|
|
Psychosociální zátěž v práci sester a sociálních pracovníků. Kvantitativní šetření.
DOULOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá psychosociální zátěží a syndromem vyhoření sociálních pracovníků a zdravotních sester. Zaměřena je především na pracující v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách pro seniory. Cílem práce bylo zjistit je li rozdíl ve vnímání zátěže a v ohrožení syndromem vyhoření. V teoretické části je nastíněna problematika pomáhajících profesí, charakteristika práce zdravotní sestry a sociálního pracovníka. Dále se věnuje psychosociální zátěži, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části byla použita kvantitativní metoda šetření, technika dotazníku. Anonymní dotazník obsahuje celkem 35 otázek a je rozdělen na dvě části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální pracovní zátěže. Ve druhé části jsou obsaženy otázky, které by měly odhalit, do jaké míry se u dotazovaných respondentů projevuje syndrom vyhoření. Prvních 5 otázek je identifikačních. Ostatní otázky jsou uzavřené, respondent měl možnost označit pouze jednu odpověď, která se nejvíce přiblížila k jeho osobnímu názoru. V praktické části jsou v jednotlivých grafech a tabulkách zobrazeny výsledky dotazníkového šetření. K jejich zpracování byl použit program OpenOffice.org Calc. Ke statistickému hodnocení dat byl použit program Excel 2007 MS Office, chí-kvadrát test. Vyhodnocením výsledků jsem zjistila, že stanovená hypotéza H1, předpokládající, že sestry a sociální pracovníci v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách vnímají prvky psychosociální zátěže stejně, nebyla potvrzena. H2, že ohrožení více vnímají pracovníci pracující v oboru déle než 11 let, potvrzena nebyla. H3, syndromem vyhoření jsou více ohroženi pracující v oboru ve věkové skupině nad 41 let, nebyla potvrzena. Ve své práci jsem se pokusila o určitý pohled, porovnání dvou profesí, které mají mnoho společného a v mnohém se liší. Informace mohou přinést podnět a inspiraci k dalším výzkumům, mohou být podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti, praktické využití, nebo jen důvodem k zamyšlení.
|
|
|
Životní styl zdravotnického záchranáře
KABILKOVÁ, Radka
Průběh zátěžové situace a následné vypořádání se s danou skutečností, je dán přizpůsobením životních podmínek, prostředí a typy úkolů v souvislosti s lidskými možnostmi. Zejména v oblasti pomáhajících profesí se může dostavit nepřiměřená zátěž v součinnosti s emocionální, psychickou a fyzickou náročností dané činnosti. Od zdravotnického pracovníka se očekává velmi vysoká odborná úroveň, schopnost reagovat na fyzickou práci, obsluhovat moderní přístrojovou techniku ve zdravotnictví. Do práce zdravotníka je zahrnuta i administrativní činnost, umění jednat s nemocnými klienty, v časové tísni za náročných okolností. Všechny tyto požadavky na výkon povolání zdravotnického pracovníka jsou velmi náročné, mnohdy vyčerpávající na osobnost člověka. Tato práce je tematicky zaměřena na zmapování životního stylu v profesi zdravotnického záchranáře. Výzkum probíhal mezi zdravotnickými záchranáři v Moravskoslezském kraji formou kvantitativního výzkumu. Cílem práce byla také analýza řešení problémů spojené s výkonem povolání a návrh možností zvládání psychicky a fyzicky náročných situací. První hypotéza, která měla potvrdit vliv povolání zdravotnického záchranáře na životní styl byla potvrzena 35 (62%) z 57 (100%) respondentů. Následující hypotéza, která měla ověřit bagatelizaci problémů na pracovištích záchranných služeb spojené s výkonem povolání zdravotnického záchranáře byla rovněž potvrzena. Pro správné jednání a chování v náročných život zachraňujících situacích je podle mého názoru nutné apelovat na zachování psychické a fyzické rovnováhy u každého zdravotnického pracovníka v záchranných službách.
|
|
|
Vztah pacient - záchranář
ŠPALEK, Dušan
Tato práce se zaměřuje na porozumění základů a přiblížení zásad správné komunikace. Cílem práce bylo zmapovat situace vztahu výjezdových posádek zdravotnické záchranné služby a ošetřovaných pacientů. Získaná data byla vytvořena na základě kvalitativní studie formou řízeného rozhovoru, který se vztahuje k daným problémům a okolnostem. Sběr dat probíhal v Českých Budějovicích, Táboře a Karlových Varech. Cílový a výzkumný soubor tvořilo devět zdravotnických záchranářů a devět pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Analýza devíti rozhovorů mapuje aspekty komunikačních dovedností zdravotnických záchranářů v oblasti přednemocniční neodkladné péče. Ve výsledcích převažuje jednoznačná shoda v základním pozitivním aspektu profese, jímž je míněna pomoc lidem a záchrana života. Práce dává také prostor výpovědi pacientům, kteří byli v kontaktu s posádkou Zdravotnické záchranné služby. Čtenář zde nalezne velké množství citací a jejich interpretaci.
|
|
|
Empatie pracovníků v pomáhajících profesích
KAŠPÁRKOVÁ, Eva
Empatie pracovníků v pomáhajících profesích Empatie neboli vcítění je schopnost porozumění emocím druhého člověka. Představuje schopnost člověka porozumět psychickému stavu jiného člověka, se kterým je v bezprostředním kontaktu. Pomocí tohoto porozumění lze pochopit emoce, myšlenky myšlenek, jednání, chování a postoje. Pro vznik empatie je potřebné, aby byl člověk na druhého cílevědomě zaměřen a soustředěn a měl dostatek vůle. Empatie je složitý psychologický zážitek. Cílem diplomové práce je ověřit, zda se u osobních asistentů a zdravotních sester liší postoje k empatii a prožívání obtíží spojených s empatií. Výzkum je realizován u osobních asistentů působících v okrese České Budějovice a u zdravotních sester pracujících v jindřichohradecké nemocnici. Respondenti jsou různého věkového rozložení s rozdílným zastoupením mužů a žen. Použila jsem metodu dotazování. Technikou výzkumu je dotazník. Stanovila jsem si celkem tři hypotézy. Všechny tyto hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Využití diplomové práce lze spatřovat v možnosti jejího zprostředkování jako zdroj informací pro laickou veřejnost nebo její eventuelní využití ve výuce.
|
|
|
Syndrom burnout v pomáhajících profesích
KRÁLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce pojednává o syndromu burnout v pomáhajících profesích, přičemž se zaměřuje zejména na osobnost speciálního pedagoga. Úvodní část vymezuje pojem syndrom vyhoření a popisuje jeho historický vývoj. Dále uvádí rizikové faktory, podílející se na jeho vzniku, přibližuje příznaky, které se mohou během syndromu burnout vyskytovat a odlišuje jej od jiných psychických stavů. Důležitou součástí je také zmínka o možné prevenci vzniku a léčbě již poznaného vyhoření. V neposlední řadě se zabývá charakteristikou pomáhajících profesí a povoláním speciálního pedagoga. Praktická část se věnuje výzkumu syndromu burnout u speciálních pedagogů, kteří mají alespoň deset let praxe. Vychází z kvalitativní výzkumné metody prováděné formou polostrukturovaného rozhovoru a doplněné o dotazníkové šetření. Úkolem této části je přinést aktuální informace o situaci týkající se syndromu burnout mezi speciálními pedagogy. Cílem je zjistit projevy počínajícího syndromu vyhoření ve výše zmíněné profesi a jak si své případné příznaky pracovníci uvědomují. V neposlední řadě bylo cílem výzkumu zjistit informovanost speciálních pedagogů o možnostech, jak syndromu vyhoření předcházet. Výsledky výzkumu ukázaly, že informovanost speciálních pedagogů ohledně syndromu burnout je na dobré úrovni. Výzkum dále odhalil, že příznaky vyhoření se u jednotlivých respondentů vyskytují, avšak jejich riziko je povětšinou na nízké úrovni. Zároveň bylo prokázáno, že dotazovaní si své příznaky uvědomují. Jediné nebezpečí lze spatřovat v prevenci tohoto fenoménu, neboť informovanost v tomto směru není zcela dostačující. Bakalářskou práci lze využít k informovanosti jak budoucích, tak i stávajících speciálních pedagogů o syndromu burnout a jeho možných následcích. Dále by práce mohla sloužit jako podklad pro prevenci vzniku vyhasnutí, či jako nástin možností léčby již vzniklého vyhoření.
|
|
|
Náročnost práce sester o pacienty s Alzheimerovou chorobou
SALOTOVÁ, Jana
Tato diplomová práce je zaměřena na náročnost péče sester o pacienta s Alzheimerovou chorobou. Problematika Alzheimerovy choroby je v současné době společensky velmi závažné téma, a to i vzhledem k tomu, že naše populace stárne a četnost této choroby se bude následně zvyšovat. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části uvádíme příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy choroby. Dále zahrnuji koncepční rámec pro ošetřovatelskou péči u pacientů s Alzheimerovou chorobou dle ošetřovatelského modelu Virginie Henderson. Zmiňujeme se také o syndromu vyhoření, protože pečovatelé jsou vystaveni extrémní psychické a fyzické zátěži. Pro představu uvádíme i informace o Alzheimer plánu v České republice. V praktické části této práce jsme si zvolili tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit náročnost práce sester o pacienty s Alzheimerovou chorobou. Druhým cílem bylo zjistit, co sestry považují za největší problémovou oblast v rámci ošetřovatelské péče a třetím cílem našeho výzkumu bylo zjistit přínos specializovaných Alzheimercenter. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny následující výzkumné otázky: jaká je náročnost práce sester o pacienty s touto chorobou, co sestry vidí jako nejvíce problémovou oblast v rámci péče o pacienta s Alzheimerovou chorobou, jaký je přínos specializovaných Alzheimercenter a jaká by měla být poskytovaná ošetřovatelská péče ve specializovaných Alzheimercenter. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Ke zpracování diplomové práce bylo použito kvalitativního šetření. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaného strukturovaného rozhovoru. Náš průzkum probíhal na psychiatrickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., v Alzheimercentru Loucký Mlýn u Vodňan a v Písku, a dále v Domově důchodců Dobrá Voda. Odpovědi sester byly zpracovány do šestnácti kazuistik, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Šetření probíhalo od března do června 2011. Výsledky naší diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnice a sanatoria, a to nejvíce tam, kde bylo šetření realizováno. Dále by výsledky mohly být použity k informovanosti veřejnosti o možnostech pomoci pacientům s Alzheimerovou chorobou například ve formě informační brožurky.
|
|
|
Využití supervize ve zdravotnických zařízeních
ZETKOVÁ, Bohumila
V teoretické části této diplomové práce jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k danému tématu, jako jsou supervize a zdravotnická zařízení. V její praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření a nakonec doplněn o dva polostandardizované rozhovory. Dotazníky byly rozeslány do zdravotnických zařízeních Zlínského a Jihočeského kraje. Rozhovory byly provedeny s vedoucími pracovníky zdravotnických zařízení, jeden ve Zlínském kraji a jeden v Jihočeském kraji. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda skutečně dochází k provádění supervizí ve zdravotnických zařízení Jihočeského a Zlínského kraje. Dílčím cílem výzkumu bylo zmapovat četnost využití supervize v jednotlivých typech zdravotnických zařízení (ve dvou výše zmíněných krajích České republiky). Práce měla stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č.1 byla stanovena takto: ?Ve zdravotnických zařízeních Zlínského kraje je supervize častěji využívána než v Jihočeském kraji.? Hypotéza č.2 zněla: ?Častěji je supervize nařízena vedoucím pracovníkem a chápána zdravotními sestrami jako povinnost než jako prevence syndromu vyhoření?. Ani jedna ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Jestliže tato práce přiměje alespoň pár lidí k zamyšlení se nad problematikou supervize ve zdravotnických zařízeních, budu velmi ráda. Dále může posloužit jako studijní materiál pro studenty, vzdělávající se v oblasti zdravotnictví. A v neposlední řadě by mohla posloužit i jako počáteční impuls k provedení dalších výzkumů z oblasti supervize ve zdravotnických zařízení v jiných krajích.
|
|
|
Sestra a její péče o vlastní zdraví
ROUBALOVÁ, Gabriela
V této diplomové práci se zabýváme péčí sestry o její vlastní zdraví.Tato práce poukazuje na důležité oblasti péče o vlastní zdraví, dále na problematiku práce ve zdravotnictví a možnosti prevence. Největší podíl na zdraví sestry má životní styl, nebo - li způsob života. Mezi faktory ovlivňující zdraví zahrnujeme výživu, pitný režim, pohybovou aktivitu, psychickou zátěž, kouření, konzumaci léků, alkoholu a jiných návykových látek, kdy se tyto faktory významným způsobem podílí na poškození či podpoře zdraví.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů na základní škole
LEXOVÁ, Marie
Anotace Diplomová práce má charakter teoreticko-empirický. Svým obsahem se zaměřuje na definování pojmu syndrom vyhoření (burn out) u učitelů na základní škole. První část práce se zabývá definováním pojmu burn out a také tím, jaký vztah mají mezi sebou pojmy stres a burnout. V další části práce jsou zpracovány jednotlivé fáze procesu vyhoření a jeho projevy. Následující část práce se zabývá příčinami vzniku stavu burn out. Kapitola další vysvětluje pojem pomáhající profese a zaměřuje se především na povolání učitele a na specifika tohoto povolání. Dále je věnována pozornost tomu, jaký vliv má syndrom vyhoření na výkon v povolání učitele. Závěrečná kapitola teoretické části je věnována možnostem zvládání a prevence syndromu vyhoření v povolání učitele. Praktická část byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření. Získané údaje slouží k porovnání výskytu projevů burn out u pedagogů s různou délkou pedagogické praxe. Cílem praktické části je porovnat to, zda má délka pedagogické praxe vliv na četnost projevů syndromu vyhoření.
|
|
|
Ohrožení nezaměstnaných syndromem burnout
HEGER, Helena
Tématem bakalářské práce je ohrožení nezaměstnaných syndromem burnout ? syndromem vyhoření. ?Práce? má v životě člověka nesporný význam, především placené zaměstnání znamená garanci určitého sociálního a ekonomického statusu. Po ztrátě zaměstnání se jedinec ocitá v nelehké situaci, kterou lze charakterizovat změnou životní úrovně, ztrátou sociální důstojnosti či prestiže, sociální izolací. Nezaměstnanost tedy doprovází řada negativních jevů majících vliv na život v celém jeho rozsahu a obsahu. Chybějící životní náplň, rozbití časové struktury dne, psychický tlak a negativní postoj okolí k jevu jako takovému, lze shrnout do oblasti chronického stresu, jehož působení je patrné na stavu fyzického i psychického zdraví. Bakalářská práce teoreticky popisuje problematiku nezaměstnanosti a syndromu vyhoření. V rámci zkoumání problému byla provedena sociologická sonda, jejímž cílem bylo zjistit míru životní spokojenosti a míru ohrožení syndromem vyhoření skupiny nezaměstnaných.
|
host ::
RSS.