|
|
Psychosociální pracovní zátěž sester a sociálních pracovníků.Kvantitativní šetření.
STEHLÍKOVÁ, Kateřina
V závěrečné bakalářské práci se zabývám problematikou psychosociální pracovní zátěže zdravotních sester a sociálních pracovníků. Bakalářská práce je jako obvykle rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku zátěže, na její druhy, na jednotlivé zátěžové situace. Dále jsou zde popsány pojmy, jako je např. pracovní zátěž, psychosociální zátěž. Neopomenula jsem se věnovat koncepci ošetřovatelství, profesi zdravotní sestry a také charakteristice sociální práce a profesi sociálního pracovníka. Praktickou část jsem zaměřila na zjištění míry psychosociální pracovní zátěže a na identifikaci příčin psychosociální pracovní zátěže u sester a sociálních pracovníků. Pro zjištění stanovených cílů byla použita metoda dotazování pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník jsem sestavila na základě svých zkušeností a osobních předpokladů. Skupinu dotazovaných tvořili zdravotní sestry a sociální pracovníci z Jihomoravského kraje okresu Znojmo. Výsledky byly zpracovány do grafu. Výzkum prokázal, že u obou profesí lze identifikovat míru i příčiny psychosociální pracovní zátěže. Zvolením tohoto tématu jsem chtěla poukázat na psychosociální pracovní zátěž, která zdravotní sestry i sociální pracovníky denně doprovází. Tato práce mně přinesla spoustu informací a zamyšlení se nad touto problematikou. Doufám, že to přinese i nějaké pozitivum zdravotním sestrám, sociálním pracovníkům a také jejich nadřízeným. Zamyšlení se nad touto problematikou by mohlo mnohé vést k řešení či dokonce k odstranění některých problémů, které jsou s daným tématem spojeny.
|
|
|
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
|
|
|
Osobnostní kvalifikace pracovníka v sociálních profesích
HORUTOVÁ, Andrea
Práce se zabývá osobnostními předpoklady pracovníka v sociálních službách. Teoretická část charakterizuje osobnost obecně a osobnost sociálního pracovníka. Vysvětluje pojmy předsudek, stereotyp, předpoklad. Dále popisuje formování osobnosti a spolupráci mezi klientem a pracovníkem. Praktická část obsahuje sedm rozhovorů provedených s respondentkami (sociálními pracovnicemi) z různých oblastí sociálních služeb. Dále obsahuje výsledky zapracované do tabulek, které byly vytvořeny pomocí výzkumných otázek, na které respondentky odpovídaly.
|
|
|
Příspěvek na péči v benešovském regionu
NOVOTNÁ, Soňa
Tématem bakalářské práce je příspěvek na péči v benešovském regionu. Jejím cílem je představit čtenáři problematiku příspěvku na péči od jeho vzniku, nástin historie, a jeho postupné vyvíjení v období od ledna roku 2007 do února roku 2010. Práce obsahuje teoretickou část, praktickou část a přílohy. V teoretickém konceptu je vymezen příspěvek na péči a jeho právní úprava. Další kapitoly popisují příjemce příspěvku na péči a jejich potřeby, řízení o příspěvku na péči, problematiku sociálního šetření, práci lékařské posudkové služby a kontroly využívání příspěvku na péči. Součástí teoretické části je i kapitola vymezující téma obcí a sociálních pracovníků vybraného městského úřadu. V praktickém konceptu bakalářské práce je představena v rámci kasuistik problematika klientů využívajících příspěvek na péči. Přílohy obsahují příklady závěrečných zpráv z provedeného sociálního šetření, přehled úkonů posuzovaných při sociálním šetření u dospělého žadatele, záznam o kontrole využívání příspěvku na péči, statistické údaje o příspěvku na péči Městského úřadu Benešov.
|
|
|
Identifikace handicapu jedince s mentálním postižením v období adolescence a časné dospělosti sociálním pracovníkem
ŠESTÁK, Jan
Pokud má sociální služba naplnit svůj cíl, být cílená a individuální, musí reagovat na konkrétní potřebu jedince s mentálním postižením. Aktivním účastníkem procesu začleňování lidí s mentálním postižením je sociální pracovník. Jakou roli zastává sociální pracovník v procesu integrace? V čem a jak může napomáhat lidem s mentálním postižením naplňovat odpovídajícím a důstojným způsobem sociální roli ve společnosti? Jaké nástroje a dovednosti k tomu potřebuje? Práce předkládá odpovědi na vyslovené otázky, nastiňuje teoretická a praktická východiska i možnosti pro práci sociálního pracovníka. Snaha o srozumitelnost a jednoznačnost chápání působnosti sociálního pracovníka vede k pojmenování konceptu třístupňového periodického působení {\clqq}Poznání {--} podpora {--} příležitost``. Práce si klade za cíl vytvořit škálu, hodnotící nástroj {\clqq}Poznání``, který by sociálnímu pracovníkovi umožnil identifikovat nejen závažná znevýhodnění, ale i přednosti jedinců s mentálním postižením, a plánovat zacílení poskytované sociální služby tak, aby individuálně a účinně podporovala začleňování jedince s mentálním postižením do běžného života a překonávání, minimalizaci či odstranění překážek, které začlenění jedince brání. Hodnotící škála byla aplikována ve výzkumném šetření v Domově sv. Anežky, o.p.s. u 20 uživatelů sociálních služeb a zaměstnanců chráněných pracovních dílen s lehkou a středně těžkou mentální retardací ve věku 19 {--} 46 let.
|
|
|
Adaptační proces klientů v Domově pro seniory G - centra Tábor
PĚCHOTOVÁ, Blanka
Cílem této práce je odhalit postoj člověka k překonávání obtíží a zmapovat problémy,které s sebou zařazení do domova pro seniory přináší.V práci byl použit kvalitativní výzkum.Základní technikou byl standardizovaný rozhovor s uzavřenými a polozavřenými otázkami s respondenty a technika polostandardizovaného rozhovoru se sociálními pracovníky. Výsledky výzkumu ukázaly, že senioři spojují nástup do sociálního zařízení s očekáváním pomoci při zvládání obtížných situací v životě.Vzhledem k tomu, že ubývají jejich kompetence, hledají především bezpečí, společnost, poskytnutí péče a pocit jistoty jejich dostupnosti.
|
|
|
Stresory v práci sociálních pracovníků
KLEJMOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá aspekty, které se týkají stresogenních faktorů v profesi sociálních pracovníků pracujících v neziskovém sektoru.Stres je označován za civilizační chorobu, která nás atakuje v naší každodennosti. Cílem této práce je identifikování subjektivně vnímaných stresových faktorů působících na sociálního pracovníka pracujícího v neziskové sféře. Bakalářská práce je zaměřena zejména na specifikaci negativně působícího stresu, tedy distresu. V úvodu se práce zabývá obecně problematikou stresu, jeho terminologií, projevy stresu, stresovými reakcemi a strategiemi zvládání stresu obecně. Po této obecné teoretické části je zaměřena na stěžejní oblast, tedy na specifika stresu v profesi sociálních pracovníků a celkově na kontext profese sociálního pracovníka, v níž se pojí mnoho faktorů, jež mohou jeho činnost ovlivňovat. Cílem práce tedy není a není ani v jejích možnostech zjistit, jak stresogenní faktory ovlivňují činnost sociálního pracovníka obecně. Cílem této práce je poodhalení stersogenních faktorů, jež na sociální pracovníky působí při výkonu jejich profese. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, jaké copingové strategie sociální pracovníci používají při zvládání konkrétních stresogenních situací a dále pak odhalení, jaké důvody by mohly vést sociální pracovníky k rozhodnutí opustit profesi. Pro zjištění těchto cílů byl zvolen kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Skupinu dotazovaných tvořili sociální pracovníci působící v těchto neziskových organizacích: Auritus Tábor, CheironT Tábor, Fokus Tábor, Kaňka Sezimovo Ústí 2. Celkem bylo pořízeno 11 rozhovorů.Výzkum prokázal, že profese sociálního pracovníka je velmi náročná, klade na osobnost sociálního pracovníka vysoké požadavky a je zde nutnost vysoké míry jeho angažovanosti. V práci se podařilo specifikovat mnohé stresory, které k výkonu tohoto povolání patří.
|
|
|
Nedobrovolný klient v sociální práci
VÍŠKOVÁ, Michaela
Cílem mé práce je zmapovat, které druhy nástrojů sociální práce z pohledu sociálního pracovníka motivují nedobrovolného klienta ke změně své stávající situace a ke spolupráci se sociálním pracovníkem. V teoretické části diplomové práce se nejprve zabývám obecnými tématy, zaměřuji se na typologii klientů, vztah a komunikaci s klientem. V rámci části věnované jen nedobrovolnému klientovi rozebírám charakteristiku nedobrovolného klienta a etická dilemata ve vztahu k tomuto klientovi. Dále uvádím doporučení pro práci s nedobrovolným klientem, více se zaměřuji na motivaci klienta. Rozsáhlou část teorie tvoří kapitola věnovaná specifikům sociální práce s uživateli návykových látek, jako jedné ze skupin nedobrovolných klientů. Pro dosažení vytyčeného cíle volím kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána formou anonymních dotazníků a nestandardizovaných rozhovorů u 144 sociálních pracovníků v kraji Vysočina. V rámci výzkumu mapuji zkušenosti sociálních pracovníků s prací s nedobrovolnou klientelou, dále se zaměřuji na používané metody a techniky při práci s nedobrovolnými klienty, stejně tak na teoretická východiska této práce. Výzkum rovněž směřuje k zjištění odlišností v přístupu sociálních pracovníků k dobrovolné a nedobrovolné klientele. Po vyhodnocení výsledků výzkumu lze říci, že většina sociálních pracovníků se při své práci s nedobrovolnými klienty setkává. Ne všichni pracovníci však považují aplikaci specifického přístupu v případě těchto klientů za důležitou. Výsledky také mezi sociálními pracovníky ukazují nedostatečné teoretické zázemí sociální práce. Možnou nápravu spatřuji v absolvování vzdělávacích kurzů, které se na problematiku nedobrovolného klientství zaměřují. Nezastupitelnou úlohu má zde i supervize. Výsledky mé diplomové práce mohou být využity pro potřeby dalšího výzkumu, pro potřebu výuky a také pro větší míru informovanosti o problematice nedobrovolného klientství.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu)
NOVÁKOVÁ, Markéta
Téma mé bakalářské práce se nazývá Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu). V jednotlivých kapitolách teoretické části se zmiňuji o odlišnostech a podstatě paliativní péče a medicíny, etických problémech souvisejících s tímto tématem, jednotlivých formách hospicové péče, rozvoji hospicového hnutí u nás i ve světě, péči o doprovázející, o umírající a jejich potřeby, provázanost a souvislosti se sociální prací a rolí sociálního pracovníka se zaměřením na domácí péči. Dále pak otázce dobrovolnictví, nutnosti multidisciplinární spolupráce a v neposlední řadě pak i péči o sebe sama. Praktickou část jsem zpracovala na základě rozhovorů s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu mobilního hospice se zaměřením na jejich vnímání sociálního pracovníka a naopak, jak pracovník vnímá svou pozici vůči ostatním v týmu. Výzkum by měl reflektovat a popisovat konkrétní modelovou situaci ve vybraném zařízení.
|
host ::
RSS.