bylo provedeno výzkumné šetření za souhlasu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Kyselové. V Nemocnici Prachatice a. s. výzkumné šetření proběhlo za souhlasu hlavní sestry Janouškové a v Nemocnici Třebíč, příspěvková organizace, byl proveden výzkum za souhlasu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Andělové. Výsledky z výzkumného šetření poskytnou zmapování stravy v nemocničním zařízení u dlouhodobě dialyzovaných pacientů. Přínosem výzkumného šetření bude vypracování informativního letáku na téma Důležitost stravování pro dialyzované pacienty.
|
|
|
Fyzioterapie u dialyzovaných pacientů
MUŽÁTKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je zaměřena na fyzioterapii u dialyzovaných pacientů. Právě hemodialýza je jednou z možností pro nemocné s chronickou renální insuficiencí. Jedná se o léčebnou metodu nahrazující základní funkci ledvin, kdy dochází k očišťování krve od zplodin látkové přeměny metabolismu. Pacienti se selháním ledvin jsou nejpočetnější skupinou nemocných, kteří jsou léčeni pro selhání životně důležitého orgánu. Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje fyzickou i psychickou oblast zdraví. Nejdůležitějším, co pohybová aktivita dialyzovaným pacientům přináší je celkové zlepšení fyzické zdatnosti. Dále také udržení nebo zvýšení svalové síly, zlepšení kloubní pohyblivosti, uvolnění a protažení přetížených svalových skupin. Pravidelným cvičením mohou pacienti získat větší míru soběstačnosti a podpořit tak nezávislost na pomoci druhé osoby. Zejména u starších pacientů je důležitá samostatnost, aby mohli žít v prostředí, na které jsou zvyklí. Cílem práce bylo zmapovat psychomotorický stav dialyzovaných pacientů a navrhnout cvičební jednotku pro tyto pacienty. Teoretická část bakalářské práce se zabývá chronickým selháním ledvin obecně a fyzickou aktivitou při tomto onemocnění. V praktické části jsou ve formě kvalitativního výzkumu zpracovány kazuistiky pacientů, kteří jsou v pravidelném dialyzačním programu. U probandů byla odebrána anamnéza formou polostandardizovaného rozhovoru. Dále byly provedeny dynamické zkoušky páteře, antropometrická měření, goniometrické vyšetření, vyšetření zkrácených a oslabených svalových skupin, Barthelův test základních všedních činností a 2minutový Step Test. Probandi byli po dobu 10 týdnů zařazeni do pravidelného pohybového programu, jehož součástí bylo cvičení doma dle předchozí instruktáže a trénink na rehabilitačním šlapadle během hemodialýzy. Hlavními předpoklady pro úspěšnou fyzioterapii u dialyzovaných pacientů jsou osobní zájem a aktivní přístup k pravidelné pohybové aktivitě. Vhodnou formou pohybových aktivit lze přispět ke zlepšení tělesné zdatnosti i psychického stavu. Pacient však musí být důsledný a opravdu dlouhodobě a pravidelně cvičit.
|
|
|
Spokojenost pacientů s peritoneální dialýzou v zajišťování ošetřovatelského procesu
JANSOVÁ, Miroslava
Peritoneální dialýza je metoda léčby chronického selhání ledvin. Principem metody je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem napuštěným do dutiny břišní. Absolutní indikací je nemožnost zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu. Dále je přednostně indikována u nemocných s kardiovaskulárními chorobami, které mohou při napojení na mimotělní oběh vést k hemodynamické instabilitě. Roli zde hraje i osobní preference nemocného. Kontraindikací jsou rozsáhlé srůsty v dutině břišní a zánětlivá střevní onemocnění. Tato metoda se v poslední době stává prakticky běžnou na většině dialyzačních pracovišť. Pacientům nabízí více volnosti, více nezávislosti na zdravotnickém středisku a jeho personálu. K výzkumnému šetření je použita technika kvalitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří šest pacientů z dialyzačních středisek nemocnice Tábor a České Budějovice. Cílem 1 je zjistit, zda peritoneální sestra poskytuje pacientům dostatek informací. Šetřením je zjištěno, že pacienti byli před zahájením léčby o metodě edukováni a že sestra edukuje pacienty i v průběhu jejich léčby. Cílem 2 je zjistit, jak sestra u pacientů s peritoneální dialýzou podporuje jejich sebepéči. Výzkumným šetřením je zjištěno, že sestra pravidelnou informovaností, kontrolou během výměny dialyzačního roztoku a reedukací, podporuje pacientovu sebepéči. Cílem 3 je zjistit, zda sestra u pacientů s peritoneální dialýzou přispívá k omezení sociální izolace návštěvní službou. Šetřením je zjištěno, že pacienti si tuto službu velmi chválí, jsou návštěvní službou motivováni k větší aktivitě. Práce sester pečujících o tyto nemocné je relativně samostatná a individualizovaná. Úspěch léčby ve značné míře závisí na vysoké kvalitě práce sestry, na jejích edukačních schopnostech a komunikačních dovednostech. Doufáme, že zjištěné výsledky budou příkladem pro ostatní zdravotníky pečující o tyto pacienty. Vypracovaná brožura by mohla pacientům se selháním ledvin pomoci v rozhodování při výběru metody léčby.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů
ŠŮSOVÁ, Andrea
Abstrakt Ošetřovatelství je nezaměnitelnou složkou v péči o pacienty. Důsledná ošetřovatelská péče se odvíjí nejen od teoretických znalostí, ale také od komunikativnosti, zručnosti, schopnosti spolupracovat v týmu a organizovat práci nebo v empatii. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v edukaci klienta s peritoneální dialýzou a u hemodialyzovaných a také objasnit, jakým způsobem sestry edukují dialyzované klienty o režimových opatřeních. Také jsme se zaměřili na informovanost pacientů při prvních začátcích léčení a informovanost pacientů nyní. Zajímalo nás, zda-li jsou pacienti správně edukováni a zda jsou s množstvím informací spokojeni. V rámci těchto stanovených cílů vznikly také výzkumné otázky, které směřovali právě k edukaci hemodialyzovaných klientů a klientů s peritoneální dialýzou, na jejich denní režim a na rozdíl ve složitosti edukace mezi těmito dvěma typy léčení. Na tyto oblasti jsme se zaměřili u sester pracujících na hemodialyzačním středisku a také u pacientů, kteří jsou léčeni dialýzou. Podle vyhodnocených rozhovorů obou výzkumných souborů jsme došli k závěru, že sestry edukují klienty především v počátku léčby. Nejdůležitější je dle sester péče o přístupy, hygienické návyky, dietní a pitný režim a nebo chránit končetinu u hemodialyzovaných, kde je zavedena spojka. Informovat klienty s peritoneální dialýzou je dle sester těžší a to z toho důvodu, že musí dodržovat více pravidel a nejsou stále pod dohledem. Pacienti se léčí ve svém domácím prostředí, k tomu také musí uzpůsobit prostor na výměnu roztoků, musí se naučit aseptický postup při těchto výměnách a stále kontrolovat katétr, který mají zaveden v pobřišnici. Edukační sestru zastává na odděleních výzkumného šetření především staniční sestra.
|
|
|
Životní styl a kvalita života dlouhodobě dialyzovaných pacientů
MÉSZÁROSOVÁ, Eva
Cílem mé práce bylo zjistit životní styl a kvalitu života dlouhodobě dialyzovaných pacientů. Toto široké téma jsem popsala z pohledu pacientů, se kterými jsem vedla rozhovor podle předem připravených otázek, tedy kvalitativního výzkumného šetření. U zdravotnického personálu, který bezprostředně poskytuje odbornou péči v dialyzačních střediscích, jsem využila kvantitativní výzkumné šetření pomocí rozhovoru. Celkem jsem zpracovala 71 dotazníků a hovořila s 12 pacienty. Zdroje jsem získala v celkem sedmi zdravotnických zařízeních z Jihočeského a Středočeského kraje. Cíl práce byl splněn. Popsány byly související a rozhodující aspekty, které se týkají životního stylu a kvality života u dlouhodobě dialyzovaných pacientů. Při formulování této práce jsem se setkala s mnohými novými aspekty, jako je mimořádná náročnost práce ošetřujícího personálu, významný vliv vědy na medicínské postupy a psychická náročnost a trpělivost dialyzovaných pacientů. Výzkumné otázky byly zodpovězeny a v případě jejich nejednoznačnosti byly dovozeny a statisticky podloženy. Dvě výzkumné hypotézy a to H 1: Sestry v dialyzačních střediscích edukují dialyzované pacienty o omezení spojené s kvalitou životního stylu i hypotéza H 2: Sestry v dialyzačních střediscích dodržují zásady specifické (strukturované) komunikace se potvrdily. Součástí mé práce je návrh informativní brožury pro dlouhodobě dialyzované pacienty, která si klade za cíl optimisticky, s jistou nadsázkou, nicméně realisticky informovat dialyzované pacienty o nevyčerpatelných možnostech využívání volného času námětovou formou, o posílení sebevědomí a dobré komunikaci s ošetřovatelským personálem.
|
|
|
Ošetřování cévních vstupů u pacientů na hemodialyzačním oddělení jako ošetřovatelský problém
ŠTRBOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na současnou problematiku dialyzovaných pacientů s dialyzačním katétrem. Základním předpokladem dobře fungující dialyzační léčby je funkční dialyzační katétr a minimum komplikací během jeho používání. Důraz se klade na dodržování aseptického přístupu při manipulaci s katétrem určenému k dialýze. Cílem je zjistit, zda sestry dodržují ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů, zda sestry na standardním oddělení pokládají za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze a zmapovat nejvíce problémovou oblast ošetřování cévních vstupů z pohledu sester. Ze stanovených cílů vyplývají následující výzkumné otázky. 1. Dodržují sestry ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů? 2. Pokládají sestry na standardním oddělení za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze? 3. Jaká je nejvíce problémová oblast ošetřování cévních vstupů z pohledu sester? Výzkum byl prováděn kvalitativní formou pomocí skrytého pozorování. Výzkumu se zúčastnilo 5 sester z dialyzačního střediska Fresenius Medical Care v Benešově a 5 sester z interního oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie a.s. v Benešově. Pozorování bylo doplněno anonymní anketou též rozdanou na dialyzačním středisku a standardním interním oddělení. Dle zjištěných výsledků lze stanovit hypotézy. Ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů všechny sestry nedodržují, sestry na standardním oddělení pokládají za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze a nejvíce problémová oblast při ošetřování cévních vstupů je nedodržování aseptických postupů během ošetřování dialyzačních katétrů a neposkytnutí převazového materiálu pacientovi do domácího prostředí. Výsledky výzkumu poslouží k vytvoření návrhu ošetřovatelského standardu Ošetřovatelská péče o dialyzační katétr. Tento návrh může být předložen ošetřovatelskému managementu daných oddělení. Docílilo by se zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s dialyzačním katétrem.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta v hemodialyzačním programu, čekajícího na transplantaci ledvin
ROUBALOVÁ, Gabriela
Abstrakt V bakalářské práci se zabýváme otázkou ,,Role sestry v péči o hemodialyzovaného pacienta, čekajícího na transplantaci ledvin.`` V teoretické části jsme se věnovali především roli sestry, ošetřovatelské péči o hemodialyzovaného pacienta, čekajícího na transplantaci ledvin a také edukační činnosti sester. Prvním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou úlohu zaujímá sestra v poskytování péče u pacienta v hemodialyzačním programu, čekajícího na transplantaci ledvin. Druhým cílem bylo zjistit zda, mají pacienti dostatek informací o hemodialyzačním programu a z něj vyplývajících režimových opatření. Třetím cílem bylo zjistit, jaké role pro sestru vyplývají z ošetřovatelské péče o pacienty v hemodialyzačním programu. Pro zjištění stanovených cílů a ověření stanovených hypotéz, byla použita metoda kvantitativního šetření prostřednictvím anonymních dotazníků. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním oddělení a hemodialyzačním středisku nemocnice České Budějovice, a.s., ale i pacienti z oddělení, kde probíhalo výzkumné šetření. Rozdáno bylo celkem 50 dotazníků pro sestry a 50 dotazníků pro pacienty. Návratnost u sester byla 62% a návratnost u pacientů byla 70%. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny tři hypotézy. V první hypotéze jsme předpokládali, že pacienti vnímají roli sestry jako nepostradatelnou součást ošetřovatelské péče. První hypotéza byla potvrzena. Ve druhé hypotéze jsme předpokládali, že pacienti v hemodialyzačním programu mají dostatek informací ohledně režimových opatření vyplývajících z problematiky hemodialýzy a transplantace ledvin. Druhá hypotéza byla potvrzena. Ve třetí hypotéze jsme předpokládali, že sestry v rámci ošetřovatelského procesu u pacientů v hemodialyzačním programu zastávají převážně roli edukátorky. Třetí hypotéza byla také potvrzena. Výsledky této práce mohou vést ke zlepšení informovanosti pacientů o hemodialyzačním programu a z něj vyplývajících režimových opatření a také by mohly být využity jako zpětná vazba pro sestry pracující s hemodialyzovanými pacienty. Sestry by se měly stále aktivněji zajímat o pocity pacientů. Dále by měly více kontrolovat, zda pacienti dodržují režimová opatření, i když hlavně pacienti by měli být zodpovědní, protože režimová opatření jsou při selhání ledvin nepostradatelnou součástí terapie. Dále je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit kvalitní ošetřovatelskou péči, kdy největší odměnou by pro sestru měla být spokojenost pacienta. Bylo by vhodné informovat vrchní i staniční sestry o výsledcích výzkumného šetření, které by následně tyto informace předaly ostatním sestrám, které pracují s hemodialyzovanými pacienty. Mimo jiné může tato práce posloužit jako podklad pro studenty, kteří se budou zajímat o tuto problematiku. Dále by tato práce mohla směřovat k rozšíření edukační činnosti studentů, týkající se problematiky hemodialyzovaného pacienta.
|
|
|
Optimalizace poskytování dialyzační péče pacientům vybraného zdravotního zařízení
Michalík, Jiří ; Mlčák, Jan (vedoucí práce) ; Doubravová, Alena (oponent)
V diplomové práci se zabývám rentabilitou dialýzy z pohledu poskytovatele dialyzační péče. Hlavním cílem práce byla optimalizace dialyzační péče v nemocnici Jindřichův Hradec. Tato optimalizační řešení se týkala personálního a technického zabezpečení, zastoupení jednotlivých eliminačních metod. Dalším cílem bylo objasnění úhradového systému dialyzačních metod, porovnat hospodářský výsledek a profitabilitu dialyzační péče za rok 2006 a 2007. Snahou bylo vytvoření možných scénářů vývoje při znalosti počtu pacientů a úhradového systému pojišťoven. Potřebné údaje a informace byly získány z reportů nemocnice Jindřichův Hradec. Tato práce by měla být přínosná a její výsledky využitelné pro vedení této nemocnice a měla by sloužit všem, kteří se zajímají o dialyzační péči a její ekonomické aspekty.
|
host ::
RSS.