|
|
Nedobrovolný klient v sociální práci
VÍŠKOVÁ, Michaela
Cílem mé práce je zmapovat, které druhy nástrojů sociální práce z pohledu sociálního pracovníka motivují nedobrovolného klienta ke změně své stávající situace a ke spolupráci se sociálním pracovníkem. V teoretické části diplomové práce se nejprve zabývám obecnými tématy, zaměřuji se na typologii klientů, vztah a komunikaci s klientem. V rámci části věnované jen nedobrovolnému klientovi rozebírám charakteristiku nedobrovolného klienta a etická dilemata ve vztahu k tomuto klientovi. Dále uvádím doporučení pro práci s nedobrovolným klientem, více se zaměřuji na motivaci klienta. Rozsáhlou část teorie tvoří kapitola věnovaná specifikům sociální práce s uživateli návykových látek, jako jedné ze skupin nedobrovolných klientů. Pro dosažení vytyčeného cíle volím kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána formou anonymních dotazníků a nestandardizovaných rozhovorů u 144 sociálních pracovníků v kraji Vysočina. V rámci výzkumu mapuji zkušenosti sociálních pracovníků s prací s nedobrovolnou klientelou, dále se zaměřuji na používané metody a techniky při práci s nedobrovolnými klienty, stejně tak na teoretická východiska této práce. Výzkum rovněž směřuje k zjištění odlišností v přístupu sociálních pracovníků k dobrovolné a nedobrovolné klientele. Po vyhodnocení výsledků výzkumu lze říci, že většina sociálních pracovníků se při své práci s nedobrovolnými klienty setkává. Ne všichni pracovníci však považují aplikaci specifického přístupu v případě těchto klientů za důležitou. Výsledky také mezi sociálními pracovníky ukazují nedostatečné teoretické zázemí sociální práce. Možnou nápravu spatřuji v absolvování vzdělávacích kurzů, které se na problematiku nedobrovolného klientství zaměřují. Nezastupitelnou úlohu má zde i supervize. Výsledky mé diplomové práce mohou být využity pro potřeby dalšího výzkumu, pro potřebu výuky a také pro větší míru informovanosti o problematice nedobrovolného klientství.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu)
NOVÁKOVÁ, Markéta
Téma mé bakalářské práce se nazývá Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu). V jednotlivých kapitolách teoretické části se zmiňuji o odlišnostech a podstatě paliativní péče a medicíny, etických problémech souvisejících s tímto tématem, jednotlivých formách hospicové péče, rozvoji hospicového hnutí u nás i ve světě, péči o doprovázející, o umírající a jejich potřeby, provázanost a souvislosti se sociální prací a rolí sociálního pracovníka se zaměřením na domácí péči. Dále pak otázce dobrovolnictví, nutnosti multidisciplinární spolupráce a v neposlední řadě pak i péči o sebe sama. Praktickou část jsem zpracovala na základě rozhovorů s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu mobilního hospice se zaměřením na jejich vnímání sociálního pracovníka a naopak, jak pracovník vnímá svou pozici vůči ostatním v týmu. Výzkum by měl reflektovat a popisovat konkrétní modelovou situaci ve vybraném zařízení.
|
|
|
Možnosti krizové intervence v práci sociálního pracovníka
ZELENKOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá možnostmi krizové intervence v práci sociálního pracovníka. Teoretická část práce pojednává o krizi, typech krizí, průběhu krize, pomoci v krizi. Přibližuje možnosti neformální a formální pomoci v krizi. Dále se práce zabývá krizovou intervencí. Nastiňuje nároky na dovednosti a schopnosti pracovníka krizové intervence. Předkládá možné role sociálního pracovníka v krizové intervenci uváděné odbornou literaturou. Praktická část práce souvisí s teoretickou částí a shrnuje výsledky dotazování po úloze sociálního pracovníka v krizové intervenci v zařízeních poskytujících krizovou intervenci.
|
|
|
Preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka
BACHOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se věnuje problematice komunikace sociálního pracovníka s klientem a zjišťuje, jaké jsou preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vymezeny pojmy jako sociální práce, sociální pracovník, komunikace a její druhy {--} verbální, neverbální a paralingvistika. Dále je zde kapitola popisující specifika komunikace sociálního pracovníka a klienta. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením. Jsou zde zaznamenány a rozebírány odpovědi třiceti respondentů ze dvou věkových kategorií, kteří hodnotili chování sociálních pracovníků na základě shlédnutých scének. Výsledkem jsou získané preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka podle všech respondentů z výzkumu v této práci.
|
|
|
Křesťanská víra jako motivace pro sociální práci
TALICHOVÁ, Jana
Tématem mé bakalářské práce je "Křesťanská víra jako motivace pro sociální práci". Sociální práce jako samostatný obor se vyčlenila teprve v 19. století. Můžeme však říci, že zájem o blaho druhých a snaha jim pomoci v nouzových situacích byly zajišťovány již po mnoho staletí před jejím vznikem, a to zejména křesťanskými společenstvími. Cílem této práce je zjištění osobních postojů sociálních pracovníků k víře a náboženství a dále zjištění jejich motivačních prvků pro výkon povolání sociální práce. Teoretická část se zaměřuje na historii křesťanství ve světě i u nás a zdůrazňuje situace v jeho vývoji, které přispěly k řešení sociálních problémů. Dále se práce zabývá tématem křesťanské lásky v jejím nejširším rozměru a vznikem charity. Neopomíná však ani sociální práci, její cíle, sociální pracovníky a jejich etický kodex. Pro realizaci praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkumná část práce využívá dotazníkového šetření jakožto techniky sběru dat a sekundární analýzu dat k porovnání výsledků. Výzkumným vzorkem byli sociální pracovníci vykonávající jejich profesi ve městě České Budějovice. Kontrolním vzorkem byli lidé z běžné populace, pracující ve stejném městě. Pro výzkum byly vytvořeny dvě pracovní hypotézy. První hypotéza nebyla potvrzena: Mezi pracovníky v sociální oblasti je více nábožensky založených osob než v běžné populaci. Druhá hypotéza nebyla též potvrzena: Pro nábožensky založené pracovníky v sociální oblasti patří náboženská víra mezi základní motivační prvky k výkonu jejich povolání. Z výzkumu tedy vyplývá, že mezi pracovníky v sociální oblasti není více věřících osob než v běžné populaci. Motivačními prvky nábožensky založených sociálních pracovníků jsou v nejvyšším procentuelním zastoupení: "Potřeba pomáhat", "Radost z práce s lidmi" a "Smysluplná práce". Víra jako motivační prvek se objevuje pouze u 2 respondentů ze 41 věřících. Domnívám se, že cíl práce byl realizací výzkumu splněn. Bakalářská práce by mohla být využita při výuce studentů v oborech týkajících se sociální práce, pro uvědomění si náboženského rozměru při práci s lidmi a v osobním životě.
|
|
|
Ordo amoris jako rámec sociální práce
ORAVCOVÁ, Hana
Diplomová práce na základě jednotlivých etických teorií sv. Augustina, M. Schelera, V. E. Frankla a R. Spaemanna zkoumá koncept ordo amoris jako teoretické východisko etiky v sociální práci. Zabývá se historickým vývojem konceptu, jeho proměnami a vlivem na sociální práci z hlediska tří základních aspektů sociální práce: člověk trpící, vztah k tomuto člověku a změna životní situace. Zkoumá využitelnost a etickou hodnotu konceptu ordo amoris a lásky jako principu vztahového rámce v procesu pomoci.
|
|
|
Rozhovor jako jeden z prostředků sociální práce s klientem
SEMEROVÁ, Renata
Práce se zabývá rozhovorem v sociální práci. Ten je možno považovat za základní techniku i nástroj sociálního pracovníka při jednání s klientem. Na začátku stručně seznamuje se sociální prácí, osobou sociálního pracovníka a pojednává o rozhovoru v sociální práci obecně. Předně je zaměřena na problematiku nedirektivního podpůrného poradenského rozhovoru, který přibližuje charakteristikou jeho jednotlivých fází. K ucelenosti tématu pozornost okrajově věnuje technice aktivního naslouchání a asertivního chování. Práce se v závěru zamýšlí nad otázkou, jak pojednávaný rozhovor sociálního pracovníka s klientem napomáhá k dosažení, naplnění a tím i realizaci poslání a cílů sociální práce. Pomocí tří vymezených cílů z oblasti sociální práce následně vyhodnocuje a poukazuje na roli rozhovoru vzhledem k položené otázce.
|
|
|
Psychohygiena sociálních pracovníků
VORÁČKOVÁ, Pavla
Práce sociálního pracovníka patří mezi náročné pomáhající profese. Psychohygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat psychohygienické prostředky užívané sociálními pracovníky, kteří pracují v regionu města Strakonice. Vzhledem k cílům práce jsem zvolila kvalitativní metody sběru dat i jejich interpretace. Z výsledků mé práce vznikly následující hypotézy: Náročnost profese sociálních pracovníků spočívá především v práci s lidmi. Nejčastějším zdrojem stresu je pro sociální pracovníky časová tíseň. Psychohygiena je individuální záležitost. Sociální pracovníci využívají psychohygienické prostředky. Supervize je poskytována jen v některých organizacích. Sociální pracovníci jsou převážně spokojeni se svým životem.
|
|
| |
host ::
RSS.