|
|
Chemická a senzorická analýza šťávy z plodů šlechtěných odrůd černého bezu
Ješková, Kristýna ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá chemickou a senzorickou analýzou šťávy z plodů šlechtěných odrůd černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je uvedena botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho rozšíření a místa výskytu. Dále tato část pojednává o léčivých účincích a sběru jednotlivých částí černého bezu, spolu se šlechtěním daných odrůd a metodami, které hodnotí senzorické vlastnosti šťáv připravených ze šlechtěných odrůd černého bezu. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů (výtěžnost, obsah rozpustné sušiny, relativní hustota, pH, titrační kyselost, formolové číslo a obsah redukujících cukrů) ve šťávě z plodů osmnácti šlechtěných odrůd bezu černého. U patnácti šlechtěných odrůd bylo provedeno senzorické hodnocení, a to pomocí profilového testu a pomocí stupnice. U hodnocení pomocí stupnice bylo úkolem posuzovatelů ohodnotit kategorie chuť a vůni, celkovou senzorickou jakost a přijatelnost podle sedmibodové kategorové ordinální stupnice hedonického typu. U profilového testu, pomocí pětibodové stupnice, byla hodnocena intenzita vybraných deskriptorů chuti: trpké, sladké, hořké a jiné. Celkový dojem senzorického hodnocení bezových šťáv nebyl příliš pozitivní. U většiny vzorků byla chuť a vůně hodnocena jako dobrá až uspokojivá, stejně tak i jejich celková přijatelnost. Šťáva odrůdy planého bezu byla hodnocena hůře než ostatní vzorky. Chuť a vůně nevyhovující a celková přijatelnost neuspokojující. U většiny šlechtěných odrůd byla chuť a vůně ohodnocena jako nevyhovující nebo neuspokojující a z hlediska přijatelnosti byly označeny jako neuspokojující.
|
|
|
Vybrané validační parametry metody stanovení aromatických látek bezu černého
Christovová, Silvia ; Ürgeová, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část informuje o jeho složení, vlastnostech a léčivých účincích. Dále pojednává o možnostech zpracování v potravinářském průmyslu i o tradičním domácím využití. V druhé polovině popisuje metodu stanovení aromaticky aktivních látek pomocí plynové chromatografie v kombinaci s technikou mikroextrakce tuhou fází (SPME-GC) a její validaci. Cílem experimentální části bylo ověřit vybrané validační parametry metody SPME-GC, konkrétně linearitu, meze detekce (LOD), meze stanovitelnosti (LOQ) a opakovatelnost. Poté byla metoda SPME-GC aplikována na vybrané vzorky šťáv z plodů bezu černého. Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 37 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 15 alkoholů, 9 aldehydů, 5 ketonů, 5 esterů, 1 kyselina a 2 jiné sloučeniny. Složení jednotlivých vzorků se lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky najednou.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu, dalších odrůdách a obsahových látkách bezu černého a jeho využití zejména při výrobě šťáv. Jsou zde také stručně popsány možnosti stanovení aromatických látek. V experimentální části je provedena identifikace a kvantifikace aromaticky aktivních látek ve vzorcích bezové šťávy smíchané v různém poměru s hroznovou šťávou a porovnání obsahu identifikovaných látek v jednotlivých typech šťáv. K analýze byla použita metoda Solid phase microextraction ve spojení s plynovou chromatografií (SPME-GC). Celkem bylo ve vzorcích identifikováno a kvantifikováno 51 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 19 alkoholů, 10 aldehydů, 8 esterů, 7 ketonů, 6 mastných kyselin a 1 oxid. Největší množství aromaticky aktivních látek bylo podle očekávání identifikováno ve vzorku čisté bezové šťávy.
|
|
|
Charakteristika šťávy z plodů pěstovaných odrůd bezu černého na základě vybraných chemických parametrů
Mizerovská, Lucie ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo stanovit vybrané chemické parametry šťávy z plodů černého bezu a to jeho plané formy a čtyř vyšlechtěných odrůd Albida 08, Albida 09, Dana, a Haschberg. Relativní hustota byla nejnižší u odrůdy Albida 09 (1,0149) a nejvyšší u plané formy bezu z okolí Padochova (1,0337). Hodnoty pH se pohybovaly v rozmezí od 3,62 u odrůdy Haschberg až po 4,85 u odrůdy Albida 08. Nejvyšší titrační kyselost byla stanovena u odrůdy Haschberg (13,12 g l-1), nejmenší obsah kyselin byl stanoven u odrůdy Albida 08 (3,47 g l-1). Nejvyšší obsah redukujících cukrů má Albida 08 (9,64%) společně s planou formou bezu z okolí Padochova (9,47 %), nejméně cukrů bylo stanovenu u odrůdy Dana (4,79%). Obsah kyseliny citronové se pohyboval v rozmezí 4,76 g l-1 u odrůdy Dana po 13,48 g l-1 u odrůdy Haschberg. Celkový obsah aminokyselin vyjádřený jako formolové číslo byl nejmenší u odrůdy Haschberg (12,9) a nejvyšší u plané formy bezu z okolí Padochova (59,2).
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého
Lukačková, Adéla ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého. V teoretické části je popsána charakteristika černého bezu zahrnující jeho druhy, vyšlechtěné odrůdy, obsahové látky a využití. Dále je zde zkráceně shrnuta výroba ovocných šťáv a metoda SPME-GC, která byla pro stanovení vybrána. V experimentální části byla provedena identifikace a kvantifikace aromatických látek v 11 vzorcích s různým obsahem bezové šťávy vždy v kombinaci s jiným typem ovocné šťávy, ředěné nebo neředěné vodou. K zachycení aromaticky aktivních látek bylo použito vlákno CARTM/PDMS 85 µm. Celkem bylo identifikováno 43 sloučenin: 5 aldehydů, 7 ketonů, 18 alkoholů, 5 esterů a 8 mastných kyselin. Nejvíce aromatických látek se nacházelo ve vzorku obsahujícím 10% bezinkové šťávy s 50% jablečné šťávy a 40% vody , ale všechny nebylo možné identifikovat. Nejvíce identifikovaných látek bylo přítomno ve vzorku komerčně získané koncentrované bezové šťávy z Rakouska.
|
|
|
Možnosti stanovení aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého
Kolibačová, Silvie ; Vránová, Dana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je literární rešerší, která pojednává o charakteristice bezu černého, jeho výskytu, druzích a možnostech využití především v lékařství a potravinářství. V další části je popsána výroba ovocných šťáv a metody stanovení aromatických látek v bezové šťávě, které byly vybrány pro budoucí měření. Jedná se o metodu solid phase microextraction (SPME) a plynovou chromatografii (GC). V literatuře je uvedeno téměř sto různých těkavých látek, které se nacházejí v různých kulturách bezu a jejich množství a přítomnost jsou závislé nejen na dané kultuře, ale také na ročním období, prostředí, ve kterém se bez nachází, či na metodě, která byla použita pro extrakci a stanovení aromatických sloučenin.
|
|
|
Charakteristika šťávy z plodů černého bezu na základě vybraných chemických parametrů
Šafránková, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá charakteristikou šťávy z černého bezu na základě vybraných chemických parametrů. V teoretické části je popsána botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho původu a rozšíření. Tato část se také zabývá léčivými účinky, který černý bez má a zmiňuje se zde pěstování a šlechtění této rostliny, spolu s některými vyšlechtěnými odrůdami. V experimentální části bylo provedeno několik stanovení shodných vždy pro planou odrůdu černého bezu a šlechtěnou odrůdu černého bezu. Při stanovení relativní hustoty nebyly zjištěny výraznější rozdíly mezi oběma vzorky. Podle pH byla kyselejší šťáva z bezu šlechtěného a tato šťáva vykazovala i vyšší obsah minerálních a organických kyselin, vyšší obsah redukujících cukrů a vyšší obsah kyseliny citronové. Naproti tomu šťáva z plodů bezu planého měla vyšší celkový obsah aminokyselin a množství minerálních látek.
|
|
|
Méně tradiční rostlinné zdroje kosmetických surovin
Novotná, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím méně tradičních rostlinných zdrojů v kosmetickém průmyslu. Zaměřila se konkrétně na bez černý, rakytník řešetlákový, kdouli obecnou, růži šípkovou a kopřivu dvoudomou. Látky izolované z těchto rostlin se mohou uplatnit v nejrůznějších kosmetických prostředcích. Na toto téma byla provedena rešerše, která se zaměřuje nejprve na historii a botanickou charakteristiku těchto pěti rostlin. Dále byly probrány významné látky obsažené v těchto rostlinách a specifikovány možnosti jejich využití nejen v kosmetickém průmyslu.
|
|
| |
|
|
Optimalizace podmínek a postupů při získávání bylinných extraktů.
SMUTNÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá obsahem vybraných fenolických látek v některých druzích rodu Amaranthus, v černém bezu (Sambucus nigra L.) a v pohance (Fagopyrum esculentum M.). Fenolické sloučeniny jsou skupinou přírodních látek výhradně rostlinného charakteru. Flavonoidy představují pouze jednu skupinu fenolických látek. Flavonoidy vykazují mnohé příznivé biologické účinky, zejména působí jako antioxidanty. Přírodní flavonoidy působí jako prevence proti srdečním chorobám a dalším onemocněním spojené s vysokým věkem. Díky jejich biologickým účinkům se v posledních letech na výzkum flavonoidů obrací větší zájem. Pro stanovení fenolických látek byly použity dvě nezávislé analytické metody. A to metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a metoda micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC). Metoda MECC byla použita pro stanovení rutinu a volného kvercetinu. Nejvyšší obsah rutinu byl nalezen v listech pohanky (76 400 mg/kg sušiny) a nejnižší obsah rutinu byl stanoven ve slupkách pohanky. Nejvyšší obsah rutinu byl pozorován u čaje z listů a květů pohanky. Toto množství koresponduje s obsahem rutinu obsaženém ve více než dvou pilulkách Ascorutinu (nejvyhledávanější flavonoidový preparát v České republice). Metoda HPLC byla použita ke kvantitativnímu stanovení fenolických kyselin. Obsah volného kvercetinu byl sledován ve všech vzorcích čajů. Ethanolický extrakt z květenství bezu černého neobsahuje žádný volný kvercetin. Volný kvercetin nebyl nalezen ani v žádných čajích připravených popsanými metodami.
|
host ::
RSS.